Pravidla pokládky kročejového polystyrenu pro efektivní zvukovou izolaci podlah

Snížit kročejový hluk pronikající do interiéru nebývá úplně jednoduché. Obzvláště v budovách s nižšími výškami stropů, kdy obyvatelé většinou při rekonstrukci podlah bojují o každý centimetr. Kročejový hluk patří do kategorie negativních zvuků, které se přenáší konstrukcemi domu z podkroví do přízemí nebo mezi jednotlivými místnostmi. Lze jej například slyšet, když si děti hrají na podlaze v místnosti nad námi.

Kročejový hluk je potřeba řešit v místech, ve kterých vzniká. To znamená v konstrukci podlahy (stropu) nad podkrovím a mezi stěnou a podlahou. Hluk se přenáší mezi jednotlivými konstrukcemi domu. Kročejovému hluku můžeme zabránit vhodným uspořádáním materiálů v dané konstrukci nebo správným výběrem materiálu, který omezí jeho šíření.

Kročejová izolace je velice užitečnou konstrukcí, která velmi citelně zvyšuje uživatelský komfort domu. Kročejová izolace se používá k tlumení hluku, který vzniká především při chůzi po podlaze. Kročejový hluk se přenáší konstrukcí budovy, typicky přes stropy nebo stěny. Použitím kročejové izolace zlepšíte akustický komfort, protože se přenos hluku způsobného pohybem sníží.

Typy kročejových izolací a jejich vlastnosti

Mezi nejpoužívanější kročejové izolace lze zařadit polystyren a minerální vatu. Kročejový polystyren (plastifikovaný!) je patrně nejčastěji používanou kročejovou izolací podlahy. Je to dáno jak cenou, tak nižší stlačitelností.

Kročejový polystyren

Kročejový polystyren se svými vynikajícími vlastnostmi řadí mezi nejpoužívanější typ kročejové izolace. Další výhodou, kterou ocení skoro každý stavebník, je nižší cena izolace oproti jiným druhům. Často se tato izolace používá do podlah, které se tvoří mokrým procesem. Je možné je však také použít do suché skladby podlahy. Pokud bude například ve skladbě podlahy použit anhydrit, bude pod ním umístěn podlahový kročejový polystyren oddělený ještě navíc PE fólií. Tloušťka izolace bývá 20-60 mm v jedné nebo dvou vrstvách nad sebou. Polystyren se pokládá do konstrukce podlahy volně a nijak se nepropojuje. Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam, kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor. Zde bude potřeba zvolit skladbu takovou, aby dobře izolovala, ale i plnila požadavek na kročejovou neprůzvučnost. Např.: stropní konstrukce, tepelná izolace, kročejová izolace, anhydrit.

Čtěte také: Isover a podlahy s OSB

Minerální vlna (kamenná vlna)

Volba kamenné vlny pro účely kročejové izolace je výbornou volbou. Desky jsou navíc tepelně izolační a plní také vysoký stupeň požární ochrany. Izolace z kamenné vlny se vyrábí v podobě desek a pásů. Pro účely kročejové izolace je vhodné využít desky, neboť jsou tvarově stálejší a dosahují vyšší pevnosti. Desky slouží také jako kročejová izolace, která se v podobě pásků umísťuje mezi podlahu a stěnu. Desky z kamenné vlny je možné dále rozdělit do těžkých nebo lehkých konstrukcí podlah. V případě akustické izolace podlah můžete využít speciální desky z minerální vlny. Kročejové izolanty z minerální vlny jsou oproti běžnému podlahovému EPS 100 relativně měkké, což má své opodstatnění. Čím je materiál měkčí, tím je pružnější, a lépe tak tlumí vibrace. Maximální stlačitelnost těch nejměkčích kročejových izolací je 5 mm, vyjádřeno hodnotou CP5. Ty pevnější pak mají 2 mm, tedy CP2. U takto relativně měkkých kročejových izolací je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.

Dřevovláknitá izolace

Vynikající ochranou proti kročejovému hluku je dřevovláknitá izolace. Ta vyniká velkou objemovou hmotností. Snadnou pokládku této izolace do vrstev podlahy zajistí také napojení jednotlivých dílů izolace na pero-drážku. Dřevovláknitá izolace dosahuje dostatečné pevnosti, aby po dobu životnosti materiálu ve skladbě podlahy byla tvarově stálá. Díky této výborné mechanické vlastnosti (pevnosti v tlaku) se izolace hodí také do těžkých podlah.

Sypké materiály

Mezi typy kročejových izolací lze také zařadit sypké materiály, které se dají využít jako dorovnání u rekonstruovaných podlah. Jejich výhodami je vysoká objemová hmotnost, zvuková izolace a rychlé položení sypkého materiálu. Kombinace sypkého materiálu a pružné vložky se používá u lehkých podlah.

Gumové podložky a pěny (PUR, PE, Mirelon)

V některých případech se jako kročejová izolace využívají gumové podložky nebo expandovaný polystyren (EPS). Z polyuretanové pěny je vyroben známý produkt mirelon kročejová izolace. V nouzovém případě, například z důvodu nízkých stropů, můžeme použít mirelon.

Parametry kročejové izolace

Aby byla kročejová izolace kvalitní a plnila na sto procent svůj účel, je nutné dbát na minimální požadavky, které by měla splňovat. Jedná se především o její tloušťku, akustický útlum, dynamickou tuhost, hmotnost, schopnost dokázat kopírovat podlahu a mít nízkou deformaci v čase. Pokud tyto parametry splníte, budete mít plnohodnotnou kročejovou izolaci, která vám vydrží roky.

Čtěte také: Přečtěte si článek o Bachl kročejovém polystyrenu 2 cm

Cílová tloušťka kročejové izolace

Kročejová izolace by měla mít ideální tloušťku. Pokud je izolace příliš tlustá, zbytečně se tím navyšuje výška podlahy. A to je v některých prostorech nežádoucí. Pokud instalujete kročejovou izolaci pod potěr, měli byste ji dokázat stlačit do 5-10 mm. Záleží, jaký materiál pod podlahu položíte. U minerální vaty je typická tloušťka 25 mm, gumová izolace se zvládne dostat do 6 mm a PE pěna do 5 mm. Kročejová izolace 50mm je jedna z nejvyšších. Pokud je nutné použít vyšší kročejovou izolaci, obvykle se používá kročejová izolace 30mm, která zbytečně nezvyšuje podlahu. Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí. Tloušťku 80 mm lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné, doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2 tj. 2 mm, těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max. CP5 tj. 5 mm. Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do max. tl. 50 mm. Pro méně zatěžované podlahy (rodinné domy) nám postačí tloušťka 40-50 mm.

Akustický útlum kročejové izolace

Akustický útlum kročejové izolace je hodnota měřená v dB, která určuje, kolik dokáže izolace utlumit kročejový hluk způsobený chůzí a dalšími rušivými vlivy v místnosti. Obecně se dá říct, že čím nižší je hodnota akustického útlumu, tím je podlaha více odhlučněná a mnohem méně jí proniká hluk, například do spodních místností. Pro představu, pokud je akustický útlum pod 50 dB, je podlaha odhlučněná už velmi dobře. Některé materiály se dostanou ještě níže, typicky PE pěna a gumová izolace okolo 20 dB nebo minerální vata 26 dB.

Dynamická tuhost

Dynamická tuhost určuje schopnost materiálu pohlcovat vibrace. Platí zde jednoduchá rovnice: čím je hodnota dynamické tuhosti nižší, tím je kročejová izolace účinnější. Typicky se u materiálů pro kročejovou izolaci setkáte s hodnotami 10-50 MN/m3. U kročejové izolace není důležité jen, aby byla měkká, ale musí být i dostatečně tuhá, aby měla ideální hodnoty.

Hmotnost kročejové izolace

Dalo by se říct, že hmotnost kročejové izolace není až tak podstatná, ale hraje významnou roli při pokládání, skladování a přepravě. Čím je hmotnost materiálu kročejové izolace vyšší, tím složitěji se s ní bude v těchto ohledech pracovat. Díky tomu, že se dá kročejová izolace koupit i v rolích, obvykle si s přepravou poradíme bez nutnosti složitého přesunu a pomoci dalších lidí nebo firmy. Díky roli dokáže kročejovou izolaci snadno položit i jeden člověk.

Schopnost kopírovat podlahu

Hodně záleží, co pod podlahou je. Pod některými podlahami mohou být rozvody nebo elektroinstalace. A to je problém u materiálů kročejové izolace, které se nedokážou těmto nerovnostem přizpůsobit. Pokud použijete pevné desky, nejsou nijak elastické a budete muset podlahu dorovnat například pomocí potěru, tím se ale zvýší i tloušťka podlahy. V případě využití elastických pásů kročejové izolace získáte možnost přizpůsobení výškového rozdílu se zachováním dobrých vlastností. Pokud bychom přímo na ně nalili potěr, všechny zvuky jako chůze, bouchání, posouvání nábytku apod. by se přenášely do stropu, stěn a následně k sousedům. Proto je nutné přes tyto rozvody pod potěr umístit kročejovou izolaci. Pokud byste použili pevné desky typu polystyren nebo minerální vlna, je téměř nereálné je na tyto rozvody položit. Naše pásy jsou pro tento problém ideální, bez problémů zkopírují menší nerovnosti, v případě vyššího výškového rozdílu je vhodné přechod dosypat pískem a až následně položit pásy. Máme-li možnost zalít rozvody lehkou směsí polystyren-betonu, získáme tak další decibely navíc a účinek izolace se zvýší. Detail překrytí trubky v podlaze za použití pásu Bi+20. Komplikovanou soustavu rozvodů je vhodné dosypat pískem a zmírnit výškové rozdíly. Rozvody připravené na dosypání pískem. Zasypané rozvody, důraz se klade hlavně na křižování rozvodů. Následně je možné položit pás Insulit.

Čtěte také: Průvodce instalací podlahového topení

Deformace kročejové izolace v čase

Deformace kročejové izolace v čase je zhoršení vlastností izolace v průběhu let. Nejlepší je, pokud zůstane kročejová izolace ve stejné kvalitě co nejdelší čas. Pro představu, minerální vata se za šest měsíců dokáže zdeformovat až o 25 procent.

Pravidla pokládky kročejového polystyrenu

Správná izolace podlahy pomocí polystyrenových desek je klíčová pro zajištění tepelné i zvukové izolace v interiéru.

Příprava podkladu pro izolaci podlahy

Než začnete s montáží polystyrenových desek, je nutné řádně připravit podklad. Kvalitní příprava zajistí dlouhou životnost izolace a zabrání vzniku nerovností či tepelných mostů.

• Odstranění nečistot: Podklad musí být čistý, suchý a zbavený prachu, nečistot či mastnoty. Kdo chce mít podklad dokonale čistý, velkým pomocníkem mu bude profi stavební vysavač.
• Vyrovnání povrchu: Pokud je podklad nerovný, je vhodné jej vyrovnat pomocí samonivelační stěrky nebo betonové mazaniny. Případné milimetrové nerovnosti není nutno řešit, protože závěrečná vrstva lité podlahy vše srovná. Větší nerovnosti můžeme vyrovnat suchým křemičitým pískem.
• Hydroizolace: V případě podlah na zemině nebo v prostorách s vyšší vlhkostí doporučujeme aplikovat hydroizolační fólii.

Výběr správného polystyrenu

Při výběru polystyrenových desek je důležité zohlednit jejich tloušťku a hustotu. Pro podlahovou izolaci se nejčastěji používají desky EPS 100 nebo EPS 150, které mají dostatečnou pevnost v tlaku.

• EPS 100: Vhodný pro běžné obytné prostory.
• EPS 150: Doporučený pro vyšší zatížení, například v garážích nebo průmyslových objektech.
• Extrudovaný polystyren (XPS): Používá se v místech s vyšší vlhkostí nebo tam, kde je požadována vyšší pevnost. Při pokládce izolace v garáži musíme použít tepelnou izolaci s vyšší pevností v tlaku. Ideálně extrudovaný polystyren XPS 300.

Pro jistotu upozorníme, že k izolaci podlah není možné použít fasádní polystyren, ale speciální podlahový polystyren s vyšší pevností. Z projektu vyčteme, jak silnou podlahu budeme mít, a podle toho polystyren objednáme. Tloušťka podlahy v přízemí domu bude 20 cm, z toho 6 cm bude anhydrid a finální podlahová vrstva. Takže na polystyren zbývá 14 cm.

Pokládka polystyrenových desek

Samotná montáž polystyrenových desek musí být provedena pečlivě, aby byla zajištěna jejich stabilita a správná funkčnost. Při aplikaci kročejové izolace je třeba jednotlivé kusy klást přesně vedle sebe a odizolovat roznášecí desku od okolních stěn.

• Rozložení desek: Desky pokládejte na sraz, aby mezi nimi nevznikaly mezery. Doporučuje se pokládka ve dvou vrstvách s přesahem spojů. Polystyren budeme pokládat ve třech vrstvách. A abychom minimalizovali vyřezávání otvorů pro trubky instalací vedoucích po podlaze, objednáme si tloušťky desek tak, abychom ideálně další vrstvou přikryli rozvody v domě. Při pokládce polystyrenových desek se vždy snažíme zajistit převazbu spojů. A to jak v první vrstvě, tak i ve všech ostatních. Převazba by měla být ideálně o polovinu délky desky.
• Vedení rozvodů: Málokdy máme základní stropní desku bez dodatečných rozvodů, trubek či elektroinstalací. Pokud bychom přímo na ně nalili potěr, všechny zvuky jako chůze, bouchání, posouvání nábytku apod. by se přenášely do stropu, stěn a následně k sousedům. Proto je nutné přes tyto rozvody pod potěr umístit kročejovou izolaci. Kudy vést rozvody, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace? S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostačenou tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebuje 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm. Ano, možné to je a někdy je to i praktičtější, protože tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo.
  • Pokud do polystyrenu potřebujeme vyříznout drážku pro jeden či dva kabely, stačí desku polystyrenu na kabely položit, zatlačit nebo si na ni stoupnout a kabely se do desky pěkně obtisknou. Drážku pak snadno vyřízneme odlamovacím nožem.
  • V případě většího svazku kabelů, chrániček, klimatizace či rekuperace je vhodnější desku rozříznout a umístit k takovému vedení z každé strany.
  • Aby nám antibakteriální potrubí rozvodů rekuperace nenadzvedávalo další vrstvu polystyrenu nebo fólii s rastrem pro podlahové topení, ukotvili jsme potrubí do betonového stropu pomocí zatloukacích hmoždinek a zbylých nerezových stěnových spon.
  • Před pokládkou další vrstvy polystyrenu vyplníme mezeru mezi deskami v místech rozvodů nízkoexpanzní pěnou nebo suchým pískem, případně kombinací obou variant. Tím získáme pevný a rovný podklad pro další vrstvy.
• Dilatační pásky: Abychom umožnili anhydridové podlaze v budoucnu pracovat, umístíme po obvodu stěny dilatační pás. My jsme jej umisťovali před pokládkou poslední vrstvy polystyrenu. Pás je na jedné straně vybaven samolepicí fólií, ale i přes to je vhodné jej na některých místech připevnit k omítce pomocí ruční sponkovačky. Spoje dilatačního pásu provádíme vždy na stěně. Nikoliv tedy v rohu nebo v jeho bezprostřední blízkosti. V rozích dilatační pás nenařezáváme, ale pečlivě vytvarováváme do pravého úhlu. Mírný rádius, který v rohu vznikne, je žádoucí. Poslední vrstvou polystyrenu přimáčkneme dilatační pás ke stěně a současně dáváme pozor na to, abychom nepoškodili igelit, který je součástí obvodové dilatace a v následující stavební etapě jej budeme lepit k fólii s rastrem pro podlahové topení. Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy a to platí i u soklové části. Sice budeme mít dobře navrženou kročejovou izolaci v ploše, ale podceníme izolaci pásku po obvodu, hluk se nám bude přenášet do stěn. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení.
• Fixace desek: V případě potřeby lze desky fixovat lepidlem nebo speciálními hmoždinkami.
• Kontrola rovinnosti: Po položení každé vrstvy zkontrolujte rovinnost pomocí vodováhy.

Dokončení izolace a příprava na finální podlahu

Po dokončení pokládky polystyrenových desek je nutné provést několik finálních kroků:

• Položení separační fólie: Chrání izolaci před vlhkostí a zajišťuje lepší přilnavost dalších vrstev.
• Betonový potěr nebo anhydritová vrstva: Slouží jako nosná vrstva pro finální podlahovou krytinu. Na této kročejové izolaci je pak umístěna roznášecí deska. V případě těžkých plovoucích podlah je nejčastěji roznášecí deska provedena ze železobetonu, či litého betonu nebo anhydritu. Anhydritová podlaha vás ochrání před hlukem v patrovém domě. V čem jsou výhody anhydritové podlahy? Důležité je, aby kročejová izolace v anhydritové podlaze správně fungovala, musí být v souvislé vrstvě bez přerušení. Nesmí do ní zasahovat rozvody vody, odpadů a jiných vyčnívajících konstrukcí z podlahy.
• Kontrola a finální úpravy: Před položením podlahové krytiny je nutné zkontrolovat rovinnost a pevnost podkladu.

Plovoucí podlahy

Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva. Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí. Podle toho, zda plovoucí podlahu realizujete jako těžkou (s betonovou roznášecí vrstvou), nebo lehkou (s roznášecí vrstvou třeba z OSB desek), pak následují další vrstvy dle požadavků projektu. Kročejová izolace se instaluje pod řadu podlahových krytin. Typicky se používá kročejová izolace pod OSB desky nebo se pokládá kročejová izolace pod plovoucí podlahu či vinyl.

Těžká plovoucí podlaha

Výhodou těžkých plovoucích podlah je lepší akustická izolace a vyšší pevnost. Těžká plovoucí podlaha je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75 kg/m2. Tato podmínka je splněna, pokud materiál váží 2 000 kg/m3 při tloušťce desky nejméně 37,5 mm.

Lehká plovoucí podlaha

Lehká plovoucí podlaha je vytvořena z desek na bázi dřeva, nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár, tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností. Lehké plovoucí podlahy bývají tenčí, což se třeba do domů s nižší výškou stropu může hodit.

Kročejová izolace je důležitou součástí každé kvalitní podlahy. Musíte počítat s tím, že především v bytových nebo ve dvoupatrových rodinných domech se bude hluk z horních pater šířit mnohem více bez kročejové izolace a vám to tak znepříjemní život. Jaký materiál a jakou tloušťku kročejové izolace nakonec zvolíte, závisí na podmínkách a možnostech místnosti. Dnes již existují na trhu kročejové izolace vytvořené z kombinace materiálů, aby měly co nejlepší vlastnosti.

tags: #krocejovy #polystyren #pravidla #pokladani

Oblíbené příspěvky:

• Sprchové žlaby ke zdi
• Kompletní průvodce plechovými střechami v Příbrami
• jak vybrat stropní lišty
• Diagnostika konstrukcí
• Montáž okapového žlabu 125 mm: Podrobný návod