Kročejový polystyren ve dvou vrstvách pod podlahovým topením

Problém s nadměrným hlukem trápí hlavně moderní stavby, jako jsou bytové domy, případně se může týkat i půdních vestaveb u starších domů nebo paneláků. Původcem tohoto zvuku jsou mechanické úkony, jako je například chůze, dupání, padání předmětů na podlahu, posunování nábytku apod. Tento hluk se poté přenáší konstrukcí stavby a nešíří se vzduchem. Úroveň tohoto hluku závisí na celkové konstrukci stavby, ale také na složení podlah. Ty by měly obsahovat takový materiál, který na rozdíl od toho klasického stavebního (dřevo, ocel, beton) lépe zamezí přesunu vibrací mezi dvěma konstrukcemi.

Kročejová izolace se používá tam, kde je potřeba utlumit přenášení hluku stropní konstrukcí, který vzniká mechanickými rázy na konstrukci. Z toho vyplývá, že se kročejová izolace používá nejvíce do podlah, pod kterými se nachází jiná bytová jednotka nebo obytný prostor. Požadavek na hodnotu kročejové neprůzvučnosti je uveden ve vyhlášce 268/2009 Sb. Hodnoty kročejové neprůzvučnosti pro jednotlivé sousedící typy místností řeší norma ČSN 73 0532.

Je také nutné, aby vhodným materiálem nebyla oddělena pouze podlaha od stropu, ale i stěny po obvodu místností. Pro omezení všech akustických mostů a zamezení přenosu vibrací mezi dvěma konstrukcemi proto potřebujeme materiály k tomu určené.

Typy plovoucích podlah a kročejové izolace

Abychom neslyšeli, že někdo chodí v patře nad námi, je potřeba navrhnout skladbu podlahy s kvalitní kročejovou izolací. Pouze jednoduchá stropní deska je nedostačující, a proto se musí vložit pružná mezivrstva. Princip je stejný jako u plovoucí podlahy, kde je na stropní desku položena kročejová izolace a na ní je aplikována tuhá roznášecí vrstva. Roznášecí deska se nesmí v žádném případě dotýkat stropní konstrukce a zároveň ani svislých pevných konstrukcí, nejčastěji obvodových zdí, případně sloupů. Toho dosáhneme tím, že roznášecí desku vytvoříme jako plovoucí.

Existují dva typy plovoucích podlah:

Čtěte také: Isover a podlahy s OSB

• Lehká plovoucí podlaha: Je vytvořena z desek na bázi dřeva nebo jiných betonových či sádrokartonových desek. Desky se kladou alespoň ve dvou vrstvách se vzájemnou převazbou spár, tj. křížem. Nevýhodou této skladby je nižší účinnost, která je zapříčiněná nižší hmotností.
• Těžká plovoucí podlaha: Je vytvořena z lité anhydritové či betonové směsi. Plošná hmotnost má být nejméně 75 kg/m². Tato podmínka je splněna, pokud materiál váží 2 000 kg/m³ při tloušťce desky nejméně 37,5 mm.

Volba kročejové izolace

Jakou kročejovou izolaci vybrat? Napoví vám vlastnost, které se říká dynamická tuhost. Čím je tato hodnota nižší, tím je kročejová izolace účinnější.

Mezi nejpoužívanější kročejové izolace lze zařadit polystyren a minerální vatu. Na trhu je dnes k dostání velké množství variant těchto podložek z různých materiálů.

Kročejový polystyren (EPS, elastifikovaný):

• Jedná se o nejčastěji používaný materiál.
• Je to dáno jeho cenou, poměrně malou stlačitelností a také lepšími hodnotami kročejového útlumu.
• Je vhodný na rovný podklad. Doporučujeme jej používat v síle 30 - 50 mm a s krycí vrstvou minimálně 40, resp. 45 mm anhydritu.
• Jeho nevýhodu lze spatřovat v horších izolačních vlastnostech z hlediska zateplení. Většinou se ale kročejová izolace používá nad sebou stejně vytápěnými prostory, takže by k úniku tepla docházet nemělo.
• Nejčastěji se používá polystyrén typu EPS T4000, T6500, který se vyrábí v různých tloušťkách.
• Kročejové polystyreny mají menší tepelně izolační účinky než klasické podlahové polystyreny. S tímto se musí počítat, například tam, kde chceme utlumit přenos hluku a víme, že pod podlahou je nevytápěný prostor.

Kročejová minerální vata:

• Oproti polystyrenu je dražší a více stlačitelná, takže se nedá použít do každé skladby podlahy.
• Má však lepší tepelné izolační vlastnosti a je nehořlavá.
• Ukládá se nejčastěji ve 20-30 mm. Uložení minerální vaty je obecně kvalitnější než u polystyrenu.
• Tím, že je vata pružná, je možné bezproblémově izolaci uložit i do míst s rozvody na podkladu, které zasahují do kročejové vrstvy.
• Deska z kamenné vlny je určena pro stavební tepelné a akustické izolace lehkých i těžkých plovoucích podlah s požadavky na zlepšení kročejové a vzduchové neprůzvučnosti. Jsou ideální pro podlahy v rodinných domech, bytech, administrativních budovách i nemocnicích.

Zvukoizolační podložky (např. Insulit 4+2):

Čtěte také: Přečtěte si článek o Bachl kročejovém polystyrenu 2 cm

• Insulit 4+2 je jedna z nejlepších kročejových izolací pod potěr na trhu.
• S tloušťkou pouhých 6 mm a výbornou dynamickou tuhostí 8 MN/m³, má Insulit 4+2 výborné vlastnosti při tlumení kročejového hluku.
• Bez problémů překonává veškeré běžně dostupné materiály na trhu jako minerální vata nebo polystyren.
• Účinnost materiálu nezávisí na tloušťce materiálu, ale na jiných vlastnostech jako je dynamická tuhost a podobně.
• Certifikovaný útlum Insulit 4+2 je až ∆Lw = 35 dB, při Ln,w=43 dB! To vysoce překračuje stavební normu.
• Instalace z role je mnohem jednodušší a rychlejší než pokládat desky z minerální vaty nebo polystyrénu, což výrazně snižuje výslednou cenu práce.
• Není třeba na Insulit 4+2 pokládat další vrstvy fólií, jako je běžné u jiných produktů.
• Insulit 4+2 má extrémně nízkou deformaci v čase, max. o 13 procent (0,8 mm).

Zřídka, ale přeci jen občas je k vidění kročejová izolace provedená z mirelonu. Používá se většinou tam, kde už nic jiného nezbývá a není možné na podklad instalovat vatu nebo kročejový polystyren. Pokud jste v této situaci i Vy, doporučujeme provádět v minimální síle 10 mm a uložení provádět ve dvou vrstvách po 5 milimetrech a křížem.

Dynamická tuhost

Dynamická tuhost je vlastnost kročejové izolace tlumit kročejový hluk. Měli byste ji najít v každém technickém listu pod označením s´. Čím nižší hodnota, tím účinnější kročejová izolace.

Při těžkých podlahách (betonových) se běžné materiály (např. z minerální vaty) pohybují na úrovni ∆Lw 23-27 dB. Insulit 4+2 dosahuje ∆Lw 26-35 dB.

Podlahové topení a kročejová izolace

Pokud plánujete podlahové topení a řešíte, jakou kročejovou izolaci použít a kam ji umístit, věnujte pozornost materiálu, ze kterého je kročejová izolace vyrobena. Pokud se jedná o izolant, je nutné umístění pod topnou fólii, aby nebránila prostupu tepla. Pokud má materiál dobrou tepelnou vodivost, lze umístit i na topnou fólii. To je častý případ u rekonstrukcí.

Vedení rozvodů v podlaze s kročejovou izolací

Kudy vést rozvody, když nechceme narušit vrstvu kročejové izolace? Je vůbec přípustné mít vrstvu kročejové izolace tlustou 80 mm? Je možné ji tam položit ve dvou vrstvách? Toto jsou otázky, na které se bude realizační firma či přímo investor ptát projektanta.

Čtěte také: Průvodce instalací podlahového topení

Jedná se o typickou situaci na stavbě - dle projektu má být v podlaze nejen kročejová izolace, ale i rozvody odpadu a dalších inženýrských sítí. Dle popisu projektanta se vše má vést ve vrstvě kročejové izolace tl. 80 mm.

Tloušťka kročejové izolace 80 mm je nad přípustnou hranicí. U takto relativně měkkých kročejových izolací (např. z minerální vlny, které jsou měkčí a pružnější než EPS 100, čímž lépe tlumí vibrace) je maximální doporučená tloušťka 50 mm. Větší tloušťka znamená větší absolutní stlačení a sesednutí roznášecí desky, což může vést k tomu, že si časem podlaha sedne. To se například projeví odtržením okrajových lišt či soklu. I proto kvalitní výrobci kročejové izolace vyrábějí kročejové izolace v maximální tloušťce 50 mm. Efekt kročejového útlumu se s narůstající tloušťkou zmenšuje.

Co tedy dělat, když je v projektu tl. 80 mm? Tloušťku 80 mm lze vytvořit ze dvou vrstev, kdy jedna vrstva bude z běžného EPS 100 a bude sloužit jako výplňová hmota a druhá vrstva bude samotná kročejová izolace. Například kročejová izolace ISOVER N tl. 30 mm + ISOVER EPS 100 tl. 50 mm. Možné to je, nicméně doporučuje se jednovrstvé řešení. Důvodem je u dvou vrstev izolace riziko sčítání výrobních odchylek a riziko zanesení nečistot (např. kamínků) mezi dvě vrstvy izolantu. To vše ve svém důsledku může zvýšit celkovou stlačitelnost celého souvrství nad únosnou míru. Když už dvě vrstvy, tak pečlivě položené a do celkové tloušťky max. 50 mm. Spíše je vhodné doplnit jednu vrstvu kročejové izolace vrstvou pevného EPS. Pozor však na ony nečistoty v mezivrstvě. Celkové deklarované stlačení (součet stlačení obou desek) musí být maximálně takové, jaké připouští navazující roznášecí deska. Suché podlahy standardně požadují maximální stlačení CP2, tj. 2 mm, těžké podlahy dle konkrétního typu pak nejčastěji max.

S vedením rozvodů odpadu je potřeba počítat již při návrhu projektu a vytvořit pro ně dostatečnou tloušťku pod roznášecí deskou. Například vnější průměr odpadu bude 50 mm. K tomu přidáme 10 mm rezervu (příruby, spád trubky). Na tuto vrstvu tedy potřebujeme 60 mm. Ideálně je tedy mít v podlaze vrstvu EPS 100 tl. 60 mm právě z důvodu vedení rozvodů. Rozvody obsypeme jemným pískem frakce 0-1 mm do roviny a teprve přes to položíme souvislou vrstvu kročejové izolace tl. 30 mm. Celé souvrství pak má 90 mm. Ano, možné to je a někdy je to i praktičtější, protože tvrdý a pevný EPS chrání relativně měkkou vrstvu kročejové izolace před prošlapáním ve fázi před betonáží. Ovšem tuto funkci zvládne až EPS od tloušťky 30 mm. Tenčí EPS by na pružné kročejové izolace popraskal, kdyby se po něm chodilo.

Pokládka kročejového polystyrenu ve dvou vrstvách

Při pokládce kročejové izolace je potřeba si pohlídat dvě věci: jednak aby byly jednotlivé desky přesně vedle sebe a nevznikaly nežádoucí mezery (hlukové mosty), a aby byla plocha odizolována i od stěn. Vždy je potřeba, aby se vytvořila celistvá vrstva kročejového izolantu bez přerušení. Obecně u akustiky je totiž problém, že nejslabší článek akustické izolační vrstvy se významně negativně projeví v akustickém útlumu celé podlahy a to platí i u soklové části. Sice budeme mít dobře navrženou kročejovou izolaci v ploše, ale podceníme izolaci pásku po obvodu, hluk se nám bude přenášet do stěn. Proto by měl okrajový dilatační pásek navazovat na vrstvu kročejové izolace, a to i v případě, že je nad kročejovou izolací vrstva EPS, nebo například systémová deska podlahového topení. Celková tloušťka kročejového izolantu musí být do max. tl.

Při pokládce podlahového polystyrenu se často volí dvě vrstvy křížem, například 90 mm a 100 mm, celkem tedy 190 mm. Nerovnosti na desce a lepence se vyrovnávají pískem, případně se místy zabrušuje. Laser se nastaví na 0 a od něj se odměřuje výška, aby byla všude stejná. Tam, kde nebylo potřeba dorovnávat, šla pokládka rychle, v méně rovných místech bylo s vyrovnáním polystyrenu více hraní.

Při pokládce druhé vrstvy polystyrenu se při obvodu zdi dává dilatační pás s folií. Sponkami se průběžně přichytává pás ke zdi. Na závěr je po celé ploše položena folie s rastrem pod podlahové topení. Pokud jsou naplánovány podlahy z hlazeného betonového potěru, spoje se lepí obyčejnou izolepou.

Trubky s rozvody vody se zapění nebo zasypou kuličkami polystyrenu smíchanými s pískem.

Přehled vybraných kročejových izolací a jejich vlastností

tags: #krocejovy #polystyren #ve #dvou #vrstvach #pod

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si o fenoménech chovatelství.
• Přečtěte si o významu zkušebních kostek betonu
• Návod na pokládku laminátu svépomocí
• Stropní svítidla s dřevěným dekorem
• Průvodce elektroinstalačními krabicemi pro sádrokarton