Srovnání betonové dlažby a zámkové dlažby pro zpevněné plochy

Při realizaci zpevněných ploch, jako jsou vjezdy do domu, parkoviště, dětská hřiště nebo chodníky, je klíčové zvolit správný materiál. Nejčastěji se realizátoři rozhodují mezi betonovými dlaždicemi, zámkovou dlažbou a zatravňovacími dlaždicemi. Každá z těchto možností má své specifické vlastnosti, výhody a nevýhody, které je potřeba zvážit.

Typy dlažby a jejich charakteristika

Zámková betonová dlažba

Zámková betonová dlažba je snad nejoblíbenějším materiálem pro realizaci státních zakázek na úpravu chodníků a parkovišť. Zámková dlažba je založena na principu "zámků", kdy se dlaždice z prefabrikovaného betonu zasadí do písku a při troše šikovnosti do sebe relativně snadno zapadnou - "uzamknou" se navzájem.

Výhody zámkové dlažby:

• Snadná údržba a oprava - jednotlivé kusy lze snadno vyměnit.
• Vysoká odolnost vůči zatížení a povětrnostním vlivům.
• Estetická variabilita - různé tvary, barvy a vzory.
• Ekologická volba - umožňuje vsakování vody do půdy.
• Pokud je správně položena na zhutněný štěrkový základ s geotextilií, zvládne i opakovaný vjezd těžších vozidel bez toho, aby se propadla nebo vyjížděla koleje.

Nevýhody zámkové dlažby:

• Jedna "zámková dlaždice" zaujímá relativně malý prostor - časem nemusí být plocha tak rovná, jako kdysi, může vzniknout lavor a jiné stabilizační potíže.
• Trvanlivost a fazóna zámkové dlažby výrazně ovlivňuje kvalita připraveného podloží.
• Na zámkové dlažbě se samozřejmě mohou tvořit koleje, tento povrch také neodvádí vodu (pokud není z kopce a není zajištěn odvod srážkové vody).
• Zámková dlažba se také pomalu staví a celková cena realizace se v porovnání s betonem nebo zatravňováky pohybuje v klidném středu.

Pro méně zatěžované plochy, kde se počítá s vlastnostmi betonu, však může být zámková dlažba uspokojivým řešením, které splní účel.

Zatravňovací dlažba (plastová a betonová)

Zatravňovací panely mají široké využití. Plastová zatravňovací dlažba se vyrábí recyklací - jde o kombinaci polyethylenových fólií s dalším plastovým odpadem. Betonové zatravňovací panely jsou první alternativou k plastové dlažbě. Jde vlastně o stejný princip zpěvnění povrchů (v materiálu jsou díry, kde roste tráva), jediným rozdílem je materiál, mírně odlišné vlastnosti, realizační čas a celkové náklady (materiál, dovoz, pokládka).

Výhody zatravňovací dlažby:

• Možnost výběru dlaždic pro různé úrovně zatížení.
• Odvodnění.
• Celková cena realizace (a rychlost výstavby).
• Protiskluzový povrch.
• Možnost zatravnění.
• Umožňuje spojit zpevněnou plochu s trávníkem. Dlažba se pokládá na štěrkové podloží s geotextilií a poté se vyplní zeminou s travním semenem nebo štěrkem. Tráva prorůstá a plocha si zachová přirozený vzhled, zároveň ale udrží pevnost a stabilitu při vjezdu vozidla.
• Hodí se hlavně tam, kde je kladen důraz na vsakování vody a přirozený vzhled pozemku.

Nevýhody zatravňovací dlažby:

• Jako daň za náročnější technologie výroby a šetření životního prostředí se tento materiál pohybuje ve vyšších cenových relacích. Nejkvalitnější, robustní typ zatravňovacích panelů, Puruplast E50 S, se svojí cenou blíží k 400 Kč/m2. V rámci celkové realizace vydlážděného prostranství je však pořízení zatravňováků jedinou nákladnější položkou.
• Přes nesporné výhody zatravňovaček není tento typ zpevnění ploch vhodný na místech, kde se pohybují vozíčkáři, lidé s francouzskými holemi nebo dámy na podpatcích.

Kromě velmi silných zatravňovacích panelů pro jízdárny nebo stání nákladních aut jsou k dostání rovněž zatravňovačky pro zahrádkáře a domácnosti. Plastový materiál ke zpevnění chodníků, garážových stání nebo sunoucích se svahů je spolehlivé a trvalé řešení.

Čtěte také: Jak vybrat protiskluzovou dlažbu?

Betonové plochy

Betonové plochy jsou v exteriérech časté především kvůli odolnosti betonu vůči opotřebení, schopnosti přizpůsobit se různým povrchům a potřebám. Beton ve stavitelství není žádnou novinkou. Základními složkami betonu jsou cement, hrubé a drobné kamenivo a voda. Do betonu se mohou přidávat i různé přísady a příměsi. Nejrozšířenější materiál na stavbách? Bez betonu se neobejde prakticky žádná stavba - používá se ve stavebnictví, ale také v interiérovém designu, zahradnictví, sochařství. Díky vývoji nových technologií má opravdu široké využití, mnohé funkční i estetické výhody. Povrch betonu může být matný nebo lesklý.

Výhody betonových ploch:

• Betonová deska poskytuje maximální pevnost a dlouhou životnost.
• Vhodná je především tam, kde se parkuje denně a vozidlo má větší hmotnost.
• Povrch může být hladký nebo kartáčovaný, ale v každém případě by měl být mírně skloněný kvůli odtoku vody.
• V současnosti se často používá ražený beton. Jedná se o dekorativní techniku - na čerstvý beton se pomocí speciálních forem vytiskne určitý vzor, textura, reliéf. Ražený beton může dokonale imitovat různé, mnohem dražší materiály.

Nevýhody betonových ploch:

• Litý beton vyjde pravděpodobně relativně draho, může být také velmi kluzký a při neodborné realizaci může mít cesta relativně krátkou životnost.
• Vyžaduje ale precizní přípravu podkladu a odvod vody, jinak může časem praskat.

Když jde o údržbu, betonové povrchy vyžadují mytí vodou, kartáčem a jemným čistícím prostředkem.

Ostatní typy povrchů

• Štěrková příjezdová cesta: Patří mezi poměrně jednoduché a levné varianty zpevnění vjezdu nebo stání. Štěrk se vyrábí v různé hrubosti a je tak z čeho vybírat. Nevýhodou je, že se kamínky mohou dostávat mimo plochu, povrch je méně pohodlný pro chůzi a časem se musí dosypávat.
• Asfalt: Často se používá na příjezdové cesty a parkovací stání. Jeho hlavní výhodou je rychlá pokládka, hladký povrch a dlouhá životnost. Výborně odolává zatížení, snadno se udržuje a při správném sklonu dobře odvádí vodu.
• Dřevěné rošty: Vhodné pro přístřešky v zahradě laděné v přírodním nebo rustikálním stylu. Používají se tvrdá a impregnovaná dřeva. Vhodné jsou spíše pro lehká auta nebo motocykly a tam, kde se neparkuje denně.
• Přírodní kámen: Je elegantní a velmi odolný, ale i finančně náročnější. Používá se například pískovec, žula nebo břidlice. Pokládka vyžaduje pečlivost a kvalitní podklad.

Důležitost přípravy podloží

Kvalitní podklad je důležitý nejen kvůli stabilitě a komfortu, ale i kvůli snadnému odvodu vody, zimní údržbě a celkovému dojmu. Bez kvalitních základů se i ten nejlepší povrch může časem propadat nebo znehodnocovat.

Využití jakékoliv dlažby provází stejný pracovní postup: nejprve se připraví podloží pro pokládku (hloubení zeminy, zasypání štěrkem a dovršení vrstvou z jemné drti), na které se klade vybraný materiál. „Když chcete, aby se plocha nebortila a dlouho sloužila, klasické složení neošidíte,“ vysvětlil pro iDnes.cz. důležitost podloží pan Jiří Janík ze společnosti Puruplast.

Podklad pod zatravňováky by měl být založen na důsledném "utemování", resp. hutnění jednotlivých vrstev. Na poctivou přípravu podloží navazuje už „jen“ pokládka dlažby. A právě v tento okamžik se projevují významné rozdíly ve výsledné ceně zpevňované plochy.

Čtěte také: Betonové stání pod terasou krok za krokem

Příprava podkladu pro garážové stání nebo příjezdovou cestu:

1. Velikost základové desky: Deska o velikosti plochy garáže + přesah min. 5 cm na každé straně. Např. pokud má garáž rozměry 5800 x 7000 mm, deska musí mít rozměr min. 5900×7100 mm.
2. Pod deskou je třeba zhotovit takzvaný „kufr“ o hloubce 500-600 mm. Na dno rozložit geotextilii 200-300 g/m2.
3. Dalším krokem je zhotovení bednění z desek případně OSB desek. Do plochy před litím betonu rozložit hrubý igelit tzv „rukáv“ (spoje přeložit a přelepit spojovací páskou).
4. Na plochu v posledním kroku je třeba ustavit Kari síť (100x100x8mm) v urovni minimálně 50 mm pod horní hranou podlahy, která musí být jednou řadou přeložena a svázaná vázacím drátem.

Pozornost je nutné věnovat podlaze. Po instalaci garáže nebo zahradního domku mohou vlivem nerovnosti povrchu základové desky nebo zámkové dlažby vzniknout mezi stěnami garáže a podlahou netěsnosti. Všechny výše zmiňované metody zacelí drobné škvíry mezi podlahou a stěnou a zamezí tak průniku vody dovnitř stavby.

Výška dlažby pro různé typy zatížení

Při výběru dlažby musíte sáhnout po správné výšce dlaždic. Abyste ji mohli určit, uvědomte si, kam ji plánujete položit. Při stanovení správné výšky dlažby tedy platí přímá úměra - čím vyšší zatížení, tím vyšší dlažba. Záleží ale i na typu dlaždic nebo na podkladu.

Pokud plánujete občasný pojezd, jako je například vjezd do garáže či garážové stání, vybírejte dlažbu s výškou minimálně 60 mm. Dlažba této výšky je odolná vůči vertikálním silám a nedojde k poškození dlažby.

Pokud plánujete stavbu plochy s častým pojezdem, jakou může být například komunikace či příjezdová cesta, zaměřte se na výběr dlažby s výškou alespoň 80 mm. Dlažba musí často snášet působení sil při pojezdu a při výběru této výšky zamezíte deformaci či praskání dlažby.

Poslední skupinou ploch jsou plochy pro pojezd vozidel nad 3,5 tuny. Tlak, který musí dlažba vydržet je velmi vysoký a z tohoto důvodu je nutné vybírat dlažbu s výškou kamene 100 a více milimetrů.

Čtěte také: výstavba venkovní betonové plochy

Na některých typech zámkové dlažby se navíc můžete setkat s označením NEXUS. Toto opatření inteligentních zámků slouží k vytvoření silného spojení při pokládce dlažby, které zabrání nechtěným pohybům jednotlivým kamenům. Navíc vytvoří ideální dilatační spáry.

Kombinace povrchů

V mnoha případech je nejlepší cestou kombinace dvou typů povrchů. Například zámková dlažba v kolejištích doplněná zatravňovacími panely mezi nimi nebo betonový pás pod koly s okolním štěrkem. Tato kombinace může zlepšit odvod vody, snížit náklady, a přitom zachovat pěkný vzhled i komfort při stání.

tags: #kryte #stani #dlazba #nebo #beton #srovnání

Oblíbené příspěvky:

• Podrobný návod na výměnu střešní lepenky
• Výměna osvětlení SPZ u Mondea MK4 za LED
• Použití ocelových kotev v sádrokartonu
• Kompletní průvodce asfaltovými šindeli Isola
• Jak formátovat plastové materiály