Inženýrskogeologický průzkum pro zakládání staveb: Komplexní informace

Inženýrskogeologický průzkum (IGP) je klíčovou součástí přípravy každé stavby. Zajišťuje bezpečné a stabilní založení objektu s ohledem na geologické a geotechnické podmínky lokality. Tento průzkum je nezbytným nástrojem pro dosažení cílů projektovaného inženýrskogeologického průzkumu.

Legislativní rámec a směrnice

Provádění inženýrskogeologického průzkumu je upraveno zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českým báňským úřadem ze dne 15. června 1988 a souvisejícími vyhláškami. Jedná se například o vyhlášku Ministerstva životního prostředí ze dne 4. dubna 2001, č. 206/2001 Sb., o technických požadavcích na stavby, a vyhlášku Ministerstva životního prostředí ze dne 17. června 2001, č. 66/2001 Sb. (úplné znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákonem č. 50/1976 Sb. ze dne 18. června 2001, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon).

Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že založení stavby je zásadní a v podstatě prvotní otázkou, kterou je třeba při plánování výstavby řešit. Pokud by před započetím výstavby nebylo postaveno najisto, že založení stavby je s ohledem na geologické podmínky území bezpečné a že neohrozí jak samotnou novou stavbu, tak i nemovitosti sousední, mohlo by v průběhu výstavby či po jejím dokončení dojít ke katastrofálním následkům se škodami na majetku i lidských životech. Právě z tohoto důvodu vyhláška č. 268/2009 Sb. požaduje, aby základové poměry stavby byly zjištěny geologickým průzkumem - tedy opřeny o data získaná odbornou činností specialisty.

K námitce osoby stěžovatelky však soud dodává, že k naplnění požadavků citovaného ustanovení není nutné provádět pro každou plánovanou stavbu nový geologický průzkum. Jsou-li v zájmovém území geologické poměry dostatečně známy díky již provedeným geologickým průzkumům a jsou-li výsledky těchto průzkumů aplikovatelné i na navrhovanou stavbu vzhledem k jejím vlastnostem a účelu, není nutné realizovat další průzkum. Vyhláška tak sice demonstrativně uvádí celou řadu průzkumů a rozborů, které je nutné k žádosti o stavební povolení přiložit (inženýrsko-geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.), avšak je na stavebním úřadu (odborném aparátu), aby vzhledem ke znalosti místních podmínek a charakteru stavby požadoval po stavebníkovi provedení těch průzkumů, které jsou pro povolení stavby nezbytné.

Cíle a význam inženýrskogeologického průzkumu

Hlavním úkolem IGP je shromáždit informace inženýrskogeologického a geotechnického charakteru pro projektování, provádění a vyhodnocování průzkumných prací. Slouží k určení geologických podmínek pro vhodné založení stavby, návrhu základů v souladu s ověřenou geologickou stavbou a výběru vhodného typu stavebních materiálů a konstrukcí. Výsledkem je snížení víceprací způsobených nedostatečnou znalostí podloží.

Čtěte také: Jak průzkum ovlivňuje recyklaci staveb

Cílem IGP je rozhodnout o podmínkách realizace objektu a vymezení možných rizikových území (např. starých důlních děl). Pořizují se informace o složení a vlastnostech zeminy, například hmotnost, konzistence, ulehlost, úhel vnitřního tření. Dále se zjišťuje vztah geologického prostředí s objektem a jeho okolím. Geotechnický model je zjednodušeným inženýrskogeologickým modelem. Obsahuje pouze ta data, která jsou rozhodná pro geotechnický návrh dané konstrukce objektu ve smyslu ČSN EN 1997.

Fáze inženýrskogeologického průzkumu

Komplexní inženýrskogeologický průzkum pro stavby a infrastrukturní projekty se zaměřuje na posouzení stability a vhodnosti lokalit pro stavební činnost. Proces se dělí na několik fází:

1. Přípravná fáze

• Archivní rešerše: Studium existující geologické dokumentace, map a databází.
• Rekognoskace terénu: Vizuální hodnocení lokality a identifikace povrchových indicií.
• Projekt průzkumných prací: Návrh optimálního rozsahu a metod průzkumu pro konkrétní stavbu.

2. Terénní fáze

Práce v terénu se dělí na ty se zásahem do pozemku a bez zásahu do pozemku.

• Práce v terénu, se zásahem do pozemku:
  • Vrtné práce a odběry vzorků: Průzkumné vrty pro zjištění geologické stavby podloží. Provádějí se vrtané sondy do hloubky odpovídající typu stavby, například vrtání s jádrovnicí do hloubek. Slouží ke zjištění složení a vlastností zeminy.
  • In-situ geotechnické zkoušky: Penetrační zkoušky CPT/DPT, pressiometrické zkoušky. Stejně neinvazivní je i zkouška dynamické penetrace, kde dochází k zarážení hrotu do podloží konstantními údery.
• Práce v terénu, bez zásahu do pozemku:
  • Mapování, rekognoskace, měření na povrchu.
  • Geofyzikální měření: Neinvazivní doplnění dat o podpovrchových strukturách.

3. Vyhodnocení a zpráva

• Laboratorní analýzy zemin a hornin: Fyzikální a mechanické vlastnosti odebraných vzorků.
• Zpracování a interpretace dat: Geologický a geotechnický model lokality, výpočty únosnosti, sedání, stability.
• Závěrečná inženýrskogeologická zpráva o průzkumu: Komplexní vyhodnocení, podklad pro projektování stavby. Zpráva pro zakládání staveb s informacemi z inženýrského a geologického průzkumu. Tyto průzkumy základových poměrů se provádějí pro stavbu domu. Projektová dokumentace nese podstatné informace o podzemních vodách a únosnosti základových půd.

Typy průzkumů a jejich vztah k projektovým fázím

Obecný popis obsahu a zásad jednotlivých etap průzkumu, včetně fází projektové přípravy stavby, je uveden v TP 76 A článek 3.2. Vztah etap průzkumu a stupně dokumentace staveb je pro novostavby uveden v následující tabulce.

Ke každé etapě je možné provést doplňující průzkum dané etapy (např. v PDPS doplňující průzkum Podrobného průzkumu). Doplňující průzkum lze provést i na dílčí části etapy průzkumu (např.: doplňující HGP nebo doplňující GFP ev. jiné.). Průzkum je výchozím podkladem pro projektanta.

Čtěte také: dokumentace historických památek

Speciální typy průzkumů

Hydrogeologický průzkum

Provádíme průzkumné hydrogeologické vrty, zaměřené také na monitorovací vrty a vrty pro jímání podzemních vod. Připravujeme projekt, posuzujeme terén a vybíráme nejlepší pozici pro vrt. Měříme hladiny podzemní vody pomocí tlakových senzorů s automatickým záznamem naměřených hodnot v čase. Nabízíme také zpracování hydrogeologických posudků pro vrtané/kopané studny. Dále nabízíme zprávu pro vsakování srážkových vod do půdy. Vsakovací zkouška je jednou z metod geologického průzkumu, kterou se stanoví možnost vsakování dešťových nebo přečištěných odpadních vod z ČOV (čistírna odpadních vod) do půdních vrstev.

Měření radonového indexu

Nabízíme měření radonového indexu pro jednotlivé nemovitosti i pro větší developerské projekty.

Statická zatěžovací zkouška

Slouží ke kontrole zhutnění a únosnosti podloží a podkladních vrstev zemních konstrukcí. Výstupem je hodnota deformačního modulu Edef2 a zhutnění Edef2 /Edef1. Pro provedení SZZ je nezbytná protizátěž o hmotnosti cca 12 tun. Výsledná hodnota je počítačem vyhodnocena na místě.

Odpovědnost a dokumentace

Odpovědný řešitel průzkumu (ve smyslu zákona č. 62/1988 Sb. §3) je fyzická osoba, kterou jmenoval zhotovitel IGP, aby realizovala IGP podle zadávací dokumentace IGP. Odpovědný řešitel IGP je dále odpovědný za shodu mezi rozsahem prací, definovaným smlouvou o dílo, odsouhlaseným rozpočtem a dosahovanou skutečností. Projekt průzkumu pro tunel je souhrn písemností a výkresů, které specifikují obsah a rozsah průzkumných prací co do použitých průzkumných metod, případně technologických postupů jejich provádění a kvalitativních podmínek a dalších požadavků objednatele.

Modelový příklad: IGP pro novostavbu rodinného domu

Každý zodpovědný projektant vám doporučí realizaci inženýrsko-geologického průzkumu z důvodu nejasností ohledně geologických poměrů na lokalitě. Pokud dům stojí na nestabilním podloží, tak časem může vlivem sedání, bobtnání nebo svahových nestabilit dojít k praskání stěn, náklonu domu či až k fatálnímu narušení statiky. Naším úkolem je určení geologických podmínek pro vhodné založení stavby (např. rodinný dům).

Čtěte také: Vše o radonovém průzkumu a ochraně

Před samotnou terénní částí je potřeba provést rešerši dané lokality, za účelem zjištění očekávaných geologických poměrů. Samotné terénní práce se pak skládají především z vrtných prací, polních zkoušek (dynamické penetrace…), popisu vynesených zemin, případně jejich podrobení laboratorním zkouškám.

Chystáte se stavět rodinný dům, který bude jednopodlažní, nepodsklepená zděná stavba. Po zavolání přijíždí geolog do několika dní na váš pozemek. S pomocí ručního vrtáku vyvrtá sondu hlubokou 2-2.5 m. Ruční sonda má průměr pouhých 7 cm. Nemusíte tak mít obavy o jakékoliv invazivní narušení vašeho pozemku příjezdem těžkých vrtných souprav. Stejně neinvazivní je i zkouška dynamické penetrace, kde dochází k zarážení hrotu do podloží konstantními údery. Zde se jedná o průměr pouze 3 cm. Geolog může při vrtání odebrat vzorky zemin, které následně nechá vyhodnotit v akreditované laboratoři. Je však na uvážení geologa, zda je tento rozbor potřebný. Při vrtání geolog průběžně popisuje geologický sled a určuje mechanické vlastnosti zemin. Tyto vlastnosti získává a ověřuje také díky sondě dynamické penetrace. Po dosažení požadované hloubky geolog vrt zasype původní zeminou a na vašem pozemku tak zůstává nanejvýš malý krtinec. Geolog odchází. Po několika dnech je zpracována závěrečná zpráva, která obsahuje všechny důležité informace pro statika a projektanta.

tags: #inzenyrsko #geologicky #pruzkum #pro #zakladani #staveb

Oblíbené příspěvky:

• Hydroizolace na fasádu Ytong
• Jak beton přispívá k efektivitě zemědělských provozů
• Použití vinylových tapet
• Vše o parozábraně pro plechové střechy
• moderní grafitová střešní krytina pro váš dům