Kyklopské zdivo a sanační omítky: historie, vlastnosti a řešení vlhkosti

Původ kyklopského zdiva, které se mimochodem hojně využívá i dnes, sahá až do hluboké minulosti celého lidstva. Tento druh zdiva přežil proud času a své místo ve světě nalézá i dnes. Můžeme se s ním setkat například ve formě opěrných zdí mostů, tunelů, nábřežních stěn anebo také stěn ve svahu. Jedná se výlučně o pohledové zdivo.

Kyklopské zdivo: Technika a historie

Kyklopské zdivo se používá především na opěrné zdi a zajištění velmi prudkých svahů. Vytváří se z kamenů, které se opracují do 5-8 úhelníků podle vzoru z drátěné šablony. Jen v nejnutnějších případech se k jejich osekání použilo kladivo. Zdivo se neomítá, pouze se v konečné fázi po vyzdění právě vyspáruje.

Jeho specifikem je použití větších kusů kameniva opracovaných do nepravidelných mnohaúhelníkových tvarů. Důležitým detailem je styk spár. Nikdy se v kyklopském zdivu nemá vyskytnout v jednom bodě spára z více než třech směrů (toto řešení bylo převzato i pro betonové opěrné zdivo, kdy se z betonu vyrábí přesné šestiúhelníkové bloky; jež se například používají pro zajištění sypaných hrází atp.).

S kyklopským zdivem se v Aši setkáme u některých kamenných plotových a opěrných zdí (ul. Studentská), a v podezdívkách mnoha budov (například u bývalého pivovaru v Krásné).

Na rozdíl od jiných typů zdiva (např. balvanů) nebyla využívána malta. První zmínky o něm se objevují už ve středověku.

Čtěte také: Technologie zdění HELUZ pro bezvadné provedení

Další typy kamenného zdiva

Kámen, neopakovatelný přírodní materiál, každý kus je originální svým tvarem i barvou. Ke stavbě zdí se používá již od nepaměti. Z kamene lze zdít různými styly, které záleží především na míře opracování kamene, na jeho velikosti a tvaru.

Pro zdění se hodí kameny o minimální velikosti 150 - 200 mm, menší kusy se hůře převazují ve styčných spárách a neúměrně narůstá podíl malty ve zdivu. Zdít lze i takzvaně „nasucho“ čili bez použití pojící malty. Toto "zdění" se používá především pro nízké opěrné a dělící zídky s nevelkými statickými nároky. Pro suché "zdění" je velmi důležitý tvar a velikost použitého kamene.

Řádkové zdivo

Řádkové zdivo lze provést buď jako hrubé či přesné (z kamenů opracovaných, nebo s opracovanými čelními stranami). Abychom docílili skutečné „řádky“ je potřeba zarovnat kameny alespoň nahrubo do stejné výšky v rámci jedné vrstvy. Kameny se kladou podobně jako cihelné zdivo s převázáním styčných spár. Jelikož ale kameny nemají všechny stejný rozměr, je nutné dbát na řemeslnou pečlivost a vybírat kameny, které vytvoří v řádkovém zdivu dostatečné přesahy. S pěkným řádkovým zdivem z částečně opracovaných žulových kamenů se setkáme u rozhledny na vrchu Háj.

Haklíkové zdivo

Haklíkové zdivo je skládané z různě velkých kamenů čtvercového či obdélníkového tvaru. Jeho typickým prvkem je vložení kamene ve svislém směru a vytvoření styčné spáry přes více řad. Haklíkové žulové zdivo se často objevuje v podezdívkách domů a jako opěrné plotové zdi.

Vazby smíšeného zdiva

Smíšené zdivo se dříve na domech užívalo především z důvodu úspory drahých cihel. Z tvarově přesnějších cihel se vystavěla nároží a zbytek zdiva byl dozděn levnějším kamenem z místních zdrojů, zdivo se vzájemně provázalo. Například ale u fortifikačních staveb (barokní a klasicistní pevnosti - Josefov, Terezín aj.) bylo smíšené zdivo tvořeno opačně. Na exponovaná nároží byl použit odolnější a tvrdší kámen ve velkých blocích přesně opracovaný, opěrné zdi a kasematy byly vyzděny z cihel.

Čtěte také: Terca: Ideální volba pro váš dům

Gabionové zdivo

Gabionové zdi jsou specifickým druhem kamenného zdiva. Gabiony se nazývají drátěné koše tvaru kvádru vytvořené z pozinkovaného drátu. Do tohoto koše je skládáno většinou kamenivo. Frakce kameniva musí samozřejmě být vyšší než oka drátěného koše. Takto naplněné koše jsou původně vyvinuty k zajištění svahů, kdy se počítalo s tím, že se v nich usadí vegetace, která po korozi drátu převezme funkci zajištění svahu. Někdy se vegetaci i pomáhá vsypáním substrátu mezi kameny do košů. Gabiony se však pro svou specifickou estetiku staly oblíbeným stavivem i pro opěrné zdi či ploty, někdy dokonce i pro obklady fasád atp. a ponechávají se jako pohledové.

Omítání zdiva

Zdivo z Liaporu je díky své drsné povrchové struktuře dobrým podkladem pro omítání. Není potřeba žádná zvláštní úprava zdiva ani zvláštní postupy, je však nutno dodržet určitá doporučení. Podklad pro omítky má být suchý. Zbytky malty a volné částice na povrchu zdiva musí být odstraněny. Na viditelně mokrý povrch zdiva (těsně po dešti a podobně), se nemá omítat. Je-li zdivo příliš vlhké, doporučuje se před omítáním provést jeho vysušení (přirozeně-vlivem teplého počasí nebo pomocí vysoušečů).

Mezerovitá povrchová struktura tvárnic umožňuje velmi dobrou přídržnost malty. Použití cementového postřiku není nezbytně nutné. Nicméně, pro třídy objemové hmotnosti do 1000 kg/m3 se doporučuje použít pro cementový postřik jako ostřivo lehký písek z drceného Liaporu. To pomáhá snížení nebezpečí spálení čerstvé omítky a zvýšení výkonu při omítání.

Liaporové zdivo má nejnižší kapilární nasákavost mezi zdicími izolačními materiály a odjímá jen minimum vody z omítek, což přispívá k lepšímu tepelnému odporu zdiva v počáteční fázi užívání stavby.

Sanační omítky: řešení vlhkosti a zasolení

Sanační omítky se od běžných omítek liší především vysokou pórovitostí a prodyšností, díky čemuž jsou velmi lehké. Mají nízkou kapilární nasákavost, případně vodu zcela odpuzují. Sanační omítkou voda neproniká skrze kapiláry do zdiva a odpařování vody ze zdiva a případné srážení solí probíhá pouze na vnitřní straně omítky. Povrch stěny nahozené sanační omítkou tedy zůstává suchý a neměl by trpět ani výkvěty soli typickými pro vlhké zdivo.

Čtěte také: komplexní informace o Ytongu

Princip sanačních omítek spočívá v množství vzduchových pórů, které se v jejich struktuře vytvoří po rozmíchání ve vodě a nanesení na zeď. Póry pak ze zdiva odvádějí vlhkost. Problém vlhkého zdiva nevyřeší, ale mohou k odvlhčení domu výrazně přispět.

Typy a aplikace sanačních omítek

Existují i sanační omítky zcela vodotěsné, jejichž použití se dříve doporučovalo na vlhké zdivo v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Dnes se nahrazují spíše hydroizolačními stěrkami. Mezi speciálními sanačními omítkami najdete i omítky s tepelně izolačními schopnostmi, které se používají například při rekonstrukci fasád historických objektů. Práce se sanačními omítkami se od běžného omítání nijak neliší.

U sanačních omítek rozlišujeme jednovrstvé nebo dvouvrstvé systémy.

• Jednovrstvé systémy: se nanášejí výhradně na zdivo relativně homogenní, s nízkým stupněm zasolení. Skládají se zpravidla z podhozu a vrstvy sanační omítky minimální tloušťky 20 mm.
• Dvouvrstvé sanační omítky: se používají na nehomogenní, značně poškozené zdivo a při vyšším stupni zasolení. Skládají se opět z podhozu, z porézní podkladní omítky pro jímání solí a vlastní sanační omítky. Podkladní omítka má mít minimální tloušťku 10 mm. Po zdrsnění se na ni nanáší vrstva sanační omítky min. tloušťky 15 mm.

Minimální celková tloušťka souvrství, tj. sanační podhoz + sanační omítka, je tedy cca 20-25 mm. V případě silně zasolených zdí je však žádoucí, aby celková tloušťka sanačního omítkového systému byla i vyšší.

Sanační omítky nanášíme pouze na zdivo, zatížené solemi a vlhkostí. Ostatní plochy zdiva omítáme tradičními omítkami nebo ponecháme omítku původní. V obou případech je nezbytné omítnutý povrch sjednotit, např. lícní omítkou (sanačním štukem), někdy postačí pouze barva. Pro fasády platí, že vodoodpudivost povrchové úpravy a její propustnost pro vodní páru musí mít hodnoty minimálně stejné jako sanační omítka. Jako fasádní nátěry jsou vhodné modifikované minerální barvy silikátové (popř. i vápenné) a také silikonové barvy. Nevhodné jsou parotěsné disperzní nátěry s organickými pojivy.

Omezení a správné použití sanačních omítek

Sanační omítky jsou účinné pouze tehdy, pokud je zdivo namáháno kapilární nebo hygroskopickou vlhkostí při nízkém stupni zavlhčení. V případě, že se jedná o prosakující vodu nebo vlhkost kondenzující ze vzduchu, je účinek minimální. Rychle totiž dojde k zaplnění pórů omítky vodou a k propojení podkladu s povrchem. Soli ze zdiva pronikají na povrch a to je doprovázeno výkvěty a dalšími poruchami. Omítka ztratí svou funkci.

Častou chybou při použití sanačních omítek je zejména spoléhání se na ně jako na definitivní řešení problému s vlhkým zdivem. Přes všechny své dobré vlastnosti totiž sanační omítky neodstraní příčiny vlhkosti, ale pouze částečně a na omezenou dobu snižují její nežádoucí následky. Udržují projevy působení vlhkosti pod povrchem stěny, což může například při dlouhodobé kumulaci solí značně znehodnotit zdivo. Sanační omítky je tedy nutné chápat pouze jako dočasné a částečné řešení a kombinovat je i s dalšími kroky ke snížení či odstranění vlhkosti zdiva.

Sanační systém nemůže odolat zatékání vlhkosti z rubu zdiva nebo masivnímu vzlínání vlhkosti. V těchto případech je nutné doplnit svislé a vodorovné izolace. Problémy nastávají také u fasád ve styku omítky s terénem, kde srážková voda nebo tající sníh dokážou velmi rychle vyplnit pórový systém vodou. Samotná hydrofobizace povrchu obvykle nestačí. Řešením je utěsnění zdiva pod omítkou minerální izolační stěrkou nebo provedení odolnější soklové omítky. Od terénu lze sanační omítku oddělit např. podříznutím.

Postup omítání sanační omítkou

I to, co sanační omítka vyřešit dokáže, je však nutné podpořit její správnou aplikací. Především dodržujte postupy doporučené výrobci jednotlivých směsí. Mějte na mysli to, že nejde o standardní omítku a že je při jejím nanášení třeba respektovat doporučenou tloušťku nanášené vrstvy, počet vrstev i dobu vyzrávání mezi natažením jednotlivých vrstev. Důležité je také dodržet správnou výšku, do které by měla být sanační omítka na zeď nahozena. Zpravidla je to alespoň 80 centimetrů od podlahy.

Starou vlhkou a zasolenou omítku je nutné odstranit do výšky minimálně 80 až 100 cm nad viditelnou hranici vlhkosti. Okopanou omítku je nutné ihned odstranit z pracovního prostoru. Spáry ve zdivu pak vyškrábejte do hloubky jednoho až dvou centimetrů, zdivo očistěte kartáčem nebo proudem tlakového vzduchu. Pro zvýšení stability zdiva je možné vyškrábané spáry nahradit jinou omítkou s požadovanými parametry nebo již přímo vyplnit sanačním podhozem. Nerovnosti vyrovnejte sanační omítkou, do které lze vkládat úlomky cihlových tašek a cihel. Nepoužívejte úlomky betonu a betonových tašek. Při vyrovnání větších nerovností omítkou je nutné omítku vyztužit ocelovou sítí. Sanační omítku nahazujte na speciální postřik, při míchání postřiku i samotné omítkové směsi dodržujte doporučené množství vody i dobu míchání. Postřik by měl vyzrávat tři dny, omítka se nahazuje na navlhčený povrch zpravidla v jedné nebo dvou vrstvách, strhává se latí a dohlazuje hladítkem. Konečnou úpravu povrchu je nutné dělat speciální jemnou omítkou na sanační omítky. Na jádrovou sanační omítku přijde sanační štuk jako u běžného omítání. Používejte produkty shodné značky.

Sanační omítky lze použít zvenčí i v interiéru, vždy však s vědomím, že mají omezenou životnost a jsou pouze podpůrným a dočasným řešením. Někdy je vhodné nechat část zdiva neomítnutého, aby mohlo dýchat.

Speciální sanační omítky

• Multifunkční sanační omítka SANAVER DUO: s tepelně izolačními vlastnostmi obsahuje expandovaný skleněný granulát.
• Sanační tepelně-izolační omítka RealSan Baurex Nanosan: je speciální sanační omítka s vysokými tepelně-izolačními vlastnostmi. Je určená pro povrchovou úpravu stěn ve vnitřním i vnějším prostředí. Je vhodná pro použití jako podkladová omítka i jako finální povrchová úprava především při rekonstrukci a restaurování památkových a historických objektů. Lze ji použít i při modelování členitých a složitých prvků fasád. Jde o čistě vápennou suchou maltovou směs s hydrofobními účinky, vhodnou pro vnější i vnitřní prostředí. Má vysoké tepelně-izolační vlastnosti (v porovnání s klasickou omítkou 17x vyšší) a používá se pro složité případy sanací vlhkého zdiva pod úrovní terénu, kde je vysoké riziko kondenzační vlhkosti a je zde požadavek zateplení objektu zevnitř. Neobsahuje cement, je pouze na bázi metakaolínu. Po smíchání s vodou vytváří velmi plastickou maltu, která slouží k zajištění nejen sanačních, ale také tepelně izolačních vlastností.

Problém zasolení a odsolovací omítky

Problém zasolení sanační omítka pouze odsune, ale neodstraní. Vhodným řešením je tzv. odsolovací omítka, což je omítka složená pouze z trochy vápna a hlinitého písku nebo hlíny, kterou nahodíme na zeď (zbavenou staré omítky a s vyškrábanými spárami) a poté denně několik týdnů kropíme. Když omítka do sebe natáhne velkou část solí, osekáme ji. Podle potřeby celý postup opakujeme. Pak teprve stěnu omítneme finální vápennou omítkou.

Řešení problémů s vlhkostí ve starých sklepích a domech

Opadávající omítky jsou zapříčiněné chybějící vodorovnou izolací pod obvodovým i vnitřním zdivem. To, že odpadá omítka pouze na venkovní straně je velmi pravděpodobně zapříčiněno zvýšenou procentuální vlhkostí ve zdivu a následně dochází k degradaci omítek a to zejména v zimním období, kdy mrazy tuto destrukci zrychlují. Ve vnitřních prostorách se stačí vlhkost ze zdiva odpařovat, respektive z povrchu omítek a tím se vlhkost viditelně neprojevuje, kromě jednoho rohu. To ale neznamená, že tam není. Bylo by neobvyklé, kdyby ve zdivu nebyla nadlimitní vlhkost.

Doporučený postup sanace vlhkého zdiva

Doporučuje se zhotovit dodatečné vodorovné hydroizolace ve zdivu co nejblíže u podlahy, např. systémem AquaStop Cream. U nepodsklepeného půdorysu domu u podlahy v přízemí, v případě podsklepeného půdorysu domu u podlahy sklepa, ale za podmínky u nepodsklepeného půdorysu domu či jeho části, že budou z venkovní strany obvodového zdiva zhotoveny odkopem svislé funkční hydroizolace. Pakliže se ale k obvodovému zdivu nelze odkopem dostat, to často bývají vnitřní nosné zdi sklepení, které jsou pod domem, jelikož sklepení nebývá většinou v celém svém půdorysu o ploše, jako je půdorys zastavěné plochy domu. V těchto případech se postupuje trochu jinak. Pak dodržet technologický postup pro Systém AquaStop Cream.

Nenávratně znehodnocené omítky se musí odstranit a zhotovit omítky po injektáži nové. Měla by to být sanační omítka. Pro zhotovení svislé hydroizolace z venkovní strany zdiva, která se izoluje odkopáním zeminy do hloubky až k základové spáře, se nabízí stěrková, velmi pevná hydroizolace, která se natahuje hladítkem, tím vzniká celistvá, beze spojů.

Je důležité brát v úvahu, zda v případném výkopu zhotovit drenážní těleso, zda jsou povrchové vody okolo domu spolehlivě odváděny pryč, zda jsou kanalizační potrubí bez defektů apod., jelikož tyto okolnosti mohou ovlivňovat stav zavlhání spodní stavby.

Omítnutí kamenné zdi ve sklepě

Při ošetření zdí ve starém sklepě, kde obvodové zdi jsou kamenné, zděno na hlínu a v dolních rozích je u podlahy často vlhko, je třeba postupovat následovně. Podlaha je stará betonová a je pod ní štěrk + kanálky na odvod vody ven mimo dům, takže podlaha je suchá. Opadávající nejspíš vápenné omítce je potřeba pomoci tam, kde to padá skoro samo. Vlhkou omítku u země je nutné oklepat. Dále kameny očistit, nejspíš kartáčem na mokro.

Dutiny ve zdech a jejich vyspravení

Dutiny ve zdech, některé jsou vlhké - u země, některé jsou suché - nahoře. Lze je vyspravit kamenem a maltou, nebo betonem. Je doporučeno zaplácnout vlhké dutiny u země betonem, aby se to trochu zatěsnilo proti vlhkosti, a nahoře už to vzít vzdušnou maltou, aby zdivo lépe dýchalo. Jeden zedník by to vzal třeba vzdušným Unimaltem 5,5.

Vyvápnění zdi, nebo omítnutí

Pokud jde jen o funkci, aby zdivo dýchalo a neplesnivělo, o vzhled nejde vůbec, je několik možností:

1. Vybílit zdi včetně oklepaných a vlhkých částí jen vápnem.
2. Omítnout oklepané zdi omítkou. Na vlhká místa u země je vhodná sanační omítka.

Vliv vlhkosti z truhlíků na sousedův dům

Pokud sousedce odpadává omítka na baráku a má vlhký i sklep, a vy máte zahrádku hned vedle jejího baráku s truhlíky s jahodami přibližně 15 cm od jejího baráku, vlhkost z truhlíků může přispívat k problémům s vlhkostí ve zdi a ve sklepě. I když truhlíky samy o sobě nemusí být jedinou příčinou, blízkost zdroje vlhkosti k neizolovanému zdivu může situaci zhoršovat. Zejména pokud v domě chybí vodorovná hydroizolace, jak bylo popsáno výše.

tags: #kyklopske #zdivo #omitka #informace

Oblíbené příspěvky:

• Detailní průvodce hydroizolací asfaltovými pásy
• Metody rozpočtování staveb
• Kvalitní sprchové hadice Siko
• Ochrana koupelny tekutou lepenkou
• Kompletní průvodce výběrem garážové dlažby s nabídkou BauMaxu