PergolyL Sindel VSB: Komplexní průvodce předmětem
Předmět L Sindel VSB se zaměřuje na oblasti jako řízení, sdělovací techniky, elektrické obvody, návrh filtrů a digitální zpracování signálů. Pro mnoho studentů je to zajímavý předmět, který v rámci komunikačních technologií přiblíží podhoubí komunikace jednotlivých systémů mezi sebou.
Obsah předmětu a jeho náročnost
Obsah předmětu není tak těžký na pochopení a dá se to v pohodě zvládnout. Předmět určitě pro lidi z průmyslovky bude aspoň na startu easy, pro ostatní trochu těžší. Ti co chodili na průmyslovky nebudou mít na začátku problém, gympláci se budou muset ihned naučit základní elektrotechnické zákony jako když bičem mrská. Probrané učivo na sebe navazuje, takže kdo neumí Kirchhoffovy zákony, Ohmův zákon a děliče, může rovnou skončit.
Předmět dodá základní znalosti počítání obvodů. Spousta inženýrských úloh vede na řešení rozsáhlých soustav lineárních rovnic. Cílem tohoto kurzu je motivovat základní pojmy lineární algebry na praktických úlohách z elektro-inženýrství a naučit se tyto pojmy používat při řešení úloh. V první části kurzu se naučíme řešit reálné i komplexní soustavy lineárních rovnic Gaussovou eliminací, které budou motivovány analýzou elektrických obvodů. Intuitivním způsobem si zavedeme pojmy, jako báze vektorového prostoru, či lineární zobrazení, a naučíme se formulovat základní typy lineárních úloh. Ve druhé části kurzu se pak zaměříme na kvadratické formy, které jsou v inženýrství úzce spjaty s potenciální energií systémů. Dále se budeme zabývat ortogonalitou (kolmostí) funkcí, která se využívá např. při Fourierově analýze signálů. V závěru kurzu probereme základy spektrální teorie.
Materiály a literatura
- Zdeněk Dostál, Vít Vondrák, Lineární algebra.
- Libor Šindel, Lineární algebra v příkladech.
- Libor Šindel, Oldřich Vlach, Analytická geometrie.
Cvičení a práce v Matlabu
Na cvičeních se z 95% dělá v Matlabu. Nemusí v tom člověk ani umět, skripty se dají opsat z tabule a jen změnit parametry. Doporučuju si vše psát a někam ukládat, protože oba projekty, které se odevzdávají, jsou z 90% to, co se dělá na cvikách, pouze s jinými parametry, takže nic složitého, ale časově dají zabrat.
Jediný důvod, proč se vůbec pracuje s deterministickými signály, je ten, protože kdyby lektoři měli kontrolovat výstupy projektů na reálně změřených signálech, např. digitálních periodických, které nejsou předem nastavené, tak by lektoři při kontrole propálili neskutečné množství času tím, aby ověřili, zda studenti mají projektu skutečně dobře vypracované.
Čtěte také: Smrkový šindel: tradiční výroba
Cvičení s paní Filipovou se celkem daly, je ochotná a příjemná. Doporučuji si dát na cvičení paní Filipovou, ta vše v klidu vysvětlí a názorně ukáže, pak by neměl být problém s projektem a se zápočtovkou. Paní Filipová je super cvičící a když vidí snahu, vychází vstříc.
Zápočet
Určitě je důležité získat co nejvíce bodů na zápočtu a nepodcenit to. Za zápočet se dělají 2 projekty a 2 testy. Zápočet je snadné získat. Za projekty se dá v pohodě získat 20 bodů, pokud se na to člověk nevykašle. Zápočet v pohodě, projekty nejsou vůbec těžké a stejně se prakticky skoro celé udělají na cvičeních. Zápočet se dá získat v pohodě, pokud dáváte pozor na cviku a průběžně děláte projekty, tak zápočet no problem.
Semestrální projekt je třeba začít dělat ihned a neodkládat to, jinak to nestihnete. Projekty, které když zpracujete sami, nemáte problém na zápočtové písemce. Zápočtové písemky se píší v termínu určeném cvičícím, nejsou opravné termíny. Domácí úkoly se odevzdávají cvičícím ve dvou termínech - prvních 7 příkladů nejpozději v den první zápočtové písemky a druhých 8 příkladů pak nejpozději v den druhé zápočtové písemky.
U Nevřivy jsem musel uhájit 9/10 bodů. Celkově za 51 bodů.
Informace k zápočtu:
Čtěte také: Pokládka dřevěné šindelové střechy
| Část | Popis | Maximální počet bodů |
|---|---|---|
| Projekty | Dva projekty, často navazující na cvičení v Matlabu. | 20 bodů |
| Testy | Dva testy během semestru. | Body se liší, ale jsou důležité pro celkový zápočet. |
| Domácí úkoly | Rozděleny do dvou termínů. | Body se započítávají k zápočtu. |
Zkouška
Zkouška je z celého učiva a skládá se z písemné a ústní části. Zkouška je docela jednoduchá, minimálně ta písemná. Paní Filipová je poněkud puntičkářská, je to dost o slovíčkaření. Písemná část se dá napsat po naučení i přes 40/50 bodů.
Písemná zkouška je obsahově totožná s malými testy během zápočtu, kde maximum je 30b a vy musíte získat minimálně 15b (50%), abyste mohli jít k ústní zkoušce, což pro spoustu studentů je problém a často k ústní ani nepostoupí.
Zkouška - co se testu týče, mohl potrápit a dost se na něm vylítávalo, ale obsahově byl stejný s minulými léty, takže nacvičit všechny možné typy úloh a nejde to neudělat.
Ústní zkouška
U ústní je třeba se naučit všechno, netaháte si otázku, ale Blanka Filipová se ptá náhodně na cokoliv, co jí napadne, ovšem žádné zákeřné otázky a chytáky nepadaly - většinou základní věci (doporučuju chodit na přednášky - přednáší se buď to, co bude na cviku, nebo na zkoušce, žádné zbytečné omáčky okolo.). Hodnotila docela mírně a pokud člověk umí základy, tak taky bez problému.
Ústní zkouška obsahuje celé učivo a chce to kvalitní přípravu, jinak to nedáte. Paní doktorka Filipová se mě ptala náhodně na otázky, co jsou v okruzích pro zkoušku a je potřeba znát souvislosti a látku chápat (hlavně spektra signálů). Písemná zkouška se dá udělat, ale ústní je peklo. Sice se to zdá, že uhrát jeden bod z deseti není problém, ale ve většině případů to problém je.
Čtěte také: náklady na pokládku šindelové střechy
Na prvním termínu jsem prošel přes písemnou a šel jsem na ústní část, kde si vytáhnete dvě otázky, jednu ze signálů a druhou ze soustav a máte pár minut na přípravu. Mě na prvním termínu dusila asi půl hodinu, řekl jsem jí asi 90% k první části a asi 50 % k druhé části, dala mi další otázky, co si vymyslela, na jednu věc jsem nedokázal odpovědět a poslala mě na další termín (minimum z ústní 1/10).
Na ústní je dost nepříjemná. No a největší kámen úrazu nastává na ústní, kde paní Filipová pouští 1/15. Zkouška u ní není zrovna snadná. Jeden z nejhůře a nejblběji koncipovaných předmětů, se kterým jsem se setkal. Předmět s nesmyslně náročnou zkouškou, hlavně teda několikrát zmiňovanou, zákeřnou, ústní částí. Docela hardcore předmět. Na zkoušku jsem se snažil naučit všechny okruhy, ale los je jen o štěstí, co si vytáhnete.
Na prvním termínu jsem měl štěstí a vytáhl jsem si hodně dobré otázky a písemná zkouška mi vyšla na nějakých těch minimum 26 bodů. Jenže po přepočtu všech bodů ze zápočtu a z písemné zkoušky jsem zjistil, že u Nevřivy budu muset uhájit 9/10 bodů, což byl úkol zcela nemožný. Ale jak jsem řekl, měl jsem štěstí na otázky a před ústní jsem si prošel, kde jsem udělal v písemné chyby. Bylo to nejhorších 20 minut na zkoušce. V jednu chvíli jsem myslel, že mě vyrazí, ale naštěstí to ze mně nějak dostal. Jak říkám, zápočet pokud víte, jak na to, není problém, ale zkouška u Nevřivy byla naprostý mazec.
Ústní byla už těžší, měli jsme 2 otázky, jednu těžkou a dopodrobna např. autokorelace (co, nač, jak, vzorec, graf, ...) a jednu triviální. Na dalším termíně podobný průběh a měl jsem pocit, že jsem toho řekl méně než na prvním a nakonec mi dala 7/10.
Termíny zkoušek
Zkoušky proběhnou ve čtyřech termínech během zkouškového období zimního semestru. Termíny budou oznámeny na přednáškách a vypsány v Edisonu. Kapacita nebude omezena, bude navyšována podle zájmu. Jiné termíny nebudou. Studenti, kteří se z vážných důvodů nemohou zúčastnit řádných termínů, nechť mě, prosím, s předstihem informují. Většina příkladů na zápočtových písemkách, domácích úkolech i zkoušce budou vybrány z následujících sad typových příkladů. Dva zkouškové příklady po 10 bodech a dva příklady na zápočtových písemkách budou teoretické a nebudou předem zveřejněny. Bude v nich kladen důraz na pochopení pojmů a souvislostí mezi nimi, např. jak souvisí lineární zobrazení s maticemi.
Přednášky
Přednášky jsou trošku horší, uspávací, ale co se teorie týče, potřebné. Na přednášky jsem k Nevřivovi chodil, ale jestli mi to ke zkoušce pomohlo, nevím, ale to, že jsem měl účast, určitě. Určitě zajímavý předmět, kde se student dozví mnoho nového. Cvičící a nyní už i přednášející Matouš Vrzala působí klidným až dobráckým dojmem, ale zdání může klamat: u zkoušky občas chtěl i něco, co se se bralo okrajově nebo vůbec a už se tak neusmíval jako na přednáškách a cvičeních, ale drtivá většina dala zkoušku napoprvé, a to i s poměrně slušným bodovým ziskem. Nedali to pouze ti, co se na to doslova vybodli. Přednášky byly poměrně monotónní, ale Vrzala na tom určitě do budoucna zapracuje, tento rok to bylo poprvé, co měl celý předmět kompletně pod palcem, takže prostor pro mírný pokrok v mezích zákona zde určitě je.
Celkové hodnocení předmětu a doporučení
Po přečtení hodnocení předmětu na začátku semestru jsem se celkem bil do hlavy, co jsem si to zapsal, ale v průběhu semestru příjemné překvapení. Vůbec to není taková hrůza, jak se tvrdí. Za mě má předmět špatnou pověst z minulosti, ale není to tak zlé, jak se povídá. Není to tak hrozné, jak se zdá. Celý semestr vlastně skoro nevíte, o čem je řeč. Učivo o ničem a s nulovým přínosem, protože předmět je primárně určený pro jiný obor (biomedicínská technika) a celkově to celé ohodnocené srandovními 4 kredity.
A problém je zpětná vazba, kdy na reálný problém, proč se něco "špatně" vykresluje, je odpověď: uvědomte si, co je to amplituda. Jasně no, tak teď ji díky takové odpovědi dokážu správně v Matlabu nadefinovat. Chápu, že lektoři toho mají hodně. A vím, že tohle je spíše koncepční "systémová" chyba než vina někoho konkrétního, ale tak to prostě je. Za mě osobně je to v úrovni studentských projektů hrozná ostuda. Předmět jako takový je zajímavý a v rámci komunikačních technologii člověku skutečně přiblíží podhoubí komunikace jednotlivých systémů mezi sebou.
Podle čl. 19, odst. 5 studijního řádu VŠB-TU studentům, kteří opakují ročník kvůli chybějící zkoušce z LA1 a mají zápočet, zůstává tento platný. Do konce 2. týdne v semestru se můžete rozhodnout, zda si zápočet ponecháte, nebo zrušíte.
