Kompletní průvodce pokládkou asfaltového šindele

Asfaltové (kanadské) šindele jsou oblíbené pro svou nízkou hmotnost, rychlou pokládku a širokou nabídku povrchů. V našich podmínkách je asfaltový šindel upřednostňován při rekonstrukcích starších střech, neboť umožní nižší nosnost konstrukce krovu a šetří náklady, jelikož není třeba krov měnit za nový. Vystačíme s pouhou výměnou nejvíce poškozených částí, nebo jejich zpevněním. Šindele pokládáme na střechy o sklonu 15 až 85°, s výjimkou samolepivých typů šindelů, kde je povolen i sklon 90°.

Pro snadnější výpočet spotřeby materiálu je na obalu balení uvedená přibližná plocha v m², kterou materiál v balení pokryje, a také počet šablon. Dnešní doba nabízí širokou škálu asfaltových krytin, vyšší i nízké kvality a také různých tvarů, vzhledů a barev, které imitují i přírodní materiály.

Příprava střechy před pokládkou šindele

Správně připravený podklad pod asfaltový šindel je klíčový pro správnou funkci i životnost střechy. Příprava podkladu pod asfaltový šindel sestává ze tří hlavních kroků. Základem je vhodně zvolit tloušťku i materiál bednění a též správnou délku hřebíků.

1. Střešní konstrukce a bednění

• Střešní konstrukce musí být opatřena dostatečně únosným, rovným a suchým záklopem - bedněním.
• Používají se vyzrálá prkna nebo OSB desky silné minimálně 1,5 cm (záleží na rozteči krokví, sněhové oblasti a sklonu střechy).
• Používejte dostatečně vyzrálá (vyschlá) prkna, případně OSB desky. Obecně lze říci, že při použití OSB desek / prken by jejich tloušťka neměla být nižší než 24 mm.
• Pokud použijete prkna, nepřibíjejte je těsně k sobě. Dřevo v průběhu let pracuje a reaguje na vzdušnou vlhkost. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem kolísání vlhkosti ke smršťování/bobtnání dřeva a ke zvlnění původně rovného podkladu.

2. Oplechování

• Následuje oplechování spodní hrany bednění, aby zde nedocházelo k pronikání vody do podkladu.
• Oplechování okapní a závětrné hrany odvádí vodu pryč ze střechy a zajišťuje její ochranu před vniknutím vody či sněhu pod šindel.
• Pro přesahy dodržte min. 10 cm horizontální překryv podobně, jako u podkladových pásů.
• Pokud se plechování nepoužije, riskujete zatékání a hnilobu ve dřevěných materiálech v podkladní vrstvě.
• Nikdy nenahrazujte plechování ohybem střešních asfaltových pásů „za hranu střechy“. Časem se v takovém řešení vždy vyskytnou praskliny a do střechy začne zatékat.

3. Pojistná hydroizolace (podkladní pás)

• Poté instalujeme na záklop pojistnou hydroizolaci, tedy podkladní pás. Pojistná hydroizolace ochrání střešní konstrukci před a při pokládce asfaltového šindele, navíc vyrovnává menší nerovnosti v bednění.
• V úžlabí je třeba instalovat podkladní pás svisle, na ostatní ploše střechy vodorovně.
• Běžně stačí přesah jednotlivých pásů 8 až 10 cm, při sklonech nad 20° až o 50% více. Pro sklony nad 85° není podkladní pás vyžadován.
• Podkladní pásy kotvíme k záklopu (bednění) hřebíky každých 40 cm ve všech směrech podél okrajů pásů.
• Upozornění: Nesmí se používat papírová lepenka ani asfaltové pásy, které mají nosnou vložku z papíru. Papírová lepenka nasaje vzdušnou vlhkost a šindele se zvlní. Použijte pouze materiál, který je čistě na bázi asfaltu, nejlépe lehké podkladní asfaltové pásy (typ V13 nebo TEX BASE, s nosnou vložkou ze skelné rohože nebo polyesterového rouna).

4. Úžlabí

Úžlabí může být opatřeno asfaltovými pásy, ale také oplechováno. Pokud budete úžlabí oplechovávat, opatřete podkladním pásem nejprve je.

Časté chyby při přípravě podkladu

• Nízká nosnost bednění: Vybírejte vyzrálá prkna z kvalitního dřeva, nebo OSB desky (min. 24 mm silné).
• Nevhodné hřebíky: Používejte hřebíky s vroubky. Dřevo se v průběhu času vlivem vzdušné vlhkosti smršťuje i bobtná a špatně zvolené nebo zatlučené hřebíky začne tlačit ven. Jejich hlavičky naruší asfaltovou střešní krytinu a sníží životnost střechy. Nikdy nepoužívejte „nastřelovací“ sponky.
• Moc těsně přibitá prkna: Prkna jako podklad asfaltových šindelů nikdy nepřibíjejte těsně na sebe. Při příliš těsném položení prken k sobě může dojít vlivem bobtnání ke zvlnění původně rovného podkladu.
• Špatně zvolený podkladový pás: Vždy používejte typ V13 nebo TEX BASE s nosnou vložkou ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno).
• Nevhodně provedené „oplechování“: Nikdy nenahrazujte oplechování štítů a okapní hrany ohýbáním asfaltových pásů nebo šindelů.

Pokládka střešního šindele - postup

1. Základní principy a načasování

• Šindel pokládáme, pokud jsou na kvalitně provedený záklop (bednění) položené hydroizolační pásy a okraje střechy jsou oplechované.
• Střešní šindel pokládáme od jara do podzimu, aby se k sobě šablony za příznivé teploty vzduchu dobře přilepily - samolepící body šindele jsou ze silně lepivého asfaltu, některé druhy šablon mají samolepicí úpravu i na spodním límci.
• Ideální teplota pro pokládku asfaltové krytiny je v rozmezí 15 - 25°C ve stínu. Při nižších teplotách nemá krytina požadovanou přilnavost a při vyšších teplotách má zase tendenci měknout.
• Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání.
• Pokládku zahájíme na zadní straně střechy nebo na méně viditelné části. Získáte tak zručnost a zkušenost.
• Šindele pokládáme po řadách, od spodního okraje střechy nahoru, kdy výše položená řada vždy překrývá tu spodní.

2. Rozvržení pokládky (linkování)

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí.

Čtěte také: Pokládka asfaltu: vlhkost a teplota

Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku?

1. Na okapové hraně stanovíme středový bod S1.
2. Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např. pomocí provázku dva stejné kruhy.
3. Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.

Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.

3. Začátek pokládky a startovací řada

• Spodní (startovací) řadu realizujeme tak, že zkrátíme výšku každého šindele odříznutím tabule o téměř polovinu. Určitě šindele spodní řady neotáčíme. U startovací řady nezáleží na barvě šindele - nebude vidět.
• Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice.
• Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada.
• Spodní část spodní řady navíc podlepíme bitumenovým tmelem. Startovací řadu přibíjíme na okraj střechy přes oplechování, a to měděnými, poniklovanými či nerezovými hřebíky s hlavičkou průměru 8 až 10 mm.
• První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu.

4. Správné zatloukání hřebíků

• Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče).
• Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“.
• Tyto hřebíky by měly být tak dlouhé, aby neprošly záklopem (bedněním) a jsou opatřeny vroubky, aby nedocházelo k jejich vylézání ze záklopu.
• U všech šablon zatloukáme hřebíky v místě, kde začíná výřez zubů, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele.
• Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět.
• Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel, či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.
• V případě, že hodláte pokládat nový šindel na starý šindel, nezapomeňte o tloušťku staré vrstvy šindelů navýšit délku hřebíků.

5. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy

Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°. Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

6. Pokrývání hřebenů a nároží

• Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene.
• Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu.
• Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

7. Pokrývání úžlabí

Pokrývání úžlabí na oplechování

• Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm.
• Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady.
• Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.
• Hřebíky zatloukáme minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem

• Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí.
• Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°.
• Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.
• Hřebíky zatloukáme minimálně 15 cm od středu úžlabí!

Nepřiznané úžlabí

• Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu.
• Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky!

Jednostranně zaříznuté úžlabí

• První řada musí být vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí.
• Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon.
• Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu.
• Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°.
• Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.
• Hřebíky zatloukáme minimálně 15 cm od středu úžlabí!

8. Opracování složitějších detailů střechy

Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.

9. Zpracování větrání střechy

Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob, způsobuje nižší účinnost tepelné izolace a výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů.

Čtěte také: Minimalizace odpadu při izolaci polystyrenem

U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.

Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.

U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

Čtěte také: Jak položit podlahový polystyren

tags: #vše #o #lavce #k #pokladce #sindelu

Oblíbené příspěvky:

• Více o olejových radiátorech
• Využití hliníkových soklových lišt
• Pracovní desky Polak: Kompletní průvodce
• Návod na odstranění silikonového tmelu
• moderní dům se šikmou střechou