Vliv vlhkosti a teploty při pokládce asfaltu

Životnost nového povrchu mohou negativně ovlivnit především dvě věci - špatná směs z obalovny a technologická nekázeň při pokládce. V prvním případě by tomu měla zabránit pravidelná certifikace obalovny. Navíc vyrobená asfaltová směs je pravidelně kontrolována v laboratoři. Ve druhém případě do hry vstupuje hned celá řada faktorů.

Příprava podkladu a vliv okolních podmínek

Základem je správný podklad. Problémem je hlavně měkké podloží (nedostatečně únosné podloží) a kaverny, poruchy stávajících konstrukčních vrstev, které by mohly vést k propadu vozovky. Před pokládkou asfaltové směsi dochází ke spoustě dílčích prací, jako například odbourání nerovností, zametení povrchu, ošetření prasklin. Podklad by měl být suchý a zbavený nečistot. Na takto připravený podklad se aplikuje spojovací postřik, ten je nutné nechat tzv. „vyštěpit“. Až je vše připraveno, teprve pak se na tento podklad pouští mechanizace.

Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí. Zkouška odolnosti asfaltových směsí vůči vodě je prováděna k posouzení schopnosti asfaltových směsí odolávat vlivům vody, jako jsou změny v objemu, měkkost nebo struktura, které mohou vést k degradaci povrchu.

Během pokládky začalo mírně pršet: „Mírné mrholení až tak nevadí, alespoň se vyštěpený spojovací postřik nelepí na pneumatiky vozidel. Při hustém dešti se ale pokládat nesmí, protože hrozí rychlé ochlazení asfaltové směsi,“ vysvětluje Lukáš Spal. Stejně tak by se nemělo pracovat, klesne-li venkovní teplota pod pět stupňů. Důležitá měřená hodnota je na podkladu, na který se pokládá nová vrstva. Ta by měla vždy dosahovat minimální teploty +5°C. Tady se opět bavíme o rychlém prochladnutí směsi, čímž se zkracuje doba zpracovatelnosti směsi, hlavně s ohledem na dostatečné hutnění.

Technologické požadavky na asfaltové směsi a jejich pokládku

Balená směs obsahuje asfalt, kamenivo, filer a další přísady. Její složení se liší podle konkrétních požadavků investora. „Množství směsi, které se namíchá, se určuje aktuálně na základě ranní přípravy a stavu stavby,“ vysvětluje Lukáš Spal. Vše se musí dobře plánovat, aby se balené nevyrobilo málo, nebo naopak moc. Z obalovny by měla mít balená teplotu kolem 170 °C, pro pokládku finišerem je optimum kolem 140 až 180 °C. Pracovní teplota pro válcování, tedy ukončení hlavního hutnění (uhlazení, žehlení) se pohybuje mezi 110 až 75 °C.

Čtěte také: Důsledky vlhkosti na životnost střechy

Už i v Česku se začínají objevovat tepelně izolované nástavby pro převoz teplé balené směsi. Na podvozku Tatry Phoenix 6×6 v barvách firmy Metrostav Infrastructure a.s. jsme si vyzkoušeli, jaké jsou přínosy nástavby od Schwarzmülleru. Správně by se měla balená směs vyklopit cca do dvou hodin od naložení, Tatra ale k finišeru nacouvala skoro až po třech hodinách. Z 12kubíkové korby Schwarzmüller s certifikovanou tepelnou izolací dle TÜV se nicméně sypala směs o teplotě 165°C, takže za tři hodiny čekání vychladla jen o deset stupňů.

Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (vč. povětrnostních podmínek). Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů jsou:

  • Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
    • nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
    • nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
    • vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
  • Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.

Technické normy přitom mluví jasně: asfalt se může pokládat od pěti stupňů nad nulou. „Cokoliv pod tuto hodnotu je problém. Snižuje to životnost vozovky,“ říká Václav Neuvirt, jednatel nezávislé akreditované silniční laboratoře Viakontrol. Důvodů, proč se u nás asfaltuje pozdě, je více. Stavební firmy rády poukazují na to, že zakázky se soutěží pozdě a konec prací tak vychází až na chladnější měsíce.

Použití a specifikace litého asfaltu

Použití litého asfaltu je různorodé - od obrusných vrstev silnic a dálnic přes budování architektonicky zajímavých chodníků či trvanlivých a odolných dopravních a skladovacích ploch až po ochranné vrstvy izolace mostních objektů. Vzhledem k tomu, že veškeré účinky zatížení přenáší asfaltové pojivo, používají se asfalty tvrdé (TSA) či vysoce modifikované (PmB) ztužené navíc vyšším podílem vápencové moučky (tzv. filleru). Ty se na rozdíl od běžných asfaltových směsí připravují za vyšších teplot (expediční teplota běžné směsi je do 180 °C, u litého asfaltu okolo 220 °C) a vyžadují delší přípravu (výkon obalovny je v té chvíli max. 50 t/h).

Teplota ovzduší při pokládce litého asfaltu musí být min. -5 °C při pokládce na vozovkách, na nemotoristických komunikacích dokonce min. -10 °C. V ČR je (podobně jako v Německu) předepsána minimální teplota litých asfaltů při pokládce 200 °C. To je důležité respektovat také při zhotovení ochranné vrstvy na izolační vrstvy.

Čtěte také: Minimalizace odpadu při izolaci polystyrenem

Norma ČSN EN 13108 zavádí pro litý asfalt jakostní třídy I až V, přičemž v technické dokumentaci stavby by měl být vždy uveden požadavek projektanta na tuto jakostní třídu. Podle zařazení do určité jakostní třídy potom podléhá konstrukční vrstva z litého asfaltu specifickému systému zkoušení (mimo jiné se zjišťuje číslo tvrdosti a přírůstek čísla tvrdosti) a účelu použití. Cena tuny litého asfaltu je zejména díky vysokému obsahu asfaltu a vyšší technologické náročnosti poměrně vysoká, na druhou stranu mají lité asfalty nejen v dopravním stavitelství své nezastupitelné místo, například díky své trvanlivosti.

Typy směsí litého asfaltu a jejich použití

Pro různé účely použití nabízí JANKOSTAV směsi:

  • MA 8 - chodníky a jiné nemotoristické komunikace,
  • MA 11 - ochranné vrstvy izolace na mostech, křižovatky, parkoviště, silnice a dálnice,
  • MA 16 - stejné použití jako u MA 11.

V izolačním systému je třeba zajistit dobré spojení všech vrstev. Pro spojení ochranné a izolační vrstvy z asfaltových pásů jsou předepsány hodnoty přilnavosti v tahu při +23 °C (min. 0,4 N/mm2) v ČSN 73 6242. Uvedená hodnota požadavku je převzata i pro polymerní izolace uváděné v ČR v předpisech MD: TP 164 a TP 178. Zkoušky se provádí podle ČSN EN 13596.

Dopady nevhodných podmínek a kontrola kvality

Asfaltování za nevhodných podmínek ale může vést nejen ke snížení životnosti, ale také vyhozeným penězům z veřejných rozpočtů. Sdružení pro výstavbu silnic pravidelně zveřejňuje statistiky o výrobě asfaltových směsí po měsících. I když už skončil extrém, kdy se nejvíce vyrábělo pro nové vozovky v listopadu, stále je špičkou nepříliš teplý říjen. I v prosinci se ročně vyrábí přes 200 tisíc tun směsí.

Tabulka: Optimální a kritické teploty pro pokládku asfaltových směsí

Typ směsi / Proces Optimální teplota (°C) Minimální / Maximální teplota (°C) Poznámky
Balená směs (výstup z obalovny) ~170
Pokládka finišerem 140-180
Válcování (hutnění) 110-75
Asfalt (obecně) > +5 (pokládka) Pod +5 °C snižuje životnost vozovky
Podklad pro novou vrstvu min. +5 Zamezení rychlého prochladnutí směsi
Oxidované asfaltové pásy (pokládka) > +5
Modifikované asfaltové pásy (pokládka) > 0
Všechny typy pásů (pokládka) < 30 Riziko poškození materiálu manipulací
Litý asfalt (expediční teplota) ~220
Litý asfalt (pokládka na vozovkách) min. -5
Litý asfalt (pokládka na nemotoristických komunikacích) min. -10
Litý asfalt (předepsaná min. teplota v ČR) 200 Pro zhotovení ochranné vrstvy

Čtěte také: Produkty na odstranění asfaltu

tags: #vliv #vlhkosti #při #pokládce #asfaltu

Oblíbené příspěvky: