Vlhkost mezi izolací a hydroizolací: Příčiny, Důsledky a Efektivní Řešení

Vlhkost je jedním z nejzávažnějších problémů, které mohou postihnout stavební konstrukce, a to jak u historických, tak i u novějších budov. Projevuje se často nenápadně, ale její důsledky mohou být rozsáhlé a zahrnují nejen estetické vady, jako jsou vlhké fleky a plíseň, ale i značné zdravotní rizika, poškození konstrukčních prvků a snížení energetické účinnosti budovy. Klíčové je především objevit příčinu vlhkosti, neboť pouhým likvidováním následků se problém nevyřeší.

Příčiny vzniku vlhkosti

Příčin vlhnutí stěn je celá řada, neboť voda se do stavební konstrukce dostává nejen jako kapalina, ale i ve skupenství plynném jako vodní pára a mnoha různými cestami. Je důležité si uvědomit, že každá budova je permanentně vystavena působení povětrnosti, zemní a vzdušné vlhkosti, výkyvům teplot a zároveň je namáhána i staticky. Vlhkost nejdestruktivněji působí na spodní stavbu, což se musí řešit jak při stavbě, tak i při následné rekonstrukci.

1. Vzlínající zemní vlhkost

• Jednou z hlavních příčin je vzlínající zemní vlhkost, která proniká do obvodového a vnitřního zdiva z podzákladí objektu. Absence vodorovných hydroizolací spodní stavby je patrná prakticky po celém půdorysu u starších objektů.
• U starých domů postavených podle dobových stavebních zvyklostí zcela postrádají hydroizolaci nebo jsou jen mělce založeny.

2. Volná voda zasakující do zdiva

• Další příčinou je volná voda zasakující do zdiva a základů z boku od přilehlé zeminy. Tuto vlhkost umocňuje jílovitá zemina v bezprostředním okolí objektu a zanedbané povrchové úpravy podél obvodového zdiva.
• K poměrně častým příčinám vlhnutí zdiva u starých objektů patří vadné sanitní instalace, zejména není-li k dispozici jejich plán rozvodu.

3. Srážková voda

• Zanešené a poškozené okapové svody nebo prasklé střešní tašky či chybný spoj krytiny mohou způsobit zatékání vody do objektu střechou.
• Srážková voda hnaná deštěm na obvodové zdivo dokáže v závislosti na nasákavosti stavebního materiálu a době trvání deště proniknout do zdiva do hloubky několika centimetrů nebo zvlhčí zdivo i v celé tloušťce.
• O vodě srážkové odstřikující hovoříme v pásmu stavebního objektu, nacházejícím se ve výšce do 40 cm nad terénem.

4. Kondenzace vodní páry

• V technické praxi se nikdy nesetkáváme se zcela suchým vzduchem. Ten obsahuje vždy určité množství vodní páry. Dojde-li při určité teplotě k překročení rosného bodu, přechází tato pára do kapalného stavu, zejména na chladných částech stavebních konstrukcí.
• Největším zdrojem vlhkosti je sám člověk a jeho činnosti, které jsou spojené s vytvářením vodní páry v kombinaci s nedostatečným větráním a vytápěním.
• Pokud je okno špatně osazeno v nezatepleném ostění vzniká tepelný most - chladné místo, kde kondenzuje voda.

5. Hygroskopické soli ve zdivu

• Je to vlastnost zdiva obsahujícího soli s hygroskopickými vlastnostmi. Ty přijímají vodu z okolního vzduchu. Obsahuje-li zdivo větší množství takovýchto solí, má to vliv na jeho rovnovážnou vlhkost.
• Hlavní cesty, kudy se škodlivé soli dostávají do zdiva, jsou například tvrdá podzemní voda vzlínající zdivem z podzákladí, soli a nečistoty, které smývá a transportuje z chodníků voda odstřikující, dále takzvaný kyselý déšť se svým obsahem sloučenin síry, uhlíku, dusíku a podobně.
• Velmi významným zdrojem "zasolení zdiva" je v případě chloridů dříve velmi časté používání roztoku soli k tání sněhu a námrazy na vozovkách a chodnících v zimním období.

6. Konstrukční závady a chyby

• Nedostatečné překrytí spojů asfaltových pásů nebo fólií, nebo jejich protržení u stávajících hydroizolací.
• Chybné zakončení hydroizolace, kdy je například při dodatečných úpravách terénu zasypán přesah hydroizolace.
• Sedání budovy, které způsobí odtrhnutí podlahy a izolace od sedající části.
• Sesuv zeminy, který může odtrhnout přizdívku od suterénní stěny a porušit tak hydroizolaci.
• Špatné spojení svislé nosné konstrukce se základem, vedoucí k posunu a přetržení hydroizolace.

Důsledky nadměrné vlhkosti

Nadměrná vlhkost v domě má celou řadu negativních dopadů, které se projevují jak na samotné stavbě, tak na zdraví obyvatel.

1. Poškození stavebních konstrukcí a zařízení

• Vlhké fleky na stěnách, zápach vlhkého zdiva, opadávání malby nebo omítky.
• Vlhkost se zhoršují tepelněizolační parametry stěn a dochází tak k vyšším energetickým ztrátám.
• Hrozí poškození nábytku, podlah a dalšího vybavení, dřevo se může zkroutit a obklad odpadnout.
• Neřešené zatékání ohrožuje především tepelnou izolaci i dřevěné prvky krovu.
• Za teplot pod 0°C, kdy mohou vznikat v kapilárách tlaky až 200 MPa a tak narušovat mechanickou pevnost zdiva.

2. Zdravotní rizika

• Nadměrná vlhkost vzduchu s sebou nese i jistá zvýšená zdravotní rizika pro náš organismus, jelikož vytváří ideální podmínky pro vznik plísní a roztočů.
• Tím se pak u člověka mohou projevit různé dýchací problémy, alergie, kožní problémy a podobně.
• Některé plísně jsou karcinogenní.

3. Snížený komfort bydlení

• Pocit špatného vzduchu v interiéru, špatně schne prádlo i vytřená podlaha.
• Příliš nízké povrchové teploty stěn vedou k většímu sálání lidského těla na chladné plochy a často vedou k nemocem z nachlazení.

V následující tabulce jsou shrnuty typické projevy vlhkosti a možné příčiny:

Řešení problémů s vlhkostí

Úspěšný zásah proti napadení budovy vlhkostí je záležitostí velmi složitou. Vlhké zdivo lze úspěšně sanovat pouze tehdy, jestliže se zjistí všechny navzájem spolupůsobící příčiny vlhnutí. Průzkum by měl provést zkušený a v problematice zběhlý odborník, a to v období, kdy se vlhkost ve stavbě projevuje nejvíce.

Čtěte také: Pokládka asfaltu: vlhkost a teplota

1. Diagnostika a průzkum

• Každou rekonstrukci musí předcházet fáze průzkumů a zjišťování informací o stavbě.
• Odborník použije přístroje, které dokáží odhalit, kudy se vlhkost do interiéru dostává.
• Průzkum doporučuji provádět v období, kdy se vlhkost ve stavbě projevuje nejvíc, například když taje sníh nebo když prší.
• Podrobným průzkumem lze nalézt například do zdiva vkládané vrstvy ostře pálených keramických materiálů, kamenné desky a podobně.

2. Sanační metody

Pro řešení příčin vlhkostních poruch se volí soubor několika sanačních technologií a postupů, které dohromady tvoří ucelený soubor opatření. Každá ze sanačních metod má své klady, zápory i účinnost. Klasickou metodou je například podřezání domu nebo vevibrování ocelových plechů do zdiva, čím dál oblíbenější jsou chemické sanační metody.

a) Mechanické sanační metody

• Strojní podřezávání obvodové zdi: Ve stěně zasažené vlhkostí je vytvořena separační bariéra pomocí izolační fólie a sanační směsi. Spára se řeže řetězovou nebo kotoučovou pilou nebo diamantovým lanem.
• Nepropustná clona z nerezových plechů: Další způsob, jak mechanicky zabránit vlhnutí zdiva, patří nepropustná clona vytvořená pomocí zaražených vlnitých nerezových plechů do zdiva.

b) Chemické sanační metody

• Tlaková injektáž nebo sanace pomocí krémů: Zde se buď povrch kapilárně aktivních pórů ve zdivu zhydrofobizuje - vzniká takzvaná hydrofobní clona, nebo se pomocí vyvolané krystalizace póry zmenší tak, aby jimi voda nemohla pronikat.
• Při injektáži se do sanovaného zdiva vyvrtají otvory pod úhlem 45°, protínající dvě ložné spáry. Do vyvrtaných otvorů je následně aplikována injekční směs.
• Sanační otvory pro aplikaci sanačních krémů se vrtají kolmo na stěnu přímo do spáry a po vyčištění stlačeným vzduchem se vyplňují krémem.

c) Elektroosmotické metody

• Tato metoda využívá k potlačení vzlínající vody takzvanou aktivní elektroosmózu. Je založena na fyzikálním principu, kdy voda je přitahována od kladného k zápornému pólu systému.
• Podstata spočívá ve vytvoření pásu elektrovodivé hmoty, která se nanáší v projektem určené výšce na povrch zdiva. Pás je elektricky spojen s paralelním napájecím a propojovacím vodičem z elektrovodivého kaučuku, který je napájen z elektrického rozvaděče.

d) Ostatní sanační opatření

• Nové provětrávané podlahy: Vlhké podloží a navazující vrstvy podlah se díky tomu oddělí vzduchovou dutinou, která je v ideálním případě odvětrána sestavou nasávacích a výdechových otvorů.
• Svislá hydroizolace obvodového zdiva: Odkop obvodového zdiva domu a realizace nové svislé hydroizolace pomocí hydroizolačních stěrek a navazujících ochranných vrstev.
• Opravy okapových svodů a drenáží: Během venkovních prací je vhodné opravit okapové svody a jejich napojení na dešťovou kanalizaci. Okapové svody by měly být opatřeny lapači střešních splavenin, které je nutné pravidelně čistit a udržovat průchozí.
• Výměna povrchových úprav zdiva: Veškeré špatně prodyšné materiály by měly být odstraněny a nahrazeny vápennými omítkami, lokálně sanačními omítkami.
• Zateplení stěn: Ideálním dlouhodobým řešením mokrých fleků a plísní je zateplení stěny z její vnější, případně vnitřní strany. Díky zateplení zamezíte kondenzaci vodní páry v chladném místě a eliminujete tím tak vznik plísní.

3. Preventivní opatření a údržba

• Pravidelné větrání: Intenzivní klasické větrání okny vlhkost sníží. Standardní vlhkost by v domácnostech měla být mezi 50 až 60 %.
• Pohlcovače vlhkosti a odvlhčovače: Tyto přístroje nasají vlhký vzduch a následně ho ochladí na teplotu rosného bodu. Umí udržet hodnotu vlhkosti na předem nastavené hodnotě, takže zamezují kondenzaci par i následnému vzniku plísní.
• Kontrola a údržba: Je důležité odhalit a opravit závadu co nejdříve.
• Drenáže základů: V určitých případech je vhodné provést jako doplňující opatření odvodnění základů drenáží, včetně vykopání kontrolních šachet na každém rohu domu.

Je nutné zdůraznit, že ke každé stavbě je nutné při řešení poruch přistupovat individuálně a konkrétní opatření musí navrhnout odborník.

Čtěte také: Jak montovat gumové pásy mezi trámy a trapéz

Čtěte také: Izolace podlahy krok za krokem

tags: #vlhko #mezi #izolaci #a #hydroizolaci #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Vše o lištách pro koberce a lina
• Stavba dřevěné terasy krok za krokem
• Vše o kvalitních izolačních pěnách
• Vše o betonových elektroměrových skříních
• Tipy pro zařizování malé koupelny