Lepením dřevěné podlahy na anhydrit: Klíč k trvanlivosti a kráse

Pokládka dřevěné podlahy je investice, která se vyplatí. Dřevěná podlaha má mnoho výhod: je obnovitelná, snadno renovovatelná, vhodná pro alergiky a astmatiky, protože nezadržuje prach. I po letech si dřevěná podlaha zachová svůj původní vzhled, takže se nemusíte obávat slunečního záření a vyblednutí. Opotřebovaná místa lze navíc snadno opravit - obrousit, nalakovat nebo naolejovat a podlaha bude jako nová. Klíčem k úspěšnému lepení dřevěné podlahy je pečlivá příprava a správné provedení. Díky tomu získáte podlahu, která bude nejen krásná, ale také odolná a kvalitní.

Příprava podkladu: Základ úspěchu

Jako u pokládky všech typů podlahových krytin, i u dřevěných hraje významnou roli na výslednou kvalitu podlahy kvalita samotného podkladu. Proto je nutné zkontrolovat, zda má podklad všechny potřebné parametry pro pokládku a následný bezproblémový provoz krytiny. Kvalitně provedený kalcium-sulfátový podklad nevylučuje pokládku dřevěných podlah, a to nejen pokládku plovoucím způsobem, ale ani celoplošným přilepením.

Anhydrit a dřevo: Specifika kombinace

Doporučujeme jak v novostavbách, tak i při rekonstrukcích základy z betonu nebo anhydritu. Anhydritový potěr bez podlahového topení by měl mít maximální vlhkost 0,5 % CM. Pokud se však rozhodnete pro podlahové vytápění, bude vám jej pravděpodobně instalovat spolu se základy odborná firma a vlhkost podkladu musí být maximálně 0,3 % CM.

Dřevo je materiál s hydroskopickými vlastnostmi, tzn. že neustále dorovnává svou vlhkost s vlhkostí okolního prostředí. Nejen s vlhkostí samotného podkladu, ale i s vlhkostí vzduchu v objektu. Absorpce vlhkosti (tedy nabrání vlhkosti) či naopak desorpce (zjednodušeně vysychání dřeva) vede k jeho tvarovým změnám. Kvůli tomu přistoupili výrobci v minulosti ke konstrukci vrstvených podlah, ať už dvouvrstvých či třívrstvých. Přestože vrstvené konstrukce jsou tvarově stabilnější, než je tomu u masivních podlah, stále se jedná o podlahy dřevěné, tedy o podlahy neustále (v průběhu celého svého životního cyklu) „pracující“.

Tyto procesy jsou samozřejmě všeobecně známé a z jejich důvodu je nezbytné ponechání dostatečné dilatační mezery mezi krytinou a pevnými předměty, např. obvodovými zdmi. Současně však vysvětlují i požadavky na pevnosti podkladní vrstvy, která musí tyto tvarové změny dřeva při lepeném způsobu pokládky „ustát“.

Čtěte také: Lepené hrany lamina: Kompletní průvodce

Výkyvy klimatických podmínek v průběhu roku mohou být dost značné a náhlé. V letních měsících vlhkost vzduchu dosahuje svého maxima - zvláště v období bouřek. Naopak zimní období přináší suchý vzduch, který v kombinaci např. s podlahovým topením dřevo vysouší.

Měření vlhkosti a rovinnosti

Práce na podkladu s anhydritem či betonem je komplikovaná tím, že základ musí dostatečně vyschnout. Dobu schnutí nelze předem přesně odhadnout, ale v žádném případě ji nesmíte zkrátit. Nejvyšší povolenou vlhkost podkladu určuje norma ČSN 74 4505. Provedení měření zbytkové vlhkosti je povinností podlaháře a toto měření by mělo být provedeno pomocí CM přístroje. Dotykové měřáky nemají dostatečnou přesnost, respektive jejich dosah obvykle nepokrývá celkovou tloušťku potěru a současně může být jimi naměřená hodnota zkreslena právě přítomností podlahového topení. Jejich užití je tak jen na orientační bázi. Provedení CM sondy na pokladech s podlahovým topením musí být provedeno na označeném místě - tedy místě, ve kterém se nenachází součásti systému podlahového topení.

Pokud anhydritový podklad není řádně vyschlý, není možné dřevěnou (ale ani žádnou jinou) podlahu pokládat. Na rozdíl od cementových potěrů, u sádrových nelze provést uzavření vlhkosti v podkladu. Jedinou možností tak zůstává trpělivost investora i podlaháře, protože nadměrná vlhkost v podkladu je nejčastější příčinou poškození dřevěných podlah. Navíc tato poškození bývají obvykle fatálního charakteru.

Co se rovinnosti týče, podlaha musí vyhovět normě ČSN 74 4505. ČSN stanovuje pro dřevěné podklady požadavek na maximální odchylku rovinnosti o hodnotě ±2 mm na délce 2 m. Přestože anhydritové potěry by měly být ze své podstaty rovné, a tedy svou maximální odchylkou od rovinnosti připravené pro pokládku, ne vždy tomu tak je. Aby byl podklad dokonale hladký, vyrovnejte ho vhodnou rychle tvrdnoucí samonivelační stěrkou Ultraplan Eco, která se skvěle hodí do bytů i komerčních prostorů.

Podklad pro lepení dřevěné podlahy musí být pevný a soudržný. Zbavte jej veškerých nečistot a nesoudržných částí. Základ musí být předepsaným způsobem suchý a vyrovnaný. Důkladně jej vyčistěte a vysajte prach.

Čtěte také: Jak lepit dřevěné korunky?

Pevnost podkladu

V praxi se můžeme setkat s tím, že podlaháři často celoplošně lepí dřevěné podlahy (a to i masivní) na podklady s podstatně nižšími hodnotami pevnosti v tahu. Vždy pak slýchám, že i pevnost 0,7-0,8 MPa je dostatečná a praxí odzkoušená… Tento argument však neobstojí při případné reklamaci krytiny z důvodu jejího odtržení od podkladu. Příklad z praxe jasně ukazuje, že pojišťovny neuznávají pojistné události, pokud podklad nesplňuje normou stanovené požadavky na pevnost v odtrhu, která je pro dřevěné podlahy dán výrobcem, který se odkazuje na normu ČSN 492120, kde je psáno 1MPa. Pokud provedete kontrolu a případnou nápravu řádně, není se čeho bát. Pokud ovšem parametry podkladu nejsou pro pokládku dřevěných podlah vhodné a nedojde ke změně typu krytiny (či způsobu pokládky), rizika vzniku vad na krytině jsou značná.

Tabulka požadavků na vlhkost a pevnost podkladu:

Pokládka dřevěné podlahy: Lepení

Rozmyslete si, zda budete pokládat podlahu plovoucím způsobem nebo celoplošně lepit. Celoplošné přilepení podlahy je doporučené v případě, že bude pod podlahou topení. Jinak máte možnost volby. Obecně lze říci, že celoplošně lepená podlaha je dlouhodobě stabilnější, snese vyšší bodové zatížení (např. těžký nábytek na malých nohách) a lépe tlumí krok. Pod plovoucí podlahu je doporučeno položit ještě podložku. Ta neslouží k vyrovnání nerovností podkladu, jak se někdy říká, ale výhradně k tlumení kročejového hluku. To v žádném případě nepodceňte především v obytných místnostech, v panelových domech a všude tam, kde máte nějaké sousedy. Ideální síla podložky je 2 až 3 mm a nejlepším (i když zároveň nejdražším) materiálem je korek. Běžně jsou k dostání i podložky z jiných materiálů, které také dobře splní svou funkci. Materiál podložky by měl být stejně trvanlivý, jako sama podlaha, proto na podložce nešetřete, pokud pokládáte podlahu tzv. na celý život.

Manipulace s lepidlem je náročnější a vyžaduje určitý cvik. Doporučujeme tento způsob pokládky svěřit odborné firmě. Pokud se přesto rozhodnete lepit podlahu sami, budete navíc potřebovat váleček pro nanesení penetrace, penetrační nátěr, ozubenou špachtli pro nanášení lepidla se šířkou zubů 11 mm a lepidlo.

Výběr lepidla a penetrace

Lepidlo zvolte podle typu podlahy a podkladu. Doporučujeme jednosložková lepidla Ultrabond P990 1K nebo Ultrabond Eco S955 1K, která mají dlouhou otevřenou dobu. Budete tak mít dostatek času na úpravu detailů. Obě lepidla se hodí pro všechny typy dřevin včetně exotického dřeva, masiv i vícevrstvé podlahy v jakémkoliv formátu. Můžete je použít i na vytápěné podlahy. Teplota v místnostech by měla být +/- 20 st.

Čtěte také: Praktické rady pro opravu stolové desky

Podlahové lepidlo se nanáší na rovný a pevný podklad, který je nutno před započetím lepení napenetrovat. Penetrační nátěr slouží k odstranění prašnosti, k uzavírání zbytkové vlhkosti, sjednocuje savost podkladů, zpevňuje jej a slouží jako můstek pro aplikaci dalších vrstev.

Postup lepení

Lepidlo se obvykle nanáší zubovou špachtlí (někdy nazýváno “hřeben“). Zubování na špachtli dávkuje potřebnou vrstvu lepidla (spotřeba lepidla bývá cca 1-1,2 kg/m2). K lepení masivních podlah používáme zubování B11. Masivní prkna vkládáme do vrstvy lepidla - nikdy nelepíme ve spoji (pero drážce), ale lepíme přímo k podkladu.

Balíky s podlahovými díly by měly ležet v místnosti, kde je budete pokládat nejméně 48 hodin, aby se sjednotily teploty. Předem byste měli mít rozmyšleno, jakým směrem, zda podélným, nebo příčným, budete podlahu pokládat. Protože dřevo jako každý materiál vykazuje v závislosti na teplotě objemové změny, je nutné ponechat po obvodu mezi zdí a podlahou cca 1 cm širokou dilatační spáru a taktéž kolem všech pevných vstupů do podlahy (sloupků, trubek). Bude-li plocha podlahy větší než 20 × 8 m, musí být dilatační spára i v této ploše.

Lepidlo si připravte max. dvě řady dopředu a každý přilepený díl musíte do podkladu vtisknout. Začněte v levém rohu místnosti. Pomocí distančních klínků máte vymezenou dilatační spáru, na kterou nezapomeňte. U první řady dílů odřízněte pilou pero a seříznutou stranu otočte ke zdi, pokládejte díly vedle sebe směrem doprava a zaklapávejte do sebe drážky na kratších stranách dílů. Seříznutým koncem můžete vlevo začít druhou řadu. Díl vkládejte do zámku pod úhlem cca 20 ° až 30 °. Pomocí kladívka a dorážedla přiklepněte druhý díl k prvnímu. Poslední řadu bude pravděpodobně potřeba podélně seříznout.

Dokončení a údržba

Pokud lepíme podlahu již opatřenou povrchovou úpravou (olejovanou nebo lakovanou již od výrobce), pak povrch nalepené podlahy již dále neupravujeme. Nalepená masivní dřevěná podlaha (parkety, průmyslová mozaika, prkna bez povrchové úpravy) se musí nejprve nechat vytvrdnout a až poté dále se dokončuje povrch. Prvním krokem je broušení. Pokud je podlaha dobře vybroušená je nutné ji vytmelit. Brusný prach se smíchá s podlahářským tmelem, který se celoplošně špachtlí nanese na vybroušenou podlahu a nechá se řádně zatvrdnout.

Olejované podlahy

Olejované podlahy okouzlují svou přirozenou krásou. Olej, který je nanesen na horní nášlapné vrstvě dřevo ošetří, zdůrazní strukturu a dává vyniknout přirozené kráse dřeva. Póry dřeva zůstávají otevřené. Olejované podlahy jsou oproti lakovaným náročnější na péči a běžnou údržbu a vyžadují pravidelnou obnovu. Velkou výhodou olejovaných povrchů je možnost lokálních oprav bez nutnosti celoplošného broušení.

Před použitím, je nutno nádobu s olejem dobře promíchat. Poté rozlijeme olej po podlaze a nerezovou špachtlí ho rozetřeme po celé ploše v tenké vrstvě. K důkladnému rozetření i do rohů místností můžete použít štětec. Přibližně po 15 minutách (tato doba se může lišit v závislosti na použitém oleji - vždy dbejte doporučení na návodu), zkontrolujeme, zda je dřevo nasáklé olejem (nesmí se tvořit kaluže) a poté odstraníme veškerý přebytečný olej látkou, která nepouští vlákna. Oleje jsou hořlaviny, proto vždy použité látky se zbytky podlahového oleje vložíme do pytle s vodou nebo do dobře utěsněné kovové nádoby, tak, aby nedošlo k samovznícení. Pokud olej aplikujeme na plochy větší než 30 m2 je lepší nanášet v úsecích, ne na celou plochu v celku. Po aplikaci oleje jsou podlahy obvykle pochozí po cca 24 hod (tato doba se může lišit v závislosti na použitém oleji - dbejte pokynů na návodu výrobku), plně zatížitelná je pak obvykle do 48 hodin.

Lakované podlahy

Lakované podlahy nejsou náročné na údržbu, obvykle se luxují a vytírají vlhkým mopem. Horní vrstva dřeva je díky vrstvám laku dokonale chráněna proti poškození a mechanickému opotřebení.

Před započetím lakování zkontrolujte, zda je podlaha opravdu dobře vybroušená. Podlahu vyluxujeme, tak, aby nikde nezůstaly zbytky brusného prachu nebo jiné nečistoty. Lak nanášíme při pokojové teplotě (18-25°C). Dbejte na to, aby na lakovanou plochu přímo nesvítilo slunce (zatažené žaluzie, závěsy). Obsah nádoby s lakem je nutno před použitím důkladně zamíchat a nechat cca 10-15 minut odstát.

1. Základní lak aplikujeme na podlahu vždy od okrajů k opačnému konci místnosti. K aplikaci používáme velurový váleček nebo štětec.
2. K dosažení dokonalého vzhledu podlahy, poté lak rozetřeme ještě po směru vláken dřeva, už bez dalšího namáčení válečku.
3. Vrchní lak pak nanášíme stejným způsobem jako základní lak. Pro běžnou bytovou zátěž obvykle postačí aplikace dvou vrstev vrchního laku, pro místa s předpokládaným větším zatížením, pak aplikujeme tři vrstvy.

Podlaha je pochozí většinou již po 8 hodinách od aplikace laku (časový údaje se může lišit v závislosti na použitém laku - dbejte pokynů z návodu na výrobku).

tags: #lepeni #drevene #podlahy #na #anhydrit

Oblíbené příspěvky:

• Délka a rozměry TV stolku
• Pokládka dlažby se zubovou stěrkou
• návod na použití gumové stěrky pro efekt dřeva
• Lak Xyladecor na dřevěné podlahy
• Použití vodovzdorné překližky