Komplexní průvodce: Lepenka a dešťová voda v hydroizolaci a sběru

Využívání dešťové vody a spolehlivá hydroizolace staveb jsou v dnešní době stále aktuálnější témata. Především kvůli rostoucímu suchu se v posledních letech stále častěji diskutuje využití dešťové vody. Cena vody sice v roce 2022 nevzrostla tak rapidně jako ceny energií, přesto většina měst přistoupila ke zdražení průměrně o 10 %. I proto je na čase začít přemýšlet o tom, jak veškerou vodu využít na maximum.

Hydroizolace staveb: Ochrana proti dešťové a povrchové vodě

Izolace proti vodě - hydroizolace spočívá v ochraně budovy použitím odolných hydroizolačních materiálů zejména ve spodní části staveb a na střechách. Je vždy tvořena kombinací jednotlivých hydroizolačních materiálů, nejčastěji asfaltových pásů. Smyslem hydroizolace stavby je trvale bránit průniku dešťové, povrchové a podpovrchové vody do konstrukce a dalších prostor stavby.

Hydroizolace spodní stavby

Spodní stavbu můžete oproti střeše vždy chránit před působením vody i nepřímo, tedy snížením jejích účinků na stavbu. Například drenážním systémem, nebo posunem základové spáry nad hladinu podzemní vody. Specifikem hydroizolace spodní stavby je velmi obtížná opravitelnost a přístupnost po dokončení stavby. Pro správnou funkci a dlouhou životnost je tedy naprosto klíčový kvalitní návrh konkrétní realizace a jeho bezchybné provedení. I v současné době se jako izolace proti vodě stále nejčastěji používají asfaltové pásy, které představují lety prověřenou technologii s garantovanou životností. Modifikované asfaltové pásy bez potíží drží krok s foliemi FPO, EPDM, POCB. Celosvětově opanovaly cca 80 % stavebního trhu v oblasti izolace a povlakových lehkých střešních krytin.

Je ovšem třeba věnovat patřičnou pozornost vhodné kombinaci jednotlivých použitých pásů a správnému uspořádání jejich vrstev. Pokud provádíte stavbu svépomocí, rozhodně konzultujte složení jednotlivých vrstev izolace proti vodě s odborníkem. U ostatních staveb je konkrétní návrh realizace izolace základů součástí projektu.

Izolace proti vodě se často kombinuje s izolací proti radonu. Proto se zpracovává nejen na základě hydrofyzikálního namáhání spodní stavby, ale s ohledem na posouzení radonového indexu.

Čtěte také: funkce skupinových obalů

Hydrofyzikální namáhání spodní stavby je hodnoceno v těchto oblastech:

• zemní vlhkost,
• volně stékající voda po svislých plochách,
• volně stékající voda po sklonitých plochách,
• tlaková podzemní voda,
• tlaková voda vzniklá hromaděním,
• srážková povrchová a odstřikující voda.

Aplikace vhodných asfaltových pásů:

5 oblastí, které se nikdy nevyplácí při hydroizolaci spodní stavby podceňovat:

1. Ověřené informace o výskytu vody: Posudek o hydrofyzikálním namáhání spodní stavby je naprosto zásadní pro správný návrh izolace proti vodě. Klíčová je znalost charakteru území, ve kterém stavba stojí.
2. Promyšlené řešení: Zodpovědný projektant vezme vždy v úvahu kompatibilitu jednotlivých složek hydroizolace, jejich vlastnosti a vhodnost pro konkrétní použití na zvolené stavbě (s ohledem na konstrukci, průchody atd.). Doslova od penetračního nátěru pod asfaltové pásy, až po ochranné prvky.
3. Použití kvalitních materiálů: Levnější systém s horší kvalitou, nebo nedostatečnými parametry se na stavbě může objevit v rozporu s projektem ve chvíli, kdy realizátor stavby podlehne tlaku investora. Krátkodobá úspora ovšem nevyváží riziko a dodatečné náklady, které vzniknout.
4. Kvalitní provedení: Správná příprava podkladu, svařování asfaltových pásů, dodržení technologických postupů i skladování hydroizolačních materiál. Často totiž v této fázi i malá nedokonalost ve spojení s podkladem vytvoří velký problém se zatékáním vody.
5. Správná ochrana hydroizolace: Ochrana hydroizolace má přímý vliv na její životnost. Při popraskání nopové folie (při zasypávání, nebo hutnění zeminy) může například dojít k poškození asfaltových pásů, které nejsou chráněny separační vrstvou geotextilie.

Izolace proti vodě na střechách

Střešní izolace proti vodě se na klasické střeše v případě asfaltového pásu používá i jako finální střešní plášť, tedy lepenka na střechu. Typickým případem může být střešní asfaltový šindel, nebo asfaltová lepenka na nepochůzných plochých střechách, i na pochůzných terasách, tzv. užitných střechách. Svaz výrobců asfaltových pásů zaregistroval zvýšené dotazy na kvalitu vody v případech, kdy stéká po střechách s asfaltovými pásy a je následně používána pro zálivka zeleně.

Sběr a využití dešťové vody

Téma zálivky zeleně pomocí dešťové vody je spojené především s několika posledními léty, kdy se snížily roční úhrny srážek, během léta panovaly tropické teploty a studny, ze kterých je čerpána zálivková voda, byly suché. V takových situacích je zřizování retenčních nádrží logickým krokem a dnes je podporován i státní dotací v programu Ministerstva životního prostředí nazvaném Dešťovka. Zachycenou dešťovou vodu lze využít k zalévání vegetace nebo v domácnosti, kde až v 50 % míře může nahradit spotřebu pitné vody tím, že ji využijeme ke splachování, mytí aut, napouštění bazénu či praní. Vodu z deště zachytávají lidé do sudů, nádrží a cisteren snad od nepaměti. Se středověkými cisternami na dešťovou vodu se můžeme setkat na mnohých hradech a zámcích.

Kvalita dešťové vody a její ovlivnění

Přestože je dešťová voda v současnosti sama o sobě kvalitní, její složení může ovlivnit celá řada faktorů. Její kvalita je tedy zřetelně ovlivněna znečištěním vzduchu. Kvalita vody závisí také na druhu povrchu, ze kterého stéká. Z určitých druhů střešních krytin (např. eternit nebo lepenka) se mohou do vody uvolňovat nežádoucí látky. Dešťové okapy a další kovové součásti střech korodují a uvolňují se z nich nežádoucí látky jako měď, chrom, hliník nebo zinek.

Dešťová voda je mírně kyselá s velmi nízkým obsahem rozpuštěných minerálních látek. Neobsahuje minerální látky jako jsou vápník a hořčík, a proto ji můžeme zařadit mezi vody měkké. Může ale rozpouštět těžké kovy a jiné nečistoty z materiálů, které jsou na povodí a ve skladovací nádrži. V dešťové vodě můžeme nalézt bakterie typu E. coli, koliformní bakterie a enterokoky.

K tomuto bodu je nutné připomenout, že podmínkou bezproblémového využité dešťové vody je její filtrace před retenční nádobou, protože prach, ptačí trus nebo listí mohou přispívat ke zhoršení kvality vody. Zatím se neprokázaly žádné negativní vlivy asfaltového pásu na kvalitu vody, která po jejich povrchu stéká. Podle dosavadních zkušeností má voda velmi malý nebo žádný účinek na užitné vlastnosti zabudovaných vyztužených asfaltových pásů.

Čtěte také: Asfaltové pásy: Zdravotní rizika

Aby tento předpoklad byl exaktně ověřen, SVAP zajistil ve Státním zdravotním ústavu v Praze v období září 2020 až leden 2021 odborné přezkoumání výluhů asfaltových pásů. Podstatou projektu bylo posouzení, zda výluh vody ve styku s asfaltovými pásy, je vhodný pro zálivku zeleně. Vzorky asfaltových pásů byly podrobeny výluhové zkoušce podle Vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb. O hygienických požadavcích na výrobky přicházející do styku s vodou a na úpravu vody. Vzorky byly vyluhovány při teplotě 40 °C a následný výluh byl analyzován. U žádného tohoto ukazatele nebyla překročena požadovaná hodnota hygienického limitu stanoveného vyhláškou MZ č. 252/2004 Sb. a zároveň ukazatelé splňují požadavky doplňkových závlah I.

Využití dešťové vody v domácnosti a na zahradě

Základním cílem hospodaření se srážkovými vodami je jejich návrat do přirozeného koloběhu vody. Při řešení, jakým způsobem budeme dešťové vody čistit, musíme zohlednit také to, na co je budeme využívat. Jako užitková voda je definována voda, která vyhovuje zdravotním a technologickým požadavkům podle způsobu jejího využívání. I pro vodu používanou pro účely závlahy existuje norma ČSN 75 7143 upravující kvalitativní parametry vody.

Dle této normy se k závlaze smí používat voda, která negativně neovlivní zdravotní stav lidí, zvířat, výši výnosů a kvalitu plodin, půdní vlastnosti, jakost povrchových a podzemních vod a jiných složek životního prostředí. Upravenou dešťovou vodu lze použít i ke sprchování. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se jedná o vodu používanou pro osobní hygienickou potřebu, musí mít takto použitá voda kvalitu odpovídající vodě pitné - musí kvalitativně vyhovovat vyhlášce č. 252/2004 Sb.

O tom, že je akumulovaná dešťová voda vhodná pro zavlažování zahrady, asi nikdo nepochybuje. Ale jak je to s využitím dešťové vody pro splachování toalet a praní prádla? Protože v ČR je na toto téma zatím k dispozici jen velmi málo odborných článků, zjišťovali jsme situaci u oficiálních institucí v Německu, tedy v zemi, kde s využitím dešťové vody mají již několik desetiletí zkušeností.

Nejčastější otázky a odpovědi týkající se využití dešťové vody v domácnosti (podle německých zdrojů):

• Jsou bakterie v dešťové vodě nebezpečné pro zdraví? Nikoliv. V dešťové vodě se bakterie ohrožující zdraví zpravidla nevyskytují a pokud ano, tak jen krátkodobě a v nepatrné koncentraci. Jediným potencionálním zdrojem možných zárodků nemocí je ptačí trus. Tyto zárodky ovšem potřebují, pokud se mají rozvíjet mimo organismus hostitele, ke svému rozvoji teplo a dostatek živin.
• Je potřeba desinfekce dešťové vody? Ne, dezinfekce není nutná. Dokonce, s ohledem na použitou energii, materiály a chemikálie při procesu dezinfekce, je považována pro trvale udržitelné zacházení s vodou za kontraproduktivní.
• Způsobuje dešťová voda ohrožení zdraví při běžném používání? Nikoliv. Při instalaci podle platných technických předpisů, se striktním oddělením rozvodů pitné a užitkové vody, nedojde k ohrožení zdraví obvyklými infekčními způsoby, tedy polknutím, dlouhodobým kontaktem povrchem těla anebo dýcháním vodní mlhy.
• Zhoršuje dešťová voda kvalitu praní? Ano. Četné výzkumy prokázaly, že při použití dešťové vody nedochází ke zhoršení kvality praní, ani ke zvýšení počtu zárodků ve vypraném prádle po jeho usušení. Počet bakterií, které se do pračky dostanou dešťovou vodu, je mnohonásobně nižší než počet bakterií, které se tam dostanou samotným špinavým prádlem. Již během pracího procesu, nejpozději však během následného sušení, se tyto bakterie - ať již původem z dešťové vody anebo z prádla samotného - odstraní anebo odumřou.
• Je nutný pravidelný rozbor dešťové vody? Nemusí. Význam takovéhoto rozboru vody je, s ohledem na vysoké finanční náklady, malý.
• Jsou zařízení na využití dešťové vody hygienicky bezpečné? Ano! Využívání dešťové vody, jak je výše uvedeno, nepředstavuje žádné zásadní hygienické riziko. Nezbytné je dodržení veškerých norem a zákonů ze strany projektanta, instalační firmy i uživatele. Další informace na toto téma jsou uvedeny na internetových stránkách Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt).

K výše uvedeným informacím, získaným z německých zdrojů, přidáváme ještě vlastní zkušenost z ČR. Často se totiž při snaze snížit náklady šetří právě na komponentech, které zajišťují kvalitu a hygienickou nezávadnost dešťové vody. Samozřejmou zásadou pro zachycování dešťové vody i k jiným účelům, než jenom zavlažování, je použití podzemních nádrží. V případě nádrží uvnitř budov je vhodné v místnosti s nádrží udržovat nižší teplotu, ideálně například ve sklepě, s teplotou do 15 °C. Při dodržení těchto zásad, jakož i dalších v ČR platných předpisů a norem (mimo jiné např. ČSN EN 1717 o ochraně vnitřního vodovodu) budete s kvalitou dešťové vody a ochraně pitné vody ve vašem objektu spokojeni.

Čtěte také: Dvojitá lepenka jako izolace pod zdivem

Praktické tipy pro sběr dešťové vody

Dešťovou vodu lze nejsnáze sbírat napojením plastového sudu (200-500 l) na okap. Z každého 1 mm srážek zachytíte přibližně 0,8-0,9 litrů na každý m² plochy střechy. Pro větší zahradu dává smysl podzemní nádrž z HDPE plastu s čerpadlem a kapkovou závlahou. Klíčem k tomu, aby se voda nekazila, jsou tři věci: víko, filtr na sběrači a stín.

1. Ekonomické výhody: Zalévat rostliny pitnou vodou je čím dál dražší. Platíte za vodné a stočné, jehož ceny v roce 2026 dále rostou - v závislosti na regionu se pohybují mezi 100 a 160 Kč za m³ s DPH. Dešťová voda je naproti tomu zdarma. Větší nádrž a čerpadlo se vyplatí při pravidelném zalévání (záhonů, skleníkové výsadby, živého plotu…).
2. Prospěšnost pro rostliny: Dešťová voda bývá pro zálivku prospěšnější, protože je většinou měkčí (méně minerálů). Rostliny navíc špatně snášejí ledově studenou vodu z řadu v horkém dni. Citlivé rostliny - jako rododendrony, azalky nebo borůvky - vyžadují měkkou vodu prakticky bez výjimky.

Nejprve si ujasněte, co od sběru dešťové vody čekáte. Jak vodu využijete? Odkud ji budete sbírat? Kolik vody můžete reálně nasbírat? Pro roční plánování: střecha 100 m² s průměrným ročním úhrnem srážek 650 mm (typické pro velkou část ČR) dokáže poskytnout zhruba 52-60 m³ zachycené vody ročně.

Zkušenosti zahradníků se sběrem dešťové vody:

1. „Na balkoně chytám vodu ze stříšky nad ním. Stačí mi k tomu menší lišta a hadice svedená do úzkého zásobníku. Nádrž přikrýváme poklopem, aby se do ní nedostaly mušky ani komáři.“
2. „Dřív jsem nechával sud otevřený: voda zezelenala, o komárech ani nemluvím. Rychle jsme se pořídili víko i filtr do sběrače. Když máte větší pozemek, skleník nebo sad, nadzemní sud na vodu už nemusí stačit.“ Kvalitní sběrač s tzv. first flush diverterem tyto srážky automaticky odkloní do kanalizace nebo vsaku a do nádrže propustí až čistší vodu.

Dotační program Dešťovka

Díky dotačnímu programu „Dešťovka“ se u nás v posledních letech využívání dešťové vody značně rozšířilo. Níže uvádíme základní informace platné k datu vydání článku.

• Kdo může žádat: Majitelé rodinných a bytových domů určených k trvalému bydlení.
• Co je podpořeno: Výhradně podzemní nádrže (nadzemní sudy a IBC kontejnery dotaci nezíská).

Mýty a fakta o dešťové vodě a dotacích:

1. Je potřeba stavební povolení pro sběr dešťové vody? Ano, u nádrži do 50 m³ obvykle stavební povolení nepotřebujete (§ 103 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.). Pokud přepad ústí do kanalizace, potřebujete souhlasné stanovisko provozovatele kanalizace.
2. Jak dlouho vydrží dešťová voda v nádrži, než se začne kazit? Při správném skladování (víko, stín, čistý filtr) vydrží voda použitelná na zálivku v řádech týdnů až měsíců. Největší hrozbou jsou světlo (řasy) a organické nečistoty z listí. Podzemní nádrže jsou před chráněny mnohem lépe - stabilní teplota a absence světla zpomalují biologický rozklad.
3. Jakou střešní krytinu nelze použít pro sběr dešťovky? Nedoporučuje se sbírat vodu ze střech pokrytých eternitem (azbestocementové desky) nebo IPA lepenkou - tyto materiály uvolňují škodlivé látky, a voda z nich není vhodná ani k zálivce.
4. Kolik stojí profesionální rozbor vody a kdy se vyplatí? Vyplatí se, pokud chcete dešťovou vodu používat v domě (splachování, spíše výjimečně praní) nebo máte podezření na kontaminaci. Orientačně od 500 do 2 000 Kč podle rozsahu parametrů - základní mikrobiologický a chemický rozbor pořídíte i přes akreditované laboratoře a službu lze poptat také online.
5. Co dělat s dešťovou vodou v zimě? Nadzemní nádoby vypusťte a odpojte příslušenství, aby je nepoškodil mráz.

Dešťová voda sváděná ze střech nebo okapů může být kontaminována (prach, ptačí trus, organické zbytky). Nemusíte hned instalovat podzemní nádrž - stačí začít jednoduše: na okap napojte sud na vodu a přidejte sběrač s filtrem.

Ověřte platnou legislativu: v době vydání textu platilo, že pro využívání dešťovou vodu v domácnosti (splachování, praní), je třeba kontaktovat provozovatele kanalizace a dohodnout úpravu stočného - buď paušálním navýšením, nebo instalací podružného vodoměru.

tags: #lepenka #destova #voda #informace

Oblíbené příspěvky:

• Konstrukce mostů pro kočičí dobrodružství
• Panoptikum na Lochotíně
• Srovnání fólie a obkladu bazénu
• Průvodce PVC deskami
• Opravný tmel Ceresit CP 27 Aquablock Repair