Použití lepenky a dalších technik při věšení obrazů

Máte krásný obraz, ale nevíte, jak ho správně pověsit? Nejste sami! Na první pohled jednoduchá činnost může skrývat několik zádrhelů, které vás dokážou pořádně potrápit. Správné zavěšení obrazu na zeď však není žádná věda - stačí vědět, jak na to. Nástěnné dekorace dodají pocit pohodlí a styl každé domácnosti. Se správnými obrazy můžete oživit holou zeď. Pokud bydlíte v nájmu a nechcete majiteli dělat díry do stěn, neradi vrtáte a hledáte jiný způsob, jak zavěsit oblíbené obrazy a fotky, nebo je váš důvod jakýkoliv, existuje pár tipů, jak připevnit obrázky na zeď, aniž byste museli vrtat.

Tradiční způsoby zavěšení obrazů

Klasickým způsobem umístění plakátu je jeho zavěšení na háček, skobu nebo hřebík. Velké, příliš těžké nebo umělecké plakáty si zaslouží umístit do rámu opatřeného tenkým sklem nebo plexisklem, díky kterému se neponičí a nevyblednou. Menší obrázky můžete připevnit na zeď pomocí zatlučeného hřebíčku do zdi, na který rámeček zavěsíte. Hodí se pro menší obrazy, fotky v rámečku apod. Doporučujeme použít pevnější ocelové hřebíky o délce 2-3 cm. Můžete také použít speciální háčky s hroty - plastové háčky, které mají v horní části 2 nebo 3 ostré hroty, které ke zdi přiložíte a zatlučete kladivem.

Příprava před vrtáním

Pokud se chystáte přidělat obraz klasickým způsobem, kdy vyvrtáte do zdi díru, vložíte hmoždinku a do ní našroubujete skobičku, doporučujeme nejprve zjistit, do jaké zdi budete vrtat. Cihlové zdi či stěny z tvárnic bývají nejčastěji v klasických rodinných domech, betonová zeď pak v panelových bytech a někdy v moderních bytových domech či kancelářích. Sádrokarton pak bývá v novostavbách, dřevostavbách i rekonstruovaných interiérech a kancelářích. Při vrtání do zdi je potřeba přizpůsobit vrták i hmoždinku materiálu, ze kterého je stěna postavena.

Zavěšení obrazů bez vrtání

Nebojte, jde to i bez vrtání a přibíjení - jen to chce ty správné nástroje. Svá umělecká díla, rodinné fotografie i výkresy dětí si určitě chcete hrdě vystavit a kochat se jimi při každé příležitosti. Zároveň dokážou vystavená díla propojit a sjednotit prostor, zútulnit ho a dodat mu domácí atmosféru. Jenže co když je musíte pověsit jinak než na hřebík ve zdi? Vyzkoušejte následující řešení:

Oboustranná lepicí páska

Nezarámované obrazy a plakáty můžete přilepit na zeď lepicí páskou. Nalepte ji na zadní stranu, ideálně do všech krajů a proužek i doprostřed. Jen tak se obraz nebude nikde odchlipovat. Při lepení na zeď buďte extra precizní, aby obraz nebyl pomačkaný a visel rovně. Oboustranná lepicí páska je vhodnou volbou především na omyvatelné povrchy. Tapetu nebo omítku byste mohli zničit, až budete dekoraci odstraňovat nebo měnit za jinou. Plakáty lze pověsit pomocí oboustranné izolepy na zeď, která unese zátěž okolo 1 kg.

Čtěte také: funkce skupinových obalů

Maximální pevnost vám poskytne například Pattex Fix páska 120 kg. Tato super silná oboustranná montážní páska disponuje vysokou přídržností k většině hladkých materiálů, jako jsou sklo, keramické obklady, dřevo, kov, ale i cihly, kámen a většina plastů. Má rovněž vysokou počáteční lepivost a je nejenom voděodolná, ale odolná i vůči vysokým teplotám. Jelikož funguje jak v interiéru, tak v exteriéru, jde o skutečně výborného pomocníka.

Postup aplikace Pattex Fix pásky:

  1. Povrchy důkladně očistěte (např. acetonem nebo lihem), aby byly čisté, suché a zbavené prachu, nečistot či mastnoty.
  2. Přiložte pásku k povrchu lepeného předmětu, silně a rovnoměrně ji přitlačte.
  3. Dbejte, aby se netvořily vzduchové bubliny.
  4. Při lepení větších objektů nanášejte vertikální pruhy.
  5. Odstraňte modrou ochrannou vrstvu z druhé strany pásky a pevně přitlačte lepený předmět k podkladu.

Jak přidělat obraz bez vrtání už tedy víte - teď jenom dbejte na to, abyste pečlivě vyměřili požadovanou pozici lepeného předmětu; nalepený prvek již nelze oddělit.

Tekutý hřebík (montážní lepidlo)

Pro zavěšení obrazů použijte tekuté hřebíky neboli montážní lepidlo. Nanáší se v pruzích nebo bodech na povrch, který chcete nalepit. S tekutým hřebem obraz zavěsíte i na ne zcela rovný povrch. Lepidlo si svou cestu najde a ke stěně pěkně přilne. Množství lepidla přizpůsobte velikosti obrazu. Aplikujte ho na všechny čtyři rohy obrazu. Po zatvrdnutí lepidla se obraz na stěně nepohne.

Nalepovací šrouby a hřebíky

Nalepovací šrouby a hřebíky jsou na trhu už dlouhou dobu. Dnes seženete kvalitní nalepovací hřebíky, které skutečně drží. Zároveň po jejich odstranění nezůstávají stopy a lze je využít opakovaně. Jsou speciálně vyrobené tak, abyste je mohli použít i na texturované tapety, zdobenou omítku, dlaždice, kov nebo sklo.

Lepicí hmota

Chcete-li plakát umístit na sklo nebo hladkou plochu, použijte k tomu lepicí hmotu. Ta se prodává ve formě proužků, které lze libovolně tvarovat.

Čtěte také: Asfaltové pásy: Zdravotní rizika

Lepidlo na plakáty a tapety

Velkoformátové plakáty na zeď, které mají sloužit jako trvalejší dekorace, se vyplatí šikovně nalepit. K tomu budete potřebovat speciální lepidlo na plakáty či tapety, kterým potřete zadní plochu obrázku.

Kapa desky a oboustranná lepenka

Nákladnější, ale čistší práce je s oboustrannou plošnou lepenkou. Lepenku nalepte v pásech na Kapa desku - vybrat si můžete z tloušťky 3 nebo 5 mm. Pro úsporu lepenky je vhodné na desku nejprve rozložit fotografie a tužkou si nakreslit jejich okraje. Lepenku postupně odvíjejte z role a současně hadříkem přitlačujte ke Kapa desce, na její hraně lepenku pak snadno odříznete. Sloupněte krycí folii lepenky tahem za ostře ohnutý konec, aby bylo minimalizováno namáhání lepenky v kolmém směru. Pozor na nečistoty, které mohou na lepící povrch spadnout - vlasy, prach apod., to vše se na fotografii následně projeví nerovnostmi. Fotografii lepte od delšího konce. Nejprve přitiskněte lehce růžek, srovnejte rovnoběžnost s pruhem lepenky a pak pomalu fotografii pokládejte se současným přitlačováním její plochy suchým bavlněným hadříkem. Při lepení buďte maximálně pečliví. Nalepenou fotografii, byť z části, nelze odlepit bez poškození, takže jakékoliv opravy jsou prakticky nemožné. Nalepené fotografie z Kapa desky odřežte kvalitním, ostrým odlamovacím nožem podle pravítka. Neostrý nebo měkký nůž může vytvořit otřepené hrany, které se jen obtížně zarovnávají. Jednotlivé vyřezané fotografie na Kapa desce opět oboustrannou lepenkou lepte do celkové sestavy, u velkých instalací je obvykle přesnější lepení přímo na zeď.

Tesa® Powerstrips® CLICK

Proužky Powerstrips® CLICK představují ideální řešení pro připevnění obrazů a dalších nástěnných dekorací. Díky inovativnímu zacvakávacímu systému můžete snadno vyměňovat obrazy nebo jiné dekorativní prvky. Na rozdíl od hřebíků (včetně samolepicích hřebíků) zajišťují proužky Powerstrips® CLICK mimořádně bezpečné uchycení a neviklají se. Důvodem je především to, že lepicí proužky se připevňují přímo k obrazu. Z toho důvodu se obraz nezavěšuje na (lepicí) hřebík, ale připevňuje se přímo na zeď. Praktický systém zacvaknutí poskytuje potřebnou flexibilitu. S novými proužky Powerstrips® CLICK můžete obrazy nejen rychle a bez vrtání připevnit na zeď, ale také je flexibilně vyměňovat. To je umožněno díky připojení proužků Powerstrips® CLICK pomocí suchého zipu. Na rozdíl od klasických proužků Powerstrips® se proužky Powerstrips® CLICK nejprve připevní na obraz nebo dekorativní prvek a tvoří je dva proužky spojené dohromady. Oba proužky jsou spojeny zacvakávacím systémem a zajišťují bezpečné a pevné uchycení. Proužky Powerstrips® CLICK zajišťují pevnou a spolehlivou fixaci téměř na všech površích. Obraz nebo dekoraci lze nicméně snadno sundat a nahradit. Pomocí zacvakávacího systému tak můžete na zeď bez námahy zavěsit další obrazy. Pokud se budete stěhovat nebo budete chtít stěnu přemalovat, můžete samozřejmě proužky Powerstrips® CLICK odstranit, aniž by zanechaly stopy. Proužky Powerstrips® CLICK na rámu obrazu není zpravidla nutné odstraňovat.

Postup aplikace Tesa® Powerstrips® CLICK:

  1. Povrch se musí nejprve zbavit prachu, mastnoty, vápna a dalších zbytků.
  2. Nalepte proužky Powerstrips® CLICK na zadní stranu obrazu: Nyní můžete proužky přitisknout lepicí stranou na obraz, rám obrazu nebo dekorační předmět. Dbejte na to, abyste použili dostatečný počet proužků Powerstrips® CLICK v závislosti na hmotnosti. Pro optimální fixaci připevněte 4 páry do každého rohu. U menších rámů obrazů můžete použít 2 páry.
  3. Po nalepení proužků Powerstrips® CLICK na obraz je třeba proužky na 10 sekund přitisknout, aby se zajistila dobrá přilnavost.
  4. Nyní můžete obraz s proužky Powerstrips® CLICK přitisknout na požadované místo na zdi. Nyní můžete obraz opatrně „odcvaknout“. Nejprve oddalte od zdi spodní stranu a poté horní stranu. Nyní zůstává jedna strana proužku Powerstrips® CLICK na zdi. Pevně tiskněte proužky Powerstrips® CLICK ke zdi dalších 10 sekund.
  5. Nyní můžete obraz nebo dekorační předmět jednoduše „nacvaknout“. Spojte obě strany proužků Powerstrips® CLICK a poslouchejte zvuk cvaknutí.

Použití dřevěných latěk a provázku

Chcete si s dekorováním zdí vyhrát? Co takhle k zavěšení plakátu použít dřevěné laťky a provázek? Připravte si k ruce čtyři dřevěné laťky. Na jednu z nich nalepte kousek oboustranné lepicí pásky a přilepte na spodní okraj plakát. Přitiskněte druhou laťku a vše pojistěte provázkem. Horní lišta je opatřena očkem na pohodlné zavěšení, zatímco spodní slouží jako závaží, díky kterému zůstane plakát napnutý.

Washi pásky

Washi pásky z přírodních materiálů se vyrábějí v mnoha originálních designech. Vyberte si pásku, který ladí s motivem plakátu, a vytvořte z ní libovolný rám.

Čtěte také: Dvojitá lepenka jako izolace pod zdivem

Polička nebo knihovna

Jistě máte v obývacím pokoji nebo v ložnici poličku na zdi, otevřenou knihovnu nebo jiný regál. Menší obrazy na ně můžete jednoduše postavit a opřít o zeď. Na poličce se vedle nich bude vyjímat rostlinka v květináči, v knihovně obrazem ozvláštníte jednotvárnost vyskládaných knih. Nakonec můžete pro umístění obrazu zvolit i poličku u menších formátů, nebo je prostě položit na zem a opřít o stěnu u obrazů velkých rozměrů.

Fotografická asambláž

Ve výtvarném umění není asambláž neznámým pojmem, využití techniky spojování ale ve fotografii tak obvyklé není, přestože výsledné fotografické obrazy jsou zajímavé a divácky atraktivní. Fotografická asambláž najde uplatnění především jako dekorace v interiéru. Důvodem pro použití asambláže může být nejen její neotřelý třírozměrný vzhled přes sebe skládaných fotografií, i když tento prvek sám o sobě by důvodem k tvorbě asambláží mohl být. V duchu známého přísloví „vlk se nažere a koza zůstane celá“ se technikou asambláže můžeme jednoduše vyhnout mnoha technickým problémům při zhotovování velkých nebo dokonce obřích zvětšenin a vystačíme si tak s minilabem zhotovujícím profesionální formáty zvětšenin, tedy 21×30 a větší.

Fotografická asambláž kromě formátu zvětšenin řeší i problém nedostatečného rozlišení podrobností u velkých fotografií zvětšovaných přímo, protože v tomto případě se nejedná o skládání výřezů z jednoho záběru, ale o skládání samostatných dílčích snímků pro tento účel exponovaných. Na první pohled by se mohlo zdát, že nejvíce práce zabere samotné skládání a lepení hotových zvětšenin do konečné instalace, ale tak jednoduché to zase není, pokud budete chtít zhotovit asambláž na plochu určité velikosti. Konečnou velikost instalace totiž není možné nějak významněji měnit. Pro velikost budoucí asambláže je totiž zcela rozhodující ohnisko objektivu, kterým budeme snímat a současně velikost dílčích zvětšenin, ze kterých asambláž složíme.

Příprava a plánování asambláže

U běžných interiérových fotografií obvykle posuzujeme před snímáním jen styl a barevnost interiéru, kterému přizpůsobíme námět snímání. V případě asambláže si ale navíc musíme předem změřit rozměr prostoru, kde bude instalována a současně si ujasnit, z jak velkých zvětšenin ji budeme skládat. Pravidla žádná neexistují, snad jen doporučení. Je obvyklé pro menší prostory sestavovat asambláž z menších dílčích fotografií, pro velký prostor z velkých. Není to ale žádné dogma − nezapomeňte na tvůrčí svobodu a tvořte tak, jak to cítíte! Zohlednit byste ale měli možnosti, které nabízí váš fotoaparát při snímání vybraného námětu, protože snímat 6Mpixelovou zrcadlovkou dílčí snímky pro zvětšeniny 30×45 cm v krajině je nesmysl, pro architekturu a další náměty s málo detaily si s ní ale vystačíte. Minimální počet dílčích snímků je dán podstatou této techniky, tedy 2, maximální počet není nijak omezen.

Výpočet množství nutných dílčích snímků:

Pro výpočet množství nutných dílčích snímků zvolíme vybraný formát. Má-li např. asambláž mít délku 2 m, vydělíme ji délkou formátu papíru. U formátu 30×45 cm to bude přibližně 4. Protože dílčí snímky se budou částečně překrývat, musíme ještě přidat 2-3 snímky navíc (40-50 % navíc u většího počtu snímků), celkem budeme na tuto délku exponovat 6-7 dílčích snímků. Podobně budeme postupovat při výpočtu potřebných snímků na výšku zamýšlené instalace, pro tento příklad počítejme se 4 záběry, celkem tedy budeme muset exponovat pro asambláž 24-28 záběrů v případě požadovaného rozměru asi 90×200 cm. Pro sestavení stejného rozměru asambláže z fotografií formátu A4 tu ale bude již 50-60 dílčích snímků.

Stanovení ohniska objektivu:

Nyní se již můžeme vydat na místo snímání, kde nejprve musíme zjistit vhodné ohnisko objektivu. Pokud známe obrazový úhel svých objektivů, je nejrychlejším způsobem výpočet podle úhlu objektivu, který vykreslí celou snímanou scénu na jeden záběr. Dejme tomu, že si zvolíme záběr krajiny, který optimálně z daného stanoviště vykreslí 20mm objektiv s obrazovým úhlem 94°. Protože budeme bez přídavku na překrývání dělit obraz na 4 části (stále je řeč o uvedeném příkladu), budeme také tento úhel dělit 4. Požadovaný obrazového úhlu objektivu pro zamýšlenou asambláž bude tedy v tomto případě 23,5°, čemuž odpovídá objektiv s ohniskovou vzdáleností asi 100 mm. Objektiv s nejbližší ohniskovou vzdáleností k vypočtené hodnotě tedy použijeme pro snímání dílčích snímků asambláže (uvedené hodnoty jsou vztaženy ke kinofilmovému obrazovému políčku 24×36 mm).

Pokud pro zamýšlený celkový záběr nedostačuje žádný z vám dostupných širokoúhlých objektivů, je možné použít také obyčejný školní úhloměr, kterým odhadem určíme úhel pokrývající vybraný úsek snímané scény, zjištěnou hodnotu vydělíme počtem snímků a získáme potřebný snímací úhel objektivu. Tomuto úhlu odpovídající ohniskovou vzdálenost pak podle typu fotoaparátu vyhledáme v otištěné tabulce.

Snímání dílčích záběrů pro asambláž

U asambláže se obvykle nesnažíme o dokonalost návaznosti dílčích snímků, stejně tak nedůležitá je konstantní expozice a oblast zaostření, neplatí zde proto přísná pravidla, jako v případě přesné skládané panoramatické fotografie, nepřesnosti naopak patří k výrazovým prostředkům asambláže. Při dostatečném osvětlení tedy můžeme snímat z ruky, dokonce i mírně měnit snímací stanoviště, je-li se třeba vyhnout nějakému rušivému objektu.

Pokud říkám, že není požadována konstantní expozice neznamená to, že by nemusely být dílčí záběry korektně exponovány. Při snímání tedy používáme obvyklé expoziční korekce, doporučuji také přepnout na středově zvýhodněné měření, které je pro skládané asambláže výhodnější, protože více zohledňuje charakter osvětlení jednotlivých míst celkového záběru a dokonce se vyhneme i nutnosti použití přechodových filtrů, protože dílčí snímky oblohy automatika podexponuje a oblačnost tak bude dobře prokreslena, stejně jako větší oblasti záběru ležící ve stínu.

Výhodné je snímání v režimu předvolby clony (Av) a s vypnutým autofokusem. To nám umožňuje snadno měnit clonu podle požadované hloubky ostrosti pro každý dílčí snímek zvlášť, stejně taj můžeme přeostřovat objektiv podle toho, jak vzdálenou oblast pro dílčí snímky právě exponujeme. Do formátu jednotlivých zvětšenin A4 se vzhledem k požadovanému množství snímků rozhodně vyplatí snímat s digitální zrcadlovkou, v případě větších formátů a krajinných celků budeme potřebovat zrcadlovku s rozlišením alespoň 10 Mpix nebo použijeme kinofilmovou zrcadlovku.

Je celkem lhostejné, z jaké strany scény začneme snímat. Překrývání dílčích záměrů by mělo být nepravidelné, vyhněte se přesnému otáčení přístroje zvláště v okrajových oblastech scény, protože vyrovnané okraje dílčích snímků asambláži rozhodně nesluší. Postupným snímání „pokrývejte“ celou scénu, pokud některá její část vybočuje z ucelenějšího prostoru, neváhejte i pro ni udělat záběr, i když bude hodně „vyčnívat“ z celkového formátu. Možné je také naopak nezajímavou část scény vynechat. Překrývání záběrů se nesnažte dělat rovnoměrné, spíše naopak. Nahodilost a nepravidelnost vypadá mnohem lépe, protože jinak bude výsledná instalace připomínat spíše obkladačky než výtvarné dílo.

Snímání můžete realizovat jak s horizontální polohou fotoaparátu, tak s vertikální, doporučuji polohu přizpůsobit charakteru námětu. V případě převažujících vertikálních linií snímejte vertikálně a naopak. Jakmile nasnímáte všechny dílčí záběry pokrývající vybranou scénu, přidejte ještě několik nahodile umístěných záběrů exponovaných s opačnou orientací přístroje a to zvláště v okrajových oblastech scény. Jiná orientace snímků asambláž oživí a dodatečně je tak možné vše doladit do celkové instalace. Z náhledových fotografií, nejlépe formátu 10×15, si zkušebně sestavte budoucí asambláž. Ze sestavy vyjměte přebytečné snímky, zvláště s ohledem na budoucí vrstvení zvětšenin.

Montáž a instalace asambláže

Když máme hotové konečné zvětšeniny, můžeme začít s instalací celé sestavy. K tomu budeme potřebovat vhodnou podložku na lepení fotografií, nejlépe se hodí snadno zpracovatelné Kapa desky, dále kontaktní lepidlo ve spreji nebo oboustrannou plošnou lepící pásku Tesa, bavlněný hadřík a kvalitní odlamovací nůž na řezání desek s fotografiemi.

Důvodem použití Kapa desek je především jejich nízká hmotnost při poměrně velké tloušťce, což nám umožňuje vytvářet třírozměrné asambláže, které jsou v interiéru rozhodně zajímavější, než vzájemné lepení samotných fotografií. Desky se dodávají v nejmenším rozměru 70×100 cm a jejich cena je více než přijatelná, oceníte i možnost jejich snadného řezání odlamovacím řezacím nožem.

Na desky nalepíme fotografie pomocí lepidla ve spreji určeného pro lepení fotopapírů. Nevýhodou je prach ze zaschlých kapiček lepidla a samozřejmě i zápach při stříkání, pokud nemáte možnost pracovat v místnosti s odsáváním nebo venku, raději použijte oboustrannou lepící pásku, např. značky Tesa. Zcela nevhodná jsou lepidla na bázi vody a lepidla, u kterých se vyžaduje lepení za vlhka, protože po zaschnutí se Kapa desky zkroutí.

Nalepené a dobře vyhlazené fotografie pečlivě ořízneme a pro instalaci si ještě z Kapa desky nařežeme dostatečné množství malých čtverečků, které budou sloužit jako distanční podložky. Rozhodnout se můžeme mezi dvěma způsoby instalace. Optimální je přímé lepení na stěnu interiéru, protože instalace se dokonaleji propojí se zdí a u zvětšenin ve spodní vrstvě může ještě dojem „prorůstání“ s interiérem doladit malým fabionem, který vytvoříme z obkladačské spárovací hmoty. Na zeď, je-li dostatečně hladká, můžeme desky lepit opět oboustrannou páskou Tesa nebo lepidlem na polystyrénové desky, případně Chemoprenem. Pro lepení dalších vrstev zvětšenin již nejlépe vyhoví Tesa páska. Možné je také asambláž celou slepit na stole nebo na zemi a na zeď zavěsit pomocí háčků, není ale snadné nalézt těžiště pro rovné zavěšení.

Tak co říkáte − zkusíte asambláž? Je to samozřejmě technika trochu pracnější, vyžaduje promyšlenou práci, ale výsledek určitě stojí za to, zvlášť když hotovou instalaci ještě vhodným způsobem nasvítíte.

Důležité tipy pro umístění

  • Správná výška: Věšíte-li na zeď pouze jeden plakát, jeho střed by se měl nacházet v úrovni vašich očí, to znamená přibližně 145 cm nad zemí.
  • Správná velikost: Dobře umístěný, ale příliš malý plakát na zdi nevynikne. Seskupte ho proto s dalšími menšími plakáty do obrazové koláže. S problémem se ale můžete potýkat i v opačném případě, když na zeď věšíte rozměrný plakát.
  • Více plakátů najednou: Pokud vám to prostor umožňuje, seskupte dohromady vícero plakátů. Velké formáty pověste spíše nahoru a do rohů, protože na ně bude vždy lépe vidět než na ty menší.
  • Výběr motivu a barvy: Jakmile víte, jak zavěsit plakát, zbývá jediné - vybrat ten správný. Barevná kompozice i motiv plakátu by měly ladit se stávajícím vybavením interiéru. Chcete plakát umístit do již zařízení místnosti? Dejte si pozor na to, aby motiv plakátu nebyl se stávajícím vybavením v příliš velkém kontrastu. Mezi oblíbené plakáty patří ty znázorňující filmové blockbustery, světová velkoměsta nebo zvířata.
  • Jednobarevná stěna: Základní pravidlo pro umísťování plakátů říká, že by se měly věšet na jednobarevnou stěnu a jejich rám by měl s barvou stěny kontrastovat.
  • Umístění velkoformátových plakátů: Velkoformátové plakáty můžete umístit na holou stěnu, u níž není přistavěn žádný nábytek.
  • Ramínko od kalhot: Na ramínku od kalhot se budou vyjímat komiksové plakáty.

tags: #použití #lepenky #při #věšení #obrazů

Oblíbené příspěvky: