Komplexní průvodce výběrem a aplikací lepidla na obklady a dlažby

Lepení obkladů je klíčovým krokem při rekonstrukci koupelny, nebo její výstavbě. Správně provedené obklady jsou nejen stylovým prvkem, ale zajišťují také celkovou odolnost a izolaci prostoru. Než se do toho pustíte, měli byste vědět, že lepení obkladu není brnkačka. Vyžaduje zručnost, dodržování osvědčených postupů a to, co mistři nazývají „fortel“. Pokud jste trpěliví a nebojíte se práce, koupelnu obložíte i vlastnoručně. V tomto článku se zaměříme na důležité kroky a tipy pro úspěšné lepení obkladů a výběr správného lepidla.

Výběr správného lepidla na obklady

Po výběru typu keramické dlažby, kterou budete obkládat, je nutné zvolit vhodné lepidlo, které ji spojí s podkladem. I když se to nezdá, není to snadný úkol, protože se na něm podílí celá řada různých faktorů. Výběr správného lepidla na dlažbu je velmi důležitý. Volba nesprávného lepidla, ať už jde o typ podkladu nebo dlaždic, může mít za následek jejich praskání nebo odpadnutí.

Typy lepidel na obklady a dlažby

Na trhu najdete velké množství lepidel s různými vlastnostmi, takže výběr provádějte nejen podle povrchu, ale i podle typu keramické dlažby nebo obkladu. Pro všechny lepicí hmoty funguje systém značení pomocí kombinace písmen a číslic, která může vypadat například takto: C2TEF S1.

  • Cementové lepidlo (C): Je nejčastěji používaným univerzálním lepidlem. Skládá se hlavně z cementu, buď šedého, nebo ušlechtilejší formy - bílého cementu. Šedá cementová lepidla se používají především na glazuru, terakotu a mozaiky a lepidla na bázi bílého cementu pro kameny, jako je mramor nebo jiné přírodní a umělé dekorativní kameny. Může být také použito pro podlahové vytápění. Jsou cenově dostupná a jednoduše se míchají s vodou.
  • Disperzní lepidlo (D): Používá se především k upevnění dlaždic na kov, dřevěné desky, sádrokarton a povrchy, které jsou glazované. Jsou připravená k okamžitému použití, flexibilní a dobře přilnou k hladkým povrchům.
  • Lepidlo na bázi reaktivních pryskyřic (R): Vyznačuje se voděodolností a specifickými přilnavými vlastnostmi. Používá se hlavně pro venkovní obklady, kovové, polyesterové, polyvinylchloridové (PVC) podklady a pro lepení prvků na již položenou keramickou dlažbu. Jsou vysoce odolná a vhodná pro náročné aplikace, jako jsou průmyslové nebo venkovní prostory.
  • Polyuretanová lepidla: Mají dvousložkovou strukturu a navíc chrání před vlhkostí, ovšem mají také vyšší cenu.

Vlastnosti lepidel (značení)

Zatímco písmena v označení lepidla upozorňují na určitou vlastnost, číslice vyjadřuje např. zlepšenou vlastnost nebo parametr. Úroveň jednotlivých parametrů se vyjadřuje třídami.

  • C1: Standardně tvrdnoucí lepidla.
  • C2: Zlepšená lepidla; hodí se například pro lepení dlažby v garážích a jinak zatěžované podlahy.
  • T (tixotropní lepidlo): Lepidlo se sníženým skluzem, které brání stékání z místa nanesení, proto je zvláště používané pro montáž nástěnných obkladů. Toto označení získá lepidlo pouze tehdy, když u dlažby o hmotnosti 200 g nalepené na svislé ploše nedojde k žádnému posunu po dobu 20 minut.
  • E: Lepicí hmota s prodlouženou dobou zavadnutí (neboli „otevřený čas“). Označení E získá lepidlo, které má prodlouženou dobu zavadnutí lepicí hmoty po nanesení lepidla na podklad - činí až 30 minut (u běžných lepidel to bývá 20 minut). Používá se pro náročné aplikace keramických obkladů a pro začátečníky.
  • F: Rychletvrdnoucí lepidlo. Ty jsou nutné především při realizacích obkladů a dlažeb, kde se vyžaduje rychlá pochůznost.

Flexibilní lepidla

V posledních letech získávají na popularitě flexibilní lepidla na obklady. Jak již název napovídá, jsou do jisté míry elastická a tak se vám nestane, že by dlažba odskočila nebo praskla, jak tomu bývalo u starších technologií. Flexibilní lepidlo také tlumí nárazy a zabraňuje poškození dlažby vlivem pádu náhodného předmětu či vibrací. Lepidla S1 nebo S2 označují lepicí hmoty s ověřenou příčnou deformací. Pouze hmoty s tímto označením můžeme nazývat “flexibilními”. Hodí se pro objemově nestálé podklady jako například vytápěné podlahy nebo pro lepení obkladů s formátem nad 3 600 cm².

Čtěte také: Vlastnosti a použití WOODFIX D3

  • Lepidla S1: Flexibilní lepidlo s příčnou deformací 2,5 až 5 mm. Vhodná pro menší obklady v rozměrech do 40 x 40 centimetrů.
  • Lepidla S2: Vysoce flexibilní lepidlo s příčnou deformací nad 5 mm. Oceníte u velkoformátových obkladů, kde je jeden rozměr vyšší než 40 cm.

Začátečník určitě nic nezkazí volbou poměrně univerzálního lepidla C2TE S1, které zaručí delší dobu zpracovatelnosti, je flexibilní a má vyšší přídržnost k podkladu. Vhodnost lepicí hmoty doporučujeme konzultovat i s dodavatelem keramického obkladu. Například vysoce slinuté dlažby typu Taurus (dlažby s nízkou nasákavostí) se musí lepit odpovídající cementovou hmotou, která nese označení min. C2TE.

Speciální lepidla a malty

Kromě běžných lepidel existují i speciální malty a lepidla pro konkrétní aplikace:

  • Obkladová malta: Jedná se o flexibilní, víceúčelovou maltu, která je obvykle bezprašná. S maltou na dlaždice je možné přilepit všechny druhy materiálu na jakýkoli povrch. Obkladovou maltu lze také použít pro jakoukoli aplikaci, dokonce i za extrémně extrémních podmínek. Je odolná vůči různým napětím a dokonce i z deformovatelných podkladů. Obsahuje sféroidní písek obsahující křemen, který má obzvláště vysoký stupeň čistoty.
  • Mozaikové lepidlo: Je speciální lepidlo, které bylo vyvinuto pro skleněné mozaiky a kameninové mozaiky. Obvykle se mísí s vodou a lze jej použít uvnitř i venku. Je potaženo plastem, vysoce flexibilní a je dokonce mrazuvzdorné, proto je zvláště vhodné pro venkovní použití. Kvalitní mozaikové lepidlo můžete zakoupit v různých barevných odstínech. Zejména se doporučuje průhledná verze mozaikového lepidla, která má krátkou dobu schnutí přibližně 1 - 2 minuty.

Výpočet spotřeby lepidla

Po výběru obkladu a lepidla spočítejte, kolik lepidla skutečně potřebujete. Nepřesný výpočet způsobí přebytek nebo nedostatek materiálu a zvýší náklady. Při výpočtu zohledněte typ, velikost a tvar dlaždic, místo pokládky, vlastnosti povrchu a způsob lepení.

Faktory ovlivňující spotřebu lepidla:

  • Velikost a typ dlaždice: Při lepení velkoformátových dlaždic, které mají větší rozměry a hmotnost než běžné dlaždice, musíte nanést silnější vrstvu lepidla a pokrýt větší plochu, takže spotřebujete víc materiálu. Množství použitého lepidla ovlivňuje také typ dlaždic. V případě dlaždic se špatnou nasákavostí je nutné použít tzv. Floating - Buttering metodu (lepidlo se při tom nanáší jak na stěnu, tak na obklad). Při použití kombinované metody (lepidlo na obklad i dlažbu) na velkoformátové dlažby může být spotřeba 7-10 kg/m².
  • Místo pokládky: Při lepení dlaždic v exteriéru, například na terasu nebo balkón, musíte použít výrazně větší množství lepidla než při pokládce v interiéru. Do koupelny je klíčové vybrat lepidlo, které odolá vodě a vlhkosti. V garážích, kde je dlažba vystavena extrémnímu zatížení, je klíčová vysoká pevnost lepidla.
  • Vlastnosti podkladu: Spotřebu lepidla zvyšují i nedostatky podkladu. Praskliny, nerovnosti nebo prohlubně vyžadují víc materiálu.
  • Okolní teplota: Čím je vyšší, tím rychleji se voda z lepidla odpaří a spotřeba stoupne.

Množství lepidla potřebného k pokládce obkladu si můžete vypočítat sami nebo použít kalkulačku materiálu od odborníků. Tento nástroj vám kromě odhadu spotřeby produktu automaticky vypočítá i přibližné náklady na materiál. Než ji však spustíte, shromážděte přesné údaje o typu a velikosti obkladu, místě pokládky, přípravě podkladu a míře jeho vyrovnání.

Čtěte také: Tipy a triky pro lepení koberce na dřevo Chemoprénem

Příprava podkladu a plánování

Mnoho lidí tuto část ráda přeskočí a výsledek pak není podle očekávání. Podklad musíte velmi důkladně připravit.

Příprava prostoru

Prostor, který chcete obložit, klidně přeměřte i třikrát. Je zapotřebí mít přesnou představu o počtu dlaždic. Při nákupu vždy počítejte podle vzorce: obkládaná plocha + 10 %. Rezervu oceníte, když dlaždice praskne nebo se jinak poškodí, například při řezání. Při výrobě může docházet k barevným odlišnostem, a proto obklad bereme střídavě z několika otevřených balení.

Příprava podkladu

Nerovný podklad je potřeba vyrovnat. V případě, že se montáž provádí na kontaktní zateplovací systém (polystyren, minerální vata atp.), je zapotřebí použít ke kotvení izolantu (polystyren, vata) dvojnásobný počet talířových hmoždinek s ocelovým trnem. Doporučuje se také aplikovat dvojitou vrstvu perlinky.

Penetrace

Je nutné použít penetraci? Ano. Penetrace zpevní starší omítky a zajistí správnou přilnavost pro obklad - sjednotí a sníží nasákavost podkladu. Nedochází tak k předčasnému vysychání lepidla, které by způsobilo sníženou pevnost spoje. Penetraci nanášíme na celý podklad a v takovém množství, aby ji byl podklad schopný nasáknout.

Hydroizolace

V koupelně se doporučuje podívat se, jak na hydroizolaci koupelny. Pro venkovní dlažbu je zásadní, aby bylo lepidlo mrazuvzdorné a flexibilní. Mráz a chlad mohou způsobit praskliny, pokud lepidlo není dostatečně pružné.

Čtěte také: Vlastnosti dvousložkových lepidel

Rozplánování obkladu

Vždy před samotným lepením proveďte rozplánování a vyměření obkladu. Doporučujeme zahájit rozplánování obkládání od rohových částí. Následně si od překladů stavebních otvorů (nad okny, nad dveřmi) přeneste do dolní části stěny počty vrstev (šířka obkladu + spára 1 cm) pro založení první vrstvy obkladu. Obklady se vždy lepí tak, aby nahoře byla celá dlaždice. Změřte si požadovanou výšku a pomocí vodováhy naneste rysku tam, kde budou obklady končit. Pro nejpřesnější založení první vrstvy obkladu použijte vodováhu.

Nářadí pro lepení obkladů

Při lepení obkladů se neobejdete bez správného nářadí.

  • Vodováha: Je třetí ruka obkladače a měla by být vždy nablízku. Určitě chcete mít všechno rovně. Potom, pomocí vodováhy, změřte spodní a výškovou linii.
  • Spárovací křížky: Pro přesnost. Jak jinak udržet stejnoměrnou tloušťku spáry, než pomocí spárovacích křížků? U velmi stejnoměrných obkladů si můžete dovolit křížky o rozměru spáry 1 mm, ale máte-li pochybnosti, zvolte raději větší spáru.
  • Nivelační nebo vyrovnávací systém na dlažbu (např. LEVELYS): Skvělým pomocníkem je i nivelační nebo vyrovnávací systém na dlažbu. Rohy fixujte sponami leveling systému.
  • Gumová palička: Na vyrovnání. Nikdo si nechce rozbít keramický obklad do koupelny klasickým kladivem. Každou dlaždici opatrně poklepejte gumovým kladívkem, aby správně přilnula a nesklápěla se až na podklad.
  • Ozubená stěrka (hřeben): K nanesení a rozetření lepidla.
  • Úhlová bruska (flexa) s diamantovým kotoučem: K řezání obkladu. Je možné použít i pilku na železo v případě sádrových obkladů.
  • Vlhčená houbička: K čištění obkladu od zbytků lepidla.
  • Spárovací stěrka: Pro spárování.

Techniky nanášení lepidla a výběr hladítka

Mezi základní pravidla pokládky dlaždic patří, že lepidlo by mělo pokrývat minimálně 85% celkové plochy pod dlaždicí v suchém prostředí (většina podlah, krby apod.). Ve vlhkém prostředí (sprchy, okolí vany apod.) by mělo být dodrženo pokrytí minimálně 95% celkové plochy. A navíc, lepidlo by mělo překrývat všechny čtyři rohy dlaždice. Kontrola správného nanesení lepidla je vcelku jednoduchá po odlepení dlaždice. Na její spodní straně by neměly být viditelné pásy lepidla a mělo by zcela pokrývat zadní stranu dlaždice a podklad.

Příprava lepidla

Nejdříve je důležité dodržet poměr mezi suchou směsí a vodou, který je uveden na obalu lepidla. Doporučujeme začít s menším množstvím vody a postupně ji přidávat, dokud nedosáhnete požadované konzistence. Lepidlo nesmí stékat, ale také by se při nanášení nemělo trhat. Lepidlo je třeba míchat důkladně, abyste předešli vzniku hrudek. Po provedení těchto činností by mělo být lepidlo řádně připravené, což lze provést ručně nebo pomocí speciálního míchadla.

Volba hladítka a technika nanášení

Určitě se shodneme na tom, že jeden univerzální typ hladítka a univerzální velikost jeho zubů pro nanášení lepidla neexistuje. Jeho tvar a velikost by měla záviset na typu dlaždic, které budete lepit a také na vlastnostech lepidla a podkladu. Naneseného lepidla by mělo být „tak akorát“ pro pevné a trvanlivé přilepení dlaždice. Hladítko se čtvercovými výstupky o rozměru 12×12 mm zanechá pásy lepidla o výšce 12 mm, které budou mít mezi sebou mezeru 12 mm. Když použijete hladítko s rozměrem výstupků 6×10 mm, znamená to, že pásy lepidla budou mít šířku 6 mm a výšku 10 mm, přičemž budou mít mezi sebou mezeru 6 mm. Pokud je u hladítka uveden pouze jeden rozměr, znamená to, že jsou oba rozměry stejné (např. hladítko s výstupky 12 mm).

Hladítka s U zuby

Hladidla se zuby U mají běžně uveden pouze jeden rozměr. Rozměr vyjadřuje šířku i výšku zubu. Když použijete hladítko se zuby ve tvaru U o rozměru 10 mm, bude mít výstupky ve tvaru půlměsíce a rozetřené lepidlo bude naneseno na podkladu v půlkruhových pásech. Výška pásů a mezera mezi nimi bude 10 mm, tedy o rozměru uvedeném na hladítku. Šířka každého pásu bude dvojnásobná oproti uvedenému rozměru hladítka.

Při lepení obkladů v koupelně se nejčastěji používá tenkovrstvá malta. Lepidlo na obklady nanesete zubovou stěrkou nebo na podklad vyčešete takzvanou zoubkovanou stěrkou. Dlaždice se pak jednoduše vloží. Čím je však dlaždice větší, tím větší jsou zuby na hladítku, které musíte použít.

Tloušťka lepidlového lůžka

Rozměr zubů hladítka určuje, kolik lepidla zůstane na podkladu, přesněji jakou tloušťku bude mít lepidlové lůžko pod dlaždicí. Když použijete hladítko se čtvercovými zuby o rozměru 12×12 mm, lepidlové lůžko pod dlaždicí bude mít poloviční tloušťku z uvedeného rozměru, tedy 6 mm. Hladítko o rozměru 6×6 mm vytvoří lůžko o výšce 3 mm, protože lepidlo se rozmačká i do prostoru mezi vytvořenými pásy. Hladidla se zuby ve tvaru U zanechají lepidlové lůžko o výšce přibližně 1/3 z rozměru zubů. Takže výška lůžka u hladítka o rozměru 10 mm bude přibližně 3 mm.

Obecně platí, že čím je větší dlaždice, tím větší je i rozměr použitého hladítka. Vždy je lepší použít větší rozměr, než byste ve skutečnosti potřebovali. O trochu více lepidla pod dlaždicemi je plně přípustně, zatímco nedostatečné množství lepidla je nepřijatelné.

Výběr hladítka - čtvercové vs. U zuby

Hladidla s U zuby o rozměru od 10 mm a čtvercová hladítka o rozměru 6 mm zanechají pod dlaždicí vrstvu lepidla o tloušťce min. 3 mm. Tvar zubů určuje, jak snadno se rozmačká lepidlo a jak dokonale se dlaždice uloží do lepidla. Obecně platí, že je snazší uložit dlaždici do lepidla připraveného hladítkem s U zuby, protože půlkruhové pásy lepidla se snáze rozmačkají než čtvercové. Čtvercové pásy lepidla se při přitlačení dlaždice musí roztlačit na obou stranách. Nejdříve se rozmačká vrchní část pásů a teprve potom se rozmačká do stran. Při přitlačení dlaždice do pásů ve tvaru půlkruhu se lepidlo rozmačká na spodní straně s menší pravděpodobností vytvoření vzduchových bublin.

Použití hladítka se čtvercovými nebo U zuby je na osobní volbě obkladače. I když je snazší dosáhnout požadovaného pokrytí lepidlem pomocí U zubů, musíte použít větší rozměr zubů hladítka, abyste dosáhli stejné tloušťky lepidlového lože. Ale při vertikálním obkládání je to někdy obtížnější, protože na stěně vydrží spíše lepidlové lůžko vytvořené s menšími čtvercovými zuby než s většími U zuby.

Stanovení správné velikosti hladítka

Určení správného rozměru (velikosti) hladítka závisí na samotné dlaždici a podkladu. Přesněji, záleží na tom, jak jsou dlaždice a podklad rovné. Čím jsou dlaždice nebo podklad křivější, tím potřebujete více lepidla, což zároveň znamená použití většího rozměru hladítka. Nejprve si musíte určit, kolik lepidla chcete mít pod dlaždicí po jejím nalepení. Minimální tloušťka by měla být 2 mm. Volba minimální tloušťky lepidla 3 mm Vám usnadní výpočet správného rozměru hladítka.

Existují dva základní způsoby, jak si můžete určit správný rozměr hladítka: výpočet deformace dlaždice a podkladu nebo vizuální kontrola.

Výpočet deformace

Výpočet deformace dlaždice znamená určit si velikost odchylky od roviny. Vypočítat si ji můžete tak, že položíte jednu dlaždici na druhou a srovnáte, jak k sobě pasují rohy. Pokud je dlaždice křivá, opačný roh bude odchýlen. Změřte velikost mezery mezi rohy dlaždic a hodnotu vydělte dvěma. Výsledek Vám vyjadřuje deformaci dlaždice. Jeden příklad, pokud se při porovnání dlaždic vytvoří v protilehlém rohu mezera 6 mm, znamená to, že dlaždice je zkřivená o 3 mm. O tolik mm musíte zvětšit zamýšlenou tloušťku lepidlové vrstvy, kterou chcete pod dlaždicí, abyste měli správnou tloušťku lepidla! Chcete-li, aby vrstva lepidla pod dlaždicí byla minimálně 3 mm a dlaždice má deformaci 3 mm, musíte použít hladítko, které vytvoří 6 mm silnou vrstvu lepidla. V tomto případě dosáhnete správného pokrytí hladítkem s 12 mm čtvercovými zuby.

Vizuální kontrola

Vizuální kontrola se provede jednoduše tak, že dlaždici uložíte do vrstvy lepidla. Potom ji vyjmete a podíváte se na podklad a na zadní stranu dlaždice, abyste zkontrolovali, zda máte správné pokrytí lepidlem. Při použití metody výpočtu deformace dlaždice pro určení správné velikosti hladítka musíte stále i vizuálně zkontrolovat pokrytí lepidlem, abyste se ujistili, že používáte správnou velikost hladítka!

Postup lepení obkladů

1. Příprava lepidla

Nyní je ta pravá chvíle na rozdělání lepidla. Postupujte podle návodu v technickém listu. Doba zpracovatelnosti flexibilních lepidel Den Braven je asi 180 minut.

2. Nanášení lepidla

Při lepení obkladů se postupuje z rohu a odspodu. Na podklad naneste lepidlo a rozetřete hřebenem (ozubenou stěrkou). Důležité je přikládat dlaždice celou plochou na rovnoměrnou plochu lepidla. Doporučený postup, který využívá LEVELYS vyrovnávací systém, počítá s nanášením lepidla formou Floating - Buttering. Lepidlo se při tom nanáší jak na stěnu, tak na obklad. Nanesením a rozetřením lepidla způsobem „plovoucího másla“ zaručíte jeho lepší přilnavost. Lepidlem pokryjte přibližně 80 % spodní plochy dlaždice. Pokud nanášíte maltu i na dlaždici, dbejte na to, aby drážky v maltě vedly kolmo ke drážkám na podkladu. Lepidlo rozetřete ozubenou štěrkou na plochu asi na 3-5 dlaždic a nasuňte obklad na správné místo. Lehce přitlačte do lepidla nebo použijte gumovou paličku pro vyrovnání. Po nalepení všech obkladů a zavadnutí jemně odstraňte zbytky lepidla. Nejlépe to jde vlhkou houbičkou.

3. Usazování a kontrola

Usazení obkladu - obklad po nanesení lepidla přiložte, přitlačte a „usaďte“ - tzn. jemně vtlačte do nanesené malty mírným pootočením. Ke kontrole použijte vodováhu. Po umístění každé kachličky zkontrolujte vodováhou rovnost. Nerovnosti podkladu nebo jednotlivých dlaždic kontrolujte vertikálně, horizontálně i v úhlopříčce. Často se totiž stává, že při přitlačování dlaždice zůstane jeden roh výš než ostatní. Pokud na to přijdete až po vytvrdnutí lepidla, rozhodně vás to nepotěší.

4. Řezání obkladů

Je možné, že některé dlaždice bude třeba zmenšit. Ať už vám nevychází do rohu nebo potřebujete otvor na zásuvku, vždy pečlivě měřte a při řezání buďte opatrní. K řezání obkladu používejte nejlépe úhlovou brusku (flexu) s diamantovým kotoučem (je možné použít i pilku na železo v případě sádrových obkladů).

5. Oprava chyb

Oprava chybného položení - je možná ihned po přilepení. Pracovní postupy neurychlujte. Nespěchejte, každá obkladačka si zaslouží stejně soustředěnou pozornost. Pokud obkládáte poprvé, obrňte se trpělivostí a buďte důslední. Za nekvalitně nalepený obklad nemohou obkladačky ani stěny, klébr, spárovačka, dokonce ani erupce na Slunci. Pouze obkladač. Nemáte kam spěchat, buďte precizní. Pokud musíte, zanadávejte si. Hlavně si věřte. Je-li lepení obkladu vaší premiérou, vyhraďte si dostatek času. Postupně chytíte grif. Výsledek může být stejný jako od mistra. Bude vám to však trvat podstatně delší dobu.

6. Čištění po dokončení obkladu

Po dokončení obkladu je čas na čištění. Dokud je lepidlo čerstvé, odstraníte ho snadno pomocí vlhké houbičky. Obklad očistěte důkladně, protože po zaschnutí lepidla to půjde velice obtížně. Veškeré práce se snažte dělat tak, abyste obklady neušpinili. Pokud obklad přeci jen ušpiníte lepidlem, setřete ho ihned navlhčenou pěnovou houbičkou. Buďte pečliví!

7. Spárování obkladů

Mezi dlaždicemi nechte minimálně 2mm spáry a vložte do nich distanční prvky odpovídající velikosti. Dilatační spáry vytvořte také u stěn. Po nalepení všech dlaždic vyplňte mezery spárovací hmotou. Spárování provádíme pouze tehdy, je-li k tomu obklad určen. Se spárováním obkladu začněte nejdříve po 24 hodinách od nalepení poslední obkladačky. Nezačínejte dřív, lepidlo potřebuje čas. Pokud používáte rychleschnoucí lepidlo, spárovat můžete už za pár hodin. Dodržujte časy tuhnutí lepidla a přesný postup přípravy spárovací hmoty. Spárování obkladů do koupelny můžete provádět za 24 hodin, spárování dlažby za 48 hodin, kdy už je dlažba pochozí.

Pohyb při stírání spárovací hmoty křížem krážem v diagonálních směrech je ten správný. Tímto způsobem dostanete spárovací hmotu do všech spár. Při tom spárovací stěrkou „nahrubo“ čistěte obklad. Pokud byste chvátali, při čištění obkladu od zbytků spárovací hmoty byste mohli „vyčistit“ i spáry. Obklad začněte čistit až tehdy, jsou-li zbytky spárovací hmoty na dlaždicích suché.

8. Impregnace

Za 1 - 2 týdny po obkládce, očistěte povrch od prachu a jiných nečistot. Naneste rovnoměrně impregnační roztok štětcem nebo nástřikem. Variantu nanášení zvolte podle struktury materiálu.

Lepené obklady na umakart

Lepené obklady na umakart je možné, musíte však počítat s několika poměrně nepříjemnými vlastnostmi tohoto materiálu. Je velmi hladký, takže pro zvýšení přilnavosti budete potřebovat adhezní můstek. Také se prohýbá a různě pracuje, což znamená, že vám obklady mohou za nějaký čas odskočit nebo se vydrolí spárovací hmota.

Alternativy k obkladům

Stále ještě si nejste jisti, jestli chcete do koupelny obklady? Můžete se poohlédnout i po alternativních řešeních! Betonové stěrky jsou moderní, mají skvělé vlastnosti a jsou velmi variabilní. A pro snadnou montáž sanity se vám jistě budou hodit chemické kotvy.

tags: #lepidlo #na #kachličkový #obklad #informace

Oblíbené příspěvky: