PergolyKomplexní průvodce pokládkou hydroizolace základové desky
Hydroizolaci základů byste rozhodně nikdy neměli podceňovat. Zejména v případě spodní tlakové vody a při zvýšeném radonovém riziku je dobře provedená izolace velmi důležitá. Pokládku hydroizolace zvládne každý zručný kutil. V následujícím textu si ukážeme, jak postupovat. Dozvíte se, jak postupovat při pokládání spodní hydroizolace Vašeho domu. Hydroizolace u rodinných domů slouží k tomu, abychom zabránili průniku zemní vlhkosti do útrob domu.
Příprava podkladu pro hydroizolaci
Nejprve je nutné připravit si samotnou plochu, kterou budete izolovat. V našem případě půjde o základovou desku nebo betonovou vyrovnávací vrstvu nad základovými pásy. Po zhruba 3 dnech pravidelného kropení se pusťte do odstraňování šalovacích prken z obvodu desky. Povrch desky, na který budeme nanášet penetrační nátěr a následně pásy hydroizolace, očistěte od prachu a hrubších nečistot.
Základová deska musí být před penetrováním suchá a čistá. Povrch zameťte nebo vysajte vysavačem. Ještě předtím zkontrolujte, zda na desce nejsou zatuhlé zbytky malty nebo stavebního lepidla - pokud ano, tak je seškrábněte. Deska by měla být hladká bez výčnělků. V místech vyústění kanalizačního potrubí se v těsné blízkosti trubky občas vytvořily nánosy betonu, které je potřeba opatrně oklepat kladivem a prach i s kusy betonu zamést. Je důležité mít trubku čistou, aby mohlo dojít ke správnému nanesení hydroizolace.
Penetrování podkladu
Dalším krokem je penetrace podkladu. K penetraci se používají speciální přípravky, které běžně seženete ve stavebninách. Koupit můžete asfaltový penetrační lak a podobně označené výrobky. Pro penetraci jsme koupili výrobek s označením DEK Primer. Penetrační nátěr stačí rozmíchat v nádobě a za pomoci obyčejného malířského válečku nanést po obvodu desky v šířce přibližně 1 m (pokud nebudete dávat hydroizolaci přes desku, je třeba natřít větší šířku). Penetraci nanášejte válečkem nebo štětcem. Práce jde velmi rychle. Pozor - lak dosti zapáchá. Pro práci v interiéru použijte bezzápachové alternativy laků.
Penetrační nátěr zvyšuje přilnavost asfaltové hmoty nebo pásů. Izolaci je nutné uložit na rovinný čistý povrch, opatřený penetračním nátěrem.
Čtěte také: Jílovitý podklad a hydroizolace
Výběr hydroizolačních pásů
Asfaltová hydroizolace patří mezi nejspolehlivější způsoby ochrany staveb proti vodě. Používá se na střechy, základy, terasy i balkony a chrání konstrukci před vlhkostí a prosakováním vody. Nejčastěji používaným materiálem pro izolaci jsou asfaltové pásy. V obchodech můžete pořídit dva druhy hydroizolačních pásů - modifikované a oxidované.
Typy hydroizolačních pásů
- Modifikované pásy: Jsou pružnější a odolávají i nízkým teplotám. Lépe se s nimi pracuje, snadněji se ohýbají, ale jsou také dražší. Pro náročnější stavby, jako jsou právě rodinné domy, se obecně doporučují modifikované pásy.
- Oxidované pásy: Jsou levnější, při nízkých teplotách nebo v ohybech však mohou praskat. Pokud potřebujete izolovat základ k udírně, vystačíte si i s levnějším oxidovaným pásem.
V případě rizika tlakové vody se dokonce doporučuje použití dvou vrstev těchto asfaltových pásů. Lze také použít i PVC fólie o tloušťce 1 - 1,5 mm, nebo stěrkové hmoty, které uzavřou povrch podkladního betonu pomocí krystalizace, a zabrání tak prostupu vlhkosti dále do konstrukce. Další možností provedení hydroizolací jsou i různé varianty nátěrových, stěrkových nebo stříkaných hydroizolačních hmot.
Některé hydroizolace zároveň slouží jako izolace proti spodnímu radonu. Vhodný druh izolace pro vaši konkrétní stavbu by vám měl stanovit projekt, případně jej předem ještě konzultujte s projektantem. Pokud stavíte dům, máte konkrétní typ pásu uvedený v projektové dokumentaci. Jinak se můžete řídit výše uvedeným rozdělením.
Nopové fólie jsou zvláště vhodné pro obvodovou izolaci zdiva základů, protože jsou velmi odolné i proti agresivní vodě.
Tabulka srovnávající typy asfaltových hydroizolačních pásů
| Typ pásu | Vlastnosti | Cena | Doporučené použití |
|---|---|---|---|
| Modifikované | Pružnější, odolné nízkým teplotám, snazší manipulace | Vyšší | Rodinné domy, náročné stavby |
| Oxidované | Méně pružné, mohou praskat při nízkých teplotách/ohybech | Nižší | Méně náročné stavby (např. základy k udírně) |
Pokládka hydroizolace
Když je penetrace suchá, můžete začít s pokládkou samotných hydroizolačních pásů. Pásy se k povrchu natavují pomocí propanbutanového hořáku. Asfaltové pásy můžete lepit nebo natavovat např. plamenem hořáků na propan-butan, v případě tlakové vody vždy s celoplošným spojením a s použitím dvou vrstev asfaltových pásů.
Čtěte také: Vodorovné palubky: krok za krokem
Postup při natavování
- Rozvinutí pásu: Pro snadnější pokládku hydroizolačního pásu si nejprve rozviňte celou roli v místě, kde ji budete lepit k betonu. Urovnejte dle potřeby a poté srolujte z obou krajních stran na střed. Získáte tak větší jistotu, že pás bude nanesen rovně. Nejprve balík s pásem srovnejte tak, aby byl rovnoběžný se stěnou.
- Natavování: Plamen musí spodní vrstvu pásu nahřát do lehce lepivého stavu, nikdy ho nesmí propálit. Při nahřívání hydroizolace je nutné dostatečně roztavit spodní vrstvu. Nesmí ovšem dojít k propálení hydroizolace a tím pádem k jejímu poškození. Roli asfaltového pásu položte na zem a za stálého natavování podkladu i role jí pomalu rozbalujte a zároveň tím přitavujte k podkladu. Je to rutinní jednoduchá práce, při které brzy objevíte systém, jak asfaltový pás nenatavit příliš, nebo naopak málo. Je potřeba, aby byly plochy nataveny co možná nejvíce rovnoměrně, aby nevznikaly vzduchové bubliny. Roztavený asfalt by měl být lesklý, ale nesmí bublat.
- Překrývání pásů: Pásy se musí překrývat minimálně o 10 cm. A to nejen jednotlivé vrstvy mezi sebou, ale i u stěn, kde leží původní hydroizolace zdiva. Přesah asfaltových pásů musí být minimálně 100 mm. Přesahy jednotlivých asfaltových pásů by měly být okolo 10 cm.
- Spoje: Tři asfaltové pásy by měly být napojeny spojem tvaru písmene „T.“ Čtyři asfaltové pásy nesmí vytvářet křížové spoje. Důkazem dokonale nataveného spoje je výlitek roztaveného asfaltu z přesahu pásu.
- Rovnost: Pokud se vám stane, že se pás odmotává křivě, je lepší ho odříznout olamovacím nožem, pás srovnat a začít natavovat znovu.
- Dokončení: Postupujte až do okamžiku, kdy máte celou plochu pokrytou.
Asfaltové hydroizolační pásy se nejlépe řežou obyčejným odlamovacím nožem. K linii řezu přiložte například vodováhu nebo jinou rovnou lať a nožem několikrát přejeďte po povrchu hydroizolace. Pak ji stačí odlomit. Nůž není potřeba nijak nahřívat, řeže se zastudena.
Zvláštní případy a detaily
- Kanalizační potrubí: V místech, kde ústí kanalizační trubka, ukončete hydroizolaci zhruba 20 cm za trubkou. Poté proveďte rovný řez směrem k trubce a kolem trubky vyřízněte v izolaci kulatý otvor. Stejně napojte druhý pás, který pokračuje od trubky směrem dál po obvodu desky. V prostoru kanalizačního potrubí má pak hydroizolace dvě vrstvy.
- Přesah přes základ: Je velice důležité, aby asfaltový pás přesahoval přes základ alespoň cca 10 cm. Takový detail je standardní součástí projektové dokumentace. Hydroizolační pás má šířku 1 metr a budeme ho ukládat s přesahem 15 cm přes okraj desky, z důvodu budoucího vytvoření zpětného spoje.
- Ochrana izolace: Nezapomeňte také izolaci chránit betonovou mazaninou nebo lepenkou, případně dočasně lze použít i koberec nebo jakoukoliv textilii. Svislou izolaci můžete chránit cementovou maltou v tloušťce min.
Práci je vhodné dělat ve dvou, ale v případě nouze ji zvládnete i úplně sami.
Kdy pokládat hydroizolaci?
Izolace proti zemní vlhkosti se obvykle pokládá až mezi základy a nadzákladové konstrukce. Pokud je ale na pozemku vyšší hladina podzemní vody, bude potřeba zaizolovat přímo už základy. V některých případech je dokonce nutné provést železobetonovou izolační vanu a založení základů z vodovzdorného betonu.
Poté, co jsme štěrkopískovým podsypem srovnali plochu kolem základových pásů, vylili ji betonovou mazaninou do výšky základů a ujistili se, že máme srovnaný podklad do roviny, můžeme začít s pokládkou hydroizolace. Až betonová vrstva pořádně zaschne, tak si křídou vyznačíme místa budoucích příček a nosných stěn. Také všech dalších oblastí, kde se bude zdít. Například v kuchyni barový stůl či jiné interiérové předěly. Až budeme mít tato místa vyznačená, víme, kde budeme asfaltovou izolaci pokládat. Je totiž nutné ji položit pouze na tato nezbytně potřebná místa, kam se po vyzdění již nedostaneme. Kdybychom ji položili všude, tak hrozí, že se při dalších stavebních etapách poškodí a nebude na 100 % plnit svojí funkci.
Drenáž a ochrana základů
V případě vysoké hladiny spodní vody je rovněž vhodné provést drenáž pod základy a kolem základů, abyste odvedli přebytečnou vodu pryč od konstrukce. S drenáží začněte ještě před realizací základových konstrukcí, výkop pro základy proveďte širší, abyste mohli zrealizovat drenáž hned vedle základů. Po vybetonování základů lože drenáže vyspádujte pro snazší odtok vody pomocí štěrku nebo betonové mazaniny, do které zatlačíte drenážní potrubí. Osaďte nopovou fólii, ochrannou geotextilii, vysypte jámu štěrkem a položte drenážní potrubí a zahrňte je vrstvou štěrku.
Čtěte také: Doba schnutí betonu
tags: #pokládka #hydroizolace #na #jíl
