Jak malovat a kreslit na sololit

Malování je zábavná a kreativní aktivita, která ti umožňuje vyjádřit svoje myšlenky, pocity a představy pomocí barev a štětců. Naučit se malovat může opravdu každý - stačí jen trpělivost a píle! Kresba a malba přináší osobní uspokojení a potěšení z toho, že vznikne něco nového, co by se mělo líbit především Vám samým.

Volba barev a jejich vlastnosti

Pro vlastní výběr barvy je třeba položit si otázku: Jak moc se chci malbě věnovat a kolik času a financí jsem ochoten do tvorby investovat? Nelze všeobecně říct, jaká technika je vhodná pro koho. Každý si najde svou cestu. V malbě se často kombinuje i více technik v jednom díle dohromady. Fantazii a provedení se meze nekladou.

Úplně jednoduše bychom mohli barvy rozdělit na vodou ředitelné, což jsou tempery, kvaš, akvarel a akryl a barvy neředitelné vodou, jako jsou např. olejové barvy. Další specifickou vlastností u barev je doba schnutí a možnost barvy po zaschnutí dále rozmývat.

Vodou ředitelné barvy

Vodou ředitelné barvy schnou na vzduchu poměrně rychle a kromě akrylu je lze všechny dále rozmývat. Tempery a akvarely si nejvíce rozumí s papírem, ale jde s nimi experimentovat i na plátně. Kromě papíru a plátna je tedy můžeme aplikovat i na dřevo, sololit, kameny, zdi, plast, aj.

Tempery

Tempery se používaly už ve středověku k nástěnné a deskové malbě. V té době bylo zvykem do barvy přimíchávat vejce, později přimíchání oleje dalo vzniknout prvním olejovým barvám. Mezi hlavní výhody tedy patří ředitelnost vodou, rychlé schnutí (což ale může být i nevýhoda), kryvost a fakt, že i po zaschnutí lze barvy znovu rozmýt barvou. Mají hustší konzistenci a prodávají se v tubách nebo kalíšcích.

Čtěte také: Správné postupy malování na hydroizolační vrstvu

Pro předkres můžeme použít tužku nebo přímo temperovou barvu. Barvy lze míchat na plastových nebo dřevěných paletách, pro malbu použijeme štětec nebo špachtle a jako podklad poslouží plátno, tužší papír, sololit nebo dřevo. Malování temperami je takový "hybrid" mezi akrylem a olejovkami. Ředí se vodou a zároveň mají skvělou krycí schopnost, podobně jako akryly. (Ne)výhodou je, že jakmile zaschnou, můžeš je vodou opět aktivovat. Tempery koupíš v tubách, kelímcích nebo lahvičkách. Barvy z tuby pak můžeš míchat na dřevěné paletě.

Akvarel

Akvarel je další technika, kde se používá barva rozpustná ve vodě. První akvarelové malby se dochovaly z dob starého Egypta, kde malovali na svitky papyru. Později v 16. století akvarel významně pozvedl malíř a rytec Albrecht Dürer, který ho používal k dokolorování svých perokreseb. Samostatným médiem se akvarel stal v průběhu 18. století, kde se začal hojně využívat mezi krajináři na anglické škole.

Akvarelové barvy je třeba odlišit od klasických "vodovek", které známe ze školy. Ty neobsahují zdaleka tolik pigmentu a jsou méně kvalitní. Výhodou akvarelových barev je snadná ředitelnost vodou a možnost následného rozmytí. Pracuje se s velkým množstvím vody, což vyžaduje cvik a jisté znalosti akvarelu. Nevýhodou je, že barva nekryje a je tedy nutné počítat se světlými místy už od začátku malby. K tomu nám dobře poslouží i krycí guma, kterou si můžeme zakrýt místa na papíře a malovat přes ně.

Na rozdíl od ostatních barev, má schopnost transparentnosti. Dává malbám takovou tu speciální jiskru, která obrazy odlišuje od ostatních. Existuje tolik způsobů, jak s akvarelem tvořit, a není žádný ten jediný správný. Nejlepší způsob je ten, který zrovna tobě sedí nejlíp! Akvarelové barvy seženeš v pevné formě v mističkách nebo jako pastu. Jak už z názvu vyplývá, vodovky ani akvarely nejsou po zaschnutí odolné vůči vodě. To znamená, že když hotový obrázek namočíš, barvy z něj můžeš vymýt! Pokud je někdy necháš omylem zaschnout na paletě, nevadí!

Důležitou roli hraje vybraný podklad, tedy kvalitní papír s vysokou gramáží, která zaručí dobrou savost vody. Doporučujeme zvolit papír s gramáží 200g a více. Dnes jsou v nabídce jak samostatné papíry, které je třeba při práci vypnout na pevnou desku, tak i lepené papíry v bloku, které plní funkci pevného podkladu. Listy v kvalitních blocích se při malbě nepropíjí. Papíry mají různá složení, většinou je to kombinace bavlny a celulózy (čím větší podíl bavlny, tím kvalitnější papír a lepší výsledek tvorby). Neméně důležitý je výběr kvalitního štětce, který musí také pojmout větší množství vody. Výborné jsou přírodní štětce, např. veverčí chlup, sobol, apod., ale v syntetických imitacích si lze také vybrat.

Čtěte také: návod na malování vnitřních rohů sádrokartonu

Kvaš

Kvašová barva je nejvíce přirovnávána k barvám akvarelovým, také obsahuje arabskou gumu ale na rozdíl od akvarelu má v sobě krycí bělobu, díky které lze s barvami malovat i na tmavé podklady. Technika kvaše byla používána ve 12. století v islámských zemích a později i v Evropě. U nás tuto techniku proslavil český malíř a ilustrátor Zdeněk Burian. Barvy jsou ředitelné vodou a mají hustší konzistenci než barvy akvarelové. Po zaschnutí mírně zesvětlají.

Akryl

Akrylová barva je poměrně čerstvá technika, její první podoba přišla na trh až v roce 1949. Od samého začátku se stala velmi oblíbenou mezi umělci i amatéry. Dnes se řadí mezi nejoblíbenější barvy, ať už z důvodu jednoduché aplikace nebo relativně nízké ceny. Barvy jsou vodou ředitelné a velkou výhodou je, že drží téměř na každém povrchu. Kromě papíru a plátna je tedy můžeme aplikovat i na dřevo, sololit, kameny, zdi, plast, aj.

Výhodou ale i nevýhodou může být jejich rychlé schnutí, což lze ale zpomalit pomocí médií. Barvy jsou pěkně pružné a dobře přilnou k podkladu. Akryl můžete zakoupit v tubách, sklenicích, kelímcích či jako inkoust nebo ve spreji. Dají se míchat mezi sebou a to na dřevěné nebo plastové paletě, kterou lze jednoduše umýt nebo zaschlou barvu seškrábnout. Na akryl jsou vhodné syntetické štětce s jemným vlasem a pro větší vrstvu barvy můžeme použít i špachtle.

Malování akrylem je fajn start pro všechny, kdo s malováním začínají. Oproti akvarelovým barvám, jsou akrylovky po zaschnutí voděodolné! A aby ti obraz vydržel “fresh” ještě po delší dobu, doporučujeme použít fixační lak, který ochrání tvoje dílko před vlhkostí nebo vyblednutím. Barvy rychle schnou, takže můžeš vrstvit relativně po krátkém čase od nanesení. Malovat můžeš štětcem nebo zkusit techniku s houbičkou, to se hodí zejména při malování velkých ploch. A pozor, než začneš se samotným malováním, nezapomeň povrch předem odmastit a případně zdrsnit!

Oleje

Olejové barvy oproti tomu schnou několik dnů až týdnů a lze je po tu dobu rozmýt specielními médii. Olejové barvy si zaslouží kvalitní plátno, případně dřevěnou desku. Malba olejovými barvami se řadí mezi mistrovské techniky. Jak už jsme zmínili v článku výše, olejové barvy se vyvinuly postupně z vaječné tempery. Významně se rozšířila v době gotické díky bratrům Eyckovým a vynálezu terpentýnu a později byla hojně využívána napříč renesanční Itálií. Olejové barvy se vyrábí třením pigmentového prášku v oleji (nejčastěji lněném). Nelze je tedy ředit vodou, což je jejich velká nevýhoda především pro začátečníky v malbě. Do barev lze přimíchávat speciální média, ať už na olejové bázi nebo různá jiná ředidla.

Čtěte také: Malování na papírové tapety: praktické rady

Velkou výhodou olejových barev je delší doba schnutí, což nám umožní pracovat s obrazem více v klidu a delší časový úsek. Po dokončení malby je zas trochu nepříjemné čekání na finální zaschnutí obrazu. Olejové barvy jsou po zaschnutí stále stejně syté a zářivé a životnost obrazů je zdaleka nejdelší ze všech technik. Olejové barvy se prodávají v malých tubičkách, větších tubách a nebo plechovkách. Dají se sehnat i cenově dostupné barvy, některé přírodní pigmenty jsou však výrazně dražší z důvodu náročnosti jejich výroby.

Na olejových barvách oceníš jejich hladkou konzistenci, finální vzhled bez viditelných tahů štětcem a především schopnost použití na tisíc způsobů. Olejové barvy poměrně dlouho zasychají! Výhodu v tom můžeš najít takovou, že s nimi můžeš pracovat i nějakou dobu po nanesení na plátno. Další vrstvu barev můžeš nanášet přímo na starší vrstvy, nemusíš je nijak upravovat. Můžeš experimentovat s různými technikami, jako je impasto (tlusté vrstvení barvy), glazování (průhledné vrstvy barvy) nebo škrábání (odstraňování vrstev barvy).

Sololit jako podklad pro malbu

Každá barva vyžaduje jiný typ podkladu. Pro malbu na sololit je důležité znát jeho specifika. Sololit je patrně nejrozšířenější materiál využívaný jako malířský podklad. Jedná se o dřevovláknitou desku, která se vyrábí lisováním směsi dřevěných vláken a syntetických, nejčastěji fenol-formaldehydových pryskyřic. Desky se vyrábějí v nejrůznějších velikostech a tloušťkách. Jedna strana desky je hladká a druhá má povrch prolisovaný texturou mřížky.

Tenké sololity jsou náchylné ke kroucení a bobtnání vlivem vlhkosti. Dobrý způsob, jak zajistit desce stabilitu, je slepit dva sololity k sobě, mřížkovanými stranami. Postačí epoxidové nebo disperzní lepidlo. Takto vytvořená deska je sice pružná, ale zajišťuje značnou stabilitu povrchu, prakticky se nekroutí. Nevýhodou této metody je nárůst hmotnosti. Povrch je zalisovaný a díky tomu velmi hladký, takže jej stačí opatřit vrstvou základního nátěru nebo polepit papírem (zde se doporučuje povrch mírně zdrsnit jemnějším smirkovým papírem). Sololit je cenově dostupný a velmi praktický materiál, ale pozor na rohy, které se mohou snadno poškodit.

Při práci s barvami si často nevystačíme jen s nimi, ale použijeme tzv. média - speciální přípravky, které mění nebo podtrhují požadované vlastnosti barev. Při malbě nesmíme opomenout, jak důležité je vybrat si dobrý štětec, který se hodí k vybrané technice.

Tipy pro malování na sololit

S barvami lze malovat na plátno (bavlněné nebo lněné) nebo na dřevěnou desku. Dnes jsou v nabídce i plátna v bloku, což se může hodit pro zkoušení malby. Barvy se míchají ideálně na dřevěné paletě nebo lze použít jednorázové papírové, které se po použití vyhodí. Pro olejomalbu je důležité vybrat kvalitní štětec, v nabídce jsou jak syntetické tak klasické přírodní, na místě je také dobře se o štětce starat, aby se brzy nezničily. Oblíbená je i technika kladení barev na plátno pomocí špachtlí.

Kreslení a malování jsou dovednosti, které se rozvíjí s časem. Nečekejte proto dokonalost hned na začátku svojí cesty. Každá chyba má potenciál vést k vytvoření něčeho nečekaného a unikátního. Nebojte se experimentovat, zkoušet nové techniky a směry, protože o to v malování jde. Malování by měla být zábava - užívejte si to, objevujte a tvořte!

tags: #jak #malovat #nebo #kreslit #na #sololit

Oblíbené příspěvky:

• Podrobnosti o dlažbě pro zatravňovací plochy
• Významné osobnosti na fasádách institucí
• Pevnost betonu a její limity
• Prohlédněte si dlažbu Multi Tahiti – ideální pro interiér i exteriér
• Aplikace kamenného koberce na stěny