Malí škůdci na fasádě: Jak ochránit a opravit váš dům

Nová, hezky upravená fasáda hraje často ve vzhledu a celkové úpravě domu prim. Bývá proto nepříjemným překvapením, když se setká s útokem okolních živočichů. Ve větších městech pak narušuje vzhled především světlejších fasád také cedivečka zápřední neboli pražský pavouk. Proč se na fasádu pavouci i ptáci lepí a jak se vypořádat s následky jejich útoků, radí Tomáš Pošta, odborník na tepelně izolační systémy.

Ptáci a zateplené fasády

Zateplených budov s ohledem na rostoucí ceny energií i snahu chránit životní prostředí neustále přibývá. Zejména na zateplené fasády často útočí ptáci z řádu šplhavců. Strakapoud, datel či žluna… tyto krásné ptáky z řad šplhavců v přírodě rádi pozorujeme. Pokud se ale přiblíží k našemu domu se zateplenou fasádou, měli bychom je okamžitě odhánět.

Důvod jejich chování přitom není úplně jasný. „Existuje několik teorií, proč ptáci napadají fasády. Když na ně poklepou, ozve se dutý zvuk, což jim připomíná dutiny ve dřevě, v nichž se často skrývá hmyz. Mohou se tak domnívat, že klováním do fasády najdou potravu,” vysvětluje Tomáš Pošta. Zateplená fasáda zní při poklepu dutě, a to je velmi láká.

Je také možné, že ptákům hmota omítky jednoduše chutná, protože je přitahují látky, kterými je napuštěna. Na jaře a v létě pak může být důvodem vytesání dutiny ve fasádě hnízdění. „V tom případě tesání pokračuje i po odstranění měkké izolační vrstvy. Ptákům se tak někdy podaří vytvořit dutinu dostatečně velkou na to, aby v ní mohli nocovat,” říká odborník. Další z příčin může představovat jednoduše zvuk, který při ťukání do fasády zní. „Ptáci si možná akusticky značí hnízdní teritorium. Čím více jsou slyšet, tím je to pro ně výhodnější. Bubnování do fasád je ale také může zkrátka jen bavit,” shrnuje odborník.

Oprava poškozené fasády

Následky nejsou pro majitele nic příjemného. Ptáci tak často ve vnějším tepelně izolačním systému zvaném ETICS zanechávají nevzhledné prohlubně. Po létě je proto dobré fasádu co nejdříve pořádně prohlédnout, aby byl dostatek času ji před zimou opravit. V opačném případě hrozí, že se poškození během zimy mrazem ještě prohloubí.

Čtěte také: Jak vybrat malý dřevěný plot?

Pro nápravu ale není nutné hned přemýšlet o nákladné renovaci celé fasády. Poškozené místo stačí ošetřit jen lokálně. Lešení je velmi drahá záležitost, většinou lze opravy uskutečnit z vysokozdvižné plošiny. Napojení staré a nové omítky se musí udělat citlivě a zatupovat štětcem, aby rozdíl mezi novou a starou omítkou byl co nejméně vidět. Postup lokální opravy je ale nutné dodržet.

Přesný postup opravy

1. V místě poškození vyřízneme úhlovou bruskou s použitím řezného kotouče na beton nebo kámen obdélník či čtverec. Vyříznutou plochu izolace sejmeme.
2. Z této oblasti odstraníme omítku i stěrkovou hmotu až na vyztužovací skleněnou síťovinu. Ta musí zůstat neporušená.
3. Na místo vložíme nový izolant, který přesně odpovídá vyříznutému otvoru. Na jeho rubovou stranu pak celoplošně naneseme lepicí hmotu.
4. Okraje původní omítky pro ochranu oblepíme krycí páskou a na celou plochu opravy naneseme novou vrstvu lepicí a stěrkové hmoty.
5. Po jejím zatvrdnutí a vyzrání, které trvá zhruba 5 dnů, oblast opatříme krycí páskou a provedeme aplikaci podkladního nátěru.
6. Po zaschnutí nátěru, tedy po dalších asi 24 hodinách, naneseme novou vrstvu omítky, jejíž odstín a zrnitost se co nejvíce blíží té původní.
7. Odstraníme krycí pásku a zaretušujeme okraj úpravy tak, aby bylo napojení co nejméně znatelné. Místo opravy bude vždy nepatrně viditelné.

Cedivečka zápřední: Pražský pavouk na fasádě

Dalším, méně známým nepřítelem fasád je třímilimetrový pavouček cedivečka zápřední. Pod tímto roztomilým jménem se skrývá pavouk nenápadného vzhledu, který se usídluje na omítkách budov a esteticky je hyzdí svými pavučinami. „Zhruba 5cm pavučiny vytváří zejména v přesahu střechy nebo pod římsami, kde je hmyz chráněn před deštěm. Postupně se na ně chytá prach a další nečistoty, takže zeď působí špinavě,” vysvětluje Tomáš Pošta. Své pavučiny cedivečka nepožírá, takže na fasádě zůstávají i po její smrti.

Cedivečka se vyskytuje pravděpodobně v celé republice, největší pole působnosti má však ve větších městech. „Cedivečka je suchomilná a teplomilná a velká města představují největší tepelné ostrovy. Nejvíce se tedy vyskytuje v Praze, i proto se jí přezdívá pražský pavouk,” říká Tomáš Pošta. Kromě teploty rozhoduje o tom, kde se cedivečka usadí, také charakter omítky. Přednost dává světlým odstínům, protože odráží více UV záření a jsou atraktivnější pro drobný hmyz, jímž se pavouk živí. Častěji se také vyskytuje na novějších fasádách.

Čištění fasády od pavučin

Znečištění drobnými pavučinami majitelé domů často nevěnují pozornost, jejich odstranění přitom není vůbec náročné. „Začneme tím, že snadno uvolnitelné nečistoty odstraníme za pomoci koštěte či kartáčku. Na hrubší nečistoty si pak připravíme fasádní čisticí přípravek, který naředíme čistou vodou. Roztok by neměl obsahovat víc než 20 % čisticího prostředku,” vysvětluje Tomáš Pošta. Vhodný poměr ředění nejprve vyzkoušíme na malé ploše, a je-li vhodný, naneseme jej stříkáním či s pomocí válečku na celou plochu znečištěné fasády. Pak už jen prostředek opláchneme (ideálně tlakovou) vodou. „Tlak vody by neměl překročit 100 barů. Při oplachování doporučujeme vyzkoušet tlak vody pomalým přibližováním trysky, aby nedošlo k mechanickému poškození povrchu,” varuje odborník z Weberu. Pavučiny i špína na nich usazená se pak jednoduše spláchnou.

Stínky a svinky: Suchozemští korýši v domě i na zahradě

Kdo někdy otočil kámen a spatřil prchající potvůrky připomínající trilobity, měl tu čest se svinkami nebo stínkami. Jsou max. 2 cm velké a mají segmentované šedé či hnědé tělo oválného tvaru. Jde o ochranný krunýř tvořený sedmi překrývajícími se články. Mají sedm párů nohou, tykadla, a oči citlivé na světlo a tmu. Svinkám se někdy říká také sviňky.

Čtěte také: Inspirace pro dřevěné anděly

Nejrozšířenější je u nás svinka obecná (Armadillidium vulgare). Původní evropský druhe se nejvíce vyskytuje ve Středomoří, v jižní Anglii, a také v Severní Americe. Nejrozšířenější je u nás stínka obecná (Porcellio scaber), o něco větší je stínka zední (Oniscus asellus).

Životní cyklus a výskyt

Svinky i stínky dýchají žábrami, které potřebují udržovat vlhké. Přes žábry přijímají kyslík z vody. Jsou to totiž suchozemští korýši, a ne hmyz. Stínky a svinky jsou aktivní v noci, přes den se schovávají ve skulinách nebo na temných a vlhkých místech, jako jsou kameny nebo tlející dřevo.

Samičky svinek a stínek se páří a kladou vajíčka 2x až 3x za rok. Vajíčka nosí samičky na svém břiše v malém váčku, v jednom asi 30 vajíček. Po vylíhnutí zůstávají mláďata u matky ve váčku, dokud poprvé nesvléknou krunýř, aby získala sedmý pár nohou. Teprve pak opouštějí matku. Čerstvě svlečená stínka či svinka má narůžovělou barvu. A pokud vzácně narazíme na exemplář, který je modrý, jde o nemocnou chudinku, napadenou iridovirem.

Svlečky svinkám a stínkám slouží jako potrava, ze které získávají stopové množství mědi, která je pro ně důležitá. Pro vyztužení svého exoskeletonu potřebují také uhličitan vápenatý, který získávají z okolí. Mezi predátory stínek i svinek patří pavouci (zejména šestiočko), stonožky, mravenci, žáby, ptáci a ještěrky. Proti drobným predátorům se snadněji ubrání svinky, které se stočí do klubíčka.

Užitečnost a škodlivost

Svinky a stínky fungují v přírodě jako čisticí četa. Pomáhají rozkládat biologický odpad, který požírají. Svinky a stínky totiž požírají houby, které rozkládáním organických zbytků v půdě uvolňují do atmosféry oxid uhličitý. S oteplováním atmosféry se aktivita hub zvyšuje, a efekt se násobí.

Čtěte také: Konferenční stolky z masivního dřeva

Oba suchozemští korýši bohužel nejsou jen kladní hrdinové. Požírají semínka, listy a kořeny sazenic. Působí škody na sazenicích rajčat, okurek, ředkviček, salátu, hořčice, hrachu a fazolí. Když se stínky či svinky při hledání vlhkého úkrytu dostanou do sklepa, napadají uskladněné ovoce a zeleninu. V malé populaci nezpůsobují velké škody, ale ve vykousaných místech se mohou objevit bakterie nebo plísně, které mohou zapříčinit hnilobu. Shrnutí: užitečnost stínek i svinek převažuje nad škodlivostí, která je spíše příležitostná.

Metody boje proti stínkám a svinkám

• Pokud se jich štítíte, zasáhněte insekticidním sprejem na bázi permethrinu.
• Další ekologická alternativa je na listy a stonky sazenic použít biologický ochranný postřik NeemAzal na bázi nimbového oleje.
• Pokud máte trpělivost a nevadí vám, že postup bude potřeba vícekrát opakovat, můžete si vyrobit jednoduchou past: rozpůlíte pomeranč, večer jej položíte těsně k sazeničkám, které chcete ochránit, ráno otočíte a je plný svinek. Můžete je vynést a zbylé potvůrky na zemi snadno shrábnout lopatou, jsou pomalé.
• Česnek, skořice, máta peprná, oregano, ocet, kávová sedlina, chilli papričky a kajenský pepř mohou narušit čich stínek a svinek a maskovat vůně, které je přitahují.
• Pokud se stínky či svinky dostanou do sklepa, vykuřte sklep sirnými knoty, které celý prostor dezinfikují.

Tabulka: Charakteristika škůdců fasády

tags: #maly #hmyz #na #fasade

Oblíbené příspěvky:

• Hustota sololitu a její vliv
• Zjistěte, jak získat nejvýhodnější nabídku na opravu střechy
• Oprava komínových systémů Schiedel
• Průvodce aplikací dvousložkového tmelu
• Vše o spárovacích tmelech bez výztuže