Určení pohlaví rybího potěru a dospělých ryb: Vlivy a praktické tipy

Rozpoznání pohlaví ryb je klíčové nejen pro chovatele, kteří chtějí dosáhnout úspěšného rozmnožování, ale také pro vědce, akvaristy a ochranáře pracující s populacemi ve volné přírodě. Zatímco u některých druhů je sexuální dimorfismus (rozdíly mezi samci a samicemi) výrazný, u jiných je určování pohlaví velmi obtížné a vyžaduje zkušenosti nebo dokonce laboratorní vybavení.

Vliv prostředí na pohlaví potěru

Pohlaví potomků může ovlivňovat náhoda, teplota, výživa samice, hormony a další faktory. U některých ryb, je to dokonce pH, alespoň co jsem četl. Například u krokodýlů teplota okolí způsobí, zda se zárodek z vajíčka vylíhne jako samec (když je teplo) nebo jako samička (když je chladněji). Z mých asi deseti druhů toto pravidlo porušuje pouze L.dominiscensis, kde je samců dost málo. Mám to úplně stejné, pouze 6-7 samců a zbytek jsou samičky. Třeba je ale chyba na mé straně, protože jsem jim nevytvořil vhodné podmínky. Mají teplotu pouze 24 stupňů a měli by mít 27. Jestli to je ale tím...

Rubinův článek "Effect of pH on sex ratio in cichlids and a poeciliid" z roku 1985, na nějž v 90. letech navázaly výzkumy ichtyologa Jay Stauffera na afrických cichlidách. George J. Reclos odchovával tři druhy cichlid v odlišných podmínkách - při pH 7,6 (8 dGH) a pH 8,4 (12 dGH).

Příklady vlivu pH na poměr pohlaví:

  • Sciaenochromis fryeri: pH 7,6 ... 4 % samců, pH 8,4 ... vyšší procento samců.
  • Labidochromis caeruleus: pH 7,6 ... 8 % samců, pH 8,4 ... vyšší procento samců.
  • Melanochromis chipokae: pH 7,6 ... 15 % samců, pH 8,4 ... vyšší procento samců.

Nepochybné však je, že u některých druhů statisticky průkazná závislost pozorována byla, a to (logicky) především u těch, u nichž není pevně fixováno chromozomální určení pohlaví. Vůbec nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňováni afričtí pestřenci rodu Pelvicachromis (Pelmatochromis). Následují některé další rody afrických cichlid, americký rod Apistogramma, některé živorodky (včetně rodu Poecilia) a afričtí halančíci.

Teplota má vliv i u pavích oček, kdy při vyšší teplotě bývá více samečků. Měl jsem na mysli hlavně halančíky, a potom samozřejmě apistogrammy. Ale vše je mnohem a mnohem složitější...

Čtěte také: Weberbat balkonový: specifikace a použití

Určení pohlaví podle vnějších znaků

Na rozdíl od savců nejsou mnohdy u ryb rozdíly mezi pohlavími tak zřetelné a zřejmé. Právě rozdílnost mezi pohlavími se označuje jako "pohlavní dimorfismus" a u některých ryb je patrný již od doby dospívání, u jiných až v době dospělosti, u některých druhů se projeví druhotné znaky výrazněji jen v období tření. Některé druhy ryb ale nevykazují pohlavní dimorfismus ani před výtěrem, ovšem můžeme se u nich řídit podle takzvaných "druhotných poznávacích znaků".

Obecné znaky:

  • Velikost: U některých druhů jsou samice větší (např. gupky - Poecilia reticulata), zatímco u jiných jsou větší samci. U štik je téměř pravidlem, že stejně staří mlíčáci jsou výrazně menší, jikernačky pak dorůstají značně větší velikosti.
  • Zbarvení: Samci bývají často pestřeji zbarveni (např. endlerky - Poecilia wingei), zatímco samice mají méně výrazné barvy.
  • Ploutve: Samci mají často prodloužené a ostře zakončené ploutve. U razbor je samec výrazněji vybarvený, trojúhelníková skvrna na boku ryb je protažený do špičky až k břišní ploutvi, zatímco samice ji mají zaoblenou.
  • Tvar těla: U některých druhů samice vykazují kulatější a plnější břicho (např. při nesení jiker), zatímco samci mají tělo štíhlejší.
  • Pohlavní papila/kladélko: V období tření lze u samic pozorovat vývodní pohlavní otvor (tzv. kladélko). Samice má řitní otvor vystouplý ve tvaru malého kladélka (1-2 mm). Je lépe patrné zvláště u starších samic, které se již vytíraly.
  • Třecí vyrážka: Při bližším pohledu zjistíme, že ryby mají třecí vyrážku, samci výraznější, samice slabší nebo žádnou. Tato třecí vyrážka vypadá jako drobné, bílé bradavičky na žaberních víčkách a na prvních paprscích prsních ploutví. Především bradavky na prsních ploutvích (mezi chovateli nazývanými "pila") jsou typickým znakem dospělých samců a to i mimo dobu tření. Samice je nemají.
  • Chování: Samci u mnoha druhů brání své teritorium a předvádějí se samicím (např. cichlidy). Samec může provádět tzv. „svatební tanec“.

Určení pohlaví u konkrétních druhů ryb:

Pstruh obecný potoční:

Je typickým příkladem ryby, u níž se vyvíjejí druhotné pohlavní znaky ve fázi pohlavní dospělosti. Mizí namodralé svislé pruhy na bocích a mlíčákům se začíná formovat hákovitě směrem vzhůru zakřivená dolní čelist, hluboce rozeklaná tlama dosahuje často až za oko (při pohledu shora), s nástupem podzimu navíc mlíčáci mívají výraznější barvy a jejich pohlavní papila je na pohled protáhlého tvaru. Jikernačka má menší hlavu s ne tak výrazně rozeklanou tlamkou (dosahuje jen před úroveň oka) a pohlavní papila bývá oválná, načervenalá.

Pstruh americký duhový:

Rozpoznávací znaky jsou podobné jako u pstruha obecného potočního, ovšem s přihlédnutím k tomu, že se u nás vyskytují různé formy této ryby a dochází k jejich křížení v líhních při umělém výtěru, nejsou tyto znaky tak výrazné.

Losos atlantský:

Je u nás velmi vzácný a jedná se o ojedinělý úlovek, ovšem rozlišování pohlaví je právě u lososů, táhnoucích za třením do míst, kde se vykulili z jiker a jako drobné strdlice odrůstali, poměrně spolehlivé a snadné. Když lososi táhnou do rodných vod, u mlíčáků dochází k výrazným fyziologickým změnám. Především dolní čelist se protahuje do hákovitého tvaru a dochází ke zvětšení zubů.

Lín obecný:

Lze pohlaví rozlišit podle párových břišních ploutví.

Čtěte také: Průvodce jemným cementovým potěrem

Sumec velký:

Mlíčák má první paprsek prsní ploutve pilovitý (respektive vroubkovaný) a poměrně tvrdý, zatímco jikernačka má i první paprsek prsních ploutví měkký.

Kapr obecný:

Mlíčák má v období tření (koncem jara, když teplota vody dosahuje teploty kolem 15-18 °C) nápadně větší břišní ploutve, jikernačka bývá zavalitější a má menší řitní ploutev. U mlíčáka se může objevit třecí vyrážka, ovšem ne v podobě bílých krupiček (jak to známe především od cejnů a podouství), ale jedná se spíš o jakoby svraštělou kůži na hlavě.

Štika obecná:

Je na rozlišení trochu oříšek, ale mlíčák má často štěrbinovitou pohlavní papilu, zatímco jikernačka ji mívá spíš oválnou a lehce zarůžovělou.

Síh severní maréna a Síh peled:

Mají poměrně málo výrazné znaky, podle nichž lze určit pohlaví ryb. Jedná se o to, že se projevují výrazněji jen v období před výtěrem. Třecí vyrážka se objevuje většinou jen u mlíčáků a současně se jikernačkám nápadně zvětšuje objem břicha.

Hořavka hořká:

U jikernaček se v době rozmnožování vytváří kladélko a současně mají mlíčáci výraznou třecí vyrážku. Tato rybička se často vytírá i dvakrát do roka. Jikernačka nejprve kladélkem uloží do vnitřních žaber škeble jikry a ty následně mlíčák oplodní tak, že vypustí mlíčí nad dýchacím otvorem škeble a ta je tudíž nasaje. Plůdek se vykulí po dvou až třech dnech a nějakou dobu ještě drobné budoucí rybičky žijí v bezpečném žaberním prostoru škeble, tráví svůj žloutkový váček a sílí. Ve škebli se plůdek zdržuje přibližně tři až čtyři týdny a potom se rozplavává za potravou.

Čtěte také: dodavatel stavebních materiálů v Ústeckém kraji

Koljuška tříostná:

Mlíčák bývá v době tření nápadný ostře červenou přední částí břicha, jikernačka má ztluštělou zadní část těla a je tmavě stříbřitá. Mlíčák se před obdobím tření (které probíhá nejčastěji od března do června, podle teploty vody v dané lokalitě) věnuje intenzívně stavbě jakéhosi tunelu nebo domečku, který slepuje výměšky dohromady. Potom zatančí před jikernačkou námluvní tanec a ukáže jí vchod do hnízda. Jikernačka do něj vpluje, vypustí jikry a potom ji mlíčák bez nějakých dalších zdvořilostí vypudí, aby je sám oplodnil a hnízdo hlídal. Jikry se vykulí po sedmi až osmi dnech, o potěr se mlíčák ještě nějakou dobu stará a brání ho před každým zvědavcem, potom se malé rybičky začínají vydávat do světa a už jsou samostatné.

Reprodukce a vývoj ryb

Reprodukce je základní funkcí živého organismu sloužící k zachování druhu. Způsob reprodukce se vyvíjel postupně s vývojem druhů. U organismů s nižším stupněm vývoje se vyskytuje nepohlavní rozmnožování. Mnohobuněční živočichové se pak rozmnožují pohlavně. Mají pro tento účel vytvořeny specializované orgány - samčí a samičí pohlavní soustavu. Pohlavní soustavu tvoří primární pohlavní žlázy (u samic vaječníky, u samců varlata) a sekundární pohlavní orgány (vývodné cesty pohlavní). Většina ryb je odděleného pohlaví s vnějším typem oplození. Samice kladou během reprodukce vajíčka, kterým se říká jikry. Ne u všech ryb se setkáváme s vnějším typem oplození, existují i ryby živorodé, u nichž dochází k vnitřnímu oplození. Například jistě všichni dobře známe živorodky, tzv. paví očka, běžně chované ve sladkovodních akváriích.

U ryb se vyskytuje chromozomálně i hormonálně určené pohlaví. U ryb se někdy objevuje i tzv. juvenilní hermafroditismus, kdy se gonády nejprve vyvíjejí jedním směrem a postupně dochází ke zvratu na druhé pohlaví. V některých případech (karas stříbřitý) se u ryb vyskytuje i gynogeneze (vývin nového jedince ze samičího vajíčka, nedojde ke splynutí spermie s jikrou, spermie působí pouze jako aktivátor vývoje vajíčka).

Vývojová období ryb:

  • Embryonální období: Začíná oplozením vajíčka a končí zahájením vnější výživy. Jedná se tedy o dobu, ve které se rybka živí jen zásobami z jikry (u kapra je např. dlouhá asi 4 dny). V tomto stádiu označujeme rybku jako tzv. zárodek.
  • Larvální období: Začíná započetím vnější výživy a končí v okamžiku, kdy organismus už má tvar rybího těla a jsou vytvořeny konečné tělesné orgány. Touto periodou procházejí jen některé druhy ryb.
  • Juvenilní období: Začíná vytvořením konečných orgánů v těle - například u kapra se v tomto období tvoří šupiny - a končí pohlavní dospělostí. Před nástupem pohlavní dospělosti jde veškerá energie na růst těla.
  • Dospělé období: Jedná se o období pohlavní zralosti, rozmnožování, růstu a končí nástupem příznaků stárnutí.
  • Senescence: Proces stárnutí, kdy končí pohlavní aktivita a snižuje se kvalita pohlavních produktů. Končí vyčerpáním tělesných orgánů a smrtí ryby. Tohoto období, končícího přirozenou smrtí, se pochopitelně dožije jen velmi nízké procento ryb.

Závěr

Správné určení pohlaví ryb vyžaduje kombinaci pozorování morfologických znaků, chování a často i odborných metod. Přestože u některých druhů lze pohlaví rozeznat na první pohled, u jiných je to výzva, která vyžaduje zkušenosti nebo laboratorní techniky.

tags: #rybí #potěr #kdy #určit #pohlaví

Oblíbené příspěvky: