PergolyPoužití parotěsné fólie (parozábrany)
Parozábrana, někdy též označovaná jako parotěsná fólie, je klíčovým prvkem v moderních stavebních konstrukcích, jejímž hlavním účelem je ochrana stavby před nadměrnou vlhkostí a s ní spojenými problémy. Tato plastová fólie se používá pro odvádění vlhkosti a k zabránění kondenzace ve stěnách, střechách, základech nebo podlahách. Vodní pára je totiž v těchto prostorách neustále přítomná.
Proč je parozábrana nezbytná?
Vznik vlhkosti je přirozeným důsledkem běžných lidských činností v interiéru, jako je dýchání, vaření, koupání a další. Tyto činnosti produkují vodní páru, která se snaží proniknout do vnějšího prostředí, kde je vlhkost obvykle nižší. Na tom by nebylo nic špatného, jenže u izolovaných staveb by došlo k prostupu vodních par skrze izolaci, kde směrem ven dochází k poklesu teploty. Vzduch se tak ochlazuje, ztrácí schopnost pojmout původní množství vodních par a dochází k jejich kondenzaci v úrovni izolace. Pokud vodní pára projde stěnou, stropem nebo jinou překážkou a setká se s povrchem o jiné teplotě, pak kondenzuje.
Parozábrana se instaluje podél, uvnitř nebo okolo stěn, stropů a podlah právě proto, aby se zabránilo jejich potenciálnímu poškození nadměrnou vlhkostí. Díky tomu je stavba chráněna před nadměrnou vlhkostí, ochlazováním, korozí, vznikem plísní i hnilob. Zkondenzovaná voda v konstrukci může nejen zhoršit tepelně technické vlastnosti izolace, ale také může způsobit celkovou degradaci konstrukce.
Jednou z vlastností vzduchu je, že na sebe dokáže vázat vodu (resp. vodní páry), přičemž čím teplejší vzduch je, tím více vody dokáže absorbovat.
| Teplota vzduchu | Maximální množství vodních par |
|---|---|
| 0°C | 4,8 g/m³ |
| 20°C | 17,3 g/m³ |
Pokud začne klesat teplota, vzduch dokáže pojmout menší množství vodních par. Jejich skutečné množství však zůstává stejné a zvyšuje se tak relativní vlhkost vzduchu (RH). Pokud se tak stane a RH dosáhne hodnoty 100 % (rosný bod), vzduch již nedokáže vodní páry pojmout a musí se jich "zbavit". K tomu dochází kondenzací vzdušné vlhkosti (přechod skupenství pára -> voda).
Čtěte také: Dokonalé utěsnění s parotěsnými manžetami
Typy parozábran a jejich vlastnosti
Jako parozábrana se obvykle používá silnější plastová, polyetylenová fólie, vyztužená armovací mřížkou. Dále existují fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti a snižuje tak tepelné ztráty. Hliníková vrstva u parozábrany má za úkol odrážet sálavé teplo zpět do interiéru a za předpokladu zajištění větrané mezery (min. 2 cm) zároveň zvyšuje difúzní odpor parotěsné fólie.
Nejdůležitějším parametrem při výběru parotěsné fólie je její difúzní odpor. Parotěsné fólie se dělí dle typu využití, tloušťky a pevnosti, nejdůležitějším parametrem je však faktor difúzního odporu µ, který udává, kolikrát větší by musela být vrstva nehybného vzduchu, aby bylo docíleno stejných izolačních vlastností. Parozábrany a další parotěsné fólie se dělí podle míry propustnosti.
Reflexní parozábrana
Existuje také tzv. reflexní parozábrana, která, jak název napovídá, má reflexní povrch. Díky tomu lze dosáhnout udržení tepla v domě. Částečně také zadržují teplo v interiérech, ale hlavně představují účinnou obranu proti pronikání páry nejen do střešních prostor, ale i do příček či obvodových stěn.
Parobrzda
Další možností, jak vzduchotěsnosti docílit, je parobrzda. Stejně jako parotěsné fólie zamezí průniku vzduchu, ale vlhkost přes ni však projde. Parobrzda bývá z důvodu dlouhé životnosti nejčastěji zhotovena z OSB nebo sádrovláknitých desek. S použitím parobrzdy je nutné počítat předem a dostatečně dimenzovat údržnost nosné konstrukce.
Alternativy
Možnou alternativou kvalitní parotěsné fólie jsou OSB desky. Při jejich instalaci je ale nutné dbát na maximální vzduchotěsnost. Tuto variantu na základě zkušeností rozhodně nelze považovat za stoprocentně funkční náhradu parozábrany.
Čtěte také: Ochrana konstrukce před vlhkostí: role parozábran
Montáž a instalace parozábrany
Při montáži parozábrany v podkroví či kdekoliv jinde je nutné respektovat pokyny uvedené v návodu. Parozábrana se obvykle lepí zevnitř budovy na tepelnou izolaci (mezi krokve) s pomocí lepidla na parozábrany. Některé fólie na sobě mají samolepicí pásku, která usnadňuje montáž. Parozábrana musí být nainstalována maximálně vzduchotěsně tak, aby správně plnila svoji funkci. Preciznost montáže parotěsné fólie je stěžejní pro její následný efekt v dané skladbě.
Při instalaci parozábrany se využívá i propočtů na základě parotechnických vzorců. V případě chybné instalace parozábrany nebo jakýchkoliv prasklin či otvorů může docházet k vyšší spotřebě tepla, k poškození základů, střechy a stěn i k nebezpečným situacím v případě, kdy by vlhkost pronikla k elektrické instalaci.
Umístění v konstrukci
K zabránění nechtěné kondenzace vodních par v izolaci domu umisťujeme parotěsnou fólii na interiérovou stranu. Tak dokážeme vzduch udržet při teplotě, při které dokáže absorbovat potřebné množství vlhkosti, aby nedošlo k její kondenzaci. Kdyby byla parotěsná fólie umístěna až za izolací (ze strany exteriéru), došlo by k prostupu a ochlazení vzduchu uvnitř izolace a fólie by tak ztratila smysl. Skladbu konstrukce navrhuje vždy projektant, vždy je ale blíže k interiéru. Důvod je ten, že je nežádoucí, aby vodní páry prostoupily do té části konstrukce, kde se nachází tzv. rosný bod a kde vodní pára zkondenzuje do kapalného skupenství.
Parotěsná fólie je nedílnou součástí difúzně uzavřené skladby obvodové konstrukce. Montáž parozábrany se provádí zejména u střešních konstrukcí, ale také v sendvičových konstrukcích dřevostaveb. Parozábrana se používá u difúzně uzavřených skladeb, kde nelze počítat s prostupem vodních par skrze konstrukci.
V případě zateplování šikmé střechy v podkroví se parozábrana montuje buď mezi krokve a dřevěný rošt s podkrokevní izolací. Vždy záleží na výpočtech a projektu zpracovaném odborníkem, nicméně lze říci, že lepší je umístění parozábrany mezi krokve a podkrokevní izolaci. Tím je eliminováno riziko protržení parozábrany v případě defektu sádrokartonového obkladu či při vrtání hmoždinek apod.
Čtěte také: účinná izolace
Parotěsné fólie jsou vyráběny v šířce zpravidla 1,5 m a montují se kolmo na podkladní rošt z dřevěných hranolů. Přesah dvou pásů by měl být alespoň 100 mm a musí být přelepen opět parotěsnou lepicí páskou dle doporučení výrobce. Montáž parozábrany vyžaduje jistou opatrnost, aby nebyla fólie protržena. I malý vpich dokáže zhoršit průvzdušnost obálky budovy a způsobit do budoucna problémy. V obou případech je nutné precizně přelepit veškeré spoje a prostupy takzvanou airstop páskou nebo lepidlem na parozábrany.
Parotěsná fólie se montuje zpravidla na podklad z dřevěných hranolů, mezi kterými je tepelná izolace (izolace střechy v podkroví) či na podklad z OSB desek v případě obvodových stěn dřevostaveb (v některých případech však OSB desky mohou zastávat funkci parotěsné vrstvy). Parozábrana se na podklad přichytí pomocí sponkovačky. Některé typy parotěsných fólií jsou také vybaveny samolepicí vrstvou pro pohodlnější aplikaci na podklad.
Dřevostavby a parotěsnost
Pokud právě řešíte dřevostavbu, určitě jste se setkali s problémem parotěsnosti. Difúzně otevřená nebo uzavřená dřevostavba se liší právě možností prostupu vodních par přes jejich konstrukci. U nízkoenergetických domů se setkáváme s požadavkem na vzduchotěsnost objektu. Vzduchotěsnosti je možné docílit několika způsoby. Parotěsná fólie mimo výše uvedených vlastností zajišťuje také vzduchotěsnost. Je však velmi citlivá na utěsnění spojů a poškození při stavbě. Pozor si dejte při utěsňování prostupu u komínu.
Doporučení
S výběrem a se správnou instalací parozábrany by vám měl pomoci odborník nebo výrobce střešní krytiny, kterou jste si zvolili. Správný typ parozábrany by měl určit projektant, případně dodavatel (výrobce) systému. Zda použít parobrzdu nebo parotěsnou fólii záleží na zamýšleném typu novostavby. To doporučujeme vždy pečlivě konzultovat s odborníky!
tags: #manzeta #z #parotesne #folie #použití
