Mapka Santiniho staveb: Informace o díle Jana Blažeje Santiniho-Aichla

Pochroumaný, jak sám říkal, mistr Santini dodnes fascinuje odborníky i běžné návštěvníky. A vy díky našemu průvodci zjistíte, proč tomu tak je. Jeho stavby nejsou jen cihly, kameny a omítka. Jsou to hádanky zapsané do půdorysů, mystické kompozice ukryté v architektonických liniích, harmonie geometrie, světla a stínů. To všechno Jan Blažej Santini-Aichel v našich končinách zanechal v podobě desítek staveb, které působí jako z jiného světa. A přitom zcela neodmyslitelně patří k tomu našemu.

Kdo byl Jan Blažej Santini-Aichel?

Narodil se roku 1677 v Praze do rodiny italského kameníka, ale osud nechtěl, aby v řemesle pokračoval. Byl to muž výjimečných schopností a hlubokého smyslu pro symboliku, byť se s ním život od začátku nemazlil. Narodil se s tělesným postižením a místo toho, aby se vydal na dráhu stavitele jako jeho otec, usedl k rýsovacímu prknu. Nakonec se stal géniem, jehož dílo se dnes studuje na univerzitách a je obdivováno napříč Evropou.

Jeho talent na poli architektury byl natolik výjimečný, že si ho brzy všimly významné osobnosti duchovního života. Santini se stal dvorním architektem církevních institucí, především cisterciáků, benediktinů a premonstrátů. Zemřel poměrně mladý, a to v roce 1723, ve věku pouhých 46 let. I přes onu nepřízeň osudu stihl navrhnout desítky pozoruhodných staveb, které se dočkaly obdivu i dlouho po jeho smrti. Stavby, které u nás obdivujeme dodnes.

Magie baroka i gotiky v jedné osobě

Když se řekne Santini, vybaví se nám například kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. A právem. Tato stavba je nejen ryzí esencí jeho umění a dokladem toho, jak bravurně zvládal propojit duchovno s architektonickou složitostí, ale Santini měl sny. Chtěl snoubit nemožné s půvabným, toužil i ve své době bořit zajeté koleje. Česká krajina je tak nakonec i proto jeho dílem protkána jako jemná krajka, kde každé očko vypráví jiný a niterný příběh. Příběh ochrnutého, ale nezlomného člověka. Jeho styl je zcela osobitý a těžko zařaditelný. Originální, vyčnívající, jiný. Nazývá se barokní gotika, i když přesnější by byl možná pojem santiniovská alchymie. Osobitá alchymie. Santini spojoval prvky gotiky, baroka i renesance do zcela nového výrazu, kde měla hlavní roli symbolika čísel, hra světla a prostorového uspořádání. Stavby přesně z tohoto důvodu jsou nejen líbivé na pohled, ale mají i hluboký význam jak duchovní, tak filozofický. Zasvěcení proto často mluví o kódech a šifrách, které do nich mistr ukryl.

Čím jsou jeho stavby výjimečné?

Vynikají především originální kombinací gotických a barokních prvků. Santini tvořil půdorysy podle symbolických čísel, k jakým odkazují trojúhelníky, pěticípé hvězdy, desetiúhelníky. Světlo v jeho chrámech proudí s přesností hodinového stroje a stropy stoupají k nebi s téměř matematickou dokonalostí. Kromě architektonického mistrovství ale vnášel do staveb i hluboký duchovní rozměr. Jeho dílo není jen krásné, ale zároveň i tak nějak meditativní. Často se u něj setkáme s asymetrií, nečekaným světelným efektem či kombinací ticha a majestátu. V každé stavbě je cítit jeho podpis, ba přímo jeho rukopis. Ne jako jméno v rohu fasády nebo obrazu, ale jako cit, který prostupuje celým prostorem. Jako byste stáli přímo v nitru a rozpolcení samotného mistra. A proč právě Česko? Santini měl výrazné napojení na zdejší církevní instituce, které mu zadávaly zakázky. Zároveň byl natolik originální, že se brzy stal architektem výsostně vyhledávaným. Dnes je jeho jméno synonymem pro duchovní architekturu, která disponuje silou i krásou.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

U Santiniho staveb jde rozhodně o oslavu baroka a architektury jako takové, to bezpochyby. Jejich přidanou hodnotou, která možná skrze lidský pocit a prožitek samotnou architekturu jako takovou na malou chvilku převyšuje, je však atmosféra. Citelná atmosféra, která tají dech, rozbuší srdce, rozbrní konečky prstů a vy máte pocit, jako byste se stali součástí obrovského kaleidoskopu, který snad byl mistru Santinimu předlohou. Ne, v případě monstrózního kaleidoskopu nejde o podloženou informaci, nýbrž o snění a pohledy tam někam do dálky, protože přesně tohle ve vás Santiniho stavby probudí.

10 Santiniho staveb, které stojí za vidění

Vydejme se tedy po stopách deseti Santiniho staveb, které by měl alespoň jednou za život navštívit každý milovník umění, historie a tiché síly prostoru. Navíc si procvičí mozek při luštění šifer a hledání symbolů, tvarů, písmen nebo čísel, které jim nakonec v památce nejvýznamnější, jíž je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na žďárské Zelené hoře, dají dohromady celou Santiniho šifru.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1719-1722)

Nejikoničtější Santiniho stavba, zapsaná na seznamu UNESCO. Její půdorys tvoří pěticípá hvězda, která představuje symbol mučednictví Jana Nepomuckého. Pozoruhodné je, že vše kolem stavby se řídí pětkou. Pět vstupních bran, pět oltářů, pět hvězd nad hlavou světce. Chrám je co do geometrie vyloženě dokonalý, ale přitom si ponechává poetický ráz. Každý úhel pohledu odhaluje něco nového. Zvenčí působí jako bílý květ rozkvetlý na Zelené hoře. Uvnitř vládne ticho a sakrální soustředění. Santini zde spojil svou víru, intelekt i umělecký cit. Stavba vznikla na popud opata Václava Vejmluvy, Santiniho největšího mecenáše, a dokonale propojuje symboliku, duchovno i řemeslo.

Premonstrátský klášter Želiv (rekonstrukce po požáru 1712)

Původní klášter vyhořel a Santini byl přizván k jeho rekonstrukci. Nešlo o drobné úpravy, ale o zásadní přestavbu. Chrám Narození Panny Marie dostal nový, barokně gotický výraz. Hlavní loď klášterního kostela je působivě zalita světlem, přesně po Santiniho vzoru. Stropy působí lehce a vznešeně. Perličkou je, že v době komunistického režimu sloužil klášter jako internační tábor pro duchovní. Přesto si však stavba zachovala svůj půvab a dnes je znovu živým centrem duchovního života.

Benediktinský klášter Kladruby (1712-1726)

Zde Santini přepracoval původní gotickou stavbu do barokní gotiky a vznikl impozantní trojlodní kostel s nádherným průčelím. Opět tu hraje hlavní roli světlo. Interiér působí, jako by stoupal vzhůru. Při procházce chrámem má člověk pocit, že se zcela propadá do jiného světa. Santini i tady uplatnil některé své oblíbené znaky, jako jsou šikmé stěny a netradiční zaklenutí. Není divu, že klášter je výraznou dominantou celého kraje.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Kostel sv. Václava ve Zvoli (1713-1717)

Uprostřed vesnice Zvole budí pozornost kostel sv. Václava, který se odráží v rybníčku za hřbitovem. Objekt s půdorysem řeckého kříže vzniklý přestavbou kostela ze 14. století disponuje dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, zeměkoulí a křížem. Jak patrona kostela, tak zadavatele přestavby opata Vejmluvu připomíná písmeno W ve vrcholu štítu západního průčelí. Nenápadná, ale architektonicky mistrovská stavba. Kostel má typický santiniovský půdorys se symbolickým významem, kdy střešní konstrukce připomíná korunu. V interiéru opět převládá světlo a vládne jednoduchost. Fasáda je bílá, lemovaná světle žlutou. Všude je cítit duchovní rozměr prostoru, kterému Santini vetkával obzvláště mimořádnou důležitost. Ačkoliv nejde o velkou stavbu, Santini zde opět dokazuje, že i malý prostor může mít velkou a tichou sílu, která člověka umenšuje.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory (1703-1708)

V tomto případě Santini obnovoval zničený klášterní chrám. Využil gotický základ a doplnil jej barokními prvky, což bylo velmi chytré a originální. Kostel je monumentální a elegantní zároveň. Původní gotická kontura se snoubí s barokním pohybem, což se jinde hned tak nevidí. Hlavní loď je samozřejmě opět prostoupena světlem. Oltář je pak uměleckým dílem sám o sobě. Když člověk vstoupí dovnitř, má pocit, že se zastavil čas, protože Santini dobře věděl, jak spojit minulost s přítomností.

Kaple Jména Panny Marie ve Křtinách (1720-1750)

Jedna z největších poutních kaplí na Moravě, přičemž její elipsovitý půdorys je ještě navíc naprostým unikátem. Centrální prostor vyzařuje klid a vábí k rozjímání. Kupole zase nabízí dokonalou akustiku. Kaple je navíc zasazena do lesnaté krajiny, ve které vlastně působí tak trochu jako půvabná perla. Výzdoba je střídmá, ale i přesto velmi působivá. Santini zde zkrátka dokázal vytvořit prostor pro nejvyšší stupeň modlitby zvaný kontemplace i pro oslavu obyčejného života, všedního bytí. V areálu se nachází ambity (dělení nebo taky kruhové ochozy), křížová cesta a vůbec celý komplex je členěný velice důmyslně.

Zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (1721-1723)

Zde Santini spojil sílu šlechtického sídla s jemností duchovní architektury. Zámek má půdorys tříramenné hvězdy a spojuje obytnou funkci s tou reprezentativní. Ohromně impozantní je centrální sál. Světlo sem proudí horními okny a fresky díky němu přímo ožívají. Zámecký park je pak koncipován jako francouzská zahrada. Na této stavbě Santini spolupracoval se slavnými staviteli té doby, a není proto divu, že výsledkem je stavba, která má charakter i duši.

Kaple sv. Anny v Panenských Břežanech (1705-1707)

Malá, ale nesmírně půvabná stavba. Má kruhový půdorys a nečekaně světlý interiér. Všechno tu hraje ve prospěch harmonie, rovnováhy a usebrání. I ti, kdo se o architekturu nezajímají, zde pocítí zvláštní klid. Klid možná přímo nadčasový, protože dobu tehdejší a dnešní nelze srovnávat. Přesto mistr Santini citelný klid na tomto místě pro budoucí generace zanechal, stejně jako kus sebe. Tato kaple je ale bohužel často přehlížená, zřejmě v souvislosti se svou nenápadností a malým prostorem. Rozhodně si však pozornost zaslouží.

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

Kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradě (1721-1739)

Kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradě je barokní chrám, který byl postaven jako součást benediktinského kláštera v Rajhradě, jednoho z nejstarších klášterů na Moravě. Kostel je výrazným příkladem vrcholného baroka čili monumentální, symetrická stavba s důrazem na světlo, prostor a působivou výzdobu. Interiér je bohatě zdobený freskami, štukovou výzdobou a barokními oltáři. Stavba byla dokončena za působení opata Antonína Pirmuse a stala se dominantou klášterního areálu i celého Rajhradu.

Poutní areál Mariánská Týnice (1711-1720)

Další z perel Santiniho díla. Poutní areál Mariánská Týnice vznikl jako významné barokní poutní místo v západních Čechách a je úzce spojen s cisterciáckým klášterem v Plasích, který poutní místo spravoval. Hlavní dominantou areálu je kostel Zvěstování Panny Marie, původně zamýšlený jako centrální chrám s ambitem (kruhovým ochozem), jehož výstavba však úplně dokončena nikdy nebyla. Přesto vznikla působivá oválná stavba s kaplemi a výraznou kupolí, jejíž kompozice působí dynamicky a duchovně silně. Areál byl centrem mariánského kultu a cílem mnoha poutníků.

Po stopách Santiniho na Vysočině

Po Santiniho stezce spojující putování s komentovanými prohlídkami některých staveb geniálního architekta v regionu se můžete vydat o letních prázdninách. Na jednotlivou, nebo společnou vstupenku si prohlédnete kostely sv. Václava ve Zvoli a sv. Petra a Pavla v Bobrové, baziliku minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v areálu žďárského zámku i poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, památku UNESCO. Žil kdysi jeden chytrý a šikovný architekt, původně kameník jako jeho otec. Jmenoval se Jan Blažej Santini Aichel (1677 - 1723) a shodou okolností se počátkem 18. století dostal i na území dnešního Žďáru nad Sázavou, kde tehdy místo zámku stával cisterciácký klášter. Jeho opat Václav Vejmluva si u činorodého architekta objednával jeden projekt za druhým. Coby sehraná dvojice dokázali mnoho a díky tomu je dnes v části žďárského okresu možné obdivovat řadu pozoruhodných staveb ve stylu takzvané barokní gotiky.

Šest vysočinských památek se Santiniho rukopisem se stalo součástí hry, při níž lidé poznávají území turistické destinace Koruna Vysočiny a Santiniho stavby. Zavítat je nutné do Zvole nad Pernštejnem, Bobrové, Obyčtova, Ostrova nad Oslavou, Pohledu a nakonec Žďáru nad Sázavou - s výjimkou Pohledu na Havlíčkobrodsku se všechny cíle nacházejí v okrese Žďár nad Sázavou.

Santiniho krystal v Bobrové

Ještě před městečkem Bobrová jsou při silnici II/388 vedle zemědělského družstva k vidění netradiční červeně zbarvená boží muka. Jde o takzvaný ‚Santiniho krystal‘, drobnou sakrální památku, dlouhá léta pozapomenutou, kterou renomovaný architekt vybudoval v roce 1709.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově

Nedaleko Žďáru nad Sázavou se ve vsi Obyčtov vypíná Santiniho dílo v podobě poutního kostela Navštívení Panny Marie. Tvarem připomíná želvu - hlavní loď evokuje krunýř, nárožní čtvercové kaple nohy, presbytář krk, zákristie hlavu a západní předsíň ocas. Nedaleko kostela najdete ještě betonovou obří želvu - jedno z četných děl žďárského výtvarníka Michala Olšiaka. Konečně Obyčtov má želvu i v obecním znaku.

Bývalá zájezdní hospoda v Ostrově nad Oslavou

Jen o kousek dál leží Ostrov nad Oslavou. Tam se architekt angažoval v projektu zájezdní hospody pro církevní hodnostáře zdolávající v kočárech trasu mezi Žďárem a Křižanovem. I v tomto městysy je k vidění jeden Santiniho počin. Je jím bývalá zájezdní hospoda pro církevní hodnostáře na trase mezi Žďárem a Křižanovem.

Proboštství ženského cisterciáckého kláštera v Pohledu

Vesničku Pohled najdete u Havlíčkova Brodu a se Santinim se pojí budovou proboštství ženského cisterciáckého kláštera v areálu, jemuž dominuje kostel sv. Ondřeje. Indicie do šifry je ale třeba hledat i u poutní kaple sv. Anny, která je taktéž součástí areálu.

Žďár nad Sázavou

Závěr hry cílí na Žďár nad Sázavou, respektive od roku 1994 na seznamu UNESCO zapsaný poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, kde získáte poslední dílky do skládačky, tudíž i kompletní šifru. Působivý monument vznikl v letech 1719 -1722. V roce 2014 stát navrátil svatostánek římskokatolické církvi a v posledních letech prošel komplexní obnovou. Ve Žďáře si můžete prohlédnout i další Santiniho počiny, kupříkladu prelaturu v Zámku Žďár, Dolní hřbitov, statek Lyra, přístavbu hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice, podstavec trojičního sloupu na náměstí či interiér baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v zámeckém areálu.

Nedaleko od dvora se vypínají bílé kaple původně morového Dolního hřbitova z roku 1709 - první Santiniho dílo, které pro opata Vejmluvu vyprojektoval. Později bylo pohřebiště rozšířeno ze tří obvodových kaplí na čtyři, takže z výšky připomíná tvar lidské lebky. Další zastávkou je žďárský zámek, který vznikl po roce 1784 na místě vyhořelého a následně zrušeného cisterciáckého kláštera založeného v polovině 13. století. Některé stavební úpravy v první polovině 18. století byly ještě provedeny podle Santiniho plánů. Například v prelatuře nebo i dnešní bazilice minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, která kdysi bývala konventním kostelem. Pozoruhodný je rovněž barokní most přes Stržský potok před zámkem. Největším lákadlem Žďáru a současně vrcholným Santiniho dílem je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, kopci nad žďárským zámkem. Ojedinělá stavba vznikla v letech 1719-1722. V roce 1994 se nevšední svatostánek využívající „hvězdné“ symboliky dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

tags: #mapka #santiniho #staveb #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak ovlivňuje tloušťka výběr vinylové podlahy?
• Inspirace bílými obklady
• Význam rohových lišt pro moderní podlahy
• proč zvolit střešní krytinu MAXIDEK
• Komplexní plachtová řešení