Chráněné dílny v České republice: Podpora zaměstnanosti a společenská odpovědnost

Chráněné dílny hrají v České republice klíčovou roli v integraci lidí se zdravotním postižením na trh práce. Nabízejí jim nejen pracovní příležitosti, ale i podporu a adaptaci pracovních podmínek. Zájem o náhradní plnění od těchto dílen v posledních letech významně roste, což poukazuje na rostoucí společenskou odpovědnost firem.

Chráněné dílny Proutek a jejich rozvoj

Ředitel občanského sdružení Proutek Jan Kostečka představil návštěvníkům nové, právě dokončené prostory další chráněné dílny, která nabídne pracovní šanci pro dalších pět lidí s mentálním postižením. Občanské sdružení Proutek tak bude moci k současným patnácti zaměstnancům s mentálním postižením přibrat ještě dalších pět.

„Chtěli jsme dílnu už dlouho rozšířit, abychom mohli dělat větší zakázky, protože se nám do dílny už nevešli lidé. Navíc bylo potřeba opravit i střechu, protože byla ve špatném stavu,“ uvedl Jan Kostečka. „Podařilo se nám ji zřídit jen díky sponzorům a výtěžku letošní akce Zlatá cihla.“ Podle jeho slov všechno odstartoval v červnu finanční dar ve výši půl milionu korun od manželů Janderových z Kardašovy Řečice a pak se přidali i další sponzoři. Mezi nimi byl například nadační fond J&T s 290 tisíci korunami, manželé Kasalovi, kteří dodali ze svého podniku okna a dveře, či třeboňská firma Santal, od které dostali nábytek.

„Ukázalo se, že naše obavy z toho, že naši sponzoři budou letos kvůli krizi k nám méně štědří, byly úplně zbytečné. O to víc si jejich pomoci a důvěry všichni vážíme,“ dodal Kostečka. Novou chráněnou dílnu se totiž podařilo vybudovat zcela bez pomoci státních financí.

Chráněná dílna Hands: Od handbiků k zaměstnávání

Stanislav Bíza a Marek Svoboda, dříve spolu závodili v ruční cyklistice, dnes podnikají. Od handbiků přešli k zaměstnávání osob se zdravotním nebo mentálním hendikepem. Slavnostní otevření Chráněné dílny Hands se konalo ve středu 18. června. Fungovat však podnik začal už o několik dní dříve. „První pracovníci nastoupili už 6. června. To už jsme totiž dostali první zakázku skládat balicí papíry. Budeme ji dokončovat během měsíce. Pak hned začneme s další. Takže doufáme, že ten rozjezd bude plynulý, bez nějakých přestávek,“ zadoufal Bíza.

Čtěte také: Olympiáda a čeští sportovci

V současné době zaměstnanci pracují na první zakázce - skládají balicí papíry pro pošty v Rakousku. „Hledání zakázek je složitější. Je to už klasické obchodní jednání, kdy se domlouvají podmínky,“ přiblížil podnikání Bíza. Zatím se snaží oslovovat firmy v nejbližším okolí. Pracovníci v chráněné dílně mohou například vyrábět drobné předměty nebo kompletovat výrobky.

„Snažíme se mít k zaměstnancům trošku jiný přístup. Pro zdravotně postižené je těžké najít nějaké uplatnění. Snažíme se přizpůsobit podmínky konkrétnímu druhu postižení,“ zmínil bývalý reprezentant ČR v Handbicích Bíza, který je sám na invalidním vozíku.

Jedna ze zaměstnankyň chráněné dílny, Věra Mládková, byla například na pracovním úřadě tři roky. Sehnat práci pro ni bylo těžké. „Chvíli jsem pracovala v Břeclavi v pekárně jako uklízečka. Před tím jsem byla tři roky na pracovním úřadě. Tuhle práci jsem uvítala s radostí. Pracuje se tady velice dobře,“ pochvalovala si Mládková.

Nápad na vznik chráněné dílny nosil Stanislav Bíza v hlavě dlouho. Na podzim ke spolupráci přizval svého kamaráda, hustopečského podnikatele Marka Svobodu. „Se Standou jsme se seznámili asi před šesti lety, kdy jsme spolu začali jezdit po závodech v ruční cyklistice. Trénovali jsme spolu. Když mi Standa nabídl, jestli bych s ním šel do projektu, který vymyslel, neváhal jsem. Věděl jsem, že je to pro dobrou věc,“ uvedl druhý majitel dílny Marek Svoboda.

Do budoucna je potom v plánu činnost chráněné dílny rozšiřovat. Stanislav Bíza už koupil pole, na kterém chce pěstovat vonné byliny.

Čtěte také: Použití kalených hřebíků

Náhradní plnění a jeho výhody

Náhradní plnění spočívá v tom, že firma odebírá výrobky nebo služby od zaměstnavatele lidí se zdravotním postižením. Nejčastěji jde o úklid, občerstvení, kávu nebo jiné drobné výrobky. Zájem o tuto variantu splnění zákonné povinnosti mezi společnostmi v posledních letech roste i o desítky procent ročně - láká je hlavně to, že místo pouhého odvodu státu získají za své peníze konkrétní službu nebo zboží. Právě o tuto možnost je mezi zaměstnavateli stále větší zájem.

Jenže kapacity chráněných dílen, které služby nebo zboží formou náhradního plnění poskytují, nejsou neomezené - záleží na tom, kolik osob se zdravotním postižením zaměstnávají. „Ideální je řešit náhradní plnění už teď na jaře. Chráněné dílny totiž mají limity, v jakém objemu ho mohou poskytovat, a ve druhé polovině roku už bývá značná část těchto kapacit vyčerpaná,“ vysvětluje Marek Juha, ředitel skupiny chráněných dílen JUHA, s tím, že zaměstnavatelé, kteří možnost využití služeb nebo zboží formou náhradního plnění odkládají, tak mohou snadno narazit.

Kromě včasného termínu je ale potřeba pohlídat si taky správné nastavení podmínek spolupráce. „U chráněných dílen je potřeba velmi pečlivě definovat, jakou práci zaměstnanci vykonávají, v jakém rozsahu a za jakých podmínek. Pokud má systém fungovat správně, nesmí být osoby se zdravotním postižením jen formálním mezičlánkem pro splnění povinnosti,“ zdůraznil Marek Juha. Smyslem je jejich skutečné a férové zapojení do práce.

Pokud firmy chtějí nahradit povinný podíl osob se zdravotním postižením, musí v letošním roce od chráněných dílen odebrat zboží nebo služby v hodnotě sedminásobku průměrné měsíční mzdy za každého chybějícího zaměstnance s handicapem. V případě, že se jim nepodaří vhodnou chráněnou dílnu najít, čeká je odvod státu ve výši dvouapůlnásobku průměrné mzdy za každého chybějícího zaměstnance se zdravotním postižením. Podle ředitele chráněné díly Marka Juhy pak může zaměstnavatel díky náhradnímu plnění ušetřit až třetinu peněz, které by jinak zaplatil státu.

Náhradní plnění nově i formou školení

Právě kvůli vysokému zájmu firem hledají chráněné dílny další služby nebo zboží, které umožní splnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Mezi nové možnosti patří i vzdělávací služby - například firemní školení, která pomáhají zajistit právě lidé s handicapem. „Ukazuje se, že zaměstnavatelé chtějí zákonnou povinnost splnit způsobem, který pro ně bude mít i praktický přínos. Pokud firma tak jako tak potřebuje školení, dává smysl spojit tuto potřebu s náhradním plněním,“ říká Irena Spirová, jednatelka vzdělávací společnosti TSM, která ve spolupráci s chráněnou dílnou právě tento typ služeb nabízí.

Čtěte také: Přehled služeb Stavebniny Aleš Marek

Zaměstnanci se zdravotním postižením přitom nemusí být přímo lektory, ale podílejí se především na administrativním zajištění školení. „Je to pro ně příjemná změna, kdy se nemusí věnovat například manuální činnosti, jako je tomu třeba při dodávce úklidových služeb,“ doplňuje Marek Juha. Školení je tak jen jedním z příkladů, jak se náhradní plnění postupně posouvá od tradičních dodávek zboží k širším službám, které mohou firmy využít ve své každodenní praxi.

Zároveň ale platí, že s rostoucí poptávkou mizí volné kapacity rychleji než dřív - a rozhodování na poslední chvíli může společnost připravit o možnost zvolit si řešení, které jí sedí. Obcházet tuto povinnost se ale nevyplácí. Pokud firma nezaměstnává osoby se zdravotním postižením, nevyužívá náhradní plnění ani nezaplatí odvod státu, může jí hrozit pokuta až do výše jednoho milionu korun.

tags: #marek #ciha #chranene #dilny

Oblíbené příspěvky:

• Vše o komínovém tělese Ytong 400x400
• Výhody betonových prefabrikátů ve stavebnictví
• Návod na epoxidovou stěrku
• Jak vybrat dřevěný vláček?
• Vše o bukovém řezivu