Požární odolnost lehkých střech Protect Roof® s minerální a kombinovanou izolací

Na požární bezpečnost staveb a jednotlivých konstrukcí jsou kladeny stále vyšší nároky. Lehké střešní pláště Protect Roof® využívají dlouholetých zkušeností obou partnerů. Již od roku 2002 se obě společnosti věnují lehkým požárně odolným střechám na trapézovém plechu. Společnost Isover využívá své know-how jako největšího výrobce tepelných izolací jak v ČR, tak také globálně na celém světě. Lehké požárně odolné střešní pláště Protect Roof® jsou dalším krokem ve vývoji lehkých střešních plášťů na trapézovém plechu. Při použití dlouhodobě osvědčených standardních materiálů dosahují nové vyšší úrovně požární bezpečnosti při velmi efektivním využití nosné ocelové konstrukce. Investoři a projektanti tak dostávají do rukou vysoce efektivní systém, plně využitelný jak pro výrobní a skladové haly, tak pro obchodní centra a jiné velkorozponové halové konstrukce.

Zkoušení a klasifikace požární odolnosti

Zkoušky požární odolnosti lehkých střešních plášťů Protect Roof® byly provedeny dle metodiky EN 1365-2:2001. Dle konkrétního projektu jsou střešní pláště Protect Roof® druhu DP1 - DP3. Pláště Protect Roof® splňují požadavek 3.2.3 ČSN 73 0810, tj. v požadované době požární odolnosti se nedosáhne u výrobků třídy reakce na oheň B až F. Klasifikovány jsou také další varianty skladeb systému Protect Roof® s požární odolností REI 15 - REI 45 DP1-DP3. Tyto je možno využít pro potřeby konkrétního projektu. Lehké střešní pláště Protect Roof® jsou klasifikovány tj. k dispozici pro REI 45 také v akustické variantě s perforovaným TR plechem a akustickou minerální výplní. Dosahují tak výrazného zlepšení zvukové pohltivosti oproti verzi s běžným plnostěnným plechem.

Pro konkrétní střechu je vydáváno tzv. Ujištění o požární odolnosti, které dokládá použití materiálů schválených v systému Protect Roof®.

Normativní odkazy a posouzení

• Dle požární klasifikace PAVUS PKO 15-021 odst.
• Na základě Posouzení požární odolnosti střešního pláště a Rozšířené aplikace výsledků zkoušky podle ČSN EN 13 501-2 je možno použít libovolný typ povlakové hydroizolace (asfaltový pás, fólie...).
• PAVUS - Požárně klasifikační osvědčení požární odolnosti č.
• PAVUS - Expertizní posouzení požární odolnosti č.
• PAVUS - Lehké požárně odolné střechy na trapézovém plechu - protokoly o zkouškách požární odolnosti č. Pr-12-2.092n, č.

Historie a vývoj požární odolnosti plochých střech

Požární odolnost plochých střech na trapézovém plechu není překvapivě stará záležitost. Ještě před rokem 2002 se lehké střešní pláště tohoto typu nad obchodními centry a výrobními halami navrhovaly bez požární odolnosti. Posledních dvacet let ve výstavbě halových objektů, tj. zejména obchodních a logistických center, výrobních a skladovacích hal apod., má v oblasti střešních konstrukcí jasného vítěze - lehký střešní plášť na trapézovém plechu. V roce 2002 se začíná zkoušet u lehkých plášťů také jejich požární odolnost. Zajímavostí je, že první dvě zkoušky byly zcela nezávisle na sobě připraveny jak s minerální tepelnou izolací, tak ve verzi s kombinovanou izolací EPS+MW.

Společnost SGCP divize Isover patří v současnosti k lídrům v oblasti požárně odolných lehkých střešních plášťů. Za poslední léta investovala nemalé prostředky do požárních zkoušek a v současnosti nabízí nejširší nabídku řešení pro zajištění požární odolnosti REI 15 - REI 60 DP1. Protože společnost Isover v současnosti nabízí kompletní portfolio tepelných izolací, logicky s výhodou využívá tuto skutečnost také pro lehké střešní pláště. Přes deset let zkušeností potvrzuje, že lehké požárně odolné střešní pláště na trapézovém plechu s využitím minerální izolace, kombinované izolace MW+EPS popř. MW + PIR spolehlivě zajišťují při správném návrhu a provedení jak požadavky statiky a stavební fyziky, tak požadavky na požární bezpečnost.

Čtěte také: Kvalitní střešní latě - Žamberk

Konstrukční principy a materiály

Nosnou konstrukci lehkých požárně odolných střech REI 15 - REI 60 DP1 s minerální a kombinovanou tepelnou izolací tvoří trapézové plechy navržené pro konkrétní statické podmínky střechy. Střechy jsou určeny pro velkorozponové konstrukce, běžně 6 m a více. Je možno je navrhovat také pro všechny sněhové oblasti. Limitujícím kritériem pro návrh trapézového plechu jsou hodnoty napjatosti stanovené pro požární situaci, pro větší rozpon popř. zatížení se tedy navrhne staticky výkonnější trapézový plech.

Trapézové plechy a kotvení

Trapézové plechy jsou kotveny k podporám v každé vlně nejméně dvěma kotvícími prostředky o průměru 5,5 mm. Únosnost šroubu je stanovena pro maximální teplotu 500 °C ve vztahu k TR plechům. Trapézové plechy jsou vzájemně překryty a spojeny samovrtnými šrouby.

Parotěsnicí vrstva

Na nosnou konstrukci tj. trapézový plech je umístěna parotěsnící vrstva tzv. parozábrana. Tu mohou tvořit asfaltové pásy, nebo nejčastěji PE fólie. Druh parozábrany nemá na požární odolnost střechy vliv. Pro doplňkovou klasifikaci DP1 je třeba u parozábrany dodržet max. tl. 2 mm a výhřevnost max. 15 MJ/m². Spoje parozábrany je třeba dobře slepit pomocí originálních lepících pásek.

Tepelné izolace

Lehké požárně odolné pláště na trapézovém plechu se navrhují téměř výhradně jako mechanicky kotvené. Kotví se střešními kotvami v počtu a umístění kotev dle kotevního plánu. S výhodou se používají tzv. teleskopické kotvy.

Minerální izolace (MW)

Jednou z důležitých podmínek pro zajištění požární bezpečnosti lehkých střech na trapézovém plechu je použití nejméně dvou vrstev nehořlavé minerální izolace se vzájemným posunem spár v obou směrech. Jednovrstvé provedení tepelné izolace je zcela nepřípustné. Při mimořádné situaci požáru dochází k velkým průhybům konstrukce a souvisejícímu rozevírání spár mezi deskami. Těmito požárními mosty by v případě použití jednovrstvé minerální izolace došlo k průniku požáru až k hořlavé hydroizolaci. Pro konstrukce druhu DP1 dle ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení čl. 3.2.3.2. je jednovrstvé provedení tepelné izolace MW nepřípustné.

Čtěte také: Vlastnosti spojovacího materiálu na dřevo

Pro spodní vrstvu tepelné izolace je, dle potřebné pevnosti v tlaku, možno použít desky Isover T (50 kPa), Isover T-i (40kPa), Isover R (30 kPa), Isover P (20 kPa), Isover Lam 50 (50 kPa) a Isover Lam 30 (30 kPa).

V případě lehkých požárně odolných střech s minerální izolací Isover MW se izolační desky pokládají zásadně minimálně ve dvou vrstvách se vzájemným posunem spár v obou směrech. Dojde tak k eliminaci jak tepelných, tak požárních mostů, které by jinak v průběžné spáře vznikaly. Požární mosty v průběžné spáře se projeví zejména při mimořádné situaci požáru, kdy dochází u konstrukce k velkému průhybu a tím k rozevírání spár s možností průniku požáru k hydroizolaci. Vrchní pochozí vrstva (Isover S, S-i) se provádí v tloušťce min. 50 mm (doporučeno 60 mm). Izolační desky je třeba klást tak, aby posun vrstev MW ve směru kolmo na vlny trapézového plechu byl minimálně 200 mm. Nejčastěji se používají jednostranně spádované desky (klíny) z minerální izolace Isover MW se spádem zpravidla 2%, zakázkově potom jakýkoliv spád až do 15%. Pro vyspádování úžlabí, nebo tzv. protispádů se používají pultové klíny a desky z minerální izolace.

Isover LAM je systém velkoplošných střešních lamel s kolmým vláknem, které mají proti běžným minerálním deskám při zachování pevnosti v tlaku nižší hmotnost, lepší manipulovatelnost a tloušťku až 300 mm. Lamely s kolmým vláknem Isover LAM může vzhledem k nízké hmotnosti a svému rozměru pokládat jeden pracovník. Střešní lamely Isover LAM s kolmým vláknem se pokládají kolmo na vlny trapézového plechu. Na lamely se následně pokládají pochozí desky Isover S, nebo Isover S-i v tloušťce min. 50 mm.

Kombinovaná izolace (EPS + MW)

V kombinovaných systémech SG COMBI ROOF 30M (EPS+MW) se na parozábranu aplikují dvě vrstvy izolačních desek Isover MW v tloušťce nejčastěji 2 x 30 mm se vzájemným převázáním spár v obou směrech. Desky Isover MW 2 x 30 mm mají dostatečnou pevnost proti možnému prošlápnutí. V systémech SG COMBI ROOF se jako požárně dělící vrstva používají velkoformátové desky MW, které minimalizují počet spár a zvyšují produktivitu pokládky.

Jako hlavní tepelná izolace lehkých požárně odolných střech SG COMBI ROOF se na požárně dělící vrstvu MW pokládají polystyrenové desky Isover EPS dle konkrétních požadavků na pevnost v tlaku. Nejčastěji se používají stabilizované desky Isover EPS 100S pro běžné střechy, Isover EPS 150S a 200S pro střechy s vysokým namáháním v tlaku tj. střešní terasy, vegetační střechy apod. Jako podkladní vrstvu je možno dle ČSN 72 7221-2 použít desky Isover EPS 70S. Použití izolačních desek Isover EPS Grey 100 a 150 je možné. Nejčastěji se používají jednostranně spádované desky (klíny) z EPS se spádem 2% (v případě potřeby v dělení po 0,5% tj. 1%, 1,5%, 2%,2,5%,...). Pro vyspádování úžlabí, nebo tzv. protispádů se používají pultové klíny a desky z EPS.

Čtěte také: Stavební využití polystyrenu

Hydroizolační souvrství

Souvrství střešního pláště je nutno zajistit proti sání větru. Finální hydroizolaci je třeba profesionálně spojit. Nejlepších výsledků se pro fóliové hydroizolace dosahuje pomocí svářecích automatů a to včetně svařování za horších povětrnostních podmínek. Svařování asfaltových pásů zejména na tepelné izolaci Isover EPS se provádí pomocí tzv. natavení horkým vzduchem.

Jako hydroizolační souvrství se nejčastěji aplikují fóliové systémy, popř. systémy z asfaltových pásů. Konkrétní druh hydroizolace nemá na dosaženou požární odolnost žádný vliv. Při požadavku do doplňkové hodnocení druhu konstrukční části DP1 je třeba použít hydroizolaci vhodnou do požárně nebezpečného prostoru s klasifikací B ROOF (t3).

Požární bezpečnost staveb

Požární požadavky na jednotlivé konstrukce lze stanovit pouze v souvislosti se širšími znalostmi souvislostí u daného objektu, proto by mělo být na každou stavbu zpracováno požárně bezpečností řešení. Součástí dokumentu je zatřídění objektu z hlediska požární bezpečnosti, stanovení požárních požadavků na jednotlivé konstrukce a definice povinného vybavení objektu. Po stanovení požadavků je nutné v požárně bezpečnostním řešení prokázat, že konstrukce tyto požadavky splňuje, tj. prokázat jakou požární odolnost daná konstrukce skutečně má. Požární odolnost střešní konstrukce se zkouší vždy ze spodní strany konstrukce.

Zatřídění konstrukčních částí - DPx

V ČR se v souvislosti s požární odolností vyskytuje doplňující klasifikace, tzv. zatřídění konstrukčních částí - DPx. Zatřídění se provádí podle třídy reakce na oheň použitých výrobků, jejich vlivu na intenzitu požáru, na stabilitu a únosnost konstrukce.

• Stavební konstrukce druhu DP1 představují konstrukce, které nezvyšují v požadované době intenzitu požáru a sestávají se především z nehořlavých materiálů a výrobků (třída reakce na oheň A1 nebo A2).
• Stavební konstrukce druhu DP2 mohou sestávat z nosných částí třídy reakce na oheň B až D nebo i třídy reakce na oheň B až E, pokud na nich stabilita konstrukce nezávisí (např. izolace). Podmínkou je, že se tyto hořlavé výrobky musí nacházet uvnitř konstrukce, tedy že povrchové vrstvy konstrukčních částí jsou tvořeny nehořlavými výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
• Stavební konstrukce druhu DP3 mohou v požadované době požáru intenzitu zvyšovat a nejsou na ně vztažena žádná materiálová omezení, resp. jsou na ně vztažena taková omezení, aby nedocházelo k podstatnému nárůstu intenzity požáru.

Pro konstrukce střešních plášťů platí, že v rámci tepelněizolační vrstvy nesmí být použit materiál s třídou reakce na oheň F a to bez ohledu na zatřídění druhu konstrukce.

Odolnost proti působení vnějšího požáru (BROOF)

Jedním z požadavků na střešní konstrukci může být i odolnost proti působení vnějšího požáru. Odolnost střešní konstrukce proti působení vnějšího požáru vyjadřuje schopnost konstrukce bránit šíření požáru po svém povrchu. Je požadována zejména u střech umístěných v požárně nebezpečném prostoru, dále u některých případů střech s požadovanou klasifikací DP1 a u střech plochy větší než 1 500 m². Pro střešní konstrukce druhu DP1 platí požadavek na odolnost proti vnějšímu požáru buď BROOF(t3) nebo BROOF(t1).

Odolnost střešní skladby odolávat vnějšímu požáru je deklarována na základě certifikovaných testů dle příslušné zkušební normy ČSN P CEN/TS 1187 Zkušební metody pro střechy vystavené působení vnějšího požáru a klasifikační normy ČSN EN 13501-5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb - Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru. Dle vyhlášky č. 268/2011 Sb. je pro každou střechu požadována klasifikace z hlediska chování při vnějších působení požáru - BROOF(t1).

Typy střech a požadavky na vnější požár

• Střechy bez požadavku (mimo požárně nebezpečný prostor) popř. do 1 500 m²: Platí pro střechy mimo požárně nebezpečný prostor a bez požadavku na DP1, velikosti nad 1 500 m², rozdělené požárními pásy na plochy menší než 1 500 m². Na požární pás jsou kladeny požadavky BROOF(t3) a DP1.
• Střecha v požárně nebezpečném prostoru: Platí pro střechy v požárně nebezpečném prostoru. Obvykle je požadována klasifikace BROOF(t3) pro souvrství střechy pod roštem nebo pro celé souvrství střechy (včetně dlažby na podložkách). Střecha v požárně nebezpečném prostoru se obvykle nachází v blízkosti požárně otevřené plochy (dveře nebo okno z výtahové šachty, balkónová okna, požárně otevřená stěna, elektrické zařízení na střeše, např. rozvodné skříně apod.), pokud není doložen atest prokazující požární odolnost konstrukce (zařízení).
• Střecha s dřevěným/dřevoplastovým roštem: Platí pro střechy v požárně nebezpečném prostoru. Pro pergolu apod. je nutné připočítat stálé/nahodilé požární zatížení.
• Střecha s dlažbou na podložkách: Platí pro střechy v požárně nebezpečném prostoru. Souvrství skladby s požárním osvědčením.

U střešních plášťů je dále nutné zhodnotit jejich požární otevřenost. Střecha se často stává požárně otevřenou plochou ve chvíli, kdy dojde k dodatečnému zateplení. V takovém případě je nutné zkontrolovat, že nové odstupové vzdálenosti neovlivňují navazující konstrukce, např. dveře do strojovny výtahu apod. Pokud k takovému stavu dojde, je zapotřebí upravit navrženou skladbu střechy, nebo provést povrchovou úpravu střechy např. nátěrem s požární odolností.

Třída reakce na oheň se pro hodnocení střech uplatní při posuzování jejich skladeb a hodnocení jednotlivých materiálů.

Databázový systém PAVUS, a.s.

Požární klasifikace výrobků v souladu s evropskými technickými normami je základním předpokladem volného pohybu výrobků a jejich uvádění na trh. Databázová aplikace je poměrně rozsáhlý projekt celostátního významu. Databázový systém provozuje PAVUS, a.s., na svých internetových stránkách www.pavus.cz v tzv. kategorii „Klasifikace“. Jedná se o informace o dokumentech vystavených pro klasifikaci výrobků z hlediska požárních vlastností. Tyto dokumenty byly v průběhu let vydávány pod různými názvy (Protokol o klasifikaci, Požárně klasifikační osvědčení atp.) a v databázi byly sjednoceny pod jednu kategorii, bez ohledu na název vlastního tištěného dokumentu.

Aktuálně jsou v systému u kategorie dokumentů „Klasifikace podle ČSN EN 13501“ evidovány následující stavební výrobky (viz kap. 7.2.1.).

Vyhledávání v databázi

Údaje „Vydal“, „Objednatel“ a „Výrobce“ je nutné vybrat z konkrétního seznamu, který se zobrazí po stisknutí šipky v pravé části pole. V seznamu se zobrazí názvy organizací (v abecedním pořadí) a je možné si při vyhledání pomoci stisknutím počátečního písmene názvu organizace na klávesnici. Vyhledávání je určeno objednavatelem.

Kromě základních údajů dokumentu se v zobrazeném formuláři objeví také pole s názvem „Výrobek typu“. Toto pole umožňuje vybrat dokumenty, které odpovídají pouze jednomu typu výrobku. Volba se provede výběrem z nabídnutého seznamu, který se objeví po stisknutí šipky v prvé části pole. Rozšířením vyhledávacího formuláře o technické parametry příslušného typu vznikne možnost filtrovat i podle těchto parametrů. Vyhledání je možné provést zaškrtnutím příslušného pole u jednotlivých parametrů, resp. výběrem z nabídnutého seznamu.

Po vyplnění vyhledávacího formuláře a stisknutí tlačítka „Hledat“ v dolní části formuláře se zobrazí seznam dokumentů odpovídajících výběru. V horní části obrazovky je volba pro výtisk tohoto seznamu a pod touto volbou je aktivní odkaz na nové hledání. Dva aktivní prvky jsou název objednatele a název výrobce. Tisk se provádí pomocí ikonky tiskárny. Všechny tiskové sestavy jsou upraveny tak, aby se tiskly jen potřebné zobrazené informace (tj. bez menu, grafických symbolů apod.).

Tabulka: Typické skladby lehkých střech a jejich požární odolnost

¹) Pro splnění uvedené požární odolnosti je třeba splnit další požadavky uvedené v příslušné požární klasifikaci. Podrobné informace o statice, parametrech a minimálních tloušťkách izolantů, splnění teploty max. 110 °C na povrchu MW pod EPS apod. jsou dostupné v technické dokumentaci.

tags: #požární #odolnost #EI #60 #lehké #střechy

Oblíbené příspěvky:

• Vše o fóliích pod eternitové střechy
• Jak efektivně odhlučnit plovoucí podlahu
• Přírodní jógové podložky
• Vše o vyrovnávacím betonovém potěru 50 mm
• Inspirace pro modré obklady a dlažby