Obrubníky a jejich role v odvodnění zpevněných ploch

Obrubníky hrají klíčovou roli v úpravě venkovních prostor. Zajišťují oddělení a zpevnění zpevněných ploch, jako jsou chodníky, parkovací plochy, zahradní cesty a příjezdové komunikace. Kamenné nebo betonové obrubníky zamezí posunu dlaždic a opticky oddělí pochozí plochu od okolního prostoru. Proto je důležité věnovat jejich osazení péči a dodržet správný postup. Obrubníky jsou nepostradatelným prvkem při navrhování a uspořádání veřejné infrastruktury, proto se vyrábějí v různých velikostech a z různých materiálů. Jedná se o víceúčelový stavební prvek.

Výběr správného obrubníku

Sortiment betonových výrobků Best a Ferobet pro venkovní použití nabízí všestranné využití pro terasy, bazény, chodníky, okolí domu, zahradní architekturu nebo příjezdovou cestu. V nabídce e-shopů lze nalézt i užší zahradní obrubníky (šířka 50 mm), které se více hodí právě do zahrady a také kolem příjezdových cest či kolem dlážděných ploch, nebo třeba do předzahrádek k rodinným domům. V závislosti na účelu a materiálu existuje několik typů obrubníků. Před zahájením práce by nebylo špatné dozvědět se něco o vlastnostech jednotlivých typů, protože to může ovlivnit rychlost a kvalitu práce. Existují zahradní, chodníkové a silniční obrubníky. Zejména posledně jmenované musí nést velké zatížení a jsou tedy většinou silné a pevné. Jeho rozměry se pohybují od 5,5 x 20 x 100cm do 15 x 24 x 100cm.

Typy obrubníků

• Betonový obrubník s kosenou hranou ABO: Betonový obrubník s kosenou hranou ABO o rozměrech 5 × 30 × 100 cm v přírodní variantě je určen pro oddělení a zpevnění zpevněných ploch, jako jsou chodníky, parkovací plochy, zahradní cesty a příjezdové komunikace. Obrubník má rovnou vrchní hranu s jemným zkosením (úkosem) na jednom kraji, což usnadňuje vizuální přechod mezi plochami a zajišťuje elegantní zakončení zpevněných cest. Díky vysoké pevnosti a odolnosti vůči povětrnostním vlivům zajišťuje dlouhou životnost a stabilitu okolních ploch. Obrubník je mrazuvzdorný a snadno se instaluje do betonového lože.
• Technické parametry betonového obrubníku ABO:
  • Rozměry: 5 × 30 × 100 cm
  • Materiál: beton
  • Barva: přírodní
  • Použití: oddělení a stabilizace chodníků, parkovacích ploch, zahradních cest
• Neviditelné obrubníky: Pozinkovaný neviditelný obrubník pro zakončení okrajů zámkové a zatravňovací dlažby, nebo pro oddělení dvou "zahradních" ploch. Tento železný obrubník je nabízen ve výšce 140 mm. Po ukotvení se zahradní obrubník dosype zeminou do požadované výšky. Pozinkovaný neviditelný obrubník je ideálním řešením pro rozdělení zahradních ploch (tráva, mulčovací kůra, štěrk, chodníky). Díky silnému materiálu dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům a vyznačuje se vysokou pevností. Zakončení okrajů zámkové a zatravňovací dlažby. Pro oddělení dvou "zahradních" ploch. Vysoká pevnost a odolnost.
• Obrubníky z přírodního kamene: Přírodní kámen dobře zapadá do designu zahrady a je odolný po dlouhá léta. Obrubníky z přírodního kamene jsou ve srovnání s betonovými bloky poněkud dražší. Použití vysokotlakého čističe může poškodit i přírodní kámen, protože povrch může být poškozen vysokým tlakem vody.

Příprava podkladu a osazování obrubníků

Podklad je stejně jako u dlažby jednou z nejdůležitějších částí před pokládkou betonových obrubníků. Žádný obrubník nedokáže vyrovnat nedostatky nekvalitního podloží. Skladba podloží odpovídá konkrétním geologickým poměrům a předpokládanému zatížení budoucího krytu. Velmi důležité je správné a kvalitní zhutnění jednotlivých vrstev.

Postup osazování obrubníků

1. Příprava podloží: Nejprve lopatou vykopejte příkop o rozměrech 20 x 20 cm až 20 x 30 cm (dle výšky obrubníku). Pokud plánujete položit i zámkovou dlažbu, připravte si dostatečně širokou pláň. Následně vsypte podkladovou štěrkovou drť do výšky 5-10 cm. Dostatečně ji navlhčete, směs bude jinak odebírat vlhkost betonovému loži a způsobí popraskání. Před zhotovením betonového lože štěrkový podsyp řádně zhutněte. Volitelně lze zhutnit sypkou zeminu. Problém: Při výstavbě příjezdové cesty je často podceňována důležitost pečlivé přípravy podkladu pod betonovou dlažbu. Následky: Pokud je podklad nedostatečně připraven, může to vést k nerovnostem, propadání dlažby a vzniku trhlin. Řešení: Důkladné zhutnění podkladu je nezbytné. Je důležité zajistit správné odvodnění a v případě potřeby použít geotextilii nebo betonové stabilizace, která odděluje vrstvy materiálů a zabraňuje jejich promíchání.
2. Napnutí vytyčovací šňůry: Napněte vytyčovací šňůru, abyste vyznačili průběh dlažebních kostek. Dodržení požadovaného směru a výškové úrovně linie obrub se kontroluje napnutou šňůrou. Pro pokládku obrubníků se používá vytyčovací šňůra, gumová palice a vodováha.
3. Betonování obrubníků: Betonové obrubníky nebo palisády se osazují do betonového lože do zavlhlé betonové směsi (min. třídy C16/20) na pevný a zhutněný podklad, pokud dokumentace stavby neurčuje jinak. Tloušťka lože a boční opora musí odpovídat dokumentaci. Minimální tloušťka betonového lože je 100 mm a boční opora obrubníku dosahuje min. 50% výšky obrubníku. Zhotovte betonové lože ze suchého betonu (zavlhlé betonové směsi). Jeho výška musí být minimálně 10 cm (dané normou). Pro betonové lože použijte třídu C 20/25 XF3 (pakliže se obrubníky budou vyskytovat v blízkosti veřejné komunikace). Použít lze i beton třídy C 12/15 s frakcí 4-8 mm (B 15), příp. beton C16/20 (B20). Betonová směs musí být zavlhlá, tj. s menším množstvím vody než obvykle - jedná se o tzv. suchý beton. Hned po uložení betonu můžete vkládat obruby. Práce jde lépe ve dvou, položený blok vždy zajistěte poklepem gumovou palicí. Usazení prvního obrubníku a poklepání na něj. Kontrola vyrovnání obrubníku. Chcete-li nainstalovat obrubník, nejprve vykopejte kanál, ve kterém je umístěn betonový základ o tloušťce alespoň 20 cm. Beton C16 / 20 se používá na zahradní povrchy a C20 / 25 na silniční. Pro umístění obrubníků na povrchy chodníků je nutné použít beton vyšší pevnosti - například C25 / 30.
4. Osazení obrubníků: Obrubníky se většinou usazují tak, aby jejich horní plocha byla v rovině nebo mírně výše než okolní přiléhající trávník. Usazení dalších dílů obrubníku. Konečné polohování obrubníků. Výškové rozdíly obrubníků se vyrovnávají poklepem dřevěným nebo gumovým kladivem.
5. Stavba zadních podpěr: Na položené obruby zednickou lžící nahoďte betonovou opěru a zkoste ji v úhlu 45 ⁰. Dosahovat by měla alespoň do poloviny kvádru. Obrubník zpevní zámkovou dlažbu a zamezí vnikání nečistot z okolních ploch. Přitlačení zadních podpěr zednickou lžící.

Montáž betonových palisád

Pro zabudování betonových palisád platí stejné požadavky na beton základu jako pro ostatní betonové obruby. Při stavbě obrub z palisád je nutné počítat s možnou konicitou palisád a proto není možné podkládat je na sraz. Při stavbě obrub je třeba mezi palisády vkládat klínky, které zajišťují svislou polohu palisád. U obrub z palisád je vhodné udělat taková opatření, aby nebylo možné najet vozidly do těsné blízkosti obruby. Vhodným opatřením je například zvýšený pruh dlaždic podél obruby.

Montáž neviditelného obrubníku

Samotná instalace obrubníku je velice jednoduchá a zvládne ji opravdu každý. Nejprve zkypřete zeminu, popřípadě ji zavlažte a vytvořte "rýhu".

Čtěte také: Jak se vyhnout dutinám ve zdivu

Pokládání obrubníků na svahu

Obrubníky můžete osadit také pro lemování záhonů ve svahu. Postupujte podle návodu a ujistěte se, že je základ dobře zhutněn. K obrubníkům připevněte stabilní opěry a po položení obrubníky podepřete pomůckami, dokud beton zcela neztvrdne. V závislosti na typu svahu může vypadat přitažlivěji a může se s ním lépe manipulovat, pokud místo velkých tvárnic použijete menší dílce. S menšími obrubníky máte také větší flexibilitu pro zakřivené trasy nebo různé výšky.

Mezery mezi obrubníky a odvodnění

Mezi jednotlivými obrubami musí zůstat spára široká alespoň 5 mm. Ta slouží jako rezerva z důvodu tepelné roztažnosti, nikdy ji proto nebetonujte! Spáry mezi obrubníky je třeba dodržovat 3-10 mm. Spáry mezi čely obrubníků a krajníků, popřípadě dlažby nesmějí být větší než 10 mm, v obloucích až 15 mm. Problém: Expanzní spáry jsou důležitým prvkem při pokládání betonové dlažby, ale často jsou přehlíženy. Následky: Bez expanzních spár může dojít k praskání dlažby v důsledku teplotních změn. Řešení: Je důležité správně plánovat a instalovat expanzní spáry v pravidelných intervalech. Tyto spáry by měly být dostatečně široké, aby umožnily přirozenou expanzi a kontrakci dlaždic.

Aby byla instalace obrubníku kvalitní, musí být zároveň provedeno kvalitní odvádění vody z vozovky. Voda by kvůli krajnici nemohla stékat směrem k okolním pozemkům, což by znamenalo, že by zůstávala a hromadila se na vozovce. Aby se tomu zabránilo, asfaltování nebo dlažba se provádí pod mírným sklonem a podél obrubníků se ponechávají drenážní otvory a vpusti, kterými voda stéká ven. Problém: Správné spárování a odvodnění jsou často opomíjené aspekty při pokládání betonové dlažby na příjezdovce. Následky: Nedostatečné spárování a špatné odvodnění mohou vést k hromadění vody na povrchu dlažby, což způsobuje poškození, vytváření kluzkých povrchů a v zimních měsících může dojít k tvorbě ledových ploten. Řešení: Je důležité pečlivě plánovat spárování a odvodnění. Spáry mezi dlaždicemi by měly být správně vyplněny kvalitním spárovacím materiálem, který zabraňuje pronikání vody.

Funkce obrubníků a jejich design

Obrubníky lze použít na mnoha místech zahrady. Ohrazují například zahradní cesty, záhony, terasy nebo trávník. Pomocí obrubníku můžete vytvořit atraktivní a úhledný design zahrady a zároveň zajistit, aby se rostliny na zahradě nerozrůstaly a nepřerůstaly záhon. Ukážeme vám, jak připravit podklad pro obrubník, jaké tipy můžete použít pro správné usazení kamenů a jaké jsou možnosti designu s trávníkovými obrubníky.

Pokládka obrubníků končí spárováním, které by mělo být provedeno co nejpečlivěji. Spárování obrubníků zajišťuje jejich pevnost, odolnost, a hlavně zabraňuje pohybu a rozviklání. V této části práce je velmi důležitý výběr kvalitní spárovací hmoty a také správné provedení, protože vždy jedna uvolněná hrana způsobí pohyb ostatních. Pro spárování se proto nejčastěji volí cementová směs. Spáry by měly být hluboké asi 10mm pro silniční obrubníky, a 5mm zahradní.

Čtěte také: Kompletní průvodce spárováním

Odvodnění dešťových vod a klimatické změny

V současné době se velká politika chytila témat, která souvisejí s globálním oteplováním a vlivem člověka na vývoj klimatických změn. Jsem přesvědčen, že ovlivnění životního prostředí člověkem je neoddiskutovatelné. Bez ohledu na postoj hlavy státu se kolem nás tyto změny projevují ve stále větším měřítku. Zvětšováním zpevněných ploch na úkor zeleně se zabraňuje vsakování dešťové vody a zvyšuje se teplota v okolí zastavěných částí sídel. Drenážní systémy vysušují krajinu, špatně orané brázdy zrychlují odtok vody a mohl bych takto pokračovat. Problematika odvodňování nemovitostí vsakováním vyžaduje důkladné prověření celé lokality. Projektant by měl vzít v úvahu také jevy, které mohou nastat během životnosti stavby. Vsakování dešťové vody, resp. její zachycování na pozemku nemovitosti je cesta, jak snížit dramatické změny mikroklima staveb. Bylo by vhodné, aby se tento způsob řešení rozšířil i při budování komunikací.

Intenzita srážek a objem dešťové vody

Pro návrh systému odvádění dešťových vod je nutno určit hodnoty objemu dešťové srážky v závislosti na době trvání deště a jeho intenzity. Pro dimenzování potrubí vnitřní kanalizace se používá mezní hodnota intenzity deště 300 l/(s.ha). Tato hodnota zajišťuje bezpečnost střešní konstrukce proti přetížení dešťovou vodou, zatékání do střešního pláště nebo zaplavení objektu. Nižší hodnoty odtoku ve veřejné stokové síti se používají z ekonomických důvodů - na základě zkušeností předchozích generací. V současné době probíhá kritické hodnocení průtoků ve stokách, protože ve většině míst se nová zástavba posunuje proti proudu stávajících stok. Rozsáhlá nová výstavba je "naštěstí" pro horizonty podzemní vody limitována kapacitou stok. Průtoky ve stokách, které jsou vyvolány vysokou intenzitou deště, mají dobu trvání kolem 5 minut. Celkový objem dešťové vody za tak krátkou dobu není pro návrh zařízení na její zachycení rozhodující.

Hodnoty srážkových úhrnů podle dlouhodobých měření v různých nadmořských výškách jsou uvedeny v tabulce.

V některých oblastech může v důsledku geomorfologických podmínek dojít ke vzniku dešťových stínů. Např. na jihu Moravy jsou místa, ve kterých jsou roční úhrny dešťových srážek nižší než 400 mm. Srážky se na našem území vyskytují v průběhu roku nerovnoměrně. Pro některé úvahy (např. pro využití dešťové vody) a výpočty je důležité jejich měsíční rozvržení, které je uvedeno v tabulce.

Na základě statistických měření byly shromážděny údaje o velikosti intenzivních srážek v různých místech České republiky. Jejich hodnoty uvádí informativně tabulka. Intenzita dešťové srážky závisí na době trvání deště (čím kratší doba, tím intenzivnější déšť) a na četnosti (periodicitě) srážkové činnosti. Periodicita v tabulce udává kolikrát do roka se déšť určité intenzity v daném místě vyskytuje. Periodicita 5 udává, že déšť příslušné intenzity se vyskytuje 5× do roka.

Čtěte také: Jak montovat gumové pásy mezi trámy a trapéz

Pro návrh akumulace a využití dešťových vod se používají údaje o dlouhodobých srážkových úhrnech. Celkový objem dešťové vody, která napršela za několik dní, byl větší, než mohlo být v povodí zadrženo v přehradách a přirozených akumulačních prostorech - je zřejmé, že víc přehrad už nelze postavit. Proto je výhodné akumulaci rozdrobit - začínají se budovat retenční nádrže pod vozovkami, akumuluje se voda na pozemcích. V tabulce je proveden výpočet množství dešťových vod, které odteče z plochy střechy 100 m2 při dešťových srážkách různé intenzity. Součinitel odtoku v tabulce je bezrozměrná veličina, která podle druhu krytiny a sklonu střechy charakterizuje množství vody odtékající ze střechy. Z tabulky je vidět, že při nejvyšší intenzitě deště je mnohem menší celkový objem vody, který z plochy odteče, než při denním srážkovém úhrnu. Z hodnot uvedených v tabulce je patrné, že objem vody, která napršela na danou plochu, je větší při dlouhotrvajícím dešti než při přívalovém dešti.

Ohrožení objektu přívalovou srážkou dochází při nevhodném umístění objektu do cesty vodě z extravilánu. Povodňová vlna z přívalových srážek na horních tocích i velmi malých vodotečí vzniká v našich zeměpisných podmínkách obyčejně tehdy, když střed bouřky sleduje údolnici shora dolů. V mnoha vesnicích bylo zvykem nechávat mezi domy mezery asi 1 metr široké. Některé bývaly trvale volné, jiné byly uzavřeny dřevěným laťkovým plotem. Starousedlíci totiž měli v paměti, že voda z přívalových dešťů musí protéci kolem domu. Současné generace na tuto moudrost zapomínají a do mezer rozšiřují při rekonstrukcích svoje domy nebo do větších staví garáže. Pokud se takhle zazdí všechny mezery v zástavbě, přívalová voda se zachytí o zděné konstrukce.

Nejlevnější způsob zachycení dešťové vody na pozemku vsakováním je vhodné řešení terénních úprav a vytvoření terénní prohlubně s drenážní vrstvou na vlastním pozemku. Podle zkušeností nepřekročí doba vsaku a odparu v zimě týden po odměku, v létě den, dva. Bohužel stále přetrvává model budování chodníků mezi obrubníky pod úrovní okolního terénu. Z chodníků se v době dešťů stávají koryta vodoteče. Velmi důležitým podkladem pro návrh vsakování je znalost hydrogeologických podmínek řešeného místa.

Na základě výše uvedených údajů se poměrně spolehlivě může navrhnout systém vsakování včetně návrhu příslušného akumulačního objemu. Při návrhu vsakování je vhodné zkontrolovat vliv vzdutí vody v akumulaci na odvodňovanou nemovitost. Nejhorší situace většinou nastává při jarním tání sněhu, do kterého začne pršet. Voda se rýhami pro inženýrské sítě stáhne do rozpojené horniny zásypů kolem objektu. Důsledkem může být výron vody z podlahy nebo stěn sklepa. Mnohem horší situace může nastat při mělkém založení objektu v objemově nestálých zeminách - v letním období sucha zemina sníží svůj objem, ve vlhkém období se objem zeminy zase zvětší. Kolmatace filtrační vrstvy je běžný jev a závisí na množství prachových jílovitých částic, které se do systému vsakování spláchnou. Nejmenší množství takových splavenin lze očekávat na střechách budov, největší bývá ve splachu z nezpevněných svahů, nejhorší situace je během stavby. Doporučuji, aby odvodnění takových lokalit vsakováním se navrhlo povrchovým vsakováním. Splavené jílovité částice je pak možno po vyschnutí vody snadno odstraňovat. Naneštěstí takové řešení vyžaduje větší plochu, kterou nelze využít jinak než jako ozeleněnou plochu. Investor však obvykle vyžaduje co největší využití plochy areálu. Vsakovací plochy zruší ještě při realizaci nebo je zastaví později. Velmi nebezpečné bývá vyjádření geologa, že místo vsakování je téměř díra do země a tedy vsakovací kapacita lokality je obrovská. Investor se takové informace "chytí" a vidina okamžité úspory ho přesvědčí, že existuje nebezpečí budoucích potíží. Při výstavbě skladového areálu v bývalém zemníku se průzkumem zjistilo, že na okraji areálu je staré úložiště odpadu s velkou mezerovitostí. Přes toto místo byla navržena objezdná komunikace a zároveň bylo geologem doporučeno využít toto místo ke vsakování vody. Je pravda, že kapacita vsakovacího objektu je velká. Bohužel však rychlým průtokem vody dochází k prosedávání úložiště, které se projevuje propadáním vozovky.

tags: #mezery #mezi #obrubniky #odvodneni

Oblíbené příspěvky:

• jak vybrat robotický vysavač na plovoucí podlahy
• Komplexní přístup k akustice sportovišť
• Vodotěsné systémy s PVC průchodkou
• Inovace v kaskádovém projektování
• kvalitní střešní krytina charBIT