Mokré skvrny na střešní fólii: Příčiny a řešení

Když se na stropě pod střechou objeví vlhký flek, nemusí to nutně znamenat, že do střechy teče. Že s ní ale je něco v nepořádku, je jisté. Voda je jedním z největších nepřátel stavebnictví. Objeví-li se v konstrukci, je třeba tento problém řešit. Potíž je v tom, že signály v interiéru vypadají stejně, ať je jejich zdrojem zatékání nebo kondenzace. Způsob opravy je ale v obou případech diametrálně odlišný, takže je nutné příčinu správně identifikovat.

Rozdíl mezi zatékáním a kondenzací

Čím se od sebe zatékání a kondenzace zásadně liší, je vazba místa projevu poruchy a jejího zdroje. V případě zatékání se fleky v interiéru obvykle objeví úplně jinde, než je místo poruchy na střeše. Voda si totiž konstrukcí hledá tu nejsnadnější cestu (např. kolem prostupů). Když během svého putování (v souladu s fyzikálními zákony - gravitací) narazí na překážku, může se rozlévat kamkoliv dál. Někdy dokonce i vzlíná nebo je hnaná vztlakem. Jinak to funguje u kondenzace. U té bývají místa projevu a příčiny totožná.

Kondenzace a její příčiny

Kondenzace vzniká v důsledku podcenění tepelné izolace. Voda vždy kondenzuje na chladném povrchu. Pokud je tedy tepelná izolace poddimenzovaná, tak je na daném místě povrchová teplota nižší než teplota rosného bodu. Pokud do takového místa pronikne teplý a vlhký vzduch, tak na místě s teplotou pod hranicí rosného bodu zkondenzuje na vodu. Kondenzace ke svému vzniku potřebuje takové klimatické podmínky, které vyvolají vznik rosného bodu na povrchu stavební konstrukce. Proto k ní nedochází za tepla.

Kondenzace je nejčastější v místech, kde je málo tepelné izolace. Platí to jak pro celé plochy, tak pro detaily. Dalším častým místem jsou střešní okna a jejich okolí. Velkým problémem pak je kondenzace ve vzduchové mezeře ve střešní skladbě, v důsledku špatně navrženého nebo špatně provedeného větrání střechy. Střechy dvouplášťové musejí být větrané. Když je větrání nedostatečné, případně neexistuje vůbec, dochází ke kondenzaci. Tyto situace vznikají zejména tam, kde je skladba střechy na první pohled zavádějící. Typickým příkladem jsou bungalovy s nízkou stanovou či valbovou střechou. Tepelnou izolaci mívají uloženou na zatepleném podhledu, nad kterým je ještě špička střechy - nezateplená a neodvětraná. Kondenzace vázaná na nízké teploty je ideálním prostředím pro vznik plísní. Problémem je tento jev zejména u dřevěných nosných konstrukcí, na něž mají dřevokazné houby výrazně destrukční vliv.

Příklad z praxe: Mokré krovy pod střešní fólií

V jednom případě se jednalo o půdní prostor cca 100m2, kde by měl být podkrovní byt a kvůli podstřešní fólii se dělala nová střecha. Typ fólie je Onduss Air 135 s nápisem směrem ven. Závada se projevovala mokrými fleky na boční straně krovů, skoro na každém krokvu. Měření vlhkoměrem potvrdilo přítomnost vlhkosti. Střecha je sedlová, rok a půl stará, a panuje podezření na špatně provedenou montáž střechy.

Čtěte také: Komplexní řešení vlhkosti ve sprše

Kolem nových střešních oken jsou fleky vždy a všude, což ukazuje na špatnou montáž střešních oken. Zajímavé je, že fleky jsou i tam, kde žádné střešní okno není. Skladba střechy zvenčí: betonová taška KM Beta, latě, kontralatě, pojistná fólie. Spodek domu je normálně obytný a vytápěný. Skladba stropu směrem odspoda na půdu/ke střeše: prkenný rákosový záklop, 24cm minerální vaty a prkenný pochůzný záklop/podlaha na půdě. V tomto případě by mohlo jít o špatně položenou krytinu nebo nedostatečné větrání ve střešní skladbě.

Zatékání a jeho projevy

Zatékání je daleko složitější fenomén než kondenzace, navíc může mít mnoho příčin a projevů. Platí pro něj však jedno základní pravidlo: Všechny stavební konstrukce (včetně vodotěsných izolací a klempířských prvků) zatékání předem signalizují. To znamená, že se nejprve objeví malý flek. Ten se postupně rozrůstá nebo fleků přibývá. Zatékání je proces, který začíná a postupně se zvětšuje. Dlouho dopředu signalizuje, že se děje něco špatného.

O zatékání hodně prozrazují jeho projevy. Překrývající se vlhkostní mapy různého stáří svědčí o jedné poruše (perforaci), kterou při každém dešti zateče. Pokud však na stropě nejsou stopy po opakujícím se zatékání a vysychání, pak to vypadá na jednorázovou havárii. Pak záleží na tom, zda k havárii došlo krátce po dokončení stavby nebo až po mnoha letech bezporuchového fungování. Ve druhém případě je skoro jisté, že se jedná o havárii. Jde-li však o právě dokončenou novostavbu, pak je otázkou, zda se zatékání bude opakovat.

Zatékání do střechy má vždy souvislost se srážkami. Pokud se zjistí, že zatéká přes střechu (např. hliníkový plech) a voda stéká po střešní fólii pryč, ale na některých místech přes tu fólii prosákne, je nutné najít příčinu. V jednom případě bylo zjištěno, že impregnační nástřik krovů zevnitř stavby postříkal i fólii, což ji narušilo. I když by se vyřešilo zatékání přes střechu, je otázkou, zda by se tam i tak neobjevovala kondenzovaná voda.

Degradace střešní fólie

Střešní fólie stárne v čase a její povrch může degradovat působením UV záření. Postupně ubývá a mizí vrchní krycí vrstva měkčeného PVC. Tím dojde k tomu, že některé fólie se časem stanou nesvařitelné. To znamená, že na ně nelze natavit další vrstvu krytiny, např. záplatu při lokální opravě, nebo límec nově osazeného prostupu. Povrch staré fólie se nespojí s novou záplatou.

Čtěte také: Role PU pěny pod omítkou při řešení vlhkosti

Různé zbarvení hydroizolačního povlaku z fólií mPVC signalizuje různé stárnutí jednotlivých částí tohoto povlaku. Pomocí vizuální defektoskopie, například snímkováním z dronů, je možné identifikovat anomálie, které nejsou při procházení po střešním plášti patrné. Tato analýza může sloužit k posouzení systému a rozsahu stárnutí.

Při zvyšování procenta plniva v mPVC fólii přistupuje další druh poruchy, a to technologický - kdy hydroizolační materiál jde jen velmi špatně a nespolehlivě svařit. Variantou na tuto situaci je zvyšování procenta plniv v průběhu životnosti. Postupně migrující změkčovadlo snižuje hmotnost výsledného výrobku, kde poměrově se zvětšuje podíl plniv. Z některých fólií se mohou časem uvolňovat změkčovadla, fólie mění svoje mechanické vlastnosti, stává se tvrdá a křehká. Zajímavá závada, kterou pozoruji v posledních letech. Částečky fólie zmizí. Nejsou tam, vypaří se, ukradnou je mimozemšťani.

Na první fotografii je obraz vnějšího povrchu fólie, který byl odebrán z přesahu krytého proti vlivu UV záření. Na druhém obrázku je fotografie povrchu po 4 letech na slunci jižní Moravy, kde došlo k výrazné evaporaci změkčovadel z tohoto materiálu. Z toho důvodu také došlo ke zmenšení hmoty vystavené tomuto UV záření a popraskání hmoty ve formě mikrokrokodýlingu, což je ekvivalent krokodýlingu u asfaltových hydroizolací.

Nesvařitelnost fólií

Zkouška svařitelnosti spočívá v natavení pruhů nové fólie na stávající krytinu. Nesvařitelné jsou čím dál tím mladší fólie. Na začátku svojí kariéry jsem nacházel fólie nesvařitelné dejme tomu po 15, 17 letech provozu krytiny. Později jsem začal nacházet fólie nesvařitelné již po 10 či 12 letech provozu. V posledních pěti letech (psáno 2020) jsem nacházel fólie nesvařitelné i po 8 letech provozu. No a dva nejnovější objevy (2020) jsou fólie nesvařitelné již po pouhých 6 letech expozice na střeše!

Nesvařitelnost fólie ještě nemusí znamenat nutnost okamžité výměny krytiny. Pokud je (nesvařitelná) krytina jinak v pořádku a neteče, může sloužit ještě pár let.

Čtěte také: Cement ve stavebnictví

Srovnání nesvařitelnosti fólií v čase

Následující tabulka ukazuje, jak se zkracovala doba, po které se střešní fólie stávaly nesvařitelnými:

Období Doba provozu do nesvařitelnosti
Začátek kariéry 15 - 17 let
Později 10 - 12 let
Posledních 5 let (do 2020) 8 let
Nejnovější objevy (2020) 6 let

Řešení problémů

Oba typy poruch, zatékání i kondenzace, mají jeden společný důsledek. Obojí způsobuje degradaci stavebních materiálů, které jsou vystaveny působení vody. Proto je jak u kondenzace, tak u zatékání vždy nutné odstranit jejich příčinu. Snaha napravit pouze důsledek, jakési kosmetické zamaskování zatečení, bude mít pouze krátkodobý efekt.

Oprava kondenzace

Problémy způsobené kondenzací je možné vyřešit přidáním tepelné izolace, eliminací tepelných mostů a v extrémních případech taky vložením topných prvků. Způsobuje-li kondenzaci nadměrná vlhkost vzduchu, pak pomůže větrání nebo ve velkých prostorách klimatizace.

Oprava zatékání a poškozené pojistné fólie

U zatékání je důležité najít místo poruchy a provést jeho opravu. Způsob opravy se bude lišit podle toho, kde se porucha nachází. Naopak jednotné doporučení platí pro řešení projevů zatékání. Opravy omítek a výmaleb po zatékání nejsou jednoduchou záležitostí. Navíc je tu riziko, že ani po opravě zátoky zcela nezmizí. Čím masivnější a dlouhodobější totiž bylo zatékání, tím se úměrně zmenšuje pravděpodobnost, že se je podaří překrýt. Voda s sebou totiž nese výluhy z materiálů, kterými postupuje. Právě ony následně celou konstrukci probarvují. Řádná oprava zatečení by proto neměla vynechat odstranění původní omítky, a teprve pak by měla být nahrazená novou omítkou.

Pojistná střešní fólie je sice relativně odolná, poškodit se ale přesto může třeba neopatrnou manipulací nebo při pádu nářadí. Poškozená fólie je vážnou závadou a značně snižuje funkci střechy. Oprava takového defektu naštěstí není vůbec složitá. Nejdůležitější je díru ve fólii vůbec odhalit. Buď o ní víte přímo, nebo na ní přijdete v průběhu kontroly. Zkuste projít celý půdní prostor a bedlivě sledovat, kudy do něj přes fólii vniká světlo. Právě to je místo, kde může být hydroizolační vrstva poškozena.

Postup opravy poškozené fólie

  1. Místo kolem protržené fólie řádně očistěte, jinak lepicí páska nebude držet. Dbejte hlavně na pečlivé vyfoukání pilin, které na fólii mohly zůstat po tesařských pracích.
  2. Vystřihněte si odpovídající rozměr opravné lepicí pásky a přiložte ji na otvor.
  3. Pásku s citem přitlačte a zafixujte. Důležité je otvor pečlivě utěsnit. Páska je samolepicí, nepotřebujete tedy žádné lepidlo.
  4. Proveďte zkoušku těsnosti. Stačí místo přelepené díry polít vodou z PET láhve. Voda nesmí prokapávat. Pokud nikde nic neteče, máte hotovo. V opačném případě bude nutné otvor přetěsnit a opravu opakovat.

Opravná páska je paropropustná, není třeba se tedy obávat, že by omezila funkci fólie. Při práci na střeše je vždy nutné dodržovat bezpečnostní opatření.

Kondenzace i zatékání se mohou překrývat nebo vyskytovat současně na jednom místě. Pokud potřebujete poradit nebo máte jakýkoli jiný stavební problém, doporučuje se využít odborného poradenství.

tags: #mokre #skvrny #na #folii #strecha #příčiny

Oblíbené příspěvky: