Pórobeton z popílku: Výroba a vlastnosti pro moderní stavebnictví

Pórobetonové tvárnice patří mezi nejvyužívanější stavební materiály současnosti a za poslední roky si získaly velkou oblibu. I když z pórobetonu stavíme domy kratší dobu než z pálených cihel a dříve jsme tuto surovinu známou jako plynosilikát využívali spíše jako nenosný izolační materiál, dnes patří ke komplexním stavebním systémům. Ten zahrnuje obvodové a vnitřní nosné i nenosné stěny, stropy, střešní konstrukce, schodišťové stupně, okenní a dveřní překlady.

V současné době všichni renomovaní výrobci nabízejí nejen zdicí tvárnice, ale i kompletní systémy na stavbu stěn a stropů.

Historie a vývoj pórobetonu

Vznik pórobetonu se datuje do první poloviny 20. let minulého století a jde tedy o relativně velmi mladistvý beton. Rodištěm pórobetonu bylo Švédsko. Země tehdy čelila rychle rostoucím požadavkům na zásobování stavebním dřevem, jehož těžba, zpracování a doprava ze stále vzdálenějších míst byly čím dál složitější a dražší. Autoklávový pórobeton v polovině 20. let minulého století významně zdokonalil švédský architekt a inovátor Dr. Johan Axel Eriksson, a to ve spolupráci s profesorem Henrikem Kreügerem v Královském Institutu Technologie ve Stockholmu. Prvně jmenovaný Eriksson na jeho výrobu zformuloval recept už roku 1923. Vlastní proces výroby byl pak patentován v roce 1924 a v roce 1929 byla v městě Yxhult ve Švédsku zahájena výroba pod zkratkou Y-Tong, odvozené z původního názvu "Yxhults Ånghärdade Gasbetong" (párou tvrzený plynobeton).

Původní pórobeton Ytong byl ve Švédsku vyráběn s obsahem kamencové břidlice, jejíž spalitelný obsah uhlíku se tehdy ukázal jako prospěšný ve výrobním procesu. Později se ale ukázalo, že břidlice obsahovala stopový obsah přírodního uranu, a proto Ytong v roce 1975 recepturu pozměnil, takže nová formulace obsahovala pouze křemenný písek, sádru, vápno, cement, vodu a hliníkový prášek. Popisované nové řešení mělo nad rámec ochrany zdraví ještě další nápadný přesah: nový Ytong byl čistě bílý. Ytong ovšem nezůstal sám. Další obchodní značka Siporex, která reprezentuje pórobeton, byla založena také ve Švédsku, a sice v roce 1939. Tento typ lehkého betonu byl vyvinut v roce 1930 výzkumným týmem pod vedením inženýra Ivara Eklunda a profesora Lennarta Forsena. Její dnešní následník Siporex AB drží licence a vlastní závody ve 35 místech na celém světě. V ČR je také dobře znám pórobeton HEBEL.

Y-Tong a Hebel byly celou druhou polovinu dvacátého století hlavními výrobci pórobetonu a jejich působení se rozšířilo po celém světě. V roce 2000 se Y-Tong a Hebel spojily a v roce 2002 byly obě koupeny společností Haniel Bau Industrie a dále existují pod názvem Xella. Velice významným aktérem je také skupina H+H Group, jejíž počátky sahají do roku 1909. Po historickém exkurzu se přesuneme do přítomnosti. Pórobeton je dnes hojně vyráběn v mnoha společnostech a jejich pobočkách, zejména v Evropě a Asii. Část se ho vyrábí také v Severní i Jižní Americe, v Africe je výrobní závod v Egyptě. Největším světovým odbytištěm pórobetonu je dnes Čína, která je s několika stovkami výrobních závodů i jeho největším světovým producentem.

Čtěte také: Vše o pilách na pórobeton

Současná situace v Evropě a ČR

V evropském srovnání je největším výrobcem pórobetonu Polsko, následované Německem, Rumunskem a Spojeným královstvím. Další místa zaujímají Česká republika a Slovensko. Na úplném chvostu jsou Estonsko, Finsko a Skandinávie, přestože právě ta dala pórobetonu vzniknout.

Co se týče České republiky, největším výrobcem autoklávovaného pórobetonu je Xella CZ, s.r.o. s ročním objemem cca 800 000 mil. m3 z provozoven Hrušovany u Brna, Chlumčany a Horní Počáply. Následuje PORFIX CZ a.s.

Výroba pórobetonu

Bílé pórobetonové tvarovky se vyrábějí z přírodních surovin, jako je křemičitý písek, cement, vápenec a voda. V šedé variantě nahrazuje křemičitý písek elektrárenský popílek. Moderní tvarovky se vyrábějí z takzvaného fluidního popílku, získávaného při spalování uhlí při relativně nízké teplotě v odsířených elektrárnách, který splňuje nejpřísnější ekologické normy.

Pórobeton se dělí podle použitého plniva (písek nebo popílek) a obsahu pojiva (vápno a cement). Lidé pórobeton nejčastěji rozlišují podle barvy: bílý - pískový a šedý - popílkový. Bílý pórobeton se vyrábí z křemičitého plniva (písku), pojiva, vody a plynotvorné přísady, proto má bílou barvu. Šedý pórobeton obsahuje místo písku jiné plnivo - elektrárenský popílek. Oba typy, bílý i šedý, jsou na přírodní bázi.

Pórobeton vzniká z běžně dostupných přírodních surovin. Základními surovinami je křemenný písek, cement a vápno, v minulosti to u nás býval také popílek. Základní suroviny se nejprve důkladně mísí s vodou a poté i s pomocnými surovinami za vzniku vazké, avšak tekuté hmoty, připomínající kaši. Ta se ihned nalije do formy, kde v silně zásaditém (alkalickém) prostředí dochází k sérii exothermních (teplo uvolňujících) reakcí, při kterých vzniká plynný vodík. Lehké bublinky vodíku, které v hojné míře přitom vznikají, mají sice tendenci stoupat vzhůru, ale vysoká hustota a vazkost prostředí to neumožňují. Setrvávají proto na místě, případně se sdružují do větších bublin a materiál tak pórovatí a zároveň kyne. Po nalití do formy dojde díky produkci bublin do 15 minut ke zvětšení objemu materiálu až 4× a ke vzniku vysoce porézního materiálu.

Čtěte také: Jak na efektivní řezání pórobetonu

Potřebnou tvrdost a pevnost dostane pórobeton až v autoklávu. Smyslem autoklávování je odstartovat a nechat proběhnout hydratační reakce, díky nimž se tvoří chemické vazby mezi přítomnými složkami za vzniku nových minerálů, speciálně tobermoritu (5CaO · 6 SiO2· 5H2O). Děje v autoklávu tedy připomínají proces tvrdnutí a zrání u klasického betonu, který je však urychlen extrémními podmínkami. Autokláv je vlastně velký tlakový hrnec, v němž nastavujeme teplotu a tlak tak, aby vznikal tobermorit. Ten je výsledkem souběžné hydratace křemičitého písku a vápna za zvýšené teploty a vlhkosti, při které vznikají pevné chemické vazby mezi kyselým plnivem a zásaditým pojivem. A tato hydratace, a speciálně tobermorit, probíhá výhradně přes tekutou fázi. Proto má na vznik pevné struktury vliv rozpustnost základních složek. Optimální stav tak nastává v bodě shodné rozpustnosti β-křemene a Ca(OH)2, k čemuž dochází při teplotě 174-193 °C.

Výroba pórobetonu je proti obvyklým stavebním materiálům podstatně méně energeticky náročná a velice efektivní - z 1 m3 surovin se vyrobí 5 m3 finálního produktu.

Vlastnosti pórobetonu z popílku

Mezi nejdůležitější technické vlastnosti materiálů, podle nichž lze posuzovat vhodnost pro použití při stavbě obvodové konstrukce rodinného domu, patří kromě schopnosti akumulace tepla také tepelný odpor a difuzní propustnost pro vodní páru.

Pórobetonová tvárnice má v celém profilu stejnorodou jednolitou hmotu, z toho vyplývají ve všech směrech stejné vlastnosti - pevnost, tepelně izolační a akustické vlastnosti a konstantní protipožární odolnost, čímž se zásadně liší od většiny stavebních materiálů. Lze ji jednoduše dělit a vytvářet i nepravoúhlé půdorysy.

Pórovitá struktura pórobetonu je výhodná z hlediska téměř všech sledovaných parametrů. Objemová hmotnost je nízká, což šetří náklady při dimenzování nosných konstrukcí, ale i při dopravě a zpracování. Pórovitá struktura při své vlastní nízké hmotnosti velmi dobře snáší působení tlakových sil. Póry jsou výhodné i z hlediska zvukověizolačních schopností, protože absorbují část zvukové energie. Struktura pórobetonu má svoje výhody dokonce i u vlastností takových parametrů, jako jsou nasákavost, vzlínavost a mrazuvzdornost. Póry jsou uzavřené a přerušují kapiláry, a tak voda může vzlínat pouze do malé výšky, přičemž pohyb vody je celkově velmi pomalý, takže ani po silném dešti nepronikne vody zboku do stěny hlouběji než 25 mm. Dalšími výhodnými vlastnostmi pórobetonu jsou nehořlavost a ekologická nezávadnost.

Čtěte také: Průvodce frézováním pro stavebníky

Tepelněizolační vlastnosti

Přítomnost velkého obsahu pórů dodává pórobetonu jeho výborné tepelně izolační vlastnosti. Pórobeton je ve srovnání s betonem, hutnou keramikou nebo kamenem díky jeho vysoce porézní struktuře dobře porézní a díky tomu výborně tepelně izoluje. Tepelněizolační vlastnosti souvisejí s objemovou hmotností výrobku. Čím je nižší, tím více pórů výrobek obsahuje, a proto lépe tepelně izoluje. Běžně se prodávají tvárnice s nižšími třídami objemové hmotnosti, aby bylo dosaženo co nejvyššího tepelného odporu konstrukce a maximálních úspor v nákladech na vytápění.

Systém pórobetonových bloků je navržen tak, aby obvodová zeď tloušťky 375 mm postavená jednoduchou technikou jednovrstvého přesného zdění s plnoplošně maltovanou ložnou spárou tloušťky od jednoho do tří milimetrů a při oboustranném omítnutí dosáhla hodnoty tepelného odporu, která plně vyhoví současné normě a přiblíží se její doporučené hodnotě R = 3,83 m2KW-1. Zdivo z tvarovky z fluidního popílku o tloušťce 400 mm pak dosahuje hodnoty R = 3,17 m2KW-1. Při použití přesných zdicích tvárnic o tloušťkách 375 mm není potřebné dodatečné zateplení.

Pórobeton lze napěnit tak, že se chová jako tepelná izolace. To je případ pórobetonové izolace Multipor se součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,045 W/(m.K) a objemovou hmotností 115 kg/m3. Ani zdicí tvárnice s nosnou funkcí nejsou pozadu. Termoizolační tvárnice Lambda Q s objemovou hmotností 300 kg/m3 mají součinitel λ = 0,077 W/(m.K) při zachování pevnosti ve třídě P2.

Při porovnávání energetické náročnosti rodinného domu na vytápění má stěna z Ytongu Lambda+ tl. 375 velmi podobnou spotřebu energie jako stěna masivně zateplená izolantem z polystyrenu tl. 200mm. Jednovrstvé řešení nevytváří podmínky pro vznik plísní mezi konstrukcí a zateplením, dosahuje nejvyšší požární bezpečnosti a odolává destrukci způsobenou škůdci.

Akumulace tepla - ochrana před horkem i zimou

Pórobeton má dostatečnou akumulační schopnost, aby překlenul venkovní teplotní výkyvy bez nutnosti reakce otopné soustavy, překlene i krátkodobé výpadky topení nebo intenzivní vyvětrání. Zároveň má dostatečně nízkou tepelnou vodivost na to, aby se krátce po spuštění otopné soustavy prohřály pouze povrchové vrstvy zdiva, nikoli celý jeho objem, a v obydlí se rychle rozhostilo příjemné teplo, které sálá i z ohřátých zdí. Při konstantním výkonu vytápění a zimním rozdílu nočních a denních teplot až kolem 20 °C se vnitřní výkyvy povrchové teploty na zdi pohybují kolem 0,8 °C, zatímco u lehké konstrukce, jež je tvořena převážně izolantem, to je výkyv přes 6 °C, což už je pro pocit pohody velmi nepříjemný rozdíl.

Tato vlastnost obvodového i vnitřního zdiva nabízí stabilní interiérovou teplotu na příjemné úrovni bez vln horka nebo chladu. Pórobeton tomuto akumulačnímu požadavku vyhovuje a jako novou hodnotu nabízí tepelnou izolaci, která sníží výdaje na vytápění nebo chlazení ve studeném, resp. teplém období.

Difuzní propustnost - zdi musí dýchat

O difúzně propustném zdivu se říká, že dýchá. To znamená, že mikropóry a mikrokapilárami zdiva relativně snadno procházejí molekuly vodní páry a vzduchu, a tak vyrovnává změny vlhkosti při běžném provozu jako je koupání nebo praní. Do difuzně propustného zdiva proto může vodní pára nejen snadno vstupovat, ale stejně snadno může také vystupovat. To má význam tehdy, když zdivo z jakéhokoliv důvodu zvlhne. Pokud je difuzně propustné, je naděje, že rychle vyschne. Jestliže je ale zdivo tepelně izolováno z vnější strany pěnovým plastem, jehož difuzní propustnost může být až desetkrát menší, může vlhkost do zdiva snadno zevnitř vstupovat, ale špatně vystupuje ven a v mrazivém počasí v konstrukci kondenzuje.

Základní stav pórobetonu je být suchý. Pórobeton spontánně neabsorbuje vzdušnou vlhkost. Je však difúzně velmi otevřený, takže při velkém poklesu venkovní teploty vlhne v místech vzniku rosného bodu. Jsou-li parametry pórobetonu na úrovni Lambda YQ, výpočet říká, že v obvodové konstrukci kondenzuje pára od teploty -13 °C níže, jinak je konstrukce v režimu vysýchání (při vnitřní teplotě 20 °C a rel. vlhkosti 40 %). Stavby z pórobetonu jsou prodyšné a nepotýkají se s kondenzací vodních par a související tvorbou plísní.

Ytong není nasákavý, je to mýtus. Díky uzavřeným pórům nedochází k volnému šíření vody materiálem a Ytong nasaje několikanásobně méně vody než cihelný materiál, který díky kapilární struktuře transportuje vodu až do výše jednoho podlaží. Nasákavost Ytong je menší než u pálené cihly. Ytong odolá mrazu, i když je předtím vystaven vodě. Cihla mrazu neodolá, protože kapilární struktura nám funguje stejně jako láhev s vodou umístěna do mrazáku. Led se rozpíná a láhev nám roztrhá, stejně jako cihlu. Díky předchozím vlastnostem Ytong odolává povětrnostním podmínkám po desetiletí i bez venkovní fasády.

Mechanické a zvukověizolační vlastnosti

Objemová hmotnost tvárnice se pohybuje mezi 550 a 850 kg/m3. Nízká hmotnost tvárnice a vysoká pevnost umožňují budování všech druhů běžných objektů, výrazně snižují namáhavost práce a zvyšují její produktivitu. Výrobky z pórobetonu se prodávají v několika pevnostních třídách s garantovanou pevností v tlaku od 2 do 4,4 MPa. Při stavbě klasického dvojpodlažního rodinného domu (přízemí s podkrovím), není-li v projektu předepsáno jinak, je pro obvodové zdivo dostačující pevnost tvárnic v tlaku 2 MPa. Označení tvárnic P2 znamená minimální zaručenou pevnost v tlaku 2 MPa. Druhá část označení - číslo 400, 500 a jiné - znamená maximální objemovou hmotnost ve vysušeném stavu. S ohledem na to, do jaké míry je pórobeton vylehčený - objemová hmotnost tepelněizolačních a zároveň nosných zdicích tvárnic dosahuje výjimečné hodnoty necelých 300 kg/m3 - dobře plní i nosnou funkci ve třídě P2. To odpovídá pevnosti min. 2 MPa.

Masivní pórobetonové tvárnice poskytují zvukovou izolaci odpovídající normám. Pro ochranu před hlukem se nabízí použití příslušné vápenopískové tvárnice Silka.

Protipožární odolnost

Podle mezinárodních technických norem patří pórobeton mezi materiály nehořlavé (požární odolnost stupně A), takže se používá i při stavbě protipožárních stěn. Stěny od tl. 125mm a výše mají požární odolnost 180 minut a stěna tl. 75mm a 100mm má požární odolnost 120 minut. Nejen přestupem plamene se šíří požár objektem.

Trvanlivost a ekologická nezávadnost

Proces autoklávování, kterým se urychluje proces tvrdnutí pórobetonu a doprovodné chemické reakce, vede k mimořádně vysoké pevnosti a stabilitě, tzn. trvanlivosti pevné fáze materiálu. A tak přestože je materiál velmi řídký, je tvarově stabilní a v čase stálý, tedy tvarově trvanlivý. S tím je úzce spjata vysoká odolnost pórobetonu vůči atmosférickým, chemickým, tepelným a biologickým vlivům. Domy postavené z Ytongu nepředstavují žádná zdravotní rizika, naopak vytváří zdravé klima. Ytong je ekologický a snadno recyklovatelný materiál. Pro výrobu pórobetonu Ytong platí jednoduchá rovnice: písek + cement + vápno + voda + přírodní hliník = Ytong. Při výrobě se nepoužívají žádné odpadní ani druhotné suroviny! Pórobeton je nejčistší stavební materiál na trhu, obsahuje jen čisté přírodní suroviny, žádné těžké kovy a škodlivé látky ani odpadní materiál či druhotné suroviny jako je popílek. Ytong je od roku 1928 první obchodní značkou stavebního materiálu na světě. Historie značky se začala psát v tomto roce, od této doby se výrobní postup materiálu nezměnil, dnešní materiály se vyrábějí z kvalitnějších surovin a různé objemové hmotnosti se upravují poměrem těchto surovin, ne přidáváním různých chemikálií či jiných látek do výrobního procesu. Proto Ytong může říct, že životnost materiálu je prověřena praxí a ne pouze laboratorními testy.

Použití pórobetonu a jeho opracovatelnost

Pórobetonové tvárnice lehce opracujeme běžným řemeslnickým nářadím, lze je řezat, brousit a frézovat, jednoduše a rychle vytvoříme drážku pro elektroinstalaci. Díky snadnému řezání, drážkování a vrtání jsou pórobetonové tvárnice oblíbené i mezi svépomocnými stavebníky. Na řezání můžete použít i ruční pilu, jednoduché drážky pak zhotovíte během chvilky pomocí ručního drážkovače. Elektrické nářadí samozřejmě práci usnadní, jeho použití ale není nezbytné. Tento materiál je velmi dobře opracovatelný, a proto není problém vytvořit z něho různé oblouky, klenby a zalomení, a to bez zbytečných ztrát. Při zdění lze využít i odřezky, díky čemuž se minimalizuje odpad.

Nízká objemová hmotnost tvárnice a vysoká pevnost umožňují budování všech druhů běžných objektů, výrazně snižují namáhavost práce a zvyšují její produktivitu. Systém spojování styčné spáry na pero a drážku bez maltování a praktické úchopové kapsy výrazně zjednodušují a zrychlují osazování tvárnic. Přesné pórobetonové tvárnice (vyrábějí se s maximální odchylkou 2 mm) se lepí tenkou vrstvou tmelu, a tak eliminují tepelné ztráty vznikající prostupem tepla maltou. Výškovým modulem tvárnic vyráběných u nás je výška 250 mm. Pro vytvoření stěny jsou k dispozici všechny doplňky, jako jsou nosné i nenosné překlady, věncové tvárnice pro zateplení betonových ztužujících věnců, bednicí U-tvárnice k vytvoření věnců nebo delších překladů a součástí systému je i tenkovrstvá lepicí malta. Pro bezproblémové spojování příček s nosným zdivem se dodává spojka z plechu z nerezu. Jestliže k uskutečnění vizí investora či architekta nestačí ani takovýto široký sortiment výrobků, přichází další bonus v podobě jednoduché opracovatelnosti pórobetonových tvárnic. Celý systém je zaměřen na zmenšení počtu mokrých procesů. Díky nízké objemové hmotnosti pórobetonové hmoty lze vyrábět relativně velké tvárnice, takže u některých značek potřebujeme do metru čtverečního šest sedm kusů. Takovýto systém snižuje počet maltovaných spojů a celkově snižuje počet úkonů při zdění.

Rozměry a specifikace

Systém tvarovek pro hrubé stavby z pórobetonu se vyrábí nejčastěji v šířkách 200, 250, 300, a 375 mm, standardní výška tvarovky je 249 (250) mm, délka 399, 499, 599 mm. Rozměry nejčastěji prodávaných tvárnic pro obvodové zdivo jsou: šířka 250, 300, 375 mm, výška 250 mm, resp. 249 mm a délky 500 mm, resp. 599 mm (záleží na výrobci). V definování přesných tvárnic je odchylka pro skupinu s menší přesností: délka 3 mm, šířka a výška 2 mm. Tvárnice na nosné a obvodové stěny mají do sebe zapadající pera a drážky. Díky tomu se při zdění používá malta pouze v horizontálních spárách. Přesné tvárnice se vyrábějí hladké, s perem a drážkou a s perem a drážkou a úchytnou kapsou.

Součástí systému jsou nejen stavební prvky - nosné a nenosné překlady, věncovky, schodišťové stupně, příčkovky, stropní a střešní dílce - ale také malty, omítky a nářadí. Ytong nenabízí jen nízkoenergetické bydlení, ale také nadstandardní vnitřní prostředí. Ryzí přírodní skladba materiálu a jeho tepelně-izolační vlastnosti vytvářejí ideální mikroklima. Ytong neobsahuje žádné škodliviny pro naše zdraví a optimálně reguluje teplotu i vlhkost v interiéru.

Montáž a omítání pórobetonu

Díky mimořádné přesnosti při výrobě s rozměrovou tolerancí 1 až 2 mm jsou pórobetonové prvky předurčeny pro přesné zdění na tenkovrstvé maltové lože. Využití technologie tenkovrstvého zdění umožňují tvárnice vyráběné s velkou přesností. Mezi stavebníky se vžil pojem lepení a místo malty slovo lepidlo. Výhodou je, že k vyzdění 1 m3 stěny vystačíme se 14 kg malty. Míchačky ani pracovníka k její obsluze není třeba a snižují se i náklady na dovoz písku.

První řada a rohy

Na základový pás nebo základovou desku naneseme po očištění penetrační nátěr. Aby ve stěnách nevzlínala voda, pod první řadu tvárnic rozprostřeme hydroizolační pásy podle projektu. Musejí mít šířku minimálně 500 mm. Izolace nesmí být přerušená, proto pásy spojujeme částečným roztavením nebo zastudena lepením tak, jak to předepisuje výrobce hydroizolačního materiálu.

Jako první vždy položíme tvárnici v nejvyšším rohu základové desky, perem na vnější stranu. Tvárnici usadíme na vápenocementovou maltu o tloušťce minimálně 20 mm. Překontrolujeme vodorovnost a výšku osazení rohové tvárnice. Celou první řadu tvárnic ukládáme na vápenocementovou maltu, jejíž tloušťka se mění v závislosti na nerovnosti základu, minimálně však musí být 20 mm. Dbáme na rovinnost ve vodorovném směru. Proto napneme provázek od rohu po roh. Svislost kontrolujeme vodováhou.

Zdění dalších řad

Při ukládaní vyšších řad dbáme na přímost a vodorovnost (zednický provázek) a svislost (olovnice, vodováha). Před lepením další řady tvárnic očistíme povrch ložné spáry od prachu a nečistot. Zdicí maltu nanášíme zednickou lžící. Správnou vazbu tvárnic dodržujeme, i když vynecháme otvor ve zdi, stejně tak při zalomení. Svislé spáry musíme převazovat nejméně 100 mm. Na vnitřní nosné stěny se používají tvárnice s vyšší pevností a objemovou hmotností, zatímco na obvodové stěny tvárnice s co nejnižší objemovou hmotností, a tím i s nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Pokud používáme hladkou tvárnici bez pera a drážky, nanášíme maltu i na svislý spoj. Tvárnici přiložíme k sousední tvárnici co nejtěsněji a teprve pak ji položíme na vrstvu malty. Při vodorovném posouvání tvárnice by se mohlo stát, že maltu natlačíme ke svislé spáře a vznikne vzduchová mezera nevyplněná spojovací maltou.

Omítání a ochrana

Pórobetonové tvarovky jsou expedovány při třicetiprocentní vlhkosti, která se po zpracování usazuje na 6-9 %. Vzhledem k tomu, že pórobeton obsahuje systém makro- a mikropórů, zdivo reaguje na relativní vlhkost vzduchu. Tvarovky musí být až do okamžiku zabudování chráněny proti dešti a pokud je to možné, je vhodné nechat hrubou stavbu před aplikací omítek vymrznout; jinak se omítá nejdříve osm týdnů po zabudování. Výrobci důrazně doporučují používat pouze zdicí malty a suché omítkové směsi dodávané jako součást stavebního systému, protože obsahují speciální přísady, které zaručují, že stavebně fyzikální vlastnosti malty a omítky a tvárnic budou ve vzájemném souladu. Tím je zaručeno, že zejména při tvrdnutí malty, ale také při rychlých změnách teplot již vyzrálé konstrukce nedochází na rozhraní s pórobetonem ke vzniku vysokých napětí a následně prasklin, které vedou ke ztrátě soudržnosti spoje. Teplota vzduchu během tuhnutí a tvrdnutí malty nesmí klesnout pod + 5 °C.

Kvalitní práce podtrhne kvalitní materiál. Aby byly zachovány výjimečné vlastnosti zdiva Ytong a stěna mohla „dýchat“ je nutné stěnu správně omítnout. Na vnitřní stranu proto patří sádrové nebo vápenosádrové omítky a na vnější stranu patří lehčená minerální nebo tepelněizolační omítka.

tags: #pórobeton #z #popílku #výroba #a #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• jak funguje pojistná hydroizolace JUTAFOL D
• Jak splnit požadavky na plovoucí podlahy při kolaudaci
• Vše o ochranných nátěrech
• Význam ozdobného soklu pro izolaci
• Makita 197005-0: Nezbytnost pro práci s vodicí lištou