Montáž a kotvení expandovaného polystyrenu (EPS) na beton a OSB desky

Zateplení fasády je klíčovým krokem k úsporám energie a zlepšení tepelněizolačních vlastností domu. Lepení polystyrenu je dnes naprosto běžnou činností, protože polystyren slouží jako nejrozšířenější zateplovací materiál. Vnější kontaktní zateplovací systémy (ETICS) s izolantem z polystyrenu jsou oblíbené pro svou nízkou plošnou hmotnost, což umožňuje použití levnějších hmoždinek nebo čistě lepeného systému bez dodatečného kotvení. To je obrovská výhoda u velkých tlouštěk izolantu (nad 16 cm), kdy strmě stoupá cena hmoždinek. Polystyren je nejlevnější tepelný izolant, dobře se zpracovává a umožňuje zapuštění hmoždinek.

Příprava podkladu a lepení izolačních desek

Než přistoupíme k samotnému lepení polystyrenu, musíme si důkladně připravit povrch. Podklad určený pro lepení desek musí být čistý, suchý, nesmí být zmrzlý (jinovatka působí jako separace), nesmí být mastný a je nutná dostatečná soudržnost v případě dodatečného zateplování již omítnutých stěn. Staré zdivo doporučujeme napenetrovat. Čistá musí být i lepená deska - v našem případě polystyren. Stačí ho očistit smetáčkem. Zeď, nebo v případě OSB desky, je důležité navlhčit, stačí obyčejný rozprašovač na vodu.

ETICS mají předepsané rovinnosti podkladu, které vycházejí z rozumné spotřeby pro vyrovnání a nalepení desek. Izolant se na fasádu lepí lepicí hmotou dle jeho typu buď celoplošně přes hřeben, nebo tzv. na buchty a obvodový rámeček. Není možné, aby se deska lepila pouze na buchty bez rámečku, takový systém nevyhovuje standardům ETICS ani požárním vyhláškám.

Desky tepelné izolace se lepí přitlačením na podklad ve směru zdola nahoru, na vazbu, bez křížových spár. Výjimkou je lepení desek u terénu pod zakládacím soklovým profilem, kde se desky lepí obvykle ve směru shora dolů. Tepelněizolační desky se lepí pomocí obvodového rámečku silného 20 až 30 mm a 3 vnitřních terčů tak, aby po přiložení a přitlačení desky k podkladu vznikl lepený spoj minimálně 40-60 % přilepené plochy desky (dle varianty povrchové úpravy). Tento způsob lepení umožňuje částečně eliminovat přípustné nerovnosti podkladu.

V případě zateplení nad terénem (nebo v místě balkonů a lodžií) se první deska osazuje na vodorovně kotvený zakládací profil z kovu nebo plastu a měla by být z nenasákavého izolantu. V případě založení pod terén by měl být nenasákavý polystyren osazen minimálně do hloubky 0,3 m pod upravený terén kvůli omezení tepelných mostů (raději ale níže).

Čtěte také: Jak montovat Fermacell na OSB?

Izolant se lepí v rozích i v ploše na vazbu s minimálními přesahy 100 mm. Spáry mezi deskami se často vyplňují pěnou, někdo dokonce záměrně desky neklade na sraz, vynechává mezery, které následně pění. Je to veliká chyba. PUR pěna má po odříznutí několikanásobně vyšší prodyšnost než polystyren, vlhkost proudící skrz stěnu si vždy vybere místo nejmenšího odporu, kudy jí následně proudí větší množství a může tak docházet k nerovnoměrnému vymývání pigmentů z finální stěrky nebo nátěru. Je nutné dbát na absenci jakýchkoli vodorovných či svislých spár v místech otvorů do fasády a provádět výřezy do desek a lamel izolantu.

Lepidla pro lepení polystyrenu

Pro lepení polystyrenu na OSB desku je ideální použít PUR pěnu nízkoexpanzní. Oproti lepení polystyrenu běžnými lepidly můžete využít speciální PU lepidla. PU lepidlo má řadu výhod - práce s nimi je snadná, nemusíte nic míchat, stačí tubu s lepidlem nasadit na aplikační pistoli.

Výhody PU Lepidel:

  • Snadná aplikace
  • Není nutné míchání
  • Lehká manipulace
  • Rychlé schnutí

Tuba s lepidlem je na rozdíl od 25 kilogramového balení běžného lepidla mnohem lehčí. A hlavně, práce s PU lepidlem je také rychlejší. Lepidlo, respektive pěnu, před použitím pořádně protřepejte. Aplikační pistolí naneseme PU lepidlo na polystyrenovou desku a lepidlo pak také pokropíme rozprašovačem, nakonec necháme zhruba minutu odstát. Po uplynutí jedné minuty můžeme začít se samotným lepením polystyrenu. Desku přitiskneme na zeď a pevně přitlačíme. Polystyren na pár vteřin fixujeme a pak můžeme povolit. Lepidlo během okamžiku polystyren k OSB desce nebo zdivu přichytí.

V případě podkladu na bázi dřeva, např. OSB desky, je možné fasádní desky lepit bezcementovým lepidlem Baumit DispoFix, které se na fasádní tepelněizolační desky nanáší celoplošně (např. ozubeným hladítkem). Lepicí hmoty slouží pouze k přilepení fasádního izolantu na podklad, nelze jimi následně stěrkovat.

Společnost Den Braven nabízí vlastní prověřený soubor produktů, který zahrnuje PU lepidlo na polystyren THERMO KLEBER. Výhody použití THERMO KLEBER jsou: lehké balení oproti těžkým paletám cementového lepidla, aplikace možná i za vlhka nebo v zimě (s variantou WINTER), snadná aplikace, nízká vlhkost (nezvyšuje vlhkost obvodového zdiva a interiéru) a přispívá k izolačním vlastnostem celého systému.

Čtěte také: Praktický návod: Montáž OSB

Existují různé varianty lepidel THERMO KLEBER pro specifické použití:

  • THERMO KLEBER: Pro klasické zateplení fasády.
  • THERMO KLEBER WINTER: Pro zateplování v zimních měsících (do -10 ºC).
  • THERMO KLEBER WOOD: Pro dřevostavby.
  • THERMO KLEBER ROOF: Pro zateplení střechy.

Kotvení izolačních desek

Po nalepení izolačních desek, tuhnutí a vytvrzení lepidla (cca 3 dny) se přikročí ke kotvení hmoždinkami. Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepicí hmoty tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinatosti, zpravidla po 24 až 72 hodinách od nalepení. Hmoždinka musí být osazena pevně bez pohybu a její talíř je zapuštěn max.1 mm pod povrch izolantu, nebo osazen do roviny s povrchem izolační desky.

Důležité je dobře zvolit hmoždinky a nevybírat jen podle ceny. Každá hmoždinka se nehodí univerzálně na jakýkoli podklad a čím je podklad měkčí, tím sofistikovanější musí hmoždinka být, a tím delší je kotevní délka. Kotevní délky vycházejí z předpisů výrobce, nebo je lze určit výtažnými zkouškami. V betonu se pohybují od 25 do 50 mm, v děrovaných tvárnicích cca od 30 mm do 70 mm, v pórobetonu více jak 100 mm. Rozeznáváme hmoždinky natloukací a šroubovací. Všeobecně do polystyrenu je možná jakákoli varianta trnu a vrutu, do vaty se smí z požárních důvodů používat jen trny a vruty kovové. Zatloukat se musí pouze trn a ne celá hmoždinka, jak je často chybně prováděno. Při první ráně do hmoždinky roztáhnete její koncovou kotevní část a následně již zatloukáte aktivovanou hmoždinku, která si klestí cestu materiálem a tím snižuje svůj účinek.

Pro každou hmoždinku vyvrtejte otvor o předepsaném průměru a hloubce dle kotevního schématu výrobce či dle statického výpočtu v projektu. Hloubka je dána tloušťkou zateplení s přičtením tloušťky lepidla, případných omítek, kotevní hloubky a rezervy. Je nutné uvést, že při následném kotvení musí hmoždinka procházet místem lepidla, jinak není při zarážení (nebo šroubování) dostatečně předepnuta a je do desky vpravena zbytečně.

Typy hmoždinek a jejich použití

Na izolační desky z expandovaného polystyrenu (EPS) a extrudovaného polystyrenu (XPS) a izolační desky perimetr je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.

Čtěte také: Jak správně namontovat dřevěné palubky

Na kotvení minerálních desek (MW) s podélnou orientací vláken TR 15 kPa je třeba používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm. Pro kotvení minerálních izolačních desek (MW) s podélnou orientací vláken TR 10 kPa se doporučuje používat hmoždinky s průměrem talíře min. 60 mm opatřené rozšiřovacím talířkem 90 mm. Talířové hmoždinky se osazují jak v místě styků desek, tak i v jejich ploše.

Na kotvení minerálních izolačních lamel (MW) s kolmou orientací vláken se pro kotvení hmoždinky doplňují o rozšiřovací talíře 140 mm. Talířové hmoždinky se osazují pouze do plochy izolačních lamel.

Při kotvení vnějších kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) s izolantem z izolačních desek nebo lamel z minerální vlny MW doporučujeme použít hmoždinky s ocelovým trnem. Pro kotvení do podkladu kategorie E (autoklávovaný pórobeton) se vždy používají šroubové talířové hmoždinky.

Typ hmoždinek pro kotvení vychází z projektové dokumentace a je v souladu s certifikátem ETICS (Stavebního technického prohlášení). V technické dokumentaci každé hmoždinky je uvedena kategorie podkladu, pro který je hmoždinka určena, a minimální kotevní hloubka. Minimální kotevní hloubka se měří od nosného materiálu bez omítky. Omítka se nepovažuje za nosný materiál.

Rozmístění a počet hmoždinek

Správné množství a rozmístění hmoždinek je klíčové pro pevnost a stabilitu zateplovacího systému. Kotvení se provádí vždy podle kotevního plánu, který zajišťuje optimální stabilitu fasádního izolantu. Standardně se hmoždinky umisťují do rohů izolačních desek a jedna hmoždinka se vkládá do jejich středu.

Izolační desky rozměrů 1000x500 mm (EPS, XPS, perimetr) se kotví talířovými hmoždinkami po obvodě a do plochy. Minimální množství hmoždinek, aby deska byla zakotvena po obvodě i v ploše, je 6 ks/m2. V oblasti nároží a atiky se počet hmoždinek zvyšuje. V současné době se smí používat minimálně 6 ks/m², což odpovídá třem hmoždinkám do každé desky, nebo variantě jedné hmoždinky přímo do desky a do každého „T“ spoje. V každém případě musíte dopředu vědět, jaké rozmístění zvolíte, abyste věděli, kam nanášet lepidlo, protože hmoždinka musí procházet podlepeným místem. Pokud statika nebo montážní předpisy předepisují více kotev, je vhodné zvolit celoplošné lepení.

Počet kotev je závislý na výšce budovy, tvarových charakteristikách budovy, umístění budovy, větrné oblasti dle mapy větrných oblastí a kvalitě podkladu pro kotvení, která se stanoví pro danou hmoždinku výtažnou zkouškou dle ETAG 014.

Počet kotev dle typu izolantu:

  • Izolační fasádní desky z EPS: Dodatečné kotvení se provádí následně po nalepení desek a zatvrdnutí lepicí malty v počtu 2-3 kotev na jednu desku 0,5 m². Kotvení se provádí do T spojů, v případě většího počtu kotev na m² se kotví do T spojů a do plochy desky. V okrajových částech fasády přiřazených k rohu budovy má být počet kotev dvojnásobný. Okrajová část fasády je min. 1,0 m. Používají se hmoždinky s plastovým trnem.
  • Izolační desky z minerální vlny s podélným vláknem: Desky se musejí kotvit vždy. Dodatečné kotvení se provádí následně po nalepení desek a zatvrdnutí lepicí malty v počtu kotev 4-6 kusů na m² plochy fasády. V okrajových částech fasády přiřazených k rohu budovy má být počet kotev dvojnásobný. Okrajová část fasády je min. 1,0 m. Před vrtáním otvoru pro kotvu do podkladu musí izolační deska z minerální vlny propíchnout vrtákem. S ohledem na hmotnost tepelného izolantu musí být použity kotvy s kovovým trnem.
  • Izolační lamely z minerální vlny s vlákny orientovanými příčně (kolmo) na podklad: Lamely z minerální vlny s příčným vláknem se lepí celoplošně, a proto se dodatečné kotvení do podkladu v místech, které jsou určeny ve stavební dokumentaci, nevyžaduje. Pokud se dodatečné kotvení vyžaduje, kotví se následně po nalepení lamel a zatvrdnutí lepicí malty v rozsahu a v místech podle stavební dokumentace a to zpravidla 6 kusů kotev na 1 m² plochy fasády, z toho 4 kusy v rozích lamely. Lamely se kotví pomocí talířových kotev (hmoždinek) v kombinaci s podkladovým talířkem nebo talířových kotev přes základní (výztužnou) vrstvu. V uvedeném případě se na lamelu nanese základní vrstva lepicí malty, do ní se zatlačí sklotextilní mřížka a malta se zahladí. Po cca ½ hodině se vrták jemně zatlačí do takto vytvořené vrstvy tak, aby se mřížka neroztrhla a vytvoří se prostor pro vyvrtání kotevního otvoru v podkladu.

Zjednodušený návrh mechanického upevnění hmoždinkami na účinky sání větru

V obvyklých případech lze provést návrh mechanického upevnění ETICS zjednodušeným postupem pro budovy v I. až IV. větrové oblasti podle ČSN EN 1991-1-4 u nichž proudění větru není nepříznivě ovlivněno jejich tvarem, polohou nebo překážkami v okolí a jejichž výška nad okolní terén po horní hranu atiky nebo římsy nepřesáhne 38 m. Pro zjednodušený návrh se účinky zatížení větrem uvažují pro celý vnější plášť jedinou nejméně příznivou hodnotou podle největší výšky, tvaru budovy, větrové oblasti a kategorie terénu příslušející jejich poloze.

U budov vyšších než 15 m lze plochy pláště členit na dvě výšková pásma. První pásmo do výšky 15 m včetně, druhé pásmo od 15 m do celkové výšky budovy. Účinky zatížení větrem v prvním pásmu se uvažují hodnotou příslušející výšce 15 m, účinky zatížení větrem v druhém pásmu se uvažují hodnotou příslušející největší výšce budovy.

Plochy pláště se rozdělí na okrajové oblasti (A1, případně A1 a A1) a vnitřní (B1, případně B1 a B2) podle obrázku. Toto rozčlenění ploch na okrajové a vnitřní oblasti se provede pro všechny strany budovy, účinky větru se uvažují ze všech stran. Parametr e pro stanovení šířky okrajové oblasti se uvažuje jako menší z hodnot b nebo 2h. Při stanovení délky a šířky budovy se při zjednodušeném návrhu používají její největší půdorysné rozměry. Pokud je budova součástí bloku, vychází se při stanovování okrajové a vnitřní oblasti z rozměru a tvaru celého bloku.

Počet hmoždinek na 1 m² v okrajové oblasti se stanoví u budovy s jedním výškovým pásmem pro desky z izolačního materiálu o rozměrech 500x1000 podle třídy únosnosti hmoždinky podle 5.4.3.3. pro celkovou výšku budovy a příslušnou větrovou oblast a kategorii terénu podle tabulek v příloze D ČSN. Budovy členěné na dvě výšková pásma se počet hmoždinek v okrajové oblasti stanoví podle výškového pásma pro příslušející větrovou oblast a kategorii terénu podle tabulek v příloze D ČSN. Pro první výškové pásmo (oblast A1) se použijí hodnoty platné pro výšku budovy 15 m, pro druhé výškové pásmo (oblast A2) se použijí hodnoty platné pro celou výšku budovy. Počet hmoždinek na m² ve vnitřní oblasti plochy (B1, případně B1, B2) se může proti okrajové oblasti snížit nejvýše o 25 %, ale počet hmoždinek na celou desku izolantu musí být vyjádřen vždy celým číslem.

Zapuštěná montáž hmoždinek

Pokud to dovolí typ a tloušťka použitého izolantu, doporučuje se používat zapuštěnou montáž hmoždinek s překrytím talířků hmoždinek víčkem z izolantu. Zapuštěná montáž s víčkováním maximálně eliminují vykreslování hmoždinek na fasádě v zimním období, které vzniká vlivem hlubokých zapuštění talířků hmoždinek vyplněných lepicí a stěrkovou hmotou. V současné době je čím dál více kladen důraz na tlustší a kvalitnější zateplení. Někdy je na stavbách patrný vznik tzv. dalmatinového efektu, kdy se v zimním období na ojíněné fasádě při jejím zahřívání začnou vlivem rychlejšího prohřátí podkladu kolem hmoždinky objevovat skvrny. Jsou to místa, kde došlo k rychlejšímu "roztátí" jinovatky a tento efekt postupně zmizí, jakmile se celý podklad prohřeje a fasáda "roztaje". Zapuštěním hmoždinky tento jev eliminujete.

Postup zápustné montáže:

  1. Na vyznačených místech vyvrtáme otvory do podkladu.
  2. Pomocí kovové frézky ZOFITHERM KF65 vytvoříme přesný vyhloubený prostor v polystyrenu, kam se hmoždinka zapustí.
  3. Do vyvrtaného a vyfrézovaného otvoru vložíme hmoždinku WKTHERM S8.
  4. Vrtačku nastavíme na nízké otáčky a pomalu utahujeme, aby se hmoždinka bezpečně rozevřela a upevnila v podkladu.
  5. Po ukotvení hmoždinky zakryjeme otvor šedou polystyrenovou fasádní zátkou ZOFITHERM EPS 15 x 65 mm.

Zápustná montáž fasádního izolantu představuje efektivní řešení, které zajišťuje nejen estetický vzhled fasády, ale také její dlouhodobou odolnost a funkčnost.

Kotvení polystyrenu na OSB desky pomocí vrutů

Při rekonstrukci nebo novostavbě je nutné si uvědomit, že přímo na OSB desku není vhodné aplikovat armovací vrstvu a omítku. OSB materiál pracuje - nasákavost, roztažnost a pohyb způsobují trhliny v omítce a její odpadávání. Proto se na OSB desku lepí fasádní polystyren. Osvědčilo se nám jako separační vrstvu mezi OSB deskou a omítkovým souvrstvím používat izolační materiál, který dokáže těmto změnám odolat. Minerální vata nebo ideálně fasádní EPS polystyren.

Kotvení polystyrenu na OSB není žádná věda. Postup: polystyren ke dřevu kotvit pomocí vrutů a speciálních přítlačných podložek.

Postup kotvení:

  1. Vyfrézování otvoru: Izolační desky jsou už na dřevě přichycené pomocí lepicí pěny, která je dokonale zaschlá. Do akuvrtačky si upněte speciální vykružovací korunku. Korunkou vyvrtejte do polystyrenu otvor.
  2. Příprava vrutů: Připravte si vruty s přítlačným talířkem. Důležité je pouze pohlídat délku vrutu a průměr přítlačného talířku, který musí odpovídat průměru otvoru, který jste do polystyrenu vyfrézovali v předchozím kroku.
  3. Zašroubování vrutu: Vrut jednoduše zašroubujte akušroubovákem.
  4. Zadělání otvoru: Otvor překryjte ucpávkou. Na spodní část ucpávky naneste trochu lepicí pěny a pak ucpávku vložte do otvoru.

Počet kotvicích vrutů, které se takto při kotvení polystyrenu do OSB aplikují, je různý. Závisí na kotvené ploše a přesný údaj najdete na webu výrobce polystyrenu nebo kotvicích vrutů. Určitě neopomeňte zadělat otvory zmiňovanými polystyrenovými ucpávkami.

Při zateplení podbití střechy se práce začíná odstraněním původního podbití (např. palubek) až na nosnou konstrukci krovu. Na tento rošt se montuje OSB deska. Zateplení fasády (např. EPS 160 mm) se protahuje nad oblast podbití o cca 20-30 cm, aby se napojilo na stropní izolaci a vznikl spojený tepelněizolační plášť. Lepení fasádního EPS (2-3 cm) přímo na OSB desku pomocí lepicí pěny na polystyren ZOFITHERM PROFI PU FIX. Mechanické kotvení pomocí přítlačného talířku ZOFITHERM PTI60 v kombinaci s vrutem do dřevěného podkladu. Pro napojení plochy podbití s plochou fasády se použije Ukončovací lišta omítky LIKOV LC-L. U rozsáhlejších ploch podbití se vždy vytváří dilatační mezera mezi podbitím a fasádní plochou. V případě podbití stačí použít tloušťku izolantu 2 - 4 cm dle potřeby. Izolant se na OSB desky lepí polyuretanovou pěnou, která má vysokou přídržnost.

Normy a dokumentace

Upevnění kontaktních zateplovacích systémů (ETICS) v nichž tvoří tepelnou izolaci desky z pěnového polystyrenu EPS nebo z minerální vlny MW se navrhuje dle ČSN 73 39 02 -Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Návrh a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem. Norma ČSN 73 29 02 navazuje na ČSN 73 29 01 a podrobně specifikuje postup při návrhu mechanického upevnění ETICS hmoždinkami pro systémy s charakteristickou plošnou hmotností vnějšího souvrství nejvýše 20 kg/m2.

Počet, typ, druh a rozmístění hmoždinek pro kotvení ETICS vychází z projektové dokumentace. Při návrhu hmoždinek projektant postupuje v souladu s ČSN 73 29 01, ČSN 73 29 02, ETAG 004, ETAG 014, ČSN EN 1991-1-4 Zatížení konstrukcí Část 1-4: Obecná zatížení-Zatížení větrem a technickou dokumentací ETICS.

Je nutné dodržovat projektovou dokumentaci a nepodceňovat mechanické kotvení.

Důležité poznámky

  • Lepicí hmoty slouží pouze k přilepení fasádního izolantu na podklad, nelze jimi následně stěrkovat.
  • Desky z extrudovaného polystyrenu je doporučeno v místě soklu lepit na svislou asfaltovou hydroizolaci pomocí lepicí hmoty Baumit BituFix 2K.
  • Grafitový izolant Isover EPS GreyWall Plus nikdy nelepte na přímém slunci.
  • Nesmí se překročit maximální doba vystavení UV záření rozpěrných kotev, tj. doba, během níž nebudou kotvy kryté dalšími vrstvami systému.

Po osazení kotev začínají práce na základní vrstvě, která se vyztuží skelnou síťovinou - perlinkou. Na izolační desky nejprve naneste stěrkovou hmotu, do ní pak zatlačíte perlinku nerezovým hladítkem. Po dostatečném zatvrdnutí základní vrstvy přijde na řadu penetrační nátěr. Ten pomůže snížit a sjednotit savost podkladu. Jakmile vyschne, často už následující den, je čas na konečnou povrchovou úpravu.

tags: #montaz #eps #na #beton #kotveni

Oblíbené příspěvky: