Montáž sádrokartonu na dřevěný rošt: Podrobný postup

Sádrokarton je díky snadné montáži a povrchové úpravě oblíbený materiál pro rychlé úpravy interiéru. Je předurčený k práci svépomocí, ale je třeba dodržovat konkrétní pravidla. Vytvořený rastr opláštíme sádrokartonovými deskami, doplníme konstrukci o minerální izolaci, uložíme do příčky potřebná instalační vedení a na závěr konstrukci zatmelíme.

Výběr materiálu

Problematice se věnují mnohé brožury i rozsáhlejší knihy, proto není možné v jednom článku podrobně vysvětlit, jak na montáž sádrokartonu. Navíc jsou značné rozdíly mezi jednotlivými typy sádrokartonů a jejich způsoby použití - sádrokarton najdeme v koupelnách, místo původních umakartových jader, v podobě příček, stropních podhledů, ale i podlah, vnitřního opláštění montovaných budov či dřevostaveb rámové konstrukce. Sádrokarton může odolávat požáru a tvořit tak protipožární obklady a předěly, stejně jako vodě, prodává se i modrý sádrokarton s vysokým zvukovým útlumem. Navíc rozlišujeme desky sádrokartonové a sádrovláknité.

1. Vyberte správný typ sádrokartonu Například v řadových domech nemůžeme v podkroví použít jiný sádrokarton než ten červený (růžový) - se zvýšenou odolností vůči vysokým teplotám při požáru. Do koupelny zase musíme použít sádrokarton zelený, který je impregnován a má tudíž zvýšenou odolnost vůči vlhkosti. Běžný sádrokarton je bílý - šedý, ovšem prodává se i modrý sádrokarton s vysokým zvukovým útlumem. Pokud zase chceme tvarované stropní podhledy, je třeba použít sádrokarton, který lze ohýbat do požadovaného tvaru.

2. Vyberte správný typ tepelné a protihlukové izolace I v tomto případě jde o zásadní volbu. Volíme nejen typ konkrétní izolace, její materiálovou skladbu a fyzikální vlastnosti, ale i tloušťku a tedy schopnost izolovat.

3. Nosná konstrukce Sádrokarton musí být nějak a něčím nesen, čili je vlastně opláštěním nosné konstrukce (hovoříme o podkonstrukci). Prodávají se sofistikované systémové komponenty tenkostěnných nosných profilů z hliníku včetně kotvícího materiálu, ovšem sádrokarton lze kotvit i na dřevěné latě - rošty. Hliníkové profily vlastně tvoří „podkonstrukci“ sádrokartonových konstrukcí. I zde dejte pozor na výběr, jelikož jsou vyráběné profily příčkové, podhledové a obkladové.

Čtěte také: Jak montovat Fermacell na OSB?

Montáž sádrokartonu

4. Příslušenství K práci se sádrokartonem budete potřebovat různé nástroje a materiály, jako jsou šrouby, vruty, nůžky na plech, pilu ocasku, nerez stěrky, brusné mřížky, hoblíku na hrany, nerez hladítka, špachtle a nebozezu.

5. Opracování sádrokartonových desek Sádrokartonové desky řežeme nožem. Nejdřív se nařízne lícový povrch desky, poté se deska otočí a zlomí v místě naříznutí. Poté se dořízne rubový karton. Složitější výřezy se provádí pilou ocaskou. Poté upravíme hrany řezů pomocí hoblíku na hrany.

6. Připevňování sádrokartonových desek Sádrokartonové desky se připevňují k podkonstrukci šrouby typu TN. Pokud připevňujeme do kovové podkonstrukce, musí být hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil alespoň 10 mm, čili k jednoduchému opláštění deskou tloušťky 12,5 mm použijeme TN šrouby dlouhé 25 mm. V případě dřevěné podkonstrukce je třeba, aby hloubka zašroubování do dřeva byla alespoň taková jako tloušťka desky, ovšem minimální hloubka zašroubování je uváděna 20 mm. Čili i v případě desky silné 12,5 mm potřebujeme TN šrouby délky 35 mm. Důležitá je též správná míra zapuštění hlavy šroubu pod úroveň lícového kartonu. Největší vzájemná vzdálenost šroubů od sebe musí být 170 mm u šikmin a podhledů a 250 mm při opláštění svislých ploch. Přitom dodržujeme i minimální vzdálenost šroubů od hran sádrokartonu. U řezaných hran je to 15 mm a u originálních podélných hran 10 mm.

Rozteč roštu pod sádrokarton

Rozteč roštu pro montáž sádrokartonu se může lišit v závislosti na konkrétním projektu a požadavcích na konstrukci, ale obecně platí následující pravidla:

  • Pro stěny a příčky se obvykle používá rozteč 60 cm. To znamená, že stojiny (vertikální profily) jsou umístěny v rozestupech 60 cm.
  • Pro stropy a podhledy se často používá menší rozteč, obvykle 40 cm. To je z důvodu vyšších požadavků na nosnost v těchto konstrukcích.

Vždy je ale důležité dodržovat technické pokyny výrobce sádrokartonu a konstrukčních prvků, protože ty mohou určovat specifické požadavky na rozteč roštu.

Čtěte také: Praktický návod: Montáž OSB

Montáž sádrokartonu na trámy

Montáž sádrokartonu na dřevěné trámy nebo rošty probíhá v několika krocích. Zde je základní postup:

  1. Příprava trámů: Před začátkem montáže je důležité se ujistit, že trámy jsou rovné a stabilní. Pokud jsou trámy nerovné, může být nutné je vyrovnat pomocí dřevěných lišt nebo podložek.
  2. Měření a značení: Před montáží sádrokartonu je důležité správně změřit a označit místa, kde budou desky připevněny. To zahrnuje měření a značení polohy trámů na sádrokartonových deskách.
  3. Řezání sádrokartonu: Sádrokartonové desky je třeba přizpůsobit rozměrům stěny nebo stropu. Desky se řežou pomocí nože pro sádrokarton - na jedné straně se nařízne papír, deska se zlomí a poté se nařízne papír na druhé straně.
  4. Připevnění sádrokartonu: Sádrokartonové desky se připevňují k trámům pomocí šroubů. Šrouby by měly být zapuštěny tak, aby hlava šroubu byla mírně pod povrchem sádrokartonu, ale neprořízla papír.
  5. Tmelení a broušení: Po připevnění desek je třeba zatmelit švy mezi deskami a místa, kde jsou šrouby. K tmelení se používá sádrokartonový tmel a pásky.

7. Tmelení spár a hran šroubů Tmelení spár a hran šroubů je samostatnou kapitolou, která by opět vydala nejméně na samostatných článek - stejně jako třeba kotvení profilů k nosným konstrukcím. Používají se práškové spárovací tmely, které se po zaschnutí přebrušují. Pro finální vrstvu se nakonec používají nejlépe tmely pastové. Vždy se v případě práškový tmelů nejprve míchá hustší směs a ta se podle potřeby dořeďuje vodou. Provádíme to tak, že do čisté nádoby s vodou pomalu přisypáváme práškový - sádrový tmel, až prášek dosáhne přibližně hladiny vody. Poté necháme směs 2 až 3 minuty stát a následně ji ručně promícháme. Až poté můžeme podle potřeby doředit vodou. A pozor - směs vyloženě nelze dodatečně zahušťovat! Při tmelení spár přitom vždy používáme výztužné pásky! Pásky se lepí na suché desky a přetmelíme je. Můžeme též použít skelnou pásku, která se vkládá do tenké vrstvy čerstvě naneseného tmelu a poté se přetáhne lehce hladítkem (tmelem). Po zaschnutí první vrstvy tmelu spáry tmelem přestěrkujeme a hranou hladítka tmel roztáhneme do šířky a uhladíme do ztracena. Následuje konečná - finální povrchová úprava. Ta je nejvhodnější pastovým tmelem. Po zaschnutí tmelu přebrousíme tmelený povrch brusnou mřížkou, pozor však na to, aby nebyla porušena výztužná páska a přiléhající povrch sádrokartonových desek. O něco obtížnější je tmelení vnitřních koutů a vnějších rohů, stejně jako napojení tmelených desek na okolní konstrukce - obzvláště tam může v budoucnu dojít k prasklinám a poškození, pokud nebudeme postupovat správně.

8. Povrchová úprava sádrokartonových desek Po zatmelení a přebroušení je vhodné povrch desek penetrovat, aby došlo k sjednocení nasákavosti povrchu. Jinak lze po zaschnutí penetračního nátěru na zeď použít jakoukoli běžnou povrchovou úpravu - malování, tapetování, keramický obklad atd. Vždy je jen třeba vybrat materiály, které jsou vhodné pro nanášení na sádrokartonové povrchy. Malujeme válečkem a nebo barvu stříkáme - klasická malířská štětka se v tomto případě nedoporučuje.

Podhledy

Sádrokartonové podhledy představují snížený strop, který se často využívá k zakrytí technických instalací, zabudování osvětlení nebo vytvoření architektonicky zajímavého stropu. Oproti montáži stropu popsané výše se u snížených podhledů často používají delší závěsy nebo dvojitá (křížová) konstrukce pro dosažení větší tuhosti při větším odsazení od stropu. Postup montáže je však obdobný.

Postup montáže podhledu

  1. Obvodové lišty: Stejně jako u stropu připevněte po obvodu místnosti UD profily v požadované výšce sníženého podhledu. Použijte opět těsnění a dostatečné kotvení do stěn.
  2. Závěsy pro snížení: Podle zvolené výšky snížení zvolte typ závěsů. Pro menší odsazení (do ~12 cm) lze využít delší přímé závěsy různých délek (125 mm, 200 mm apod.). Pro větší snížení použijte závěsné dráty s háčkem upevněné do stropu a tzv. pérové rychlozávěsy, do kterých se zacvaknou CD profily. Rozmístění závěsů na stropě proveďte v rastru dle požadovaného rozmístění nosných profilů (obdobně jako u stropu výše).
  3. Nosný rošt: Do připravených závěsů namontujte nosné CD profily. U menších podhledů může být rošt jednovrstvý (CD profily přímo v závěsech ve vzájemné rozteči 41,5 cm). U rozsáhlejších podhledů se doporučuje křížový dvojitý rošt: v jednom směru vedou primární CD profily (např. po 100 cm), do nichž se pomocí křížových spojek upevní sekundární CD profily ve vzdálenostech 40-50 cm. Vznikne tak pevná mříž, ke které lze šroubovat desky kdekoliv v ploše.
  4. Obložení deskami a dokončení: Připevnění sádrokartonových desek na podhled probíhá stejně jako u klasického stropu. Desky zdvihněte k roštu, přichyťte je vruty do CD profilů (rozteče vrutů a zásady křížového vázání spár jsou shodné jako výše). Nakonec proveďte vytmelení spár a povrchovou úpravu stejně jako u stropu.

Příčky

Sádrokartonové příčky jsou lehké dělicí stěny, které umožňují rychle členit prostor. Jejich výhodou je nízká hmotnost, suchý proces výstavby a možnost vést uvnitř stěny instalace (elektro, voda apod.). Nosnou konstrukci příčky tvoří spodní a horní UW profil (upevněný k podlaze a stropu) a svislé CW profily (stojiny) zasunuté mezi ně. Šířka profilů (např. 50 mm, 75 mm) se volí podle požadované tloušťky a výšky příčky. Před montáží profilů na podlahu a strop se na ně opět lepí pěnové těsnění pro akustické oddělení.

Čtěte také: Jak správně namontovat dřevěné palubky

Postup montáže příčky

  1. Vytyčení polohy: Na podlaze si vyznačte polohu budoucí příčky (např. tužkou a vodováhou nebo pomocí popisovací šňůry). Z této linie přeneste pomocí olovnice nebo laseru body na strop, aby byla příčka přesně svislá. Na stěnách vyznačte koncové linie příčky.
  2. Montáž UW profilů: Na podlahu a strop připevněte obvodové UW profily (profil ve tvaru “U” otevřený do strany). Nejprve na jejich spodní plochu nalepte samolepící těsnění, pak je položte na vyznačené linie a ukotvěte. Do betonu použijte natloukací hmoždinky (průměr např. 6-8 mm, plastové nebo kovové - máme v nabídce) každých ~80 cm, do dřevěného stropu či podlahy vruty do dřeva. Konce UW profilů u stěn přišroubujte i do bočních zdí (pokud to podklad umožňuje).
  3. Osazení CW stojin: Připravte svislé CW profily (stojny) o délce rovné světlé výšce místnosti. První CW profil vložte mezi UW lišty u stěny; na bok profilu, který přiléhá ke stěně, nalepte těsnění. Profil připevněte ke stěně (pomocí průvlaků nebo šroubem do hmoždinky) pro zvýšení tuhosti rohu. Následně osazujte další CW profily ve vzdálenosti 60 cm od sebe (při použití desek šíře 120 cm). Spodní a horní konce jednoduše zasuňte do UW profilu - obvykle se stojiny nekotví šrouby, drží samy. Pokud je třeba stojnu zafixovat, lze ji přichytit drobným šroubkem LB z boku skrz UW profil.
  4. Zpevnění otvorů: Pokud je v příčce plánován otvor pro dveře, je nutné jej vyztužit. Po stranách dveří použijte zdvojené CW profily těsně vedle sebe (pro vyšší pevnost kotvené k UW i vzájemně sešroubované). V místě nadpraží vsuňte vodorovný UW profil mezi stojny ve výšce horního okraje zárubně a připevněte jej ke stojinám šrouby. Tím vznikne pevný rám pro osazení dveří.
  5. Instalace a izolace: Před uzavřením příčky sádrokartonem veďte v konstrukci případné rozvody - elektroinstalaci v chráničkách protáhněte předvrtanými otvory ve stojinách. Poté vložte mezi CW profily izolaci (minerální vatu v deskách nebo rolích) o tloušťce odpovídající šířce profilu. Izolace zlepší zvukovou neprůzvučnost i tepelnou izolaci příčky.
  6. Opláštění první strany: Začněte opláštit jednu stranu příčky sádrokartonovými deskami. Desky orientujte nastojato (delší rozměr vertikálně). Přišroubujte je k svislým CW profilům vruty TN 25 mm s roztečí kolem 25 cm. Důležité: desky nikdy nešroubujte do spodního ani horního UW profilu - příčka musí umožnit nepatrný pohyb stropu a podlahy, jinak hrozí praskliny. Pokud výška místnosti vyžaduje skládat desky nad sebou, dbejte na to, aby svislé spáry v sousedních pásech desek byly vzájemně posunuté (nevycházely na stejném profilu).
  7. Opláštění druhé strany: Po opláštění první strany a případném vložení izolace uzavřete příčku připevněním desek z druhé strany. Postup je stejný, pouze opět dbejte na vzájemné posunutí spár vůči protilehlým deskám - žádné místo ve stěně by nemělo mít spáru skrz celou tloušťku. Spodní okraj desek u podlahy nechávejte cca 1 cm nad úrovní podlahy (zamezí vzlínání vlhkosti a přenášení kročejového zvuku; mezera se zakryje lištou nebo vyplní pružným tmelem).
  8. Tmelení a úpravy: Všechny spáry mezi deskami na příčce vytmelte sádrokartonářským tmelem a vyztužte vložením pásky. Stejně tak zatmelte zahloubené hlavy vrutů. Po vyschnutí tmelu povrch zbrousíte do hladka, případně doplníte finální stěrku. V rozích napojení příčky ke stávajícím stěnám a stropu použijte akrylový tmel, který překryje dilatační spáry. Poté je možné povrch opatřit malbou nebo například obklady (v případě koupelny používejte zelené impregnované desky).

Nářadí

K montáži sádrokartonu budeme potřebovat nejen samotný materiál, ale také vhodné nástroje a pomůcky. Níže je uveden přehled základního nářadí, které využijete při stavbě sádrokartonových konstrukcí:

  • Měřicí nástroje: Svinovací metr pro naměření vzdáleností, tužka na vyznačení linií a vodováha nebo laser pro kontrolu vodorovné a svislé roviny.
  • Značkovací šňůra: Takzvaná brnkačka (lajnovací šňůra) s barvou k rychlému vyznačení přímých čar (např. půdorysu příčky) na větší vzdálenosti.
  • Řezací nástroje na sádrokarton: Ostrý odlamovací nůž pro naříznutí kartonu a oříznutí desek, případně ruční pila na sádrokarton (větší otvory a výřezy). Pro kruhové otvory (např. pro bodová světla) lze použít speciální vykružovák.
  • Nástroje na kovové profily: Ruční nůžky na plech k nastříhání ocelových profilů na potřebnou délku. Dále se mohou hodit kleště na profily (tzv. dírkové kleště) k rychlému spojování CD profilů s UD bez šroubů.
  • Šroubovací nástroje: Aku vrtačka/šroubovák s nástavcem (bitem) pro sádrokartonové vruty. Ideální je využít nástavec s dorazem, který zajistí správné zapuštění vrutu do desky. Dále kladivo (pro zatlučení natloukacích hmoždinek) a případně gumová palice pro usazení profilů.
  • Nářadí pro tmelení: Míchací nádoba a míchadlo (může být nástavec do vrtačky) pro přípravu sádrového tmelu. Špachtle různých šířek - úzká cca 8 cm pro nanášení tmelu do spár a širší 20-30 cm pro roztažení a zarovnání tmelu do ztracena. Brusný bloček nebo držák a brusná mřížka (zrno cca 120) pro přebroušení zaschlého tmelu nebo si půjčte u nás elektrickou žirafu.
  • Ochranné pomůcky: Při řezání a broušení sádrokartonu vzniká prach - používejte respirátor a ochranné brýle. Při manipulaci s profily a deskami jsou vhodné pracovní rukavice (ostré hrany plechů).
  • Drobné pomůcky: Prodlužovací kabel k nářadí, smetáček a lopatka na úklid prachu a odřezků, případně štafle nebo pracovní plošina pro práce ve výšce.

Tipy a doporučení

  • Aklimatizace materiálu: Sádrokartonové desky skladujte před montáží v místnosti, kde budou instalovány, ideálně alespoň 24 hodin. Zamezíte tak jejich deformaci vlivem rozdílu vlhkosti a teplot.
  • Volba desek dle prostředí: Do koupelen a vlhkých prostor používejte impregnované (zelené) sádrokartonové desky, které lépe odolávají vlhkosti. Pro požárně odolné konstrukce (kotelny, komínové obezdívky) jsou určeny protipožární (červené) desky.
  • Správná délka vrutů: Pro opláštění jednou vrstvou desek 12,5 mm použijte vruty délky 25 mm. V případě dvojitého opláštění (dvě vrstvy desek) zvolte delší vruty (min. 45 mm), aby měl vrut dostatečné zakotvení v profilu.
  • Rozmístění vrutů: Dodržujte doporučené rozteče vrutů - u okrajů desek cca 15 cm, v ploše desky kolem 20-25 cm. Příliš řídké kotvení může způsobit odstávání desky, naopak příliš husté může desku zbytečně oslabit.
  • Vazba spár: Sádrokartonové desky vždy montujte tak, aby spáry byly v jednotlivých řadách posunuté. Nikdy by se neměly křížit čtyři rohy desek v jednom bodě - takové místo je náchylné k prasklině. Posun spár alespoň o jeden profil (40 cm) zajistí pevnější vazbu.
  • Napojení na okolní konstrukce: Obvodové profily (UD, UW) oddělte od stěn a stropu pomocí pěnové pásky - zamezíte přenosu vibrací a zvuku. Napojení hotového podhledu či příčky na stěny a strop vyplňte pružným akrylovým tmelem, který dilatuje a nepraská.
  • Nejčastější chyba - šroubování do UW profilů: U příček se vyvarujte kotvení sádrokartonových desek do vodorovných UW profilů (u podlahy a stropu). Tyto profily slouží jako vedení pro stojiny a mohou se nepatrně pohybovat - vrut v nich by způsobil prasklinu v desce. Desky se kotví jen do svislých CW profilů.
  • Broušení a prach: Při broušení spár vzniká jemný prach, který se snadno šíří. Uzavřete proto dveře do okolních místností a zakryjte nábytek. Po dokončení broušení vysajte nebo opatrně zameťte prach (nikoli vlhkým hadrem, ten by vytvořil šmouhy na povrchu).
  • Finální úpravy: Před malováním sádrokarton vždy penetrujte vhodným penetračním nátěrem - sjednotí savost povrchu a zlepší přilnavost barvy. K upevňování předmětů na hotové konstrukce používejte speciální hmoždinky do sádrokartonu (tzv. hmoždinky MOLLY nebo drážkové hmoždinky, plast nebo kov), případně při montáži předem vložte výztuhy (např.

tags: #montáž #sádrokartonu #na #dřevěný #rošt #postup

Oblíbené příspěvky: