Montované haly a možnosti střešních řešení včetně zatravněných střech

Montované haly dnes nabízejí alternativu rychlých a ekonomických staveb, které umí uspokojit zákazníky náročné na vzhled i speciální funkce hal. Nejistá ekonomická situace posledních měsíců nutí investory urychlit jejich plánované investice do realizace staveb, což nahrává firmám zaměřeným na montované stavby. Ty jsou stále oblíbenější především pro svoji rychlost a ekonomičnost stavby. Dávno pryč jsou doby, kdy montovaná hala byla vnímána jako kompromisní řešení za účelem skladování pouze výrobků nenáročných na vlhkost a teplotu skladování.

Plánování a projektování montované haly

Před započetím projektu je nezbytné zvážit několik klíčových otázek. Potřebujeme nezbytně nový objekt, není jiné řešení? Nemá daná lokalita předepsána nějaká omezení? Mohl by realizovaný projekt splňovat kritéria nějakých dotačních titulů? Pro snazší komunikaci mezi investorem a projektantem se osvědčila funkce odborného konzultanta, který řeší odborné a finanční záležitosti a „hlídá“ projektanta, aby pracoval výlučně v zájmu investora - zadavatele projektu.

Po návrhu rozměrů objektu zvážíme a případně zkonzultujeme tvar haly, případně jeho přístavků, typ vnějšího a střešního pláště, zateplení a zaměříme se též na barevné provedení celého objektu. Pro výplně otvorů jako jsou okna, vrata, dveře a světlíky jsou využívány výrobky běžně používané ve všech typech staveb.

Konstrukce a opláštění montovaných hal

Nosná konstrukce

Základem montovaných hal je nosná konstrukce, kterou zpravidla tvoří konstrukční prvky z oceli nebo železobetonu. Volba jednoho nebo druhého typu materiálu pro nosnou konstrukci je dána požadavky projektanta na statické a požární vlastnosti této konstrukce. Pro běžné konstrukce hal se s výhodou využívá lehká ocelová konstrukce, která oproti železobetonovým stavbám mnohem méně zatěžuje spodní stavbu. Nevýhodou jsou však omezené požární vlastnosti těchto konstrukcí i limity v navrhování patrových staveb bez možnosti instalace vnitřních podpěrných sloupů. Pro tyto náročnější požadavky jsou proto využívány nosné konstrukce železobetonové.

Střešní konstrukce a opláštění

Podobné dilema v navrhování ekonomicky výhodné a přitom funkční varianty řeší konstruktéři při navrhování střešní konstrukce. I zde je zapotřebí akceptovat požadavky hasičů na požární odolnost konstrukce za použití materiálů, které nebudou zbytečně zatěžovat nosnou konstrukci a základy stavby. Konstrukci střechy je navíc nutno podřídit také předpisu místního územního plánu na určitý konkrétní typ střechy. Ten lze v principu přizpůsobit i požadavku na složitější konstrukce střech jako je střecha valbová nebo mansardová. Drtivá většina staveb je však řešena jednoduššími sedlovými, pultovými nebo také rovnými střechami.

Čtěte také: Recenze montovaných dřevěných garáží

Pro první dva typy střech jsou dnes z výhodou využívány tenkostěnné ocelové vaznice vyráběné v široké škále speciálních profilů, které vyhoví všem požadavkům nejen na statické zatížení střechy v dané sněhové oblasti, ale také požadavkům na předepsanou požární odolnost stavby. Konkrétní profily vaznic jsou pečlivě počítány a navrhovány pro každou halu samostatně, což opět přispívá k ekonomičnosti montovaných staveb. Neméně častým typem střechy je střecha rovná.

Opláštění montovaných staveb je dnes řešeno převážně sendvičovými panely, které plní hned několik funkcí současně, tedy funkci tepelně izolační, hydroizolační, požární i finální estetickou funkci. Panely se kotví přímo na sloupy nosné konstrukce. Jedinou dodatečnou úpravou je klempířské zapravení spojů panelů a rohů haly. Moderní střešní i stěnové sendvičové panely jsou tvořeny dvěma plechy tl. 0,5 mm, mezi které je na výrobní lince aplikována polymerní směs, která expanzí vyplní celý prostor mezi dvěma plechy. Expandovaná pěna dodává panelům velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a již v tloušťkách kolem 100 mm splňuje obecné předpisy pro zateplení nových staveb. V případě požadavku na zvýšenou požární odolnost opláštění je však nutno zaměnit pěnové jádro panelů za jádro z minerální vaty. Plechy pro výrobu sendvičových panelů jsou dodávány v mnoha standardních odstínech.

Zelené střechy jako moderní řešení

Střešní pláště na ocelových halách bývají zhotoveny buď z panelů vyplněných polyuretanovou pěnou, nebo jako klasicky skládaný sendvič s minerální vatou. Horní plech je tvořen trapézovým profilem, případně profily imitujícími klasickou pálenou krytinu různých barev a tvarů. Fenoménem poslední doby jsou také „Zelené střechy“. Ty mají mnoho pozitivních funkcí. Produkují kyslík, absorbují škodliviny z ovzduší, redukují kolísání teplot i vlhkosti v okolí stavby.

Systém LLENTAB: Příklad moderní konstrukce

LLENTAB dodává konstrukce a budovy různých velikostí, konstrukčních systémů, střešních sklonů, typů opláštění, požárních odolností a barevných kombinací. Unikátní systém ocelových montovaných hal LLENTAB zdokonalujeme od roku 1972. Šroubované spoje umožňují rychlou montáž konstrukcí a v případě potřeby také snadnou demontáž. Neomezenou velikost budov, dlouhodobou životnost, korozní ochranu, mechanickou odolnost konstrukce a nízkou spotřebu oceli zajišťují profily vyráběné za studena z kontinuálně žárově zinkované vysokopevnostní oceli na špičkových výrobních linkách. Všechny profily o síle materiálu 1,5 až 7 mm vyrábíme ze svitků kontinuálním rolováním nebo ohýbáním na ohraňovacích lisech. Takto žárově zinkovaná ocel má zachovánu formovatelnost bez rizika praskání ochranného povlaku a tím delší životnost ocelové montované haly. Profily o síle materiálu do 2 mm jsou chráněny vrstvou zinku Z275 (275 g/m2).

Typy profilů LLENTAB

Konstrukce jsou řešeny jako rámy s příhradovou příčlí, určující tvar střechy. Sloupy jsou navrhovány jako členěné prvky s rámovými spojkami nebo jako příhradové sloupy. Příhradové vazníky jsou sestaveny z C-profilů a H-profilů. Veškeré konstrukce jsou navrhovány podle konkrétních požadavků klienta (rozměry, opláštění, zatížení, výplně otvorů, …). LLENTAB využívá modulární systém půdorysných rozměrů s krokem 300 mm.

Čtěte také: Výhody a nevýhody montovaných dřevostaveb

Vazníky jsou primární nosná konstrukce střechy haly. Vaznice jsou sekundární nosná konstrukce střechy haly kotvená na vazníky. Jsou to nosníky, které přenášejí svislé zatížení větrem ze střešního opláštění. Paždíky jsou sekundární nosná konstrukce stěny haly kotvená na sloupy. Jsou to horizontální nosníky, které přenášejí vodorovné zatížení větrem ze stěnového opláštění z panelů nebo plechů.

Patra montovaných hal LLENTAB

LLENTAB patro z OSB desek se skládá ze systému stropnic a průvlaků, na kterých je položena nosná vrstva z OSB desek. Patro se skládá ze systému stropnic a průvlaků, na kterých je položen nosný trapézový plech. Do trapézového plechu je vylita betonová roznášecí vrstva, která je pouze při horním povrchu konstrukčně vyztužena kari sítěmi. Patro se skládá ze systému stropnic a průvlaků, na kterých je vylita nosná betonová žebírková deska.

Stavební proces a dozor

Před vydáním stavebního povolení je však možno provádět přípravné práce - přeložky inženýrských sítí (po schválení vlastníky a provozovateli inž. V průběhu výstavby shromažďuje stavební dozor investora (dále jen TDI) doklady od dodavatelů a zhotovitelů - atesty na dodané a použité výrobky a materiály, případně prohlášení o shodě u dodávek z ciziny. Po předání stavby objednateli, požádá objednatel místně příslušný stavební úřad o vydání Kolaudačního rozhodnutí. V rámci zkušebního provozu a záruční doby se kontroluje obdobně jako před dokončením haly dříve provedené práce, nedošlo-li ke změně tvaru, struktury, nebo barvy jednotlivých materiálů a provedených konstrukcí.

V souladu s ustanovením § 125 stavebního zákona je stavebník povinen uchovávat projektovou dokumentaci skutečného provedení montované haly po celou dobu trvání stavby. Z praktického hlediska je třeba věnovat pozornost i úplnosti archivované dokumentace, nejenom stavebnímu řešení - půdorysy, řezy a geometrické zaměření. Velmi důležité je i skutečné provedení a zaměření inženýrských sítí, ale i vnitřní rozvody energií, plynu, vody a kanalizaci.

Údržba a dlouhá životnost střešního pláště

Abyste zajistili optimální funkčnost a dlouhou životnost střechy, měli byste stav střechy pravidelně kontrolovat. Jestliže zjistíte jakékoliv poškození povrchové úpravy, měli byste je neprodleně opravit. Vizuální kontrola povrchů se provádí zpravidla každý rok v rámci běžné kontroly. Důkladnou kontrolu je pak vhodné provádět každých 5 let po montáži střešního pláště. Zkontrolujeme, zda všechny spojovací prvky drží na svém místě a zda nejsou zkorodovány. Poškozené nebo uvolněné spojovací prvky mohou způsobit průsak vody, korozi, případně i deformaci konstrukce.

Čtěte také: Výběr a montáž obkladů

Na povrchové úpravě kontrolujeme stálost barev a celkovou plochu střešního pláště. Je nutno též zkontrolovat úžlabí střech a hran okapových systémů. Perioda čistění okapových systémů montovaných hal je zpravidla jeden rok. Při nebezpečí napadání listí a nečistot se doporučuje kontrola 2 x ročně - vždy před zimou a po ní. Koroze vzniká tam, kde je špína a vlhkost, protože pod nečistotami je povrch stále vlhký. Pro čistění povrchové úpravy je vhodné použít měkký kartáč a vodou, případně tlakovou vodou. Logicky je při mytí a čistění postupováno odshora dolů, aby znečistěná vody odtékala dolů. Sklon trysky musí být vždy směrován tak, aby nedošlo k zatečení do oken, nebo stěnového pláště.

Opravujeme i malé škrábance a poškození. I z malých defektů může vzniknout velké poškození, nebo koroze. Při opravách prováděných ručně používáme co nejmenší štěteček. Při poškození jedné vrstvy nátěru, postačí vyspravení rovněž jednou vrstvou nátěru. Pokud je poškození hlubší - zasahuje až na zinkovou vrstvu, je nutno aplikovat nátěr ve dvou vrstvách. V záhybech a na hranách okapů se může vyskytnout koroze. U střech s nízkým sklonem k tomu dochází častěji. Výskytu koroze můžete předejít tím, že hrany okapů po montáži střechy natřete. Z důvodů vzniku koroze je proto i zakázáno dělit, nebo řezat plechové díly broušením řeznými kotouči. Pokud zvažujete obnovu nátěru celého povrchu střechy, musíte v prvé řadě zkontrolovat, že střecha haly a její podpůrná konstrukce není na žádném místě vážně poškozena a že původní nátěr na základové vrstvě plošně dobře drží. Konec životnosti nátěru, tedy dobu, kdy je třeba provést nový nátěr střechy, nelze taxativně stanovit, neboť je ovlivňována mnoha faktory.

Je to samotná barva a typ nátěru, nadmořská výška - povětrnostní vlivy, tvar a sklon střechy, způsob výstavby a montáže.

Případová studie: Průzkum střechy výrobní haly (bývalá NHKG)

Montovaná jednopodlažní hala s nosnou betonovou konstrukcí je zastřešena předpjatými příhradovými vazníky, světlíky a vaznicemi - krokvemi, nesoucími střešní desky.

Historie a problémy

Výrobní jednopodlažní šestilodní hala o půdorysných rozměrech 204 × 144 m (bývalá NHKG) byla postavena v letech 1961-63. Nosná konstrukce haly je betonová - montovaná, osové vzdálenosti sloupů jsou 12,0 × 24,0 m, výška konstrukce 15-16 m. Vaznice nesou železobetonové kazetové střešní desky. Konstrukce haly však již od samotného dokončení vykazovala řadu problémů. Jednalo se zejména o velké průhyby vaznic a celkové rozvolnění (vodorovné deformace) haly. Sledování haly ovšem po roce 1990 zcela ustalo.

Nové ověřování stavu střechy

Nové ověřování stavu střechy bylo prováděné v letech 2008-2012. Na první pohled jsou patrné značné deformace betonových krokví, dosahující i přes 100 mm. Narůstající deformace vaznic se sekundárně projevily rozevíráním spár mezi střešními deskami. Konstrukce již byla v minulosti z důvodu narůstání průhybu upravována a zesilována. Prohlídkou bylo zjištěno, že se stále jedná o původní střešní kazetové desky (s řadou trhlin). Na střechu byly postupně dolepovány různé vrstvy hydroizolace. Bylo proto rozhodnuto provést 10 sond do střechy za účelem ověření skutečné skladby a tíhy střešního pláště. Bylo zjištěno, že plášť se skládá ze tří vrstev o max. tíze 1,23 kN/m2. Bylo provedeno ověření průhybů tří vaznic (krokví). Bylo zřejmé, že deformace se nijak výrazně nezvětšují. Po analýze předběžných prohlídek a ověření průhybů bylo rozhodnuto o provádění podrobných prohlídek celé haly. Významnou část prohlídek proto po zaškolení prováděli pracovníci majitele.

Statický přepočet a doporučení

Na základě komplexu získaných znalostí byl proveden statický přepočet hlavních nosných prvků haly dle původních i stávajících norem. Konstatuje se, že v současnosti lze jen těžko vyhovět nyní platným normám (např. zvýšenému zatížení sněhem) a to zejména u střešních desek a vaznic. Ukázalo se, že střešní desky není možné považovat za plně pochozí. Předpjaté vazníky a sloupy však byly vyhovující. K bezpečnosti stavby v současné době přispívá vývin tepla od vlastní výroby. Nezaizolovanou střechou dochází k úniku tepla a současně k roztávání sněhu na střeše. Na střeše tak nikdy není plné zatížení, které by střecha dle výpočtů neměla přenést. Konstrukce haly je téměř 50 let stará, hala je tedy na okraji životnosti. Je zřejmé, že je nutné počítat s rekonstrukcí střechy. Rizikem by proto bylo přerušení výroby v zimě. U nového řešení se zatepleným pláštěm je předpoklad, že sníh na střeše roztávat nebude. Je tedy třeba na tento stav konstrukci nadimenzovat.

Kromě toho, na trhu se již objevují střešní krytiny, do kterých jsou integrovány nejmodernější technologie fotovoltaických článků. Ty zajišťují vysokou účinnost získávání energie z několika spekter slunečního záření, což zajišťuje výrobu elektrické energie i v zamračeném a deštivém počasí, a jsou proto vhodné k celoročnímu využívání.

tags: #montovane #haly #zatravnena #strecha #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti a použití SCHÖNOX WD FLEX
• Správný výběr nátěrů na polystyren
• Recenze kolotočů nad postýlku
• Foukaná izolace pro dům v Příbrami
• Vruty nebo hmoždinky do dřeva?