Pochozí betonová střecha: Komplexní průvodce

Nedílnou součástí každé stavby je střecha. Již od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy, ale až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá.

Historie a normativní požadavky plochých střech

V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů než užitku. Používaly se tepelné izolace z novin, spádové vrstvy ze škvárobetonu, které se, kromě přirozeného rozpadu radionuklidů, rozpadaly i mechanicky, případně velmi na pojivo „hubené“ a tenké potěrové vrstvy, které se míchaly přímo na střeše. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.

Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.

Únosnost nosné konstrukce střešního pláště a vrstev, které jsou umístěny pod provozním souvrstvím, vč. vyvedení hydroizolační vrstvy na přilehlé nebo prostupující svislé konstrukce (stěny, potrubí, komíny apod.) musí být minimální. Pro střechy pochozí pro údržbu na betonové desce je důležité zajistit vysokou pevnost tepelné izolace v tlaku, hydroizolační a požární bezpečnost.

Moderní řešení spádových vrstev

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Čtěte také: Podlahové topení a lamino: Co potřebujete vědět

Typy spádových vrstev a jejich vlastnosti:

• Lehčené cementové směsi (betony, potěry): Mají relativně vysoké pevnosti, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost. Je do nich obvykle potřeba použít výztuž a je nutné je dilatovat. Jejich doprava se provádí většinou pomocí jeřábu a bádií a jejich výroba není vždy pomocí betonáren možná realizovat. Zpracovávat se musí obvykle ručně. Pro pojížděné střechy jsou velmi vhodné.
• Polystyrenové klíny (EPS): S přípravou pro natavování izolace jsou velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci a bez významné roznášecí desky je nelze použít na pojížděné konstrukce. Jsou relativně deformabilní a mají nižší pevnost. Co se týká jejich izolační funkce, tak je velmi dobrá. Mírný problém je při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat.
• Cementové lité pěny: Mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %. Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná.

Produkty pro spádové vrstvy:

Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT.

Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny. Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže, nebo vodícími cemento-pískovými násypy, nebo jednoduše napnutím provázku - to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny. Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou).

U inverzních střech je zamýšlená hydroizolační vrstva až pod vrstvou tepelněizolační. Pro tuto skladbu se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé. Výhoda pěn ale je, že díky vzduchovým pórům, příp. pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8 % je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrénem PORIMENT PS 500.

Kvalitní systém složený z kvalitních materiálů zajišťuje funkčnost. Tepelná izolace a parozábrana - vše v jedné funkční vrstvě FOAMGLAS®. Nabízíme Vám řadu izolačních výrobků a příslušenství pro vytvoření dokonalého řešení přizpůsobeného Vašemu konkrétnímu projektu. V závislosti na Vašich požadavcích (tepelný odpor, pevnost v tlaku, aplikace apod.) máme na výběr ze široké škály izolačních výrobků a příslušenství. Potřebujete spolehlivě odvodnit plochou střechu nebo podlahu? Nepotřebujete více než naše spádové desky FOAMGLAS® TAPERED na míru, které budou přesně odpovídat Vašim požadavkům. Rychlé řešení, které nevyžaduje použití dalších materiálů, mokrých procesů ani dodatečné přitížení a nezvyšuje náklady na práci. Připravíme pro Vás spádové studie a zajistíme jasný a optimální plán montáže včetně dokonalého odvodnění do vpustí. Je doporučeno sdružit více vrstev v rámci jednoho výrobku či materiálu, pokud je to možné.

Dlažba a ochrana funkčních vrstev

Obdobné řešení pochozí vrstvy jako u zpevněných ploch na terénu. Upřednostňuje se lepení dlažby do flexibilní stěrky spolu s provedením ochranné hydroizolační stěrky namísto použití maltového lože. Betonová deska pod dlažbou musí být od funkčních vrstev střech dilatována filtrační geotextilií a drenážní vrstvou (smyčková rohož nebo nopová fólie) pro umožnění plynulého odtoku srážkové vody. Betonová deska by měla být dilatována po max. vzdálenostech 2 x 2 m, zároveň musí být dilatována od všech navazujících a prostupujících konstrukcí, spárořez dlažby musí tyto dilatace respektovat. Ochrana hydroizolace a funkčních vrstev střechy před mechanickým poškozením vlivem provozu na terase, před velkými rozkmity teplot a UV spektrem slunečního záření.

Čtěte také: Prevence proti škůdcům dřevotřísky

Z důvodu lokálního zatížení pod podlážkami je nutné navrhnout funkční vrstvy střechy (zejména tepelně izolační vrstvu) s dostatečnou únosností. Jako prevence proti vtlačování podložek do hydroizolace (nebo poslední funkční vrstvy střechy) je vhodné pod podložky umístit přířezy stejného materiálu jako hydroizolační vrstva, popř. geotextilii vyšší gramáže nebo jinak tyto vrstvy chránit. Oblasti kolem atik, pronikajících svislých konstrukcí a vtoku je vhodné oddělit od vegetačního substrátu oblázkovým násypem, případně terasovou úpravou.

Čtěte také: Topení dřevem a koroze kovů

tags: #pochozí #betonová #střecha

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat správnou špachtli na sádrokarton?
• Článek o Mgr. Zoji Šindelářové a včelařích z České Lípy
• moderní vinylové podlahy v Jihlavě
• přehled klasických rozměrů sádrokartonu
• Dřevěný obklad a montáž oken