Zánět žil: Příčiny, příznaky a léčba studenými obklady

Máte potíže s bolestivostí žíly při tlaku a zarudlou oblastí v jejím okolí? Pak je možné, že patříte mezi 30-40 % lidí se závažnými křečovými žilami, kteří zároveň trpí zánětem žil. Zánět žil, odborně nazývaný jako flebitida, může mít dvě podoby. Medicína rozlišuje zánět povrchových žil - tromboflebitidu a zánět hlubokých žil - flebotrombózu. Záněty žil bývají postiženy zejména dolní končetiny. Na horních končetinách se záněty žil vyskytují jen vzácně jako komplikace nitrožilních injekcí.

Co je zánět žil?

Zánět žil je skupina zánětlivých onemocnění žilního systému vznikajících v důsledku poranění žilní stěny či při vzniku krevních sraženin. Zánět žíly vzniká při tvorbě krevních sraženin v povrchové žíle u povrchu stěny (obvykle křečové žíly) nebo při poškození žilní stěny (v důsledku úrazu). Nejčastější příčinou zánětu žil je zpomalený průtok krve. Vede k zánětlivé reakci na oslabené žilní stěně, která je často predisponována křečovými žilami. Žíly jsou cévy, které přivádějí odkysličenou krev z tělního oběhu zpět k srdci. Tento zásobník, v kterém se nachází zhruba dvě třetiny celkového objemu krve, je velice důležitý zejména v případě krvácení. Žíly mají sice stejné množství vrstev jako tepny, avšak jejich stěna je mnohem slabší. Proto je rychlost průtoku krve v žilách pomalejší a krevní tlak nižší.

Typy zánětů žil

  • Povrchový zánět žil (tromboflebitida)

    Povrchový zánět žil (někdy také flebitida, povrchová tromboflebitida, povrchová žilní trombóza či varikoflebitida) je akutní zánět žilní stěny. Může být spojen s tvorbou krevních sraženin v oblasti povrchových žil. Vyskytuje se většinou v oblasti nohy a lze jej zjistit na stehně, lýtku, koleni, chodidle nebo kotníku. Zánět povrchových žil, tromboflebitida nepředstavuje pro zdraví člověka závažnější riziko. Více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Tromboflebitida postihuje zánětlivým procesem povrchové žíly a velmi často doprovází křečové žíly (varixy). Můžeme ji dále rozdělit na formu infekční, která vzniká vniknutím bakterie, a neinfekční, související s drážděním žilní výstelky.

  • Zánět hlubokých žil (flebotrombóza)

    Flebotrombóza je onemocněním podstatně závažnějším, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Nebezpečí hrozí až při přechodu zánětu z povrchových na hluboké žíly. Tento jev je sice vzácný, ale ne vyloučený. S flebotrombózou, neboli zánětem hlubokých žil, se častokrát spojuje vznik trombu (krevní sraženiny), který při odtržení může putovat krevním řečištěm až do plic a tím způsobit tzv. plicní embolii, což je život ohrožující stav.

Příčiny zánětu žil

Existuje široké spektrum příčin a faktorů, které mohou mít podíl na vzniku zánětu, ať už povrchových nebo i hlubokých žil. Obvykle můžeme rozlišit infekční a neinfekční příčiny vzniku zánětu. Celkově však při vzniku zánětu povrchových žil převažují neinfekční příčiny a faktory. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se rozvíjí zánět žíly.

Čtěte také: Zánět a absces: Průvodce bylinnou léčbou.

Rizikové faktory

  • Zpomalený průtok krve: v důsledku křečových žil a případně velkého množství času stráveného na lůžku, delší upoutání na lůžko, znehybnění končetiny (např. při zlomenině či poruše nervového zásobení), dlouhodobá nehybnost (např. při dlouhém stání nebo sezení), dlouhé cestování (tzv. cestovní trombóza).
  • Poškození cévní stěny: povrchová zranění, intravenózní podávání léků prostřednictvím katetru nebo infuze, poranění končetin (i operací).
  • Změny vlastností krve (zvýšená srážlivost): těhotenství a porod, po operacích, užívání hormonální antikoncepce, poruchy srážlivosti krve.
  • Další faktory: kouření, obezita, nádorové onemocnění, chronická žilní nedostatečnost, infekce, jiná onemocnění (např. rakovina), věk.

Příznaky zánětu žil

Zánět povrchových žil (tromboflebitida) má své specifické příznaky. Postižená žíla je při tlaku bolestivá, oblast kolem ní je zarudlá, teplá a oteklá, s hmatatelným ztluštěním žíly. Lokální zarudnutí v okolí žíly, mírný otok na stejném místě, bolest, pocit tíhy, někdy svědění. Při uvedení těchto projevů není k správnému určení diagnózy pro lékaře nutné vykonat žádné další speciální vyšetření. Obtíže se mohou zhoršovat při pohybu nebo při svěšení postižené končetiny. Zatvrdlá žíla může na pohmat připomínat provaz. Pacient může mít také horečku. Zánět obvykle trvá dva až šest týdnů, než ustoupí, nicméně samotná žíla může být bolestivá a ztvrdlá po celé měsíce.

Hlavním příznakem flebotrombózy naproti tomu je právě otok. Jeho velikost závisí na tom, v jaké výšce je žíla postižena. U zánětu lýtkových žil oteče jen okolí kotníků. Při uzávěru stehenní žíly postihuje celou končetinu. K otoku se přidává i bolest. Ta se zvyšuje při zatnutí svalů, například při došlápnutí. Díky stagnaci krve před žilním uzávěrem se může objevit namodralé zbarvení kůže - cyanóza. Utrhne-li se trombus a doputuje do plic, nastává plicní embolie. Tento stav se projeví dušností, bolestí na hrudníku, kašlem a poklesem krevního tlaku.

Diagnostika zánětu žil

Onemocnění lze vcelku snadno diagnostikovat, pokud pacient ochotně spolupracuje. Diagnóza je stanovena na základě příznaků a lékařského vyšetření postižené oblasti. V mnoha případech jsou nutná další vyšetření, například ke zjištění, zda je přítomna také hluboká žilní trombóza. Diagnostikování zánětu žil zahrnuje laboratorní vyšetření krve pro zjištění přítomnosti protilátek typických pro pravděpodobný výskyt krevních sraženin. Pokud lékař vyžaduje další vyšetření, je to zpravidla ultrazvuk, jehož úkolem je vyloučit závažnější zánět hlubokých žil.

Léčba zánětu žil

Léčba zánětu žil závisí na jeho typu a závažnosti. Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve" - antikoagulancia.

Léčba povrchového zánětu žil

Základní terapií pro zmírnění potíží je používání kompresních punčoch nebo bandáží. Při sezení nebo ležení by dolní končetiny měly být ve vyvýšené poloze. Je také vhodné používat chladicí obklady a krémy či gely obsahující heparin. Používání antikoagulačních mastí může urychlit hojení. Užívání nebo vtírání protizánětlivých léků (nesteroidní antiflogistika, NSAID) může také zmírnit bolest a pomoci k rychlému návratu pohyblivosti do normálu. Doporučuje se pokud možno co nejdříve - jakmile to stav končetiny a bolestivost dovolí - začít chodit. V závislosti na rozsahu a lokalizaci tromboflebitidy se mohou nízkomolekulární hepariny podávat i injekčně. Někteří lékaři také doporučují tvarohové zábaly, ale jejich účinek nebyl vědecky prokázán. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. Zánět povrchových žil bývá většinou krátkodobou nepříjemností.

Čtěte také: Příznaky a léčba zánětu dutin

Léčba hluboké žilní trombózy

Léčba zánětu hlubokého žilního řečiště je již daleko komplikovanější a vyžaduje hospitalizaci a sledování. Kromě bandážování dolních končetin se podávají léky na ředění krve (antikoagulancia). Cílem léčby hluboké žilní trombózy je zabránit tvorbě krevních sraženin nebo alespoň omezit jejich růst. Pacienti užívají tablety nebo jednorázové injekce aplikované do podkoží, které rozpouštějí již vzniklé tromby. Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik. I po odeznění akutního stádia se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě warfarinem.

Význam studených obkladů

K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Studené obklady pomáhají potlačit projevy zánětu, zmírnit bolest a otok. V případě poškození cév končetin, je velmi vhodné udržovat končetiny ve vyvýšené poloze.

Prevence zánětu žil

Prevence zánětů žil spočívá v omezení co největšího množství rizikových faktorů. Riziko vzniku zánětu povrchových žil lze v určitých situacích snížit pomocí následujících opatření:

  • Po operaci nebo po porodu co nejdříve začněte vstávat a chodit s nataženými kompresními punčochami.
  • Pacienti upoutaní na lůžko by měli několikrát denně v posteli cvičit.
  • Při delší nečinnosti bychom měli nohy občas (asi jednou za hodinu) protáhnout. Pomůže nám k tomu krátká procházka.
  • Natáhněte nohy a několikrát po sobě přitáhněte špičky nahoru zase dolů.
  • Při dlouhém stání si několikrát stoupněte na špičky a na paty.
  • Podobného efektu lze dosáhnout i použitím elastických punčoch.
  • V příhodných chvílích je vhodné mít nohy co nejvýše.
  • Vyhnout se tabákovým výrobkům.
  • Při dlouhém cestování dělat více přestávek na malou rozcvičku, či procházku.

Komplikace zánětu žil

Nejzávažnější kombinací zánětu žil je plicní embolie, která může končit až úmrtím pacienta. Častými následnými onemocněními jsou hluboká žilní trombóza nebo plicní embolie. Flebotrombóza představuje „časovanou bombu", která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro Vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Další komplikací může být posttrombotický syndrom, který se objevuje s odstupem několika měsíců. Pravděpodobnost jeho vzniku závisí na věku pacienta, rozsahu žilní trombózy, její lokalizaci a na způsobu léčby. Jeho příčinou je trvale zvýšený žilní tlak, který vzniká uzávěrem žilního systému nebo nedostatečností žilních chlopní. Jedním z příznaků posttrombotického syndromu je otok končetiny. Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování.

Čtěte také: Léčivé byliny a záněty

tags: #zanet #zil #studene #obklady #informace

Oblíbené příspěvky: