Nástřešní žlaby a efektivní odvodnění střech: Komplexní průvodce

Jedním ze zásadních úkolů, které musí plnit střecha, je ochrana před dešťovými srážkami. Aby to tak bylo, je třeba respektovat platné zásady. Odvodnění střechy má dva základní typy, a to vnitřní a vnější. Vnitřní odvodnění se využívá u plochých střech a svým principem připomíná trychtýř. Vede zachycenou vodu středem objektu do kanalizace. Jinak je tomu u vnějšího odvodnění, aplikovaného na šikmé střechy. U něj je voda vedená ke krajům střechy, kde se jímá do žlabů a svody odvádí pryč.

Typy odvodnění a žlabů

Podle umístění žlabů rozlišujeme systémy podokapní, nástřešní, nadřímsové a případně zaatikové a mezistřešní. Žlaby mají nejčastěji půlkruhový tvar, který je z hlediska hydrauliky pro vodu nejideálnější. V poslední době se ale prosazují taky hranaté žlaby, zejména jako architektonický prvek.

Nástřešní žlaby

Nástřešní (nadokapní) žlaby jsou vhodné pro střechy s hladkou střešní krytinou (z tašek, z cementovláknité krytiny, břidlice apod.) se spádem nejméně 35°. Umístění žlabu ve střešní rovině je výhodné, protože tento žlab zachycuje případný pád úlomků krytiny a malty ze střechy. Nástřešní žlaby se vyrábí ze zinku, mědi a hliníku. Nástřešní žlab se také používá tam, kde není možné instalovat klasické půlkulaté okapy, například kvůli nedostatku místa.

Vyrábějí se v rozvinuté šířce 500 a 670 mm, nejčastěji z pozinkovaného ocelového plechu nebo z plechu titanzinkového tl. 0,6 až 1 mm. Nástřešní žlaby jsou umístěny na bedněném okraji střechy. Nástřešní žlaby jsou položeny v závislosti na sklonu střechy tak, aby byl vytvořen dostatečný spád. Na střešní ploše ležící nástřešní žlab je opatřen vodní drážkou, tato musí končit, měřeno vodorovně, dostatečně výše než přední žlabová naválka.

Instalace nástřešních žlabů

Nástřešní žlab je připevněn na přední hraně nosem nebo pomocí pera žlabového háku a za vodní drážku pomocí ležatých příponek. Vzájemná vzdálenost žlabových háků se doporučuje zmenšit na cca 50 cm s ohledem na místní podmínky. Žlabové háky jsou všechny stejně dlouhé a bijí se na bednění ve spádu. Připevní se stejně jako žlabové háky podokapního žlabu, ale ve střešní rovině v různé výši vruty do bednění.

Čtěte také: Podrobnosti o nástřešních žlabech

Žlabové kusy se spojí nýtováním na zemi asi na délku 4 až 6 m a vloží se do žlabových háků. Nanýtovaná příponka na nose háku se přehne přes přední naválku žlabu a zadní vodní drážka žlabu se při kotví ležatými příponkami rovněž na bednění. Vodní drážka okapního plechu hák žlabu vždy nadzdvihne.

Dnes se používá podkladní pás přímý (někdy je nazýván i podkladní připevňovací lištou nebo zatahovacím plechem probíhajícím po celé délce okapu). Podkladní pás je vlastně kotevní prvek pro okapní plech. Okapní plech se dotáhne svojí vodní drážkou cca 220 mm pod budoucí žlabový hák, kde se přichytí ležatými příponkami.

Nástřešní žlab PREFA

Nástřešní žlab PREFA se například používá u budov na hranicích pozemku. Díky tomu lze ušetřit několik centimetrů na žlabu (okraj střechy, spodní hrana střechy) a odtok vody ze střechy nepřeteče na sousední pozemek. I z ekologického hlediska je hliníkový odvodňovací systém PREFA tou nejlepší volbou. Nástřešní žlab PREFA je k dostání v klasických standardních barvách.

Lakovaná vrstva je tvárná a odolná vůči běžným chemikáliím a povětrnostním vlivům. Systémové příslušenství PREFA nástřešního žlabu je sladěno se standardními barvami střešního a fasádního systému PREFA.

Ostatní typy žlabů

Zaatikové a mezistřešní žlaby

K variantám odvodnění šikmých střech patří i zaatikové a mezistřešní žlaby. Jedná se o efektní řešení, kdy je odvod vody schovaný za stavební konstrukcí, jenže právě to z nich dělá rizikovou záležitost. Každá porucha klempířských prvků u tohoto typu žlabu stavební konstrukci poškodí. Proto se jejich použití příliš nedoporučuje. Pokud je to opravdu nutné, pak by měly být hodně široké (aspoň půl metru) a co nejmělčí. Dešťové odpadní potrubí by mělo být na žlab napojené skrze kónický kotlík. Svodová roura by neměla procházet atikou, ani jinou částí stavební konstrukce.

Čtěte také: Spolehlivé řešení odvodnění s RHEINZINK

Úžlabí střechy

Úžlabí střechy vzniká v místě styku dvou střešních ploch. Aby se roviny spojily a zabránilo se tak pronikání vlhkosti, je potřeba místo oplechovat. Protože musí úžlabní plech odolávat rozmarům počasí, kladou se na materiál a jeho kvalitu velmi vysoké nároky. I drobný výrobní kaz nebo chyba při montáži může vést ke značným škodám - intenzivnímu prosakování vody do budovy. Výměna nástřešního žlabu je pak náročná a finančně nákladná. Před montáží je vhodné si práci pečlivě naplánovat. Připevněte ho pomocí speciálních příchytek a hřebů k latím nebo bednění.

Spádování a vtoky

S odvodněním úzce souvisí spádování. Aby voda co nejrychleji odtekla směrem k výtokům, je nutné dodržet požadavky na minimální spád/sklon střešní roviny. Měl by být takový, aby se na střeše netvořily kaluže. Dle doporučení odborníků i výrobců hydroizolací je minimální spád v ploše střechy 1 %, optimální jsou ale 3 %. U šikmých střech se sklon střešní plochy řídí požadavky výrobce krytiny. Spádování žlabu se pak odvíjí od jeho umístění na střeše.

Spádování okapů je velmi důležité a nemělo by se na něj zapomínat. Správným vyspádování okapového žlabu prodlužujete jeho životnost. Doporučené vyspádovavání okapového žlabu je 0,5 %, což se rovná 0,5 cm na 1 m délky okapového žlabu. U délky okapového žlabu 10 metrů je to tedy 5 centimetrů. Správného spádování dosáhneme žlabovými háky, respektive jejich osazením na střešní krokve. Pokud se stane, že někde v okapu zůstává voda, není to dobře a je zapotřebí provést nápravu.

Každá vnitřně odvodňovaná střecha by měla mít minimálně dva vtoky (střešní vpusti) se samostatným svodovým potrubím. Důležitou hodnotou pro odvodnění je 15 metrů. Určuje maximální vzdálenost vtoku od atiky nebo rozvodí střešních ploch. Jeden vtok zkrátka odvodní plochu ve svém okolí do vzdálenosti 15 metrů na všechny strany. Minimální průměr vtoku má být 70 mm, je ale lepší použít alespoň 100 mm. Zmenší se tak riziko jeho ucpání.

Střešní vpusti musejí mít hrdlo vtoku pod úrovní hydroizolace (snížení o 1 až 2 cm), čímž se zajistí plynulý odtok vody bez jakýchkoliv překážek. Problémům s ucpáním vtoku zabraňují ochranné košíky, které by měly vyčnívat nad střechou, aby se na nich neshromažďovalo listí a další nečistoty. Jejich tvar a odsazení se přizpůsobuje provozu střechy. Potrubí má být v celé výšce svislé, včetně napojení vtoku. Nejsou přípustná žádná zalomení, která by byla překážkou odtoku vody. Maximální vzdálenost vtoků ve střešních žlabech, a to od jejich konce nebo od rozvodí, je 15 metrů. Velmi důležité je u žlabů respektovat jejich dilatační pohyby.

Čtěte také: Instalace odvodňovacích žlabů

Liniové odvodnění a jeho prvky

Název liniové odvodnění vznikl dle liniového tvaru sběrného zařízení, které zachytává dešťovou vodu a odvádí ji např. do kanalizace. Liniové odvodnění se hodí pro instalaci u všech druhů povrchu. Ať jsou to dlažby, betonové či živičné plochy. Pojmy liniové odvodnění nebo venkovní odtokové žlaby označují odvodňovací systém složený z uzavřeného žlabu s roštem nebo štěrbinovým krytem na úrovni povrchu. Všechny konfigurace liniových žlabů zajišťují účinný odvod povrchové vody.

Základní prvek systému, který zajišťuje sběr, dočasné zadržení a následné odvedení dešťových nebo technologických vod. Kryty, neboli rošty či mříže přesně pasují do žlabu a spolu s rámem, který je fixuje, by měly být "utopené" cca 3-5 mm pod úroveň okolní plochy. Rošty zároveň slouží k ochraně systému před vnikem nečistot a pevných částic. Zakončovací čelní stěny s nátrubkem umožňují vodorovné napojení na kanalizační potrubí, kde se průměr trubky volí podle hydraulických požadavků a rozměru žlabu. Modulární revizní šachty a vpusti umožňují napojení na odtok a navíc přístup při čištění systémů (s pevnými kryty). Také poskytují dodatečnou retenční kapacitu. Zakončovací prvky, neboli čelní stěny představují jednoduché a efektivní řešení pro uzavření větve liniových žlabů.

Typy liniových žlabů

HAURATON žlaby

Přes 60 let vyrábí HAURATON odvodňovací žlaby ze speciálně vyvinutého betonu, který se neustále inovuje. Produktová řada FASERFIX je proslulá svou vysokou stabilitou, dlouhou životností a odolností vůči extrémnímu zatížení. Tělo žlabu z betonu vyztužené čedičovým vláknem - odolává vysokému dynamickému zatížení až do třídy F 900. Ideální volba pro střední až těžké provozní zatížení.

Materiál RECYFIX je moderní řešení odvodnění, které spojuje odolnost, ekologii a snadnou manipulaci. Žlaby se vyrábějí z kompozitu (polypropylenu) a i přes nízkou hmotnost nabízejí vysokou pevnost a extrémně dlouhou životnost. Nejoblíbenější odvodňovací žlab střední třídy zatížení (až D400), ideální pro parkoviště, občanské a železniční stavby. Pevný 20 mm plastový rám perfektně drží kryty, které jsou bezpečné i pro podpatky chodců.

Žlab s nenápadným štěrbinovým nátokem z pozinkované nebo nerezové oceli skvěle zapadne do citlivějších prostor - do městských center, kolem historických budov nebo v komerčních zónách. Odolné kompozitní tělo a robustní litinová mříž dělají z tohoto žlabu ideálního parťáka pro náročné provozy - od čerpacích stanic přes sběrné dvory až po těžší průmyslové areály.

ACO žlaby

Nový systém odvodnění ACO XtraDrain se vyznačuje svou snadnou manipulací a vysokou kvalitou. Je vytvořen z vysoce jakostního kompozitu a jeho zatižitelnost sahá až do třídy D400. Lze jej tedy využít na parkovištích, u jízdních pruhů v ulicích, pěších zónách a podobně. Výhodou tohoto žlabu jsou jeho nízké požadavky na údržbu.

Odvodňovací žlaby Multidrain jsou charakteristické svým průřezem ve tvaru V. Lze je použít ve všech třídách zatížitelnosti, tj od A15 až do F900. Žlaby se vyznačují svou vysokou těsností, hladkým a neporézním povrchem, což zvyšuje výkonnost odvodu vody z odvodňované plochy. Novinkou je v rámci řady MultiDrain systém Drainlock, který zajišťuje upevnění roštu ke žlabu.

Řada liniových odvodňovacích žlabů ACO DRAIN PowerDrain je charakteristická třemi důležitými vlastnostmi. Štíhlost, tichost, a vysoká účinnost. Je zde opět použit výkonný profil ve tvaru V, který zajišťuje vysoké samočistící účinky. Využito je speciální elastomerové tlumení mezi žlabem a roštem. V kombinaci s bezpečně aretovaným roštem zajišťuje účinné tlumení hluku při přejíždění žlabu.

DITON žlaby

Odvodňovací žlaby DITON chrání dlažbu, svahy i základy domů před vodou. Odvodňovací žlaby mají jasný úkol: odvést povrchovou vodu do kanalizace, retenční nádrže nebo příkopu. Díky nim se nepoškodí nově položená dlažba, nesesune se svah a voda neohrožuje základy domů. U rodinných domů a zahrad hraje roli nejen funkčnost, ale i vzhled. Málokdo chce, aby mu uprostřed nové terasy trčel technický prvek. Proto se často využívají žlaby v imitaci dřeva.

Tradiční betonový odvodňovací žlab má sice jiný vzhled, ale uplatní se tam, kde je potřeba zpevnit dno příkopu nebo zahradního kanálu. Na příjezdových cestách, parkovištích nebo frekventovaných chodnících je nutné hledat odolnější varianty. Štěrbinový žlab představuje řešení, které spojuje nenápadný vzhled s vysokou odtokovou kapacitou. Ještě vyšší nároky splňuje odvodňovací žlab EUROPA. Je určený pro průmyslové areály, dopravní terminály nebo veřejná prostranství, kde je vysoká frekvence těžkých vozidel.

Instalace a údržba odvodňovacích systémů

Ani ten nejlepší odvodňovací žlab nebude fungovat, pokud nebude správně uložen. Před instalací je potřeba připravit betonové lože, do kterého se žlab usadí. Velkou roli hraje spád. Voda musí mít vždy možnost volně odtékat. Samotný žlab je jen jednou částí celého systému. Už při plánování je proto nutné promyslet, zda vodu odvedete do kanalizace, retenční nádrže nebo příkopu.

Instalace žlabů je jednoduchá, ruční bez nutnosti nějaké zvláštní techniky. Pokládka žlabů začíná odtokem a napojením na odtokovou trubku. Pak již žlaby pokládáte do zavlhlého betonové lože podle provázku nebo laseru. Doporučuje se utopit žlab proti dlažbě klidně o půl až jeden centimetr. Voda se do žlabu lépe dostane. Okolní dlažba má navíc tendenci klesat.

Stejně jako u každého technického řešení i u žlabů platí, že potřebují péči. Není náročná, ale pravidelnost je klíčová. V praxi to znamená občas vyčistit rošty a vpusti od listí, písku nebo bláta. U veřejných ploch se proto doporučuje provádět kontrolu několikrát ročně, u soukromých projektů většinou postačí podzimní a jarní čištění.

Příklady použití odvodňovacích žlabů

• Před garáže: Podle požadované zátěže můžete zvolit krycí rošty určené pro pojezd osobních aut nebo těžších dodávek. V případě většího množství vody například na rozhraní ulice a garáže, nebo u větších spádů můžete zvolit větší šířky žlabů až do 200 mm. Obecně platí, že pokud máte do garáže větší spád, je lepší použít širší žlab, aby přívalová voda žlab nepřeskočila a nedostala se do objektu. Také ocelový mřížkový rošt má lepší schopnost vodu zachytit než třeba litinový. U garáže se také doporučuje žlab od vrat trochu odsadit, třeba 20-30 cm a vytvořit před vstupem v místě žlabu mírné úžlabí. Při těžkém dešti se tak voda, která by se dostala za žlab, zase vrátí a odteče bezpečně žlabem. Každý odvodňovací systém by měl mít nějaké sítko nebo košík na hrubé nečistoty.
• U terasy nebo fasády: Zde obvykle stačí žlab šířky 100 mm a záleží spíše na vašem estetickém cítění, jaký design roštu zvolíte. Nejnovější typ roštu je plastový rošt s podélnými žebry a zvládne zatížení A15 kN. Unese tedy i osobní auto. Můžete ale také zvolit nenápadný štěrbinový nástavec. Žlab je schovaný pod dlažbou a pouze úzká, téměř neviditelná štěrbina sbírá dešťovou vodu z povrchu.
• Před vchody domů: Přímo před vchody domů se osvědčily rohožky s vanou integrovanou do dlažby. Rohožka zachytí při čistění nejen hrubé nečistoty z bot, ale také dešťovou vodu.

Dešťovou vodu ze zpevněných ploch nebo ze střech můžete odvést rovnou do kanalizace. Nebo pokud to typ zeminy umožní, můžete ji přímo vsáknout na pozemku. To je výhodnější nejen pro přírodu, ale především pro nás. Vodu lze přivést do podzemních nádrží, využít ji na zalévání a teprve přebytek nechat vsáknout nebo pustit do kanálu.

Přehled odvodňovacích žlabů dle tříd zatížení

Okapy a odvodňovací systémy jsou jedním z nejdůležitějších prvků střechy, ať už z funkčního, tak estetického hlediska, a proto je důležité okapy správně vybrat. Následující tabulka poskytuje přehled dostupných řešení:

*Výše uvedená tabulka je pouze orientační, pro správný výběr okapového systému je třeba vycházet z konkrétních požadavků projektu a místních podmínek.

tags: #nastresni #zlab #odvod #informace

Oblíbené příspěvky:

• Pokládka a údržba antické dlažby
• Pekelná jízda Kuffenbachova komanda
• Pokrývačské práce Jižní Čechy
• Lišty VeloTrack pro nosiče kol
• Elegantní řešení schodových lišt