PergolyStavba s Ytongem v zimě: Odolnost, skladování a praktické tipy pro chladné měsíce
Při stavbě v zimních měsících se stavebníci často potýkají s otázkou správného skladování stavebních materiálů a provádění prací v chladu. Zejména před zimou se často řeší, zda pórobetonové tvárnice přežijí mrazy a vlhkost bez poškození. V tomto článku se podíváme na specifika práce s materiálem Ytong v zimním období, jeho odolnost vůči vlivům počasí a na praktické rady, jak zajistit hladký průběh stavby i v chladných podmínkách.
Odolnost Ytongu vůči vodě a mrazu
O pórobetonu se často tvrdí, že má vysokou nasákavost. Ve skutečnosti je jeho odolnost vůči vodě a mrazu srovnatelná s jinými stavebními materiály. Technické studie ukazují, že v suchém stavu nebo při ustálené vlhkosti kolem 9 % je zcela mrazuvzdorný. Krátkodobá povrchová vlhkost ze srážek nebo při stavbě se obvykle rychle odpaří. Dlouhodobé působení stojaté vody (například z kaluží nebo porušených okapů) je skutečně nebezpečné.
Zabraňte dlouhodobému působení vody, nevystavujte pórobetonové tvárnice opakovaným cyklům mrazu a tání, a váš stavební materiál si své špičkové vlastnosti uchová. Závažná poškození nastávají vzácně, zejména v případě nevhodného použití nebo zanedbání péče.
Výsledky testů mrazuvzdornosti Ytongu
Velmi dobré výsledky zmrazovacích cyklů na pórobetonu Ytong třídy P2-500 přičítají experimentátoři jeho vysoké a otevřené porozitě. Dalším důvodem může být velký specifický povrch pórobetonu (plocha povrchu pórů a kapilár vztažená k jednotce hmotnosti porézního materiálu v m²/kg), který je navíc velmi hydrofilní. Velké množství molekul vody vázaných slabými, mechanickými silami přímo k povrchu pórů, nebo na již takto vázané molekuly, netvoří krystalovou strukturu typickou pro led. Jinými slovy nezamrzá, nebo až při podstatně nižší teplotě. Mohou ale tvořit v blízkosti povrchu pórů přechodovou vrstvu. V extrémních mrazech v něm může docházet ke kondenzaci difúzní vlhkosti, což však platí skoro pro každou obvodovou stěnu. Po opadnutí mrazů se pórobeton, difúzně otevřený materiál, začíná rychle vysoušet. Tím, že se přibližně 9/10 roku nachází v režimu vysoušení (byť se nemá co vysoušet), patří Ytong k nejsušším zdivům. Jednou z velmi příjemných vlastností je i to, že si zachovává potřebné mechanické vlastnosti (a ovšem i tepelné a další) i tehdy, je-li po celou zimu vystaven dešti, sněhu a mrazům. Lhostejno, je-li to v rozestavěné hrubé stavbě či v provizorním staveništním skladišti. Po povodni můžeme bez obav nechat stavbu z pórobetonu přes zimu vysychat. Je to další z kladů systému Ytong, pro praxi významný.
Podmínky a výsledky testu odolnosti Ytongu
Odborná zkušebna TZÚS Plzeň provedla test, jehož podmínky byly přísnější, než jaké se vyskytují reálně na staveništi. Zkouška porovnávala vlastnosti dvou sad srovnatelných vzorků, vyřezaných ze tří stejných tvarovek Ytong P2-500. Z každé tvárnice byly vyřezány 4 krychle o rozměrech 100×100×100 mm, celkem 12 krychlí. Šest krychlí tvořilo jednu sadu (zmrazovanou), zbytek druhou (srovnávací). Porovnávaly se zjištěné hodnoty hmotnosti a pevnosti v tlaku mezi hlavními (zmrazovanými) a porovnávacími (ničím nezatěžovanými) tělesy.
Čtěte také: Ytong montáž fasády
Dle TZÚS Plzeň platí: Nemusíme se bát skladovat pórobetonové tvárnice přes zimu na stavbě, nestojí-li přímo v louži. Po záplavách a opadnutí vody nedojde v zimě k citelnému snížení pevnosti pórobetonového zdiva.
Skladování stavebních materiálů v zimě
Než začnete přemýšlet, do jakých prací se během zimy pustíte, zaměřte se na správné uskladnění materiálu. Zbyly vám na stavbě rozbalené palety cihel, pytle s maltou a další materiály? Nepoužité stavební materiály musí být v zimě uskladněny v suchu a při teplotách nad 5 °C. Na staveništi tak rozhodně nesmí zůstat až do jara - je potřeba je přesunout do krytých skladů, kůlny nebo stodoly. Zvláštní podmínky skladování vyžadují zdicí pěny, které musí být uloženy při teplotě nad 10 °C. Suchá zdící malta v pytlích musí být uskladněna v suchém prostředí při teplotě nad -5 °C. Je také zakázáno míchat zmrzlé produkty.
Ochrana hrubé stavby před zimou
Pokud se stavební práce protáhly a nestihli jste dokončit hrubou stavbu před příchodem zimy, musíte ji ochránit před deštěm, sněhem a pronikáním vlhkosti. Jestli nemáte hotovou střechu, překryjte poslední vrstvu zdiva nepromokavými fóliemi. Ty použijte i pro zakrytí všech stavebních otvorů. Zdivo by mělo být chráněno před povětrnostními vlivy nepromokavou fólií a jeho teplota nesmí klesnout pod 0 °C, tzn. nesmí být namrzlé nebo zmrzlé. Pokud je ale zdivo vystavěné do určité výšky, musí být přes zimu zakryté například asfaltovým pásem nebo tvrdší fólií s přesahem minimálně pět, nejlépe deset centimetrů. Důležité je také zatížení, aby vítr nemohl plachtu odfouknout. Jakákoliv vlhkost v podobě sněhu nebo vody, která se dostane dovnitř cihel, se totiž obtížně vysušuje a může znamenat prodloužení výstavby.
Jestliže už stavebník pracuje na druhém patře, tak u stropní konstrukce je dobré před zimou vyzdít alespoň první řadu zdiva. Důvodem je, že pokud se tam bude usazovat voda, může stékat přes okraje stropu a dostávat se na obvodové zdivo pod ním. V této fázi stavby jsou stropní konstrukce stále odkryté, a tak je potřeba čas od času zkontrolovat, zda se na nich nehromadí sníh. Když střechu kompletně pokrývá krytina, stačí pomocí trubek nebo flexi hadice odvádět vodu dál od objektu. Dále je však potřeba zakrýt parapety, kde hrozí promoknutí zdiva. Je-li na střeše stále vidět laťování (nosná konstrukce střešní krytiny a pod ní střešní fólie), opět by se měla využít zatížená plachta, nebo jiný způsob zakrytí.
Stavební práce v zimě: Co lze a co ne
S příchodem prvních mrazů utichne nejedno staveniště. Většinu stavebních prací lze za běžných podmínek provádět jen do teploty 5 °C, a tak se možnosti prací na stavbě omezí. Přesto je řada činností, na které do jara čekat nemusíte. V některých případech se však realizace značně prodraží a nese s sebou zvýšené riziko technologické chyby. Týká se to zejména mokré výstavby, typicky zdění, betonování či omítání. Při stavebních pracích v zimním období je nejdůležitější dodržet požadované teploty.
Čtěte také: Řešení tepelných mostů u ostění
Zdění v zimě
Zdění je ideální provádět při teplotách nad 5 stupňů Celsia. Pojiva, jako je malta nebo lepidlo, totiž obsahují vodu, která za nízkých teplot může způsobit problémy. Teplota materiálu a vzduchu se při zpracování doporučuje v rozsahu min. 5 °C. V případě předpokládaného poklesu teplot pod -5 °C (např. v noci) je třeba konstrukci překrýt ochrannou fólií a zajistit temperování, aby teplota nebyla nižší než -5 °C. Období teplot vzduchu pod +5 °C se nezapočítává do nutné technologické přestávky před statickým zatížením zdiva (např. kladení stropní konstrukce) a omítáním.
Pokud vás tlačí čas, lze s využitím zimních malt pokračovat ve zdění i v chladnějších dnech. Teplota však nesmí 14 dní po vyzdění klesnout pod 5 °C. Zdivo lze ochránit před mrazem polystyrenovými deskami o tloušťce 5 cm a více, pak může teplota krátkodobě klesnout i pod -10 °C. Venkovní teplotu je samozřejmě nutné hlídat i při samotném vyzdívání. Pokud v době zdění nemrzne, není nutné záměsovou vodu předehřívat. Jakmile však teplota klesne pod bod mrazu, musí se při přípravě zimní malty používat voda ohřátá přibližně na 30 °C. Záměsovou vodu lze předehřát na max. +30 °C. Zkracuje se tak otevřený čas a zpracovatelnost malty. Pokud se teploty budou pohybovat okolo bodu mrazu, nebo dokonce pod ním, nabízí se varianta s použitím zdicí pěny Dryfix. Tuto pěnu lze totiž používat i při teplotách pod bodem mrazu, a to až do -5 stupňů, avšak cihly ani beton nesmí být zmrzlé nebo příliš mokré.
Betonování v zimě
Mezi nejproblematičtější stavební práce v zimě rozhodně patří betonování. Při nízkých teplotách se zpomaluje hydratace betonu, který pak přestává schnout. Při nízkých teplotách může během schnutí popraskat a způsobit řadu problémů. Betonovat lze bez problémů do 5 °C, při poklesu je třeba používat ohřátou záměsovou vodu nebo speciální zimní přísady.
Osazování oken
Mezi činnosti, které lze bez větších problémů provádět i v zimě, patří osazování oken. Většina zimních montážních pěn je totiž vhodná pro použití při teplotách až -10 °C. Je však nutné počítat s delší dobou tuhnutí. Samotná montáž jednoho okna zabere jen pár desítek minut. V pokročilých fázích stavby, kdy už jsou na svém místě i okna a dveře, lze uvnitř pokračovat v práci bez ohledu na počasí.
Pokládka rozvodů a kabelů
Pokládku rozvodů a kabelů provádějte jen při teplotách 4 °C a více. V opačném případě hrozí jejich poškození, protože materiály zkřehnou a mohou popraskat.
Čtěte také: Bungalovy Ytong: Váš průvodce
Zateplování fasád v zimě
Co se týče zateplování fasád v zimě, závisí na zvoleném systémovém řešení. Nejčastěji využívané kontaktní zateplovací systémy nejsou pro montáž v zimním období vhodné, protože se při aplikaci pracuje se stavebními hmotami, které nízké teploty špatně snáší. Jinak je tomu v případě bezkontaktních zateplovacích systémů - tzv. provětrávaných fasád. Při jejich realizaci se stavební hmoty nepoužívají. Izolační prvky a obklady se kotví na rošt pomocí vrutů. Mezi zdivem a zateplením pak zůstává mezera, která umožňuje „dýchání“ zdiva.
Suchá výstavba
Sázkou na jistotu i při třeskutých mrazech je veškerá suchá výstavba, např. se sádrokartonovými deskami, při které se nepoužívají žádné stavební hmoty. Pokud je hrubá stavba uzavřená, teploty uvnitř budovy obvykle neklesají pod 8 °C. Je tak možné provádět většinu stavebních prací. Přesto se může stát, že dojde k poklesu teplot. Při práci se stavebními hmotami je proto nutné vnitřní prostory temperovat. Problematické bývá být i lepení, stěrkování, nanášení hydroizolace a dalších materiálů. Nejvhodnější je věnovat se suché výstavbě, u které žádná rizika poškození nízkou teplotou nehrozí. Montáže sádrokartonových příček nebo podhledů lze provádět bez omezení. Sázkou na jistotu je suchá výstavba, při které se nepoužívají žádné stavební hmoty.
Příklad úspěšné stavby s Ytongem
Rodina paní Ludmily si splnila sen o bydlení v domě. Do stavby se pustili v létě 2018 a po dvou letech se v květnu 2020 stěhovali do nového domu. K pórobetonu Ytong dovedly majitele vylučovací metodou jejich požadavky na nový dům. „Měli jsme jasná kritéria: jednoduchá manipulace, přesnost tvárnic, nechtěli jsme zateplovat, důležité pro nás bylo zdravé bydlení a Ytong navíc nabídl ucelený systém. Co však bylo nejdůležitější, k těmto našim požadavkům se přidal lidský faktor jménem Ing. Tibor Viola, díky kterému jsme získali výborné poradenství a servis,“ vysvětluje paní Ludmila.
Jelikož se na základě svých kritérií rozhodli pro Ytong, použili ho na celé stavbě: od obvodového zdiva, přes příčky až po střechu. „Nakolik jsme se rozhodli, že dům nebudeme zateplovat, zvolili jsme tvárnice Ytong Lambda YQ 450 mm, doplněné na oknech o venkovní žaluzie, které výborně zabraňují přehřívání oken a v zimě jsou skvělým izolantem. V domě bydlíme dva roky a musím říci, že jsme zde velmi spokojeni, vděční a dělá nám radost, že jsme se rozhodli správně. Je úžasné, když si můžete v klidu posedět na terase, děti mohou vyběhnout do zahrady a každý má svůj prostor. A díky Ytongu je během celého roku v domě příjemné klima.“
Konstrukční řešení rodinného domu tvoří systémové a komplexní řešení Ytong. Obvodové zdivo sestává z tvárnic Ytong Lambda YQ 450 mm, vnitřní nosné zdivo má tloušťku 250 mm a dělící příčky jsou 150 mm silné. Plochá střecha rodinného domu je řešena stropními nosníky a stropními vložkami 200 mm a 250 mm ve dvou výškových úrovních. Stavební realizace střechy proběhla podle kladečského plánu Ytong. Řešení překladů nad vnějšími výplněmi otvorů je kompletně zrealizováno Ytong překlady, kromě jednoho monolitického překladu a vnitřního průvlaku mezi obytnou a denní částí domu. Rovněž realizace atiky po obvodu ploché střechy je z Ytong tvárnic tloušťky 250 mm. Práce spojené s materiály Ytong byly od samého začátku realizovány Ytong - mistry. Specialisti pomáhali Investorovi se založením rohů stavby, s vytažením kompletního zdiva a se střechou s atikou.
