Návod na betonový základ pro skleník: Průvodce krok za krokem
Rozhodli jste se pro skleník na zahradě a chtěli byste si ho postavit sami? Nejen že tím můžete ušetřit spoustu peněz, ale fyzická práce může být pro mnoho lidí příjemnou změnou - obzvlášť pokud většinu dne trávíte v kanceláři nebo za volantem. Postavit skleník vlastníma rukama je navíc projekt, který přináší nejen radost z výsledku, ale také pocit uspokojení z dobře odvedené práce. Chcete, aby vám skleník sloužil co nejdéle? Pak je důležité se při jeho stavbě postarat o pevné a stabilní základy. Řádně zhotovené základy pomohou skleníku snáze odolat různým nástrahám počasí, zabrání možnému praskání výplní a v případě skleníků Limes navíc podtrhnou jeho precizní zpracování - díky nim bude skleník na zahradě budit ještě lepší dojem.
Příprava před stavbou
1. Ujasněte si, jaký skleník chcete
V první řadě si musíte ujasnit, jaký skleník chcete. Potřebujete velký, nebo vám stačí menší? Co v něm budete pěstovat? Plánujete klasické pěstování v půdě, nebo vás láká hydroponie? Možná chcete zkombinovat obojí, nebo dokonce přidat jezírko s rybami. Jasná představa vám usnadní nejen výběr skleníku, ale také určení jeho velikosti a typu základů.
2. Volba správného místa
Druhým krokem je volba správného místa. Skleník by měl být na slunném místě, kde mu nebudou stínit stromy ani budovy. K zachycení co nejvíce slunečního světla je dobré skleník postavit podélnou stranou k jihu. Dobrým řešením je též orientace vchodu k severu, což si ale navzájem odporuje (vchody do skleníků jsou vždy ve štítech). Skleník pokud možno nestavíme na větrném, otevřeném místě a pokud ano, musí mít pevné betonové spáry (základy), na které je pevně ukotven.
3. Stavební povolení
Před samotnou stavbou skleníku je dobré vědět, za jakých podmínek je potřeba stavební povolení. Stavební povolení je nutné pro skleníky s plochou nad 40 m2 a výškou přes 5 m a zároveň při nedodržení odstupu minimálně 2 m od hranice pozemku.
Materiály pro zhotovení základů
Materiály pro zhotovení základů můžou být různé a výběr je skutečně široký. Nejlepším řešením je samozřejmě beton s kovovými výztuhami. Betonování je ovšem poměrně pracné. Populární alternativou jsou základy ze ztraceného bednění. Tyto duté tvárnice se vyrábějí v různých rozměrech a práce s nimi je rychlá a poměrně lehká. Ztracené bednění lze případně nahradit betonovými překlady, ocelovými jekly (povrchově upravené), pražci, obrubníky, dlaždicemi apod. V těchto případech nemusí zákazníci na zahradě nic kopat a stačí, když výše zmiňované možnosti položíte na zem, srovnáte a podsypete například pískem do roviny. Tyto možnosti jsou také odzkoušené a fungují bez problémů. Rozhodně se nelze spokojit s dlaždicemi nebo dřevěnými trámy položenými na zemině.
Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců
Pokud plánujete stavět betonové základy, je nutné zajistit:
- Ztracené bednění
- Betonářskou ocel (roxory)
- Cement (pokud plánujete míchat beton sami)
- Písek frakce 0-22 mm
- Štěrk frakce 4-8 mm
Písek a štěrk stavebniny běžně nedodávají, je tedy nutné si materiál objednat v pískovně. Případně si můžeme nechat dovézt beton již hotový.
Hloubka základů
Hloubku základů volte podle místních podmínek, jako je stabilita půdy nebo výskyt škůdců. Roli hraje také typ půdy z důvodu správného určení nezámrzné hloubky. Jílovité nebo písčité půdy vyžadují zhutnění a co možná nejhlubší základ, protože pohyb těchto zemin může být značný, zejména v zimních měsících. To samé platí i v případě, kdy budete skleník stavět ve svahu nebo nerovném terénu. Správně „po zahradnicku“ by měl být základ do nezámrzné hloubky, což je cca 80 cm, a to kvůli předejití výskytů hrabošů a škůdců, ale také kvůli popraskání výplní. Prakticky ale do této hloubky nikdo základy nekope a funguje to bez problémů také, takže hloubku základu necháme čistě na vašem uvážení a vašich možnostech.
Náhrada betonových základů
V některých situacích se může stát, že pevný základ nebudete chtít, případně moci vybudovat. Jedná se například o situaci, kdy chcete mít skleník na nějakém místě jen dočasně, třeba jen pár let a pak ho plánujete přemístit jinam. I tato situace má řešení. Pro skleníky řady Hobby (a některé typy skleníků Variant) je nabízena tzv. podkladový rám. Tento rám je tvořen piloty a vazníky z žárově pozinkovaného plechu a při správném sestavení je velmi dobrou, prakticky plnohodnotnou náhradou betonových základů. U pařenišť není žádný pevný základ potřebný.
Postup stavby základů ze ztraceného bednění
1. Zaměření a výkop
Začněte zaměřením skleníku. Použijte metr a provázek k vyznačení výkopu. Pro pohodlnou manipulaci při výstavbě doporučujeme kopat jámu širší než je samotný půdorys skleníku - například o šířce 40 cm. Při zaměřování si hlídejte délky stran i úhlopříčky, které musí být stejné, aby byly základy rovné. Vymezený prostor označte provázkem a zvýrazněte barvou ve spreji - usnadní vám to orientaci při samotném kopání. Samotný výkop základů je fyzicky náročný, doporučujeme zvážit objednání bagru. Takový bagr dokáže vyhloubit základy o hloubce 80 cm za jedno dopoledne, což vám ušetří spoustu času a fyzické námahy.
Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP
Důležité aspekty při tvorbě základů:
- Rozměry a úhly: Nejdůležitější je dodržet vnější rozměry základu - šířku, délku. Musí souhlasit rozměry úhlopříček a v neposlední řadě si také musíte pohlídat, aby byl základ výškově rovný (byl ve vodováze).
- Zapuštěné dveře: Šířka stavebního otvoru pro zapuštěné dveře ke skleníku typu M32, M35 je 1170mm v ose skleníku, u skleníku M33 je to 1170mm ode zdi. Šířka stavebního otvoru pro zapuštěné dveře ke skleníku typu M66 je 2360mm v ose skleníku. Hloubka tohoto zapuštění je volitelná dle vašich potřeb a musí být do 700mm. Dále doporučujeme u skleníku se zapuštěnými dveřmi vnější zkrátit délku základu o 15mm, aby se dosáhlo otevírání dveří o 180°, pokud budete mít zapuštěné dveře v obouch čelech tak vnější délku základu zkraťte o 30mm z výše uvedených hodnot v tabulky.
2. Příprava podloží
Na dno výkopu nasypte štěrk o výšce 10 cm. Štěrk slouží jako drenáž a brání vsakování vody do betonových základů, což by mohlo vést k růstu mechu. Štěrk důkladně vyrovnejte pomocí laseru a desky. Měřte od nejvyššího bodu výkopu, aby byla vrstva rovnoměrná. Abych se dostal se základy do roviny, umístil jsem na dno kousky zámkové dlažby a jiných zbytků, tak akorát na rozpětí mé největší vodováhy. Vyplatí se použít tu nejdelší vodováhu, každým měřením se totiž nepřesnosti sčítají.
3. Pokládka ztraceného bednění
Pokud je štěrk správně vyrovnaný, první řada ztraceného bednění půjde hladce. Položte první tvárnici do jednoho rohu a pomocí vodováhy ji vyrovnejte. Totéž udělejte na protějším konci. Obě tvárnice ještě pro jistotu změřte pomocí laseru a latě pro zajištění dokonalé roviny. Poté natáhněte mezi tyto dvě tvárnice provázek, který vám pomůže při usazování dalších kusů. Tvárnice jsem ve stavebninách odebíral napřed z nové a pak pokračoval nějakou načatou paletou. Sešlo se mi tak 6 tvárnic s příčkou. Na poslední chvíli jsem si vzpomněl, že by bylo dobré propojit sklep se skleníkem chráničkou. Třeba kvůli elektrice, případně nějaké budoucí automatizaci. Tak jsem východní stranu rozebral, vyřízl díru pro novodurovou trubku, aby beton neprotekl opatlal jílem, a znovu sestavil.
4. Armování a další řady bednění
Po dokončení první řady umístěte do středu betonářskou ocel, která zajistí pevnost základů. Ocel ohněte do pravého úhlu a položte do rohu, překrývejte ji minimálně o 10 cm. Další řady bednění pokládejte tak, aby se spáry nepřekrývaly - to zvýší celkovou pevnost. Pokračujte až do požadované výšky (v našem případě 60 cm nad okolní terén). Pokud se při pokládání objeví menší nerovnosti, můžete je snadno upravit pomocí dřevěných klínků. Ty vám pomohou bednění vyrovnat do přesné roviny. Nařezané roxory jsem zastrčil do každé kostky. Mezi druhou a třetí řadu dejte výztuž i do vodorovných drážek. Na poslední řadu přijde jako ochrana před vlhkostí vodorovný keramický obklad.
5. Příprava vyvýšených záhonů
Vyvýšené záhony uvnitř skleníku jsou skvělým řešením pro efektivní pěstování. Základy záhonů připravte podobně jako obvodové základy, jen hloubka výkopu může být menší - stačí 20 cm. Tvárnice záhonů pevně propojte s obvodovými základy, aby byla celá konstrukce stabilní.
Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm
6. Betonování
Základy i záhony jsou připravené, můžete se tedy pustit do betonování. Beton můžete objednat hotový nebo si ho namíchat sami. Pokud vám kamarád stavař řekne, že na betonování budete potřebovat půlku písku a půlku jemné drti, tak PÍSEK v tomto kontextu není to žluté na bábovičky, ale takový jemný štěrk, zvaný též potěrák. Důležité je, aby beton rovnoměrně vyplnil všechny dutiny ztraceného bednění. K tomu vám pomůže vibrátor do betonu nebo alespoň lať, kterou beton pěchujete. Beton namíchejte celkem řídký, mastný v poměru 4:1 a pěchujte ho tyčkou tak, aby zatekl do všech zákoutí. Na závěr vytvořte bednění pro takzvaný věnec - rovnou vrstvu betonu, která zajistí dokonalou rovinu základů. Pomocí vodováhy a desek upravte bednění do požadované výšky a vylijte zbylý beton. Posledních 50 mm je odlito pytlovaným betonem, je jemnější a nemá v sobě velké křemeny. Bude se do něj lépe vrtat. Nechte beton minimálně 24-48 hodin zatvrdnout.
Důležité poznámky k základům
Na pevnost základů jsou kladeny zvláště vysoké nároky v případě skleníků se skleněnou výplní vzhledem k jejich vysoké hmotnosti. Nároky může zvýšit rovněž oblast, kde žijete - v oblasti, kde v zimě není nouze o pořádnou sněhovou přikrývku, je třeba vzít v potaz i hmotnost případné vrstvy sněhu, která se může na skleníku objevit. Skleníky řady Variant a Primus, a dokonce i některé skleníky řady Hobby mohou dle jejich velikosti samy o sobě vážit až několik set kilogramů.
Tabulka doporučených hloubek základů dle typu půdy
| Typ půdy | Doporučená hloubka základu | Poznámka |
|---|---|---|
| Stabilní půda | Dle místních podmínek (min. 20 cm) | Může být i menší, pokud se nepředpokládá velký pohyb půdy. |
| Jílovitá nebo písčitá půda | Minimálně 80 cm (nezámrzná hloubka) | Vyžaduje zhutnění kvůli značnému pohybu zemin, zejména v zimních měsících. |
| Svah nebo nerovný terén | Minimálně 80 cm (nezámrzná hloubka) | Pečlivost se vyplatí pro zajištění stability konstrukce. |
Postavit základy pro skleník není složité, vyžaduje to však pečlivé plánování a přesnost při každém kroku. Celá realizace může trvat přibližně 4 dny v závislosti na vašich zkušenostech a podmínkách. Výsledek však stojí za to - pevné a stabilní základy jsou klíčem k dlouhé životnosti vašeho skleníku.
tags: #návod #na #betonový #základ #skleník

