Dimenzování a návrh okapového systému: Kompletní průvodce

Okapový systém hraje klíčovou roli v ochraně vašeho domu před poškozením vodou. Jeho správné navržení a instalace jsou proto zásadní pro dlouhou životnost stavby i samotného systému. V tomto článku se podrobně zaměříme na faktory, které ovlivňují funkčnost okapů, od přesahu střechy přes výběr správných rozměrů až po montáž a volbu materiálu.

Přesah střechy do okapu

Jedním z faktorů, který výrazně ovlivňuje funkčnost celého okapového systému, je přesah střechy do okapu. Pokud není správně zvolen, mohou nastat problémy vedoucí k poškození okapového systému nebo i k poškození domu.

Co je přesah střechy do okapu?

Přesahem střechy do okapu je myšlena vzdálenost a přesné umístění okapového žlabu od okraje střechy. Základním pravidlem je, že střecha musí přesahovat do třetiny průměru okapu. Výškový rozdíl mezi prodloužením střechy a návalkou (okrasným ukončením) okapu pak musí být nula až dva centimetry. To změříme pomocí přiložení latě, která bude představovat prodloužení střechy. Přesah střechy do okapu regulujeme správným umístěním okapových háků.

Proč je správný přesah důležitý?

Jak už jsme naznačili, přesah střechy do okapu má výrazný vliv na funkčnost a životnost okapového systému. Při špatně zvolené vzdálenosti okraje střechy od hran okapového žlabu mohou nastat dva problémy:

  • Nedostatečný přesah: Pokud přesah střechy do okapu není dostatečný, voda bude stékat na fasádu a v krajním případě může z dlouhodobého hlediska až poškodit dům.
  • Příliš velký přesah: Pokud je přesah střechy do okapu naopak příliš velký, voda bude přetékat přes okraj okapu a ten tak nebude plnit svou funkci.

Výšková vzdálenost mezi žlabem a střechou hraje roli především v zimních měsících. Pokud je žlab u střechy příliš blízko, sníh se nesesune na zem a bude vyvíjet tlak na okapový systém. Plastový okap by se pak tíhou mohl až zlomit. Pozinkované a hliníkové okapy mají sice vyšší nosnost, zbytečný tlak na materiál by ale snížil jeho životnost.

Čtěte také: Jak zajistit dlouhou životnost střešního pláště

Volba správného rozměru okapového systému

Pro správné odvodnění střechy je v první řadě nutné zvolit odpovídající průměr žlabu. Pokud vybereme příliš malý průměr, může docházet k tomu, že při každém silnějším dešti bude voda z okapů přetékat a způsobovat zbytečné škody - například na fasádě nebo soklu.

Rozvinutá šířka a průměr žlabu

Při vybírání rozměru okapů se setkáte se dvěma podobnými údaji - rozvinutá šířka žlabu a průměr žlabu. Tyto parametry jsou důležité nejen při výběru samotného okapu, ale také při pořizování dalších součástí okapového systému, jako jsou svod, kotlík či háky.

  • Rozvinutá šířka (r. š.): Je to celková šířka plechu, ze kterého je daný okap vyroben. Vzhledem ke kulatému tvaru okapu není snadné rozvinutou šířku změřit.
  • Průměr žlabu: Měří se od zadní stěny okapu k přední návalce, přičemž samotná návalka se nezapočítává. Návalka je okrasné ukončení žlabu, které zároveň slouží ke zpevnění žlabu a k uchycení do háků. Naštěstí lze rozvinutou šíři jednoduše odvodit od průměru okapu.

Výpočet plochy střechy a dimenzování žlabu

Není třeba složitě počítat, jaký objem vody musí při dešti ze střechy odvést okapový systém - stačí znát rozměry vaší střechy a následně můžete použít praktické orientační tabulky. Nejprve je potřeba spočítat, jak velká plocha střechy má být odvodněna daným okapem - k tomu musíme znát její půdorysný průmět. Do odvodňované plochy střechy však nezapočítáváme celou plochu střechy, ale pouze plochu střešní roviny, z níž je svedena voda do jednoho okapního svodu. U souměrné sedlové střechy s jedním okapovým svodem na každé straně by to tedy byla polovina půdorysné plochy celkové.

Pokud potřebujete vyměnit okapový systém za zcela jiný nebo zařizujete novostavbu, musíte nejdříve vypočítat plochu střechy. Plochu střechy vypočítáte podle vzorce (A + B / 2) × C.

Podle vypočítané plochy pak zjistíte správnou velikost okapu. Při výběru velikosti je vždy důležité se řídit tabulkou výrobce konkrétního okapu. Mohou se totiž mírně lišit.

Čtěte také: Kompletní průvodce hydroizolací plochých střech

Více než samotná terminologie navrhování okapů podle normy Vám pomůže orientační tabulka, ve které se dozvíte, jakou zvolit rozvinutou šířku.

Orientační tabulka pro výběr okapových žlabů

Zde je příklad orientační tabulky, která vám pomůže s výběrem správných rozměrů:

Plocha střechy (m²) Počet svodů Rozvinutá šířka (mm) Průměr svodu (mm)
Do 50 1 250 75
50-100 1-2 280-333 80-100
100-200 2-3 333-400 100-120
Nad 200 dle potřeby 400 a více 120 a více

Střechy v rozměru plochy do 50 m² potřebují jeden okapový svod, velikost RG odpovídá 100, velikost svodové trubky bude 75 mm a rozvinutá šíře čili průměr činí 250 mm. Správnou velikost totiž nebudete odhadovat, ale počítat, a to na základě vyměřovací tabulky odvodnění střechy podle technické normy DIN 18460.

Rozměry okapového svodu a kotlíku

Už víte, jaký průměr či jakou rozvinutou šířku žlabu pořídit pro váš dům? Pak můžete odvodit také potřebný rozměr háků, okapového svodu a kotlíku, které jsou nezbytnou součástí okapového systému. Okapový svod je svislá část okapového systému, která slouží k odvodu vody ze střešního žlabu do kanalizace, případně sběrného sudu. Potřebná velikost okapového svodu by měla být vždy uvedená u daného okapu. Například pro okap s průměrem 80 mm potřebujeme okapový svod o velikosti 60 mm.

Okapový kotlík je spojovacím článkem mezi žlaby a svodem. Pro jaký rozměr žlabu a svodu je daný kotlík určen, najdete už v jeho názvu. Číslo před lomítkem udává rozvinutou šíři žlabu. Číslo za lomítkem udává průměr svodu. Svody se používají vždy o něco menší, než je průměr žlabů. A žlaby a svody vzájemně propojíte za pomoci kotlíků, které se vyrábí v určitých kombinacích rozvinuté šířky žlabu a průměru svodové roury (např. 330/100).

Čtěte také: Platné normy v oblasti zakládání staveb

Montáž okapového systému

Aby okap plnil optimálně svou funkci, musí se nejen vhodně vybrat, ale také správně nainstalovat. Počítat musíte s vhodným sklonem alespoň 0,5 %. Příslušného sklonu dosáhneme osazením okapovými háky. A pozor, samozřejmě, přední hrana musí být vždy níže než ta zadní. Voda pak odteče od objektu pryč, je samozřejmě nežádoucí, aby zatékala na nemovitost.

Montáž okapových háků

Přesah střechy do okapu regulujeme správným umístěním okapových háků. Háky se umisťují na střechu většinou upevněním na krokve - jejich vzdálenost by však neměla přesáhnout 1 m. Žlabové háky se v Česku spádují, ale přitom se dodávají "rovné". Je tedy třeba si háky ohnout na určitý spád až na stavbě.

  1. Stanovíme směr spádu okapu.
  2. Připravíme si drážku na uchycení žlabových háků.
  3. Má rovné dno vhodné na uchycení žlabového háku. Žlabový hák nesmíme nikdy umístit v místě spojky žlabů.
  4. V případě potřeby dno a okraje drážky upravíme dlátem.
  5. Před montáží ho ohneme podle sklonu střechy tak, aby byl zadní okraj žlabu o 10 mm výš než přední.
  6. Nejdříve namontujeme krajní držáky žlabů. Přitom zohledníme spád přibližně 3 mm/1bm.
  7. K provázku přiložíme vodováhu.
  8. Ostatní žlabové háky označíme pomocí čáry, ohneme je a namontujeme.
  9. Pás postupně odvíjíme a připevníme hřebíky k okapové lati.

Montáž okapových žlabů a svodů

Při montáži žlabů je potřeba, aby vnější hrana žlabu v jeho nejvyšším bodě byla 1 cm pod prodlouženou rovinou střechy. Na každých 15 m délky žlabu musí být umístěn odtok.

  1. Je chvíle připravit na montáž okapové žlaby.
  2. Připravíme si žlabové čelo.
  3. Na konce žlabů připevníme půlkruhové žlabové čelo.
  4. Žlab upravíme na potřebnou délku, použijeme přitom kotouč na řezání tenkého plechu.
  5. Připravíme si tzv. žlabový kotlík, tedy hrdlo žlabu.
  6. Stanovíme umístění hrdla svodové roury.
  7. Okraj lze vytvarovat i mírným sklepáním. Nyní připevníme kotlík.
  8. Připevněním ke žlabu zajistíme ohnutím zadní části. Ochranné folie odstraníme až po předběžném osazení „nanečisto do žlabových háků.
  9. Plechové příponky, kterými je vybaven každý žlabový hák, ohneme přes přední a zadní tzv. naválku (zahnutého okraje) žlabu.
  10. Začínáme vždy v nejvyšším bodě. Při spojování jednotlivých žlabů použijeme spojku žlabu. Zezadu ji pouze nasadíme, zepředu ji připevníme sponou (při nasazení slyšitelně zaklapne). Když žlaby lemují střechu po obvodu, použijeme na příslušných místech i vnitřní, případně vnější roh.
  11. Montáž dokončíme namontováním střešních svodů - tedy svislých okapových rour. Nejprve pomocí hmoždinek připevníme objímky svodové roury do stěny ve vzdálenosti max. 2 m. Potom do nich připevníme roury.

Žlabové kusy se spojují žlabovými spojkami. Žádný díl se nelepí. U svodové roury platí to samé: montáž bez lepení, jednotlivé díly a roury se do sebe pouze zasouvají.

Typy žlabů

Vhodné je před nákupem také vědět, že žlaby se rozlišují podle druhu respektive podle toho, kam se umisťují. Můžeme si tak pořídit žlab nástřešní, který je v jedné rovině se střechou. Žlab podstřešní je pod střechou, tedy pod okapovou hranou a zavěšuje se na háky. Z hlediska funkčnosti se jako nejvýhodnější určitě jeví žlab podstřešní. U obou předcházejících typů může hrozit jejich zahlcení a zneprůchodnění, třeba proto, že se ucpou sněhem či ledem.

Doplňky okapového systému

Žlaby doporučujeme opatřit lapačem nečistot. Jednou variantou je lapač nečistot u kotlíku a druhou je zachycovač listí po celé délce žlabu.

Volba materiálu okapu

Okapy slouží k odvodu vody ze střechy. Existuje poměrně pestrá nabídka druhů, materiálů i rozměrů. Nevyhnutelně se pak jednotlivé produkty liší i v ceně, není ale rozhodně na místě vybírat právě jen podle ceny. Dbát bychom měli i na to, jak dlouho nám okapy vydrží a jak se bude muset celý okapový systém v průběhu času udržovat, což se samozřejmě odvíjí od použitého materiálu. Zcela jednoznačně doporučitelná volba neexistuje. Vždy by se měly okapy navrhovat na míru podle konkrétní střechy. A roli samozřejmě budou hrát i vaše osobní estetické preference.

Výběr materiálu okapu je potřeba dobře zvážit. Zpravidla najdete potřebnou velikost okapu ve všech materiálových provedeních. Kovové okapy patří k těm nejvíce poptávaným, protože se lesknou. Plast celá řada majitelů domů odmítá, protože se jim zkrátka nelíbí.

Běžně používané materiály:

  • Pozinkovaný plech: Nejčastěji se užívá pozinkovaný plech, tedy plech upravený žárovým zinkováním. Což má poměrně jednoduchý důvod, jímž je nejnižší cena. Minimálně ho ale musíte natřít barvou, není tedy zcela bezúdržbový.
  • Měď: Naproti tomu měď je v podstatě bezúdržová, postupující čas jí naopak s nadsázkou řečeno přidává na kráse, získává totiž charakteristickou nazelenalou patinu. V běžných rodinných domech tuto vlastnost ale spíše nevyužijete, žádoucí je podobný estetický dojem hlavně na historicky cenných objektech.
  • Titanzinkový plech: Oblíbenou alternativou je naproti tomu titanzinkový plech. Udržovat se totiž nijak extrémně nemusí.
  • Nerezový plech: Obdobně je na tom i plech nerezový.
  • Plast: Moderní plastové okapy jsou lehké a snadno se instalují, ale mohou mít nižší nosnost a kratší životnost než kovové varianty.

Důsledky nefunkčního okapového systému

Bez okapu by byl život domu těžký. A krátký. Když je okap prorezlý, nebo jinak nefunkční, velmi často začnou stěny domu vlhnout. Voda se může dostat buď přímo na fasádu, nebo podteče k soklu či do základů. Je-li spodek hůře zaizolovaný, dům začne vlhnout zespodu. Případně voda podmyje některé části pozemku.

tags: #navrh #okapu #k #plose #strechy #dimenzovani

Oblíbené příspěvky: