Komínové cihly a systémy: Od historie po moderní řešení a údržbu

Komín je obvykle svislá stavba (nebo část stavby či konstrukce), sloužící pro odvod spalin z topeniště. Na komín se napojují kamna, pece, krby nebo kotle. U nich komín funguje nejen jako zařízení zajišťující odvod spalin, ale vytváří i podtlak důležitý pro přirozené přivádění čerstvého vzduchu do topeniště. Komíny mají jasný úkol: nasávat z topeniště spaliny a druhým koncem je odvádět ven z objektu. Uvedený jev vzniká na základě rozdílu mezi hmotnostmi sloupce lehčího teplého vzduchu uvnitř komínu a těžšího studeného vně. Aby komín spolehlivě fungoval, musí mít dále vhodnou konstrukci, velikost, průměr a být umístění na správném místě.

Historie a typy komínů

Za první předstupeň komína lze považovat kouřový otvor ve střeše nebo u střechy, často s vlastní stříškou. Nejstarším zařízením sloužícím k odvodu kouře ven z domu byl tzv. dymník odvádějící kouř do podkrovního prostoru. Tradiční komíny se začaly objevovat během 15. století. Už tenkrát sahaly až nad samotnou střechu a odváděly tak kouř zcela mimo dům. První komíny byly dřevěné či hlinitodřevěné. V průběhu 17. a 18. století se hlavně pod tlakem protipožární prevence přecházelo na komíny zděné, a tedy nehořlavé. Jejich průduchy už byly svedeny až k zemi, kde se vymetaly. Ve starších stavbách byly běžné komíny jednovrstvé (bez komínové vložky). Od 17. až 18. století se hlavně pod tlakem protipožární prevence staví především zděné komíny.

Hlavními prvky moderního komínu jsou zpravidla komínový plášť a komínová vložka. Dutina uvnitř se nazývá průduch. Zaústění do komínu v místě spotřebiče je sopouch. V současné době zásadně převažují komíny vícevrstvé, kde spaliny jsou odváděné odpovídající komínovou vložkou tepelně a dilatačně oddělenou od komínového pláště. Podle materiálu použitého na komínovou vložkou se používají komíny keramické, kovové a plastové.

Zděné komíny

Komíny lze mít zděné, tedy klasické. Varianty z cihel vypalovaných při vysoké teplotě (tzv. keramické komíny) jsou vhodné pro všechny domy. Nejčastěji používaným materiálem pro konstrukci komínů je keramická cihla. Stojí za to věnovat pozornost skutečnosti, že ne každý typ je v tomto případě vhodný.

Komíny v průběžné zdi vytvářejí samostatné komínové těleso, které je zavázané do zdi. Dělící spáry oddělují normální vazbu od vazby komínové a jsou vzdáleny od krajního průduchu o 3/4 cihly, v další vrstvě o celou cihlu. Mezi průduch se pokládají celé cihly jako vazáky a proti nim se uprostřed založí spára. Čtvercové komíny musí mít průduchy o ploše minimálně 22 500 mm. Tělesa volně stojících komínů jsou v půdním prostoru a nad střechou. Zdivo je vystaveno povětrnosti, proto musí být vyzděno z mrazuvzdorných cihel na vápenocementovou maltu. Při zdění samostatně stojících komínů platí, že mezi průduchy se položí vazák a proti nim se založí spára. V koutech žádného komínu nesmí být dvě spáry. Co nejméně spár má směřovat do středu komínového průduch.

Čtěte také: Montáž a vlastnosti Ytong komínového tělesa 400x400

Prefabrikované a rekonstruované komíny

Druhý typ představují komíny prefabrikované, které se prodávají jako konečné výrobky a na stavbě se již jen montují. Často se tyto komínové nerezové systémy používají při renovaci, výměně těch starých, poškozených. Pokud komínový průduch již existuje, ale neodpovídá normám či požadavkům uživatelů, může být řešením jeho rekonstrukce. Komíny se dají vyfrézovat, vyvložkovat či vyfrézovat a vyvložkovat zároveň. Obojí proto, že po vyfrézování se sice zvětší průduch komína, z důvodu ztenčení cihelné vyzdívky se však často stane, že tato již neplní funkci spalinové cesty sama o sobě a je nutné přidat vložku.

Materiály pro stavbu a obložení komínů

Ať už se chystáte stavět dům, plot, komín nebo třeba krb, musíte se rozhodnout, na jaký typ zdicího materiálu vsadíte. Na trhu je k dispozici nepřeberné množství typů cihel, které se liší použitým materiálem, technologií výroby i vlastnostmi. Výběr správného typu cihel je důležitý nejen kvůli udržení tepla.

Pálené cihly

Pálené cihly se ve stavebnictví používají po tisíce let. Samozřejmě během této doby prošly obrovským vývojem a dnes splňují požadavky na dobré tepelně izolační vlastnosti, nízkou hmotnost a dostatečnou únosnost. Co se však nezměnilo, je jejich výroba z přírodních surovin (zejména jílu a vody). Pálené cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované. Tradičním typem cihly je plná ve tvaru kvádru. Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí. V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí.

Lícové cihly Klinker

Elegantní lícové cihly se pak používají na fasády a zídky, kde je žádoucí dosažení rustikálního vzhledu. Pálená cihla KLINKER bývá díky zvuku, který vydává při poklepu, označována někdy také jako zvonivka. Jedná se o lícovou cihlu vysoké kvality s nasákavostí do 6%. Cihla je vyráběna strojově. Klinkery jsou lícové cihly s jasně zvonivým poklepem. Nabízejí široké využití při řešení fasád domů, prvků zahradní architektury a lze je uplatnit i v interiérech. Kromě estetické funkce zaručují u vrstveného zdiva i velmi dobré tepelně akustické vlastnosti. Lícové cihly se pálí ze speciální hlíny při vysoké teplotě (cca 1100°C) až ke slinování. Dobře odolávají povětrnostním vlivům, zaručují stálou krásu po mnoho let a nevyžadují údržbu. Tyto lícovky jsou málo porézní, mají vysokou objemovou hmotnost a pevnost a díky tomu dobře snášejí mechanickou i chemickou zátěž.

V rámci sortimentu Klinker si lze vybrat ze tří základních rozměrů (nabízejí varianty cihly plné a děrované, reliéf, různé tvarovky a také pásek a rohový pásek) a několika barevných možností. Lícová cihla českého formátu s rozměry 140 x 290 x 65 mm nabízí barevnost tmavě a světle červená a červená melír. Německý formát 115 x 240 x 71 mm (v barvách tmavě a světle červené, červené melír a hnědé) svými rozměry přitom navazuje na formát cihel POROTHERM, jejichž výška 238 mm se přibližně rovná výšce tří řad cihel Klinker a dvou ložných spár výšky 12 mm. Rakouský formát (120 x 250 x 65 mm) v barevnosti tmavá, světlá červená a melír poskytuje také variantu lícovek antique, tvarovky překladu a také pásky klasické a rohové. Lícové cihly a pásky Terca v sobě spojují špičkovou kvalitu i zajímavý design. Volit je přitom možné jak mezi mnoha barevnými odstíny i velikostmi rustikálních, ručně tvarovaných cihel s přírodním vzhledem, tak v široké nabídce hladkých ražených lícovek a pásků. V nabídce se přitom nachází jak klasické výrobky, tak stylová avantgarda. Stejně tak se lze rozhodnout mezi standardními až po velmi exkluzivní výrobky. Sortiment lícových cihel Klinker a Terca pochopitelně doplňují i speciální minerální malty, které zaručují dokonalý výsledný efekt.

Čtěte také: Jak postupovat při stavbě komína ze systému HELUZ

Moderní děrované a broušené cihly

Ke stavbě obvodového zdiva rodinných domů se dnes plné cihly nevyužívají, a to zejména kvůli vyšší hmotnosti. Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví. I když se k jejich výrobě využívají přírodní suroviny, splňují řadu přísných požadavků od izolačních vlastností po nízkou hmotnost. Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem. Broušené pálené cihly vynikají přesnými rozměry, což usnadňuje proces zdění a umožňuje využití tenké vrstvy lepidla či pěny. Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla. Požadavky na tepelně izolační vlastnosti staveb jsou stále přísnější. To znamená, že obvodové zdi budete muset opatřit i tepelnou izolací, ať už z polystyrenu, nebo minerální vaty.

Porobetonové cihly

Druhým v současnosti nejrozšířenějším materiálem jsou porobetonové cihly vyrobené z přírodních materiálů. Díky vzduchovým dutinám, které vznikly při výrobě hmoty, jsou lehké a snadněji opracovatelné. I když sníží hmotnost konstrukce, na její pevnosti to nebude znát. Tyto lehké betony koupíte v různých pevnostech, a tak s nimi snadno a rychle postavíte i několikapatrové domy. Snadná manipulace patří mezi další výhody porobetonových cihel. Porobetonové cihly ve formě tvárnic, tvarovek či desek využijete především pro stavbu stěn, příček a stropů.

Betonové cihly

Pro nezateplené stavby, jako jsou základy, dozdívky a zděné konstrukce jsou vhodné betonové cihly. I když tvarem a rozměry připomínají pálené cihly, jsou oproti nim pevnější a téměř nenasákavé, tudíž trvanlivější. Navíc odolají mrazu, chemickým rozmrazovacím látkám i žáru. Jsou proto vhodné tam, kde běžné cihly nevyužijete - pro stavbu sklepů, šachet a jiných technických prostor pod úrovní země.

Šamotové cihly

Při stavbě krbů využijte žáruvzdorné šamotové cihly. Šamot odolá teplotě až 1 650 °C. Má typickou šedobílou až béžovou barvu a z více než poloviny ho tvoří oxid křemičitý. Druhou polovinu pak tvoří oxid hlinitý a různé příměsi, ať už jde o hořčík, železo nebo vápník. Při výběru šamotových cihel se zaměřte na složení materiálu. Některé cihly se jako šamotové jen tváří svým zbarvením a tvarem, obsahují však jiné suroviny, kvůli kterým nejsou tak tepelně odolné.

Materiály pro obložení komína

Pro obložení komína jsou k dispozici různé materiály. Velmi oblíbená je břidlice, protože je přírodní. Má dlouhou trvanlivost a zadním odvětráním chrání před hromaděním vody. Montáž je však trochu rozsáhlejší. Nejprve se k nadzemní části komínu připevní svislá deska. Na ni se nanáší bitumenový nátěr, který slouží jako ochrana proti vlhku. Poté se přišroubují břidlicové desky. Alternativou jsou vláknocementové desky. Vzhledem se podobají břidlicovým deskám a jsou k dostání v různých barvách. Lze je pokládat například do voštinového vzoru. Pro vláknocementové desky je nutná nosná konstrukce, která se upevní na komín. Plast představuje lehčí materiál. Nabízí se rovněž v provedení malých desek. Jedinečného vzhledu docílíte, použijete-li k obložení kabřinec. Pokud však kabřinec upevníte nesprávně, může do něj pronikat vlhkost. Velmi odolná vůči povětrnostním vlivům jsou obložení z nerezové oceli, mědi a zinku. Kovový plášť se upevňuje na nosné laťování. To současně umožňuje montáž na starý komín. Desky se spojují pomocí techniky stojaté drážky. Díky tomuto systému spojování drážkováním neproniká dovnitř vlhkost. Hliník je další možností obložení komínu.

Čtěte také: kvalitní komínové roury 150 s izolací

Konstrukce a montáž komínů

Správně postavený komín a do něj napojený spotřebič pro pasivní domy tvoří celek, který vyhoví i požadavkům měření těsnosti tzv. Blower door testu. Každý rodinný dům, pokud je to možné tak i každý byt v bytovém domě, by měl mít svůj nezávislý komín. V ČSN 73 4201:2010 je v čl. 5.3.1 uvedena výjimka. Není nutný v bytech nebo rodinných domech, kde je jiný spotřebič na pevné palivo s odvodem do komína, např. uzavíratelný krb na dřevo. Minimální světlý rozměr průřezu komínového průduchu pro jeden spotřebič je 160 mm. V budově by měly být komíny situovány co nejblíže hřebenu šikmých střech, aby výška komína nad střechou byla minimální. Je to důležité také při čištění komínových průduchů z ústí komínového průduchu. Na bezpečný přístup ke komínu nad střechou budovy se občas zapomíná.

Jednovrstvé komíny

Jednovrstvý komín byl v minulosti jedinou konstrukcí komínu na tuhá paliva a v současnosti přežívá v původní podobě ve stávajících objektech a je stále využíván v některých nových aplikacích, kde jsou k tomu příznivé (zejména provozní a ekonomické) důvody, zpravidla v novém materiálovém a konstrukčním pojetí. Komínový průduch je obvykle vytvořen přímo komínovým pláštěm, vyzděným z cihel nebo tvárnic. Průduch může být také doplněn ochranným pouzdrem, pevně spojeným s komínovým pláštěm. Některé jednovrstvé komínové konstrukce (např. keramické s vertikálními dutinami) vyhoví i pro plynná paliva s nižší teplotou spalin, jsou-li na takový provoz konstruované a certifikované podle EN. Samostatným případem jsou jednovrstvé systémové komíny sestavené z kovových nebo plastových trub. Jednovrstvé komíny, které se vyskytují v běžné bytové výstavbě pro odvod spalin spotřebičů na tuhá paliva, je možné při změně topné základny z tuhých na kapalná paliva dodatečně upravit komínovou vložkou (vytvoří se tak vícevrstvý komín způsobilý odvádět spaliny od spotřebičů na plynná paliva).

Jednovrstvé komíny se navrhují a provádějí převážně jako komíny s přirozeným tahem pro suchý provoz, pro spotřebiče s trvalým provozem a vyšší teplotou spalin, zejména pro spotřebiče na pevná paliva. Navrhují se také pro komíny přetlakové nebo vysokopřetlakové. Jednovrstvý zděný komín má stěnu komínového průduchu vytvořenou z cihel. Komín se obvykle vyzdívá z jednotlivých prvků nebo se montuje z bloků. Výhodou komínů vyzdívaných z cihel je možnost volby téměř libovolné velikosti a počtu komínových průduchů při použití stejného materiálu jako je nosné zdivo budovy, snadné zavázání do cihelného zdiva budovy, malá hmotnost zdících prvků a jednotný povrch vnější stěny pro povrchovou úpravu.

Tradičním zdícím prvkem je cihla velkého formátu obyčejná (290 × 140 × 65 mm), kterou je možné vyzdít nejmenší povolený rozměr komínového průduchu velikosti 150 × 150 mm. Cihly metrického formátu (240 × 115 × 72 mm) popř. malého formátu (250 × 120 × 65 mm) lze využít pro vyzdívání komínových průduchů větších velikostí, kde nejmenší tloušťka zdiva komínového pláště bude 240 mm. Cihly pro vyzdívání komínového zdiva musí odpovídat materiálovým požadavkům technických norem a právních předpisů. Pro zdění se používá vápenocementová malta (např. MVC M 2,5, pevnost v tlaku min. 2,5 N/mm², zrnitost 0/4 mm, množs

Kompletní průvodce: Konstrukce, materiály a údržba komínových systémů

Komín je obvykle svislá stavba nebo část konstrukce, sloužící pro odvod spalin z topeniště. Na komín se napojují kamna, pece, krby nebo kotle, u nichž komín funguje nejen jako zařízení zajišťující odvod spalin, ale vytváří i podtlak důležitý pro přirozené přivádění čerstvého vzduchu do topeniště. Hlavními prvky moderního komínu jsou zpravidla komínový plášť a komínová vložka, přičemž dutina uvnitř se nazývá průduch.

Možnosti obložení komína

Pro obložení komína jsou k dispozici různé materiály:

  • Břidlice: Velmi oblíbená, protože je přírodní. Má dlouhou trvanlivost a zadním odvětráním chrání před hromaděním vody.
  • Vláknocementové desky: Vzhledem se podobají břidlicovým deskám a jsou k dostání v různých barvách. Pro tyto desky je nutná nosná konstrukce.
  • Kovy: Velmi odolná vůči povětrnostním vlivům jsou obložení z nerezové oceli, mědi a zinku. Kovový plášť se upevňuje na nosné laťování.
  • Kabřinec: Jedinečného vzhledu docílíte, použijete-li k obložení kabřinec, avšak při nesprávném upevnění do něj může pronikat vlhkost.
  • Plast a hliník: Plast představuje lehčí materiál, hliník je další možností obložení.

Konstrukce a zdění komínů

Není pochyb o tom, že nejčastěji používaným materiálem pro konstrukci komínů je keramická cihla. Zdivo je vystaveno povětrnosti, proto musí být vyzděno z mrazuvzdorných cihel na vápenocementovou maltu. Při zdění za nízkých teplot se sledují teploty prostředí, malty, zdících prvků a povrchu uloženého zdiva.

Dalším pravidlem, které je třeba vzít v úvahu při konstrukci komína, je správné spárování. Za prvé, spáry by měly být plné, těsně vyplňovat prostor mezi cihlami. Důležité je i správné uspořádání cihel; jejich jednotlivé vrstvy by měly tvořit tzv. běhounové spojení, ve kterém jsou vertikální svary vyrovnány poloviční délkou cihel.

Tabulka: Typy komínových systémů a jejich vlastnosti

Typ komína Vlastnosti
Keramické komíny Univerzální, vhodné pro pevná, kapalná i plynná paliva.
Kovové systémy Snadná montáž, nevyžadují základ, prostorově úsporné.
Plastové systémy Určené pro kondenzační kotle na plynná paliva.

Moderní komínové systémy a nadstřešní části

Při výběru komínového systému řeší většina stavebníků nejen technické parametry, ale také finální vzhled a funkčnost nadstřešní části komínu. Moderní variantou je například komínový komplet HELUZ SMART, který je určen pro moderní efektivní domy a je ideální kombinací ekonomické výhodnosti, úspory místa a jednoduché instalace.

Možnosti úpravy nadstřešní části:

  1. Prstence KOMFORT: Vyrobeny z celoprobarveného betonu, zaručují barevnou stálost.
  2. Komínové návleky: Například ŠTUKO z hliníkového plechu, který chrání proti zatékání vody.
  3. Obezděná hlava: Využívá krakorcovou desku jako nosný díl pro obezdění lícovými cihlami.
  4. Nerezový nástavec: Nabízí dojem kompletního nerezového komína při zachování zděného systému v interiéru.

Údržba a bezpečnost provozu

Co dělat, aby komín dobře fungoval? Platná legislativa ukládá povinnost nechat provést jednou ročně kontrolu komína odborníkem, čištění lze realizovat i svépomocí. U krbů na dřevo je nutné spalovat kvalitní, suché palivo, aby nedocházelo k usazování dehtu, který se může vznítit.

Je dobré mít v pořádku spalinový termostat, který měří teplotu spalin a v případě, že nastane zpětný tok spalin, odstaví kotel z provozu. Zároveň odborníci doporučují nechat si zkontrolovat komín a kouřovod s předstihem a v klidu před topnou sezonou. Při dodržení všech montážních pokynů a pravidel pro užívání komínu je zaručena jeho správná funkce a dlouhodobá životnost.

tags: #navstiveno #kominove #cihly #informace

Oblíbené příspěvky: