Nedostatek stavebního materiálu: Příčiny a dopady na české stavebnictví

Aktuální vývoj na Blízkém východě vyvolává otázky, do jaké míry ovlivní stavebnictví, zejména v oblasti cen a dostupnosti vybraných stavebních materiálů. Svaz podnikatelů ve stavebnictví situaci aktivně sleduje a průběžně vyhodnocuje její dopady na fungování celého sektoru. Vnímáme, že pokud by konflikt trval delší dobu, tedy v řádu měsíců, mohl by představovat problém pro stavební dodavatelské řetězce.

Vliv geopolitické situace a cen energií

Největšímu tlaku jsou v tuto chvíli vystaveny materiály přímo navázané na ropu a petrochemii. Případný nedostatek ropy nebo déletrvající cenová nestabilita se mohou promítnout i do výroby některých klíčových materiálů, například asfaltu, polystyrenu a dalších izolačních hmot. U asfaltu už určité zdražení registrujeme, i když na podrobnější číselné vyhodnocení ještě čekáme. Současně máme informace o dočasném zastavení příjmu objednávek u části izolačních materiálů, zejména polystyrenu. Už to není jen polystyren, ve stavebnictví zdražují skokově i další materiály, například skelná vata, a to stále hlavně v souvislosti s ropou. Cena ale poroste také u železa. Vlivem zdražení ropy na světovém trhu náklady výrazně stoupají.

„Minimálně o čtvrtinu. A to mám tedy firmu, na kterou se mohu spolehnout, abych v tom neutopila takové finance, protože budeme potřebovat podbití, fasády a cena bude určitě daleko vyšší,“ popsala majitelka domu Martina Remsová pro CNN Prima NEWS. „Budou se určitě zvyšovat zateplovací vaty, pak určitě hydroizolací, asfaltových pásů. Celkově stavební materiál, jelikož dopravci si budou zvyšovat ceny za dopravné,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS produktový manažer ve stavebninách Vojtěch Zima. Zvýšená poptávka po izolacích souvisí s růstem cen energií a zároveň také s výhodnou investicí a rychlou návratností peněz.

Zdražování stavebních materiálů a prací

Za poslední tři roky se ceny stavebního materiálu zvedly o více než 40 procent. Přitom právě stavební materiály tvoří v průměru 40 až 60 procent z celkové ceny stavby rodinného domu a jsou tak významnou položkou z celého rozpočtu. Oproti konci letních prázdnin v září podražila například ocel, dřevoštěpkové desky, řezivo nebo také keramický zdicí materiál. Vyplývá to z Cenové soustavy ÚRS, která každý měsíc mapuje vývoj cenovek stavebního materiálu na trhu. Že ceny materiálu se směrem dolů hýbat nebudou ani u cihel, upozorňuje generální ředitel společnosti Wienerberger Kamil Jeřábek: „Do budoucna naopak kalkulujeme s mírným nárůstem, který souvisí s tlakem na zvyšování personálních nákladů, nároků na dekarbonizaci a také s růstem cen energií. Jejich ceny šly sice dolů, ale bylo to dané i nižší spotřebou. Jakmile se stavební trh zase probudí, ceny půjdou nahoru. Již nyní lze na trhu pozorovat, že u některých komodit se cena začíná pozvolna zvyšovat.“

Jen za celý loňský rok zdražily stavební práce meziročně o šest procent, ceny materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví pak vzrostly bezmála o čtyři procenta. Najmout si firmu je dražší. Nechat si postavit rodinný dům, chatu nebo třeba garáž vyjde každým rokem dráž. Jen třeba podle serveru Nejřemeslníci.cz se práce spojené s rekonstrukcí domu zvedly během jediného roku o 12 procent a například za položení nové podlahy si pak lidé připlatí meziročně o 14 procent více. Jakékoliv odklady s výstavbou nebo opravou bydlení se tak drobnému investorovi prodraží až o stovky tisíc korun, jak vypočítává generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. „Vyčkávat se zahájením stavby se rozhodně nevyplatí, každý měsíc se navíc rozpočet výrazně navyšuje. Náklady na vybudování průměrného rodinného domu za poslední tři roky vzrostly o rovný milion korun.“

Čtěte také: Nezbytný materiál pro stavbu

Aktuální stav cen stavebních materiálů (vybrané komodity)

Růst cen staveb jako takových není dramatický, ceny se ale zdaleka nevrátily na úrovně z předcovidového období. Jen pro příklad - jejich cena zůstává na téměř 2,5násobku oproti roku 2005. A zatímco v roce 2020 a 2021 se za metr užitné plochy bytu počítalo kolem 32 tisíc korun, dnes už se cena vyšplhala přibližně na 43 tisíc korun za metr čtvereční (výpočet České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě však nezahrnuje cenu pozemku, přípravu projektu, zpracování projektové dokumentace ani náklady na další nutné objekty, jako je třeba oplocení, komunikace, přípojky a DPH).

Dostupnost materiálu a problémy v dodavatelských řetězcích

Stavební materiál dochází. Zásoby stavebního materiálu - jako je štěrk, písek nebo kámen - nicméně postupně docházejí. Nové lomy v Česku nevznikají a ložiska se postupně vyčerpávají. Do budoucna se tak stavebníci budou muset spolehnout na dovoz těchto surovin ze zahraničí. Jenže to podle odborníků opět výrazně zvýší náklady, což se propíše i do výsledných cen materiálu i staveb. Předseda představenstva společnosti Hochtief CZ Tomáš Koranda pro analytickou společnost CEEC Research přiznává, že ceny stavebních materiálů - i kvůli nedostatku - dál porostou. „V některých regionech se již začíná projevovat nedostatek základních stavebních surovin, jako je stavební kámen či štěrkopísek. Nejedná se sice ještě o kritický nedostatek, přesto se výrazně prodlužuje dovážení z destinací, a tím dochází i k růstu ceny.“

Firmy na materiál čekají. Některého materiálu se stavebním firmám nedostává vůbec nebo často se zpožděním. Jde hlavně o hojně poptávaný nebo specializovaný materiál. Stavaři řeší i komplikace v logistice nebo zpoždění ve výrobě, a tedy i dočasnou nedostupnost materiálu. V průzkumu CEEC Research hlásí zhruba každá druhá stavební firma, že stále řeší problémy s dostupností zboží. Právě kvůli tomu se jim nedaří dodržovat stanovené termíny výstavby nebo plynule navazovat na realizaci dalších smluvených projektů a dostávají se do prodlení.

Podle Ing. Petry Novákové ze společnosti B R E X, spol. s r.o. je konkrétní příčinu nedostatku materiálu asi nelze jednoznačně určit. Situaci ovlivňuje více faktorů, a to jak ve výrobě, tak v dodávkách na stavbu. Co se týká výroby materiálů, jsou problémy s dodávkou surovin a jejich nedostatkem. Zároveň je dnes velmi vysoká poptávka a výrobci nestíhají uspokojit poptávku svou nabídkou. Na jedné straně dochází k tomu, že spekulanti nakoupili větší množství materiálů, uskladnili si je a prodávají je po větších celcích. Mezitím ale došlo ke zlevnění některých komodit a tito spekulanti nechtějí prodávat za nižší ceny, než nakoupili, a to je také jeden z důvodů nedostatku materiálu na trhu. Co se týká samotné dodávky materiálu na stavbu, dochází k velkým problémům s dopravou, chybí auta i řidiči. Dále se zdražují pohonné hmoty, což zvyšuje i cenu dopravy. Co se týká ceny oceli a dřeva, bude to nejspíš způsobeno vysokým vývozem těchto komodit. Ač je kůrovcová kalamita a dřeva máme relativně dost, nelze vše použít na stavební řezivo. Ocel dosáhla svého cenového vrcholu v létě a nyní už pomalu zlevňuje. Kvůli dražším vstupům ke konci roku a avizovaným zvyšováním cen energií a pohonných hmot teď na začátku roku 2022 už nejspíš výrazně nezlevní. Dřevo se přece jen využívá i v inženýrských stavbách. Dřeva je stále málo a kvůli nestálosti cen pily řežou do zásoby jen omezeně a pouze profily, které jdou rychle na odbyt. Kvůli nedostatku materiálů a kolísání cen se velmi komplikovaně hledá rovnováha mezi dobou poptání, objednávkou a termínem dodání.

Nedostatek primárních surovin a potenciál recyklace

Velkou diskusi na konferenci FOR ARCH 2025 vyvolal panel věnovaný surovinové politice státu, konkrétně otázce zajištění dostatku základních stavebních materiálů, jako jsou štěrkopísek, kamenivo, písky nebo cihlářské jíly pro nadcházející dekádu. Eduard Muřický, vrchní ředitel sekce hospodářství na MPO, upozornil na konkrétní odhady: „Pokud stát neotevře nová ložiska a nezačne naplno využívat i recykláty, do deseti let může v České republice chybět až 70 % štěrkopísku a 60 % kameniva.“ Tato slova byla jasným varovným signálem - bez zásadní změny hrozí, že se klíčové materiály budou muset draze dovážet ze zahraničí, což by prodražilo i zpomalilo veškerou výstavbu. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček byl v odhadech dokonce ještě pesimističtější. Připomněl, že Česko patří mezi největší spotřebitele stavebního materiálu v Evropě vzhledem k rozsáhlým infrastrukturním projektům: „Ročně zpracujeme 151 milionů tun, to je 13,9 tun na obyvatele. Jestliže do roku 2030 neotevřeme alespoň 10 nových ložisek, hrozí nám kritický nedostatek,“ varoval Karel Havlíček. Jeho slova podtrhují, že Česko 30 let neotevřelo žádný nový velký lom a žije z ložisek objevených v minulosti, která se rychle vyčerpávají. „Stavět bude ten, kdo bude mít materiál. Veškeré zásoby jsme si za poslední roky prostavěli,“ shrnul výstižně Karel Švejda, ředitel investičního odboru Správy železnic, s tím, že teď je nejzazší moment situaci řešit.

Čtěte také: Řezivo a jeho dostupnost

Zástupci velkých stavebních výrobních firem popsali, že problémy s dostupností surovin pociťují už teď. „Coby výrobci betonu tomu čelíme v první linii. Čím dál větším problémem je dostupnost. Prakticky nikde nám nedají tolik, kolik poptáváme. Musíme jednat s více dodavateli a všichni zdražují. To se logicky odráží ve zvýšených nákladech na výsledné stavby,“ uvedl Jakub Šimáček, ředitel společnosti TBG Metrostav. Podobnou zkušenost zmínil i Kamil Jeřábek, generální ředitel výrobce cihel Wienerberger: „Také narážíme na to, že nám dodavatelé neprodají požadované množství. Nutí nás to tvořit nové receptury.“

Logickou reakcí na nedostatek primárních surovin je podpora recyklace stavebních materiálů a hledání náhrad včetně většího využití dřeva ve stavebnictví. Odborníci ovšem varovali před přehnaným spoléháním na tato řešení, protože pomohou jen omezeně. Například recykláty nelze použít pro stavbu železničních koridorů nebo vysokorychlostních tratí. Také je limitující dostupné množství recyklovaného materiálu. „Samotný proces recyklace je náročný a kapacity recyklačních center jsou omezené. Firmám proto nezbývá než vozit materiály k recyklaci daleko a tím rostou náklady. Recyklát pak leckdy dosahuje stejných cen jako čerstvě vytěžené suroviny a to naráží na odpor zákazníků,“ zaznělo v debatě.

Využití recyklovaných materiálů by mělo být řešeno již ve fázi projektové, protože ve fázi realizační už je velmi malý prostor pro možnou záměnu např. přírodního zásypu za recyklát. Případně se prodlužuje termín, a přestože to sníží realizační náklady, náklady projektové budou vyšší, například z důvodu posouzení statikem. Dále se diskutovalo o vyšší míře využívání suroviny dřeva jako stavebního materiálu. Podle Karla Havlíčka jeho potenciál zatím využíváme zbytečně málo: „V sousedním Rakousku se dřevo používá až ve 40 % pozemní výstavby, u nás je to jen 15 %.“

Dopady na stavební firmy a řemeslníky

O domluvené zakázky se budou muset začít bát samotní řemeslníci. „Minulý rok jsem dělal rozpočty, teď jsou ceny úplně jinak. Stouplo to minimálně o třetinu. Všechno se musí předělávat a musím jednat s klienty a někteří práci i odříkají, že prostě na to nemají. Peníze asi nebudou,“ okomentoval stavitel Jiří Bužík pro CNN Prima NEWS. „Poptávky máme na stavební materiál, ale zákazník bude muset počítat s vyšší cenou. Teď začínáme kolem pěti, deseti procent,“ doplnil Zima. Pokud budou další skladové zásoby v nedohlednu, aktuální ceny porostou dál.

Dvě pětiny stavebních společností už nečelí obtížím spojeným s nedostatkem stavebního materiálu (44 %). Díky tomu se jim daří dodržovat smluvené termíny a plynule navazují na realizaci plánovaných projektů. Přestože většina stavebních materiálů je na trhu k dispozici, u některého zboží firmy stále řeší problémy s dostupností (55 %). Jde hlavně o specializovaný nebo hojně poptávaný materiál. V tuto chvíli si myslím, že krachy firem s nedostatkem rezerv hrozí. Prognózy bohužel nejsou příznivé a krize ještě nějakou dobu potrvá.

Čtěte také: Stavební materiály a služby Balíkovny Mšeno

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Lukáš Vlček, ministr průmyslu a obchodu (MPO), k tomu doplnil, že z pohledu celé ekonomiky bude nezbytné soustředit se na čtyři priority, kterými jsou bydlení, bezpečnost, energetika a vzdělávání. Právě oblast vzdělávání a s ní spojený nedostatek kvalifikovaných pracovníků představuje pro stavebnictví klíčový problém. Druhý konferenční blok se proto zabýval palčivým problémem nedostatku kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví a hledal cesty, jak do oboru přilákat mladou generaci. Podle průzkumu SPS 91 % stavebních firem hodnotí situaci na trhu práce jako velmi špatnou. Důvodů nasnadě je více - klesající počet absolventů technických oborů, odchod zkušených zaměstnanců do důchodu a dlouhodobě nízká atraktivita stavebních profesí pro mladé. Podle odhadů SPS by do roku 2030 mohlo chybět kolem 74 000 kvalifikovaných pracovníků v oboru, přičemž tuto kapacitu aktuálně technické školy nejsou schopny doplnit.

„Problém, který je uvnitř všech firem, je spojen s generační obměnou. Když se podíváte, kolik kde máme starých bardů na to, abychom vykompenzovali nedostatek mladých, bude generační obměna v následujících pěti letech celorepublikově znamenat 52 000 zaměstnanců,“ popisuje neutěšenou situaci Ladislav Profota, personální ředitel společnosti Metrostav. Za klíčová opatření považuje nábor zahraničního personálu, zpomalení generační obměny, získávání lidí z jiných průmyslových oborů a především motivaci mladých ke studiu technických oborů. Obor stavebnictví však nespoléhá jen na stát a v Česku vzniká řada iniciativ na podporu technického vzdělávání. „Každé dítě si pod pojmem stavebnictví představuje něco jiného. Jejich představy jsou opravdu dost roztříštěné. Vidět je to zřetelně, když vyjedeme do regionů a porovnáme situaci se studenty z velkých měst. Naším cílem je vše uvést na pravou míru, protože ve stavebnictví nejde o manuální dřinu, jak tomu historicky bylo. Je plné moderních technologií a prim hraje multioborová spolupráce,“ přiblížil situaci na školách Tadeáš Salaba, zakladatel Stagram. Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory ČR a garant soutěže učňovských dovedností CzechSkills, doplnil, že také učňovské obory byly dlouho zanedbávány, nejsou pro mladé atraktivní a je třeba směrem k rodičům říct, že je důležité dávat děti na řemesla a že může jít o perspektivní zaměstnání. S tím souhlasí i Michal Baláž, zakladatel projektu Profimentor řemesel, který, společně s Dagmar Šír z projektu Kým budu, zdůraznil význam spolupráce škol a firem, tedy že je třeba už na základních a středních školách motivovat žáky ke studiu stavebních a řemeslných oborů a ukázat jim perspektivu i prestiž těchto povolání.

Hypotéky a financování

Drahé zůstávají i hypotéky, a to i přesto že sazby nastavené centrální bankou klesají. Banky ještě snížení nepromítly do svých ceníků. Na levnější půjčky si Češi musejí zkrátka počkat. Optimistická očekávání, že po letních prázdninách se výrazněji sníží úroky u hypoték, se nenaplnila. Banky stále nezohlednily další snížení základní sazby ze strany centrální banky. Průměrná hypoteční sazba se tak drží na úrovni 5,34 procenta. Stavební firmy věří, že se zlevněním půjček se vrátí i apetit lidí pořídit si vlastní bydlení. Podle nich ale úrokové sazby klesají od začátku roku příliš pomalu na to, aby se trh rychleji nastartoval. Jako ideální vidí úrokové sazby kolem čtyř procent tak, aby lidé byli více motivovaní k nákupu nebo výstavbě nemovitosti.

Plánování a strategie pro budoucnost

Kdo plánuje stavět, nemá smysl otálet a odkládat to s vidinou, že materiál v budoucnu zlevní. Vedle stavebnin totiž zdražuje i samotná práce. Stabilizaci cen stavebních materiálů pro letošek očekává většina ředitelů firem (63 %). Usnadní jim to plánovaní a výběr materiálů pro nové projekty. S narůstajícím zájmem o ekologický a udržitelný přistup se dá očekávat stále častější prosazovaní alternativních materiálů na stavbách. Část dotázaných (22 %) stabilizaci cen nevěří a očekává zdražení materiálů, a to v průměru o 8 %.

„Po turbulentním období, kdy vývoj cen některých konkrétních stavebních materiálů připomínalo křivku horské dráhy směrem vzhůru, se ceny relativně ustálily. Je ale třeba si uvědomit, v jaké hladině - a to až o desítky procent výš než v minulosti, s nulovou vizí návratu zpět,“ říká Michal Vacek. „Vzhledem ke stagnaci poptávky nečekám výraznější nárůst cen stavebních materiálů, u některých komodit jsme zaznamenali spíše jejich pokles. Dodávky jsou stabilní, materiálu je na trhu dostatek,“ říká obchodní ředitel COLAS CZ, Tomáš Hlaváček. A Radek Mrázek, místopředseda stavební společnosti BAK souhlasí: „Očekávám konstantní ceny materiálů, bez velkých výkyvů cen a množstevních dodávek, pokud se samozřejmě nezmění geopolitická situace v Evropě, ale dnes i ve světě, a nedojde ke skokovému zdražení komodit. „Ceny stavebních materiálů nadále rostou, ale tempo růstu výrazně zpomalilo oproti předchozímu roku, jenž byl výrazně ovlivněn obecným růstem inflace.“

Udržitelnost a inovace jsou témata, která rezonují nejen mezi stavebními firmami. Například alternativní stavební materiály už aktivně využívá třetina podniků. Jejich motivací je hlavně úspora energií. Stále významnější roli ale hraje snaha minimalizovat dopady na životní prostředí. Na druhou stranu dvě třetiny respondentů zatím nevyužívají žádný z materiálů, který by nahradil tradiční stavební materiál nebo metody. Některé z firem se brání zavedení novinek třeba kvůli konzervativnímu přístupu nebo větším investicím, které by bylo třeba na začátku vložit.

Více jak polovina společností (58 %) preferuje nákup stavebních materiálů výhradně od domácích dodavatelů. Tento trend je ovlivněn několika faktory. Primárně společnosti oceňují snadnou dostupnost zboží na lokálním trhu, projevují významnou důvěru v české podniky a usilují o podporu místního hospodářství. Naopak, 42 % dotazovaných společností zavedlo hybridní model nákupní strategie, kombinující dodávky jak z domácích, tak zahraničních zdrojů. Tento přistup nabízí širší spektrum materiálů a umožňuje společnostem flexibilně reagovat na případný nedostatek materiálů na určitých trzích. Kromě toho firmy mohou porovnávat více nabídek a vybírat nejvýhodnější cenové nabídky. Zajímavým zjištěním je, že žádná z dotazovaných společností neuvedla, že by nakupovala stavební materiály výhradně ze zahraničí. To může odrážet dominantní postavení lokálních zdrojů a dodavatelů v rámci stavebního sektoru v České republice, stejně jako potenciální výzvy spojené s importem, včetně vyšších logistických nákladů a rizika zpoždění dodávek. Kamil Jeřábek, generální ředitel Wieneberger: „Trh se stavebními materiály je vzhledem k propadu poptávky v loňském roce zásobený.“

Dopady na kvalitu staveb a prevence problémů

Při přípravě staveb je klíčové mít v ruce všechny dostupné informace, výsledky měření i ekonomickou náročnost. V řadě případů, jak jsem již v úvodu naznačil, je na vině stavebník. Náhrada difuzních fólií za igelit na skleníky, nedostatečně provedená izolace ocelových překladů nad okny, či špatně vyřešené uložení balkonů a následkem toho promrzající podlaha. Že otázka řádné izolace takovýchto tepelných mostů je velmi důležitá, dokazuje případ jednoho RD, kde termovizní měření odhalilo velmi teplé místo na venkovní fasádě. Při bližším zkoumání jsme došli k závěru, že předcházející majitel přes celou délku domku uložil pro zpevnění ocelový nosník I 400. Ten pak "vysával "teplo z obytných místností a podlahy a byl v opačném směru příčinou kondenzace vlhkosti se všemi důsledky. Současné měřicí metody pomáhají odhalovat nedostatky vzniklé během stavby nebo následným užíváním. Je důležité, aby se majitel objektu před jakoukoliv rekonstrukcí seznámil s možnostmi diagnostiky staveb. Zkušenosti s použitím termovizní měřicí techniky ukázaly na řadu nedostatků ve stavebnictví. Za uplynulých téměř 15 let bylo provedeno značné zateplení objektů obecní i soukromé sféry. Termovizní technika pomáhá odhalit výhody i nevýhody a to zejména u použitého materiálu a technologie. A tak jsme se mohli setkat s objekty, u kterých bylo použito nevhodné kontaktní lepidlo a obvodové zdi ztratily schopnost tzv. dýchat. Objekty, u kterých se postupem času díky gravitaci a nevhodnému použití izolační vaty posunula svislá izolace a odhalila nejvíce ztrátový věnec.

Důležitý je také úhel snímání v závislosti na požadovaných detailech. Zcela jinak se bude jevit termovizní snímek sídliště, kde pouze potřebujeme orientační informaci o stavu objektů a potřebě plošného zateplení, a zcela jinak budeme přistupovat k fasádě RD nebo detailu okna. Pro měření tepelných úniků je optimální, když je objekt plně v provozu a venkovní teploty se pohybují kolem -5°C až -10°C. V poslední době se však soustřeďuje pozornost na vnitřní plochy obvodových plášťů budov, neboť se ukázalo, že je nutno posuzovat, jak funguje celková skladba zdiva, čili jak je zateplení účinné a zda na některých místech nedochází k již zmíněné kondenzaci vodních par. Na přiloženém diagramu je možno odečíst požadované minimální teploty povrchů v závislosti na vlhkosti vzduchu v místnosti. Obecně lze říct, že pokud teplota vnitřních ploch klesne pod 15°C, je kondenzace se všemi možnými důsledky velmi pravděpodobná. U objektů s bazény nebo většími vodními plochami a zelení je nutno počítat i s vyšším odparem z těchto ploch. Nezanedbatelné jsou také jako zdroj vlhkosti koupelny, kuchyně a prádelny, kde je nutno bezpodmínečně řešit odtah vlhkých par.

Mezi velmi nepříjemné a i z estetického hlediska nežádoucí jsou exhaláty z plynových spotřebičů, u kterých je vývod spalin proveden na fasádě. V řadě měst můžeme dodnes vidět plynová kamna WAW, jejichž výfuk silně znečišťuje fasádu. Řeklo by se, že jde o zastaralý způsob topení. Se stejným problémem se ale setkávám při montáži tzv. turbokotlů, kdy není provedeno vyvedení spalin nad střechu objektu, ale končí zároveň s fasádou. Důsledkem je usazující se mastnota, černání fasády a v zimním období i namrzání vodních par na fasádě a její trhání. Dochází také k navlhávání dřevěných přesahů střech a v neposlední řadě jde i o riziko otravy při nasávání zplodin do otevřených oken. O problematice poruch střešních konstrukcí bychom se mohli bavit velmi dlouho. Jak ukázala zkušenost, ne všechno, co je u našich zahraničních sousedů hezké a funkční, musí nutně tytéž parametry splňovat i v České republice. A tak jsme se přesvědčili, že ploché střechy se do zejména podhorských oblastí jak z estetického, tak z praktického hlediska nehodí a pokud se v poslední době provádí rekonstrukce objektů, vrací se architekti k osvědčené sedlové střeše. Nejen pro využití podkroví k bydlení, ale zejména pro spolehlivou funkci odvodu vody při dešti nebo odtávání sněhu. Naproti tomu plochá střecha obvykle nesnese díky použité izolaci jakýkoli vstup osob, které by chtěly příkladně odstranit sníh a tepelné namáhání těchto povrchů je příčinou trhlin a následného zatékání. V našich poměrech nedosahuje teplota takové intenzity, aby došlo ke spolehlivému spojení, a tak se musí mnohdy použít lepidla nebo nastřelovací spony. I přes kvalitní jádro těchto krytin např. ze skelných vláken však není schopno přenést tepelné namáhání v rozdílu -20 v zimě až +80 °C v létě a někdy i více. Po čase dochází zejména v úžlabích, kolem komínu a na hranách k praskání a důsledek je stejný jako u plochých střech. Také větry, které u nás v poslední době dosahují vyšších hodnot, pak oloupou střechu jako pohádkovou chaloupku.

tags: #nedostatek #stavebního #materiálu #příčiny #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat termo tričko
• Jak zinkofosfáty zvyšují antikorozní vlastnosti polyuretanových barev?
• Více o Uponor Tecto ND 30
• Jak správně izolovat septik?
• Zajištění těsnosti prostupů v betonových nádržích