PergolyVše o nezámrzné hloubce betonu a jeho ochraně před mrazem
Beton je jedním z nejčastějších materiálů používaných pro zakládání staveb, od rodinných domů po ploty. Pro jeho dlouhodobou stabilitu a odolnost je klíčové zajistit správné podmínky při betonování a ochranu před nepříznivými vlivy, zejména mrazem. Nezbytným faktorem je dodržení takzvané nezámrzné hloubky.
Co je to nezámrzná hloubka a proč je tak důležitá?
Nezámrzná hloubka je hloubka založení základů pod obvodovými zdmi, která zamezuje promrzání půdy pod konstrukcí. Proč je zmíněná nezámrzná hloubka tak důležitá? Pronikání mrazu do půdy může způsobit nadzvednutí nebo vyboulení základů, což vede k vážným poruchám celé konstrukce. Zámrzlá voda by beton roztrhala, pokud by v něm zamrzla. Dodržením parametrů nezámrzné hloubky předejdete poruchám základů při promrznutí půdy.
Stanovení nezámrzné hloubky
Nezámrzná hloubka není všude stejná - záleží na podnebí, nadmořské výšce i na struktuře podloží, protože každá zemina promrzá do rozdílné hloubky. V mírném podnebním pásu, kam spadá i Česká republika, je nezámrzná hloubka stanovena na 80 až 140 centimetrů. Konkrétní doporučení pro různé typy zemin jsou následující:
- Minimálně 80 centimetrů u písčitých, štěrkovitých a hlinitopísčitých zemin.
- 100 až 120 centimetrů u hlinitých a jílovitých zemin.
Přesnější číslo nám určí složení substrátu. Přesná nezámrzná hloubka se v jednotlivých lokalitách určuje geodetickým průzkumem, při němž se provedou vrty a zjistí se přesné složení zeminy pod plánovanou stavbou. Čím jsou okolní podmínky méně příznivé a čím je zemina nasákavější, musíme kopat hlouběji. Základy vytápěných staveb jsou ovlivňovány i teplem unikajícím podlahou směrem dolů. Čím hůře máte zateplenou podlahu, tím tepleji bude i v základech, takže nebudou muset být přehnaně hluboké.
Betonování v nepříznivých podmínkách
Nejoptimálnější dobou pro betonování jsou jarní, letní a podzimní měsíce s teplotami mezi 20 a 25 °C. Pod 15 °C už se procesy začínají zpomalovat a 7-5 °C je limitem pro průběh všech požadovaných procesů. Pokud se ovšem stane, že by se betonování posunulo, protáhlo nebo se z nějakého důvodu dramaticky změnilo počasí, existují metody, jak vybetonované plochy ochránit a zachránit. Vše se samozřejmě řídí terénem, zeminou a stavem, v jakém se základy v době příchodu zimy nachází.
Čtěte také: vše o jádrové omítce
Ochrana základů před zimou
Ideální stav před zimou je takový, kdy základová deska je nejen vytvrzená, ale i napenetrovaná, ošetřená hydroizolací. Pokud se hydroizolaci nestihne, bude stačit alespoň zakrytí plachtou, která základ ochrání před sněhem a deštěm. Základ zakrýváme plachtou s přesahem, kterou důkladně přitížíme na krajích i v ploše. Existuje samozřejmě možnost, že můžeme desku nechat odkrytou, ale pokud základovou desku vystavíme povětrnostním vlivům a rozmarům počasí, přestože bude vytvrzená, v místech, kde se bude přes zimu držet voda, hrozí na jaře přinejmenším její oloupání.
Pokud se nestihne desku vylít a beton není na cestě na parcelu, je vhodnější betonáž odložit na teplejší jarní měsíce. Pokud jsou již připravené základové pásy, ztracené bednění, rozvody kanalizace, takto připravenou stavbu vlastně není třeba nijak zvlášť pečlivě chránit, protože velkou spoustu práce za nás udělá sama zemina. Povrch konstrukcí, který může být vystaven venkovním podmínkám, je tlačená oblast, u které drobné poškození povrchu nebude v dalších stavebních pracích vadit. Samozřejmě se ale nesmí jednat o čerstvě vybetonované konstrukce nebo konstrukce, které ještě nedokončily zrání! V takovém případě je nutné k situaci přistupovat jinak!
Zimní betonování a jeho specifika
Teplota je pro beton jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících jeho kvalitu. Při nízkých teplotách se hydratace cementu zpomaluje a beton tuhne pomaleji. Pokud beton dosáhne teploty nižší než +5 °C, proces tuhnutí se takřka zastaví. Při vyšších teplotách se tuhnutí betonu výrazně zrychluje. Minimální teplotu směsi +5 °C je potřeba udržet i po uložení do konstrukce po dobu alespoň 24 hodin. Beton se musí chránit před mrazem až do dosažení zmrazovací pevnosti Rz (tato pevnost je cca 5 MPa), což je cca po 2 dnech (může se lišit dle typu použitého betonu). Ale pozor - nesmí dojít k opakovanému zmrazování a rozmrazování v prvních 3 až 10 dnech dle typu betonu.
Aby bylo možné používat beton při nízkých teplotách, je nutné používat vyšší pevnostní třídy betonu nebo upravit složení pomocí takzvané zimní směsi. K výrobě je používána teplá voda pro zajištění hydratačního procesu a dodání betonu v požadované teplotě. Zároveň se používají speciální přísady urychlující náběh pevností. Beton při hydrataci vytváří vlastní teplo, ovšem pokud bude venku velmi nízká teplota, mohl by zmrznout. Ledové krystaly by narušily nevytvrdlou strukturu cementového tmelu a došlo by k poklesu pevnosti betonu. V případě teplot pod -10 °C je vhodnějším řešením odložit betonáž na příznivější počasí. Výroba, betonáž a opatření v těchto podmínkách realizaci značně prodražují.
Správné postupy při betonování základů
Nejčastějším materiálem, ze kterého jsou v současné době vytvářeny základy budov, je beton. Beton je materiál obsahující cement, který neodmyslitelně vyžaduje pečlivý přístup při zpracování a zejména ošetřování po provedení. Mnoho chyb pramení nejčastěji z nedodržení základních technologických postupů, a to ať neznalostí nebo laxním přístupem.
Čtěte také: Zlepšete funkčnost pracovní plochy v kuchyni
Příprava a míchání betonu
Pokud budete potřebovat větší množství betonu, stojí za úvahu varianta zakoupení hotového betonu v nejbližší betonárce. Beton má spolehlivě standardní kvalitu a můžete si vybrat druh podle vaší potřeby. Jinak si můžete vyrobit beton z již hotové zakoupené suché směsi nebo jej míchat sami. Při používání suchých směsí je vždy nutné přečíst a dodržet návod zpracovaný výrobcem.
Obecně doporučovaný poměr kvalitní betonové směsi je 2 - 3 díly kameniva (směsi tzv. říčního písku a štěrku) k jednomu dílu cementu. Voda se pak přidává podle toho, jakou konzistenci betonové směsi požadujete. Často udávané poměry 6 ku jedné, či 4 ku jedné jsou podle odborníků k dosažení betonu o správné tvrdosti a bezprašnosti nedostatečné. Dobrý beton by se měl v míchačce převalovat, měl by vytvořit kužel při vysypání do stavebního kolečka a neměl by po uložení odlučovat vodu. Řídké betony, které vodu odlučují, jsou po vytvrdnutí prašné, tvoří se v nich trhliny a drolí se. Navíc je takovýto beton po zatvrdnutí velmi nasákavý, což snižuje jeho odolnost proti mrazu.
Mrazuvzdorný beton musí být buď dokonale hutný, nebo musí být hmota betonu prostoupena malými vzduchovými póry. Toho lze dosáhnout přidáním speciálních přísad, ale také saponátu (například Jar), v množství zhruba jedné polévkové lžíce na míchačku. Pro výrobu a ukládání betonu je nejvhodnější počasí, když se teploty pohybují od patnácti do pětadvaceti stupňů Celsia a je vysoká relativní vlhkost vzduchu.
Ukládání a hutnění betonu
Betonovou směs je třeba ukládat do výkopu základů tak, abychom ji neházeli z výšky a neoddělila se cementová malta od kameniva. Směs hutníme buď ručními pěchy nebo vibrační deskou. Při betonování základových pásů je třeba beton ukládat po vrstvách tloušťky 15 - 20 cm a hutnit. Hutněním je potřeba minimalizovat objem kavern (prázdná místa). Míra zhutnění má přímý vliv na výslednou pevnost betonu.
Při přerušení práce ukončujeme beton stupňovitě a na stupně uložíme čisté kameny nebo odřezky betonářské oceli. Při navazování hotový beton pokropíme a pro dobré napojení nejdříve klademe zhruba pět centimetrů vydatnější a řidší směsi. Používáme-li k prokládání betonu kamenivo, je třeba dbát na to, aby byly kameny očištěné od hlíny a zrna štěrku v betonu nebyla větší než tři centimetry. Množství kamene by nemělo přesáhnout čtyřicet procent celkového objemu betonu a největší kameny by neměly přesáhnout rozměr poloviny tloušťky základu.
Čtěte také: Význam hloubky izolace
Železobeton a ochrana výztuže
Výrazného zpevnění konstrukce dosáhneme použitím železobetonu. Jde o beton, do nějž se vkládají různé ocelové prvky. Vloženou výztuží se zesiluje konstrukce především v tahové zóně. Jedno z pravidel říká, že je nutné výztuž uložit do betonu tak, aby byla minimálně 5 cm pod povrchem betonu. Abychom eliminovali tahové síly, které by mohly poškodit základ, je dobré uložit minimálně jednu vrstvu ocelové výztuže již nad dno základu, druhou pak pod horní ukončení základu. Pokud je a ≥ 70 mm, požaduje se provést výztužnou síť z ocelových prutů o průměru nejméně 4 mm v roztečích nejvýše 100 mm v obou směrech.
Betonování plotových sloupků
Se stavbou plotu je nutné začít poctivě od základu, tedy správným rozvržením pozemku, vyhloubením děr a zabetonováním sloupků. Než se pustíte do práce, promyslete si materiál, pletivo, obvod plotu, postup práce i to, že betonem zalité sloupkové díry musí minimálně tři až pět dní schnout a v těchto dnech by nemělo mrznout.
Hloubka a průměr děr pro sloupky
Betonování by mělo probíhat až do nezámrzné hloubky, jinak hrozí, že přes zimu promrzne zemina kolem betonu. Určitě jste již viděli různě vychýlené nebo nakloněné sloupky. Abyste tomu zabránili, doporučujeme jít do hloubky 80 cm pod terén u standardních zemin, u jílovitých čím hlouběji, tím lépe. Reálně se proto ploty zakládají do děr o hloubce okolo 50 až 60 cm. Průměr díry pro sloupek by měl být v rozmezí od 20 do 30 cm, přičemž díru se snažíme udělat tak, aby měla kuželovitý tvar (tedy aby měla větší průměr v dolní části).
Doporučené hloubky pro betonování sloupků v závislosti na typu zeminy:
| Typ zeminy | Doporučená hloubka (cm) |
|---|---|
| Písčité a štěrkovité | 80 |
| Hlinité a jílovité | 100-120 |
Postup betonování sloupků
Před betonováním nalijte do děr trochu vody. Poté umístěte do díry sloupek, na který použijte magnetickou vodováhu. Ještě lépe se vám bude pracovat s dvěma vodováhami, abyste jednu nemuseli nestále přendávat po obvodu sloupku. Přihoďte pár lopat betonu tak, aby sloupek bez pomoci držel ve svislé poloze. Vsypaný beton uhutněte pomocí topůrka, kulatiny, latě apod. Následně podle vodováhy sloupek vyrovnejte do kolma se zemí, dosypte beton do zbytku díry a opět dobře uhutněte. Vždy několikrát zkontrolujte vyrovnání sloupku podle vodováhy!
Po dokončení posledního sloupku nechte beton minimálně 4 dny vytvrdnout před napínáním napínacího drátu. V opačném případě by se mohl sloupek v betonu pohnout. Po dokončení je nutné zabezpečit čerstvě zalité díry proti tomu, aby do betonu kdokoli šlápnul nebo ho jinak poškodil.
Sloupkový beton
Sloupkový beton je připravená suchá betonová směs, která je vhodná pro rychlé betonářské práce jako je zabetonování nejrůznějších sloupků (např. nového plotu), sušáků na prádlo, zahradních svítidel, poštovních schránek apod. Pro své snadné zpracování si jej oblíbili hlavně kutilové. Touto betonovou směsí je možné rychle vyspravit/vyplnit různé díry nebo prostupy, které vznikají na stavbě. V našich podmínkách se říká, že nezámrzná hloubka v zemi je zhruba 80 cm. No a to je přesně ta hloubka, u které budeme mít jistotu, že sloupek vydrží bez poruchy dlouhou dobu.
Řekněme, že běžný sloupek má průměr 5 cm. Na každé straně od sloupku bychom měli mít alespoň 20 cm betonové vrstvy. To znamená, že ideální rozměr díry bude minimálně 45 x 45 cm a do hloubky 80 cm. Máme-li připravenou díru, tak provedeme první vrstvu betonu. Nejprve zem navlhčíme a jakmile se voda vsákne, nasypeme první 10 cm vrstvu betonu, kterou zalijeme vodou. Budeme potřebovat jen takové množství vody, dokud se do směsi bude vsakovat. Počkáme pár minut než dojde k vytvrdnutí. Teprve nyní vložíme do díry sloupek, ideálně zafixujeme jeho polohu, pokud ho nechceme celou dobu držet. Nasypeme vrstvu 10 cm směsi a zalijeme. Postupujeme takto až nahoru, vždy po 10 cm. Poslední vrstvu provedeme tak, aby měla malý spád - čili aby měla tvar kužele (jehlanu).
Časté chyby při betonování a jak se jim vyhnout
Nevyhnutelnost kvalifikovaného a správného zpracování i následného ošetřování betonu na stavbě po jeho zatvrdnutí je všeobecně známa. Stává se, že v případě nevyhovujících vlastností či poruch betonu se vina za tento neutešený stav přičítá výrobci transportbetonu, který však už zpravidla nemá na jeho zpracování a ošetřování dosah. Mezi nejčastější chyby patří:
- Nadměrné množství vody v betonu: Krátko po betonáži se na povrchu plochy objeví pavučinkové trhlinky. Povrch betonu se začne po čase odlupovat tak, že se dá snadno odstranit povrchová tenká vrstva malty a vidno zrna kameniva.
- Nedostatečná vibrace: Slabá nebo minimální vibrace čerstvého betonu vibrační latou, která svou intenzitou zhutní jen tenkou povrchovou vrstvu. Po čase beton svou váhou usadne a vytvoří se trhliny. Nedostatek vibračních zařízení a kvalifikovaných betonářů na stavbě může způsobit chaotické ukládání betonu.
- Chybějící propojení vrstev: Zejména při větších objemech se často „zapomene“ na konce ploch, v nichž beton už ztvrdne, důsledkem čehož se nepropojí jednotlivé vrstvy.
- Pozdní narezání dilatačních spár: Opakovanou chybou je i neskoré narezání dilatačních spár hotových betonových podlah, především v kritických rozích.
- Štěrkové hnízda: Při zhotovování svislých ploch vznikají problémy způsobené nedostatečným vibrováním do hlubšího bednění, kde se po odbednění objeví na konstrukci štěrkové hnízda. Kaverny mohou vzniknout i při nekvalitním bednění, když cementové mléko spolu s jemnými částicemi vyteče k patce konstrukce.
- Zmrazování v raném věku: V zimním období nesmí být teplota povrchu betonu nižší než 0 °C, až kým beton nedosáhne požadované pevnosti 5 MPa. Pokud se nedodrží tato podmínka a teplota povrchu betonu bude nižší, povrch nedosáhne potřebné pevnosti a po čase ho už můžete pouze „zamést“ po zdravé jádro.
- Dořeďování betonové směsi: Ač je projektantem nebo statikem navržená konkrétní konzistence, dochází často řemeslníky k ředění, protože čím je betonová směs řidší, tím lépe se s ní pracuje. Je tím ovšem narušena její pevnost, jelikož pro každou konzistenci a požadovanou pevnost je odlišná receptura směsi.
tags: #vše #o #nepromrzavé #hloubce #betonu
