Normy a postupy pro zdění fasády z lícových cihel

Fasáda domu je jeho vizitkou, ale zároveň musí plnit důležitou ochrannou funkci. Chrání dům před povětrnostními vlivy, jako je déšť, mráz, vítr a slunce, a před mechanickým poškozením. Proto je výběr materiálu pro fasádu klíčový. Lícové cihly a cihlové pásky jsou oblíbenou volbou díky své odolnosti, dlouhé životnosti a estetickému vzhledu.

Lícové cihly a jejich vlastnosti

Lícovky jsou vypalovány ze směsí přírodních hlín při velmi vysokých teplotách (často přes 1000 °C), což zaručuje jejich odolnost vůči všem klimatickým vlivům, vysokou pevnost v tlaku a minimální nasákavost (do max. 6 % u klinkeru). Díky teplotě výpalu a různým typům přidaných písků vzniká široká škála barev a typů lícových cihel, od velmi světlých až po antracitové. Jejich barva je zaručena po celou životnost fasády.

Typy lícových cihel

• Ražené (hrubé, rustikální): Vyrábí se ražením cihlářské hmoty do speciálních vypískovaných forem. Mají rustikální hrubou strukturu a „ostařený“ vzhled. Jsou vždy plné (bez děrování) a mají pohledové všechny čtyři strany.
• Tažené (hladké), někdy nazývané Klinkery: Vyráběny tažením z cihlářského listu, mají hladký povrch a přesné rozměry.
• Handformstein: Povrch cihlového obkladu připomíná historickou cihlu, vyrábí se však strojově.
• Ruční cihla (tzv. šancovka): Vyrábí se tradičním způsobem do dřevěných forem. Používají se při opravách historického zdiva.

Lícové cihly se používají nejen na stavby plotů, komínů a opěrných zdí, ale hlavně na fasády rodinných a bytových domů pro tzv. odvětrávanou fasádu (sendvičové zdivo) se vzduchovou mezerou.

Cihlové fasádní pásky

Cihlové fasádní pásky dělíme na ražené a tažené. Obě varianty jsou přírodní materiály, vyrábí se z hlíny a jsou vypalovány při vysokých teplotách. Všechny typy cihlových pásků jsou k dispozici v široké škále barev od žíhaných až po jednobarevné.

Typy cihlových pásků

• Ražené obkladové pásky: Řezány z lícových cihel, skvěle se kombinují s lícovou cihlou, která má vždy stejný rozměr a barvu. Vyznačují se rustikální hrubou strukturou.
• Tažené pásky: Vyráběny tažením z cihlářského listu, a proto mají hladký povrch a přesné rozměry.

Použití cihelných pásků

Cihelné pásky mají mnoho řešení použití.

Čtěte také: Vše o stavebním řezivu

• Lepení obkladových pásků přímo na obvodové zdivo (bez zateplení): Nosnou stěnu stačí pouze omítnout vyrovnávací jádrovou omítkou nebo stěrkovým tmelem pro zateplovací systémy ETICS. Po dokonalém vyzrání podkladu doporučujeme ještě před lepením pásků celou plochu napenetrovat.
• Kombinace se zateplovacím systémem (ETICS): Na obvodové zdivo se nalepí izolant (fasádní pěnový polystyren EPS 70F, EPS 100F nebo fasádní desky z minerální vlny) pomocí cementové malty. Izolační desky se přikotví talířovými hmoždinkami fischer Termoz CS. Na již zajištěné izolační souvrství se aplikuje tenkovrstvá cementová malta a silnější sklovláknitá (pancéřová) tkanina. Jelikož je hmotnost obkladových pásků větší než 25 kg/m2, je nutné přenos tohoto svislého zatížení zajistit dalším kotevním prvkem, a tím je rámová hmoždinka fischer SXR nebo SXRL s rozšiřujícím talířkem.

Zdění fasády z lícových cihel - pracovní postup

Zdění lícového zdiva je třeba věnovat velkou pozornost. Pečlivá příprava a dodržení technologických postupů jsou klíčové pro esteticky dokonalou a funkční fasádu.

1. Příprava před zděním

• Dodávka materiálu: Celá dodávka potřebného množství cihel by měla být na staveništi. Cihly jsou dodávány na nevratných paletách a zabaleny PE folií. Skladujte je na rovném a suchém prostranství.
• Míchání cihel: Cihly pro vlastní zdění odebíráme vždy z několika palet současně (alespoň ze 3), aby se zajistila barevná jednotnost celé fasády.
• Základ: Lícové cihly se zdí na předem připravený betonový odizolovaný základ, který je součástí základu pro nosné zdivo, nebo případně na speciální zakládací nerezové prvky. U stavby plotů musí betonový základ zasahovat do nezámrzné hloubky a je nezbytná vodorovná hydroizolace nad terénem.

2. Rozměření a ustavení

Nejdůležitější částí přípravy je důkladné rozměření rohů, řádků zdiva a všech prostupů v lícovém zdivu.

• Rohové latě: Nejosvědčenější pomůckou je použití rohových latí, které tvoří boční hrany zděné fasády. Latě se ustaví do přesné svislice a dobře ukotví (hoblované o profilu např. 10x10 cm nebo duralové profily).
• Rozměření řádků: Na latě zakreslíme jednotlivé řádky lícových cihel a zvýrazníme parapety a překlady. Pečlivé ustavení svislých latí a rozměření jednotlivých řádků fasády je nejdůležitější etapou.
• Výškový a délkový modul: Pro rozměření je třeba znát výškový modul lícových cihel (např. 65 mm pro formát WDF) + šířku spáry (standardně 8-12 mm, počítá se 10 mm). Modul je tak v případě lícových cihel ve formátu WDF 75 mm. Délkový rozměr u WDF formátu je 215 mm + 10 mm spára.
• Referenční bod: Nikdy nerozměřujte od spodní hrany zdiva. Pro správné rozměření nás vždy bude zajímat spodní hrana překladu oken. Od této pomyslné nuly rozměřujeme směrem dolů a směrem nahoru.

3. Výběr a příprava malty

Zásadně doporučujeme použít speciální jednokrokovou zdící a spárovací maltu, která zaručuje správnou dobu tuhnutí, nízkou nasákavost a má všechny další požadované vlastnosti. Tím se vyhnete dodatečnému spárování.

• Typ malty: Malta je pytlovaná po 30 kg a již má požadovanou barvu (antracit, šedá, bílobéžová, krémová, bíla). Spotřeba se udává cca 40-45 kg/m2.
• Příprava: Připravíme si takové množství malty, které zpracujeme v intervalu 1-2 hodin. Konzistence malty by měla být mírně tuhá, plastická.
• Důležité upozornění: Nepřekračujte množství záměsové vody a dokonale vyhlaďte a zatáhněte spáry.

4. Postup zdění

• Vyzdívka rohů: Po správném rozměření se nejprve velice přesně vyzdí rohy do výšky 4-5 řádků.
• Vyzdívka vnitřního pole: Pro zachování stejné velikosti styčných spár doporučujeme položit si první vrstvu nejprve nasucho a styčné spáry zvětšit nebo zmenšit do standardních rozměrů 8-12 mm.
• Kontrola přesnosti: Přesnost spár kontrolujeme u ložných spár dlouhou vodováhou a u styčných spár závažím. Styčná spára z 1. řádku váže na styčnou spáru 3. řádku, 2. atd.
• Aplikace malty: Maltu nanášíme na řádek lícových cihel malou fankou (lépe zednickou lžící) opatrně, abychom neznečistili lícové plochy. Maltu ložných a styčných spár lze nanášet současně nebo postupně. Spáry musí být zcela vyplněné maltou, aby zdivo bylo vodotěsné a zabránilo se tvorbě výkvětů. Malty nanášíme tolik, aby zůstalo nezaplněno asi 20 mm hloubky pohledových spár.

5. Spárování

Spárování obkladových pásků a lícových cihel se provádí tzv. mokrou nebo suchou metodou. U jednokrokových malt se spárování provádí zároveň se zděním.

• Proškrábnutí spár: Po ukončení zdění části fasády, nejlépe na začátku procesu tuhnutí malty, se doporučuje proškrábnout styčné i ložné spáry do hloubky kolem 10 mm a dát jim tak finální tvar (např. dřevěným kolíkem nebo starou hadicí).
• Navlhčení a vyplnění: Spáry se navlhčí (opatrně, nejlépe ručním rozprašovačem a čistou vodou) a vyplňují spárovací maltou. Maltu vtlačujeme nejprve do ložných spár, pak do styčných.
• Úprava spár: Po zavadnutí spáry upravíme spárovačkou (dbáme na polosuchou konzistenci malty), ideálně do tvaru půlměsíce. Minimální síla spáry je 5 mm.
• Výběr spárovací hmoty: Při výběru lícových cihel nebo obkladových pásků je důležité věnovat pozornost výběru vhodné barvy spárovací hmoty nebo zdící malty, tloušťce a barvě spáry.

6. Kotvení zdiva

Lícové zdivo z cihel se musí kotvit kvůli váze - např. 1m2 lícových cihel může vážit až kolem 200 kg na 1 m2 včetně zdicí a spárovací hmoty. Používají se ocelové kotvy, kde se mezi zateplovacím systémem a lícovou cihlou tvoří vzduchové mezery. Při zdění cihel vkládáme do vzduchové mezery izolační desky minerální vlny a zároveň kotvíme nosnou a pohledovou stěnu pomocí speciálních nerezových kotev (spon) - cca 5 ks/m2. Tímto způsobem nám vznikne odvětrávaná fasáda neboli sendvičové zdivo.

Čtěte také: Průvodce skladováním chemických látek

7. Ochrana zdiva a prevence výkvětů

• Klimatické podmínky: Zásadně se nezdí za nepříznivého počasí (déšť, vysoká teplota a přímé sluneční záření, možnost poklesu teploty pod +5 °C). Doporučuje se jednorázově (1 den) vyzdít maximálně 1 metr výšky zdi.
• Zakrytí zdiva: Při každém přerušení zdění a spárování je nutné dbát na řádné zakrytí čerstvého zdiva, aby se chránilo před znečištěním a povětrnostními vlivy.
• Čištění: Po zaschnutí malty se režné zdivo očistí smetáčkem. Případné znečištění zdiva čistit pouze max. 8% kyselinou octovou (ocet používaný v domácnosti), přičemž je nutno před čištěním spáry dokonale navlhčit vodou, aby se zabránilo průniku kyseliny do malty.
• Impregnace: Pokud máte lícové cihly použité na vodorovných plochách (parapety, ukončení zahradní zídky, sokl), doporučujeme použít impregnaci, která zajistí cihlám tzv. samočistící efekt. U pásků lze povrch napustit bezbarvým silikonovým vodním roztokem s hydrofobními vlastnostmi - Antipluviol.
• Výkvěty/Výluhy (sanytr): Někdy se vyskytují na lícovém zdivu jako bílé fleky. Jejich příčinou je zpravidla nevhodné pojivo nebo zatečení vody do lícového zdiva. Odstraňují se za sucha hadříkem nebo kartáčem. Prevencí je dodržení technologických postupů při zdění a spárování.

Oprava poškozených lícových fasád

Opravuje se estetické poškození líce černáním, mechanické a mrazové poškození cihel, poškození spár a případně i poškození spojení mezi podkladem a obložením. Je však nutné dodržet technologické postupy, nevhodná oprava lícové fasády ji ještě více poškodí.

Příčiny poškození

• Poškození spár: Spárová malta na vápenné bázi se snadno vyplavuje, stéká-li po líci fasády dešťová voda. Jakmile je líc maltové spáry vyplaven, rozpad malty se výrazně urychlí. Také použití velmi tvrdé a pevné spárovací malty, nejčastěji při obnově líce, může způsobit pnutí a deformaci vrstvy obkladu.
• Poškození cihel: Cihly s utaženým lícem nebo ty, které byly po léta uzavřeny síranovým povlakem nebo nátěry, mají menší schopnost vydávat vlhkost a za náhlého mrazu tato vlhkost vymrzá.
• Poškození spojení: K poškození spojení mezi obkladem a podkladním zdivem dochází působením vody, která je schopna vyplavit pojivo, případně v maltě vymrznout a rozrušit její strukturu.

Pravidla pro opravu

• Dotmelení líce: Pevnost doplňku by měla být nižší než originálu (50-100%), prodyšnost a nasákavost srovnatelná s originálem. Nikdy nedoplňujeme líc materiálem tvrdším, než je cihla, a rovněž nepoužijeme nenasákavou hmotu.
• Spárovací malta: Musí být výrazně měkčí, než spárovaná cihla (20 až 60% pevnosti cihly), nasákavá, pružnější a prodyšná. Spára by se měla poddat deformaci, případně být místem, kde se odehraje porucha, protože spára se opraví snadněji než cihla.

Zděné konstrukce a normy

Zděné konstrukce představují jednu z nejstarších stavebních technologií a dodnes jsou hojně využívány. Pro jejich návrh a realizaci se řídíme evropskými a českými normami sdruženými pod názvem Eurokód 6, konkrétně ČSN EN 1996-1-1 Eurokód 6: část 1: Navrhování zděných konstrukcí.

Novela normy ČSN EN 1996-1-1

V listopadu 2022 vyšla novela české technické normy ČSN EN 1996-1-1, Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce. Nová norma má platit od 30. dubna 2024 a nahradí původní normu ČSN EN 1996-1-1+A1.

Klíčové změny v nové normě

• Rozšíření: Nová norma zahrnuje celkem 11 kapitol a 11 příloh, což je o 2 kapitoly více oproti původní normě. Sleduje rozsah původního textu normy pro nevyztužené, předpjaté a vyztužené zdivo.
• Skupina zdicích prvků 1S: Uvádí se skupina zdicích prvků označená 1S pro prvky s maximálním objemem všech otvorů 5 % (např. plné pálené cihly).
• Rozšíření kapitoly: Rozšiřuje se kapitola pro sevřené a vyztužené zdivo.
• Zpřesněné postupy: Zavádí se zpřesněné postupy ve statickém navrhování stěn, jako je výpočet výstřednosti svislé síly anebo účinků momentů na konstrukci.
• Změna vzorců: Dochází ke změně vzorců pro statické výpočty únosnosti svislých zděných konstrukcí, zejména pro stanovení zmenšovacího součinitele Φm vlivu štíhlosti a výstřednosti v polovině výšky stěny.
• Změny definic a tabulek: Mění se rovněž některé definice a tabulky s výpočetními hodnotami, například body ustanovující druhy malt či tabulka s hodnotami pevnosti v tahu za ohybu.

Typy zdiva dle Eurokódu 6

Zdivo představuje stavební konstrukci vzniklou záměrným skládáním zdicích prvků z přírodních nebo umělých staviv spojovaných maltou nebo skládaných na sucho. Podle Eurokódu 6 rozlišujeme dnes čtyři základní typy zdiva:

• Nevyztužené zdivo: Nejvíce rozšířený typ v praxi.
• Vyztužené zdivo: Vznikne, použijeme-li v ložné spáře podélnou výztuž nebo kolmo ve svislém směru přes zdicí prvky výztuž z ocelí nebo jiného materiálu.
• Předpjaté zdivo
• Sevřené zdivo

Požadavky na navrhování zděných konstrukcí

Základní požadavky pro navrhování zděných konstrukcí jsou uvedeny v části 4 normy.

Čtěte také: Jak se liší ČSN 74 4505 a DIN 18202 u pokládky dlažby?

• Mezní stavy: Musí se ověřit mezní stavy únosnosti a použitelnosti pro všechny případy konstrukcí, včetně pomocných prvků.
• Spolehlivost: Pro zděné konstrukce se dosáhne požadované spolehlivosti tak, že se projekt provede podle této normy a ostatních relevantních Eurokódů.
• Zdicí prvky: Musí být vhodné pro typ zdiva, jeho umístění a požadavky na trvanlivost. Dělí se do šesti skupin podle použitého materiálu a deklarují se v kategorii I nebo II.
• Malty: Malty pro zdění musí vyhovovat EN 998-2 a rozdělují se do tříd podle své pevnosti v tlaku.
• Tloušťka stěny: Nejmenší tloušťka stěny musí odpovídat výsledkům statického výpočtu a být dostatečně robustní.
• Vazba zdiva: Zdicí prvky musí být spojeny maltou v souladu s osvědčenými pravidly a po vrstvách převázány, aby se stěna chovala jako jeden nosný prvek.

Charakteristická pevnost zdiva v tlaku

Základní pevností pro návrh zdiva je charakteristická pevnost zdiva v tlaku fk. Lze ji získat třemi způsoby:

• Výpočtem podle normy.
• Z údajů výrobců zdicích prvků.
• Z tabulky v normě ČSN EN 1996-3.

Tyto požadavky představují záruku vhodného návrhu a provedení zděné konstrukce pro autorizované osoby.

Typy vazeb zdiva

• Běhounová vazba: Cihly v druhé a dalších řadách pokládáme tak, aby vždy celá cihla překryla styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Musíme dát pozor, aby v jednotlivých řadách cihel kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár.
• Divoká vazba: Cihly se zdí nepravidelně, např. 3 celé cihly a půlka, spáry jsou posunuty o 1/4 cihly. Důležité je zabránit vzniku průběžné linie styčných spár.

tags: #norma #na #zdeni #fasady #z #licovych

Oblíbené příspěvky:

• Praktický průvodce natíráním betonového plotu
• Rychlé zateplení Mělník
• Průvodce technickými normami pro EPS
• Podlahové topení a OSB desky
• Kompletní průvodce pro efektivní práci s betonem