Normy a požadavky na nátěry v obytných domech
Tato vyhláška stanoví požadavky na výstavbu obytných domů a související stavební úpravy. Cílem je zajistit bezpečnost, hygienu a energetickou efektivitu staveb. Norma platí pro navrhování nových obytných budov, obytných částí nových budov jiného účelu a nástaveb a přístaveb, jimiž vznikají byty a obytné části budov. Pro stavební úpravy stávajících budov, jimiž vznikají byty a obytné části budov (zpravidla přestavby, vestavby, modernizace), se norma použije přiměřeně. Pro navrhování domů s bydlením kolektivního charakteru, které neobsahují byty, se použití normy doporučuje.
Všeobecné požadavky na nátěry
Obsahem standardu jsou různobarevné nátěry. Obsahem standardu jsou nátěry potrubí v jakékoliv vzdálenosti od konstrukce. Obsahem standardu jsou nátěry stěn a kovových konstrukcí za potrubím při jakékoliv vzdálenosti potrubí od konstrukce. Obsahem standardu je první vyvěšení, rozšroubování, sešroubování a zavěšení okenních křídel a dveří. Obsahem standardu je bezprostřední očištění jiných (sousedících) konstrukcí nebo jejich zakrytí před znečištěním. Obsahem standardu je přesun hmot a odmaštění povrchu konstrukcí.
Typy nátěrů a jejich použití
- Odmaštění povrchu konstrukcí: Odmaštěním povrchu konstrukce se rozumí odstranění mastnoty z povrchu mimo odstranění mastnoty plechů dodávaných s konzervací.
- Nátěry ocelových konstrukcí: Nátěry ocelových konstrukcí se rozumí provedení nátěru ocelových konstrukcí těžkých „A“, středních „B“, lehkých „C“, velmi lehkých „CC“, plnostěnných „D“ a železničních mostů barvami olejovými, syntetickými, chlorkaučukovými, polystyrenovými, polymerátovými, epoxidovými, epoxidehtovými, polyuretanovými a disperzními.
- Nátěry kovových stavebních doplňkových konstrukcí: Nátěry kovových stavebních doplňkových konstrukcí se rozumí provedení nátěru zámečnických výrobků barvami olejovými, syntetickými, vinilovými (polystyrénovými, polymerátovými), epoxidovými, epoxidehtovými, celulózovými, polyuretanovými, disperzními a asfaltovými laky.
- Nátěry otopných těles: Nátěry otopných těles se rozumí provedení nátěru žebrovaných trub, ocelových radiátorů článkových, ocelových radiátorů deskových a radiátorů litinových barvami olejovými, syntetickými a disperzními.
- Nátěry potrubí a armatur: Nátěry potrubí a armatur se rozumí provedení nátěrů potrubí a armatur barvami olejovými, syntetickými, chlorkaučukovými a lakem asfaltovým.
- Nátěry klempířských konstrukcí: Nátěry klempířských konstrukcí se rozumí provedení nátěru klempířských prvků barvami olejovými, syntetickými, akrylátovými nebo disperzními.
- Nátěry truhlářských výrobků: Nátěry truhlářských výrobků se rozumí provedení nátěru truhlářských výrobků barvami olejovými, syntetickými, lazurovacím lakem, rezolovými, polyamidovými, akrylátovými, epoxidovými, polyuretanovými a disperzními.
- Nátěry tesařských konstrukcí: Nátěry tesařských konstrukcí se rozumí provedení nátěrů tesařských konstrukcí barvami olejovými, na vzduch schnoucími lazurovacími laky, a nátěry přípravky protihnilobnými, protiplísňovými a protipožárními.
- Nátěry omítek a betonových povrchů: Nátěry omítek a betonových povrchů se rozumí nátěry omítek stropů, stěn a betonových povrchů barvami olejovými, syntetickými, chlorkaučukovými, vinylovými (polystyrénovými), epoxidovými, epoxidehtovými, akrylátovými a penetrační nátěry odolnými proti vodě, slabým kyselinám a zásadám.
- Nátěr ostatních konstrukcí: Nátěry ostatními se rozumí nátěr pletiv barvami olejovými, syntetickými a asfaltovými, nátěr přípravky antigraffiti, a nátěr bezpečnostními barvami šrafováním.
Obsahem standardu pro nanášení barvy stříkáním je i namíchání, plnění, ředění a cezení barvy, stříkání jednonásobné, dvojnásobné a třínásobné. Popis standardu musí vymezit barvu, druh, počet a tloušťku nanášených vrstev.
Měření množství nátěrů
Ocelové konstrukce
- Množství nátěrů OK se určuje pro železniční mosty v m2 rozvinuté plochy.
- Pro OK kategorie D v m2 rozvinuté plochy.
- Pro OK ostatní, tj. vyjma kategorie D, v m2 rozvinuté plochy nebo v m2 převodem hmotnosti.
- Množství nátěrů OK se určuje v m2 rozvinuté plochy jako součin délek jednotlivých prvků měřených v ose podle projektu a jejich rozvinutých ploch.
- Množství jednostranných nátěrů OK kategorie D se určuje v m2 v rovině sklonu u plechů hladkých z rozměrů konstrukce podle projektu, u plechů profilovaných a vlnitých pří výšce vlny přes 80 mm z rozvinuté šířky plechu a délky, popř. šířky konstrukce podle projektu.
- U plechů vlnitých pří výšce vlny do 80 mm z rozměrů konstrukce podle projektu a násobené koeficienty v závislosti na výšce vlny.
- Otvory a nenatírané plochy jednotlivě do 0,5 m2 se neodečítají.
- Množství oboustranných nátěrů plechů se určuje 2x vypočtenou plochou jednostranných nátěrů.
Pro zařazení konstrukce do jednotlivých kategorií A, B nebo C jsou rozhodující prvky OK, jejich průměrná metrová hmotnost a podíl jejich součtové hmotnosti z celkové hmotnosti. OK se zařazují do těchto kategorií:
- A - Konstrukce těžké: podíl těžkých prvků (KT) 75% a výše.
- B - Konstrukce střední: podíl těžkých a středně těžkých prvků (KTST) 50% a výše a současně podíl těžkých prvků (KT) méně než 75% celkové hmotnosti konstrukce.
- C - Konstrukce lehké: podíl těžkých a středně těžkých prvků (KTST) méně než 50 %.
- CC - Konstrukce velmi lehké: konstrukce z profilů tenkostěnných, girlandové vazníky a bezvazníkový systém zastřešení, např. prostorová příhradovina.
- D - Konstrukce plnostěnné: konstrukce a výplně z hladkého, vlnitého a profilovaného plechu (např. hangáry, nádrže, zásobníky, hangárová vrata, krytiny, opláštění, oplechování, podhledy - ztracené bednění).
Okna, dveře, vrata a výkladce
- Montáž oboustranných nátěrů oken a balkónových dveří se určuje v m2 stanovených ze skladebních rozměrů:
- 4 x plochou u oken dřevěných jednoduchých se sdruženými křídly, zdvojených a dvojitých.
- U oken dvojitých s deštěním nebo dvojitých fošnových se ke skladební výšce a šířce připočítává 60 mm.
- Množství oboustranného nátěru okenic se určuje v m2 stanovených ze skladebných rozměrů okna:
- 3x plochou u okenic s pohyblivou žaluzií.
- 2x plocho okenic plných.
- Množství nátěrů parapetních desek se určuje v m2 stanovených součinem největší délky a rozvinuté šířky.
- Množství nátěrů samostatných záclonových truhlíků se určuje v m2 rozvinuté natírané plochy.
Stěny, stropy schodiště a vestavěný nábytek
- Množství jednostranných nátěrů stěn se určuje v m2 z rozměrů stěn podle projektu. Množství oboustranných nátěrů se určuje 2x plochou.
- Z této plochy se odečítají plochy otvorů, dveří, oken, nenatíraných a zasklených ploch jednotlivě větších než 0,5 m2.
- Množství nátěrů stropů se určuje v m2 z rozměrů stropů podle projektu.
- Množství nátěrů stropů kazetových se násobí koeficientem 1,75.
- Množství nátěrů čel schodišťových ramen se určuje v m2 součinem délky ramene a jeho největší tloušťky měřené kolmo na sklon.
- Množství nátěrů vestavěného nábytku se určuje v m2 natíraných ploch.
Ploty, přepážky, zábradlí a mříže
- Množství oboustranných nátěrů plotů dřevěných plných nebo laťovaných neprofilovaných, laťových přepážek a zábradlí se určuje v m2 2x plochou stanovenou z rozměrů konstrukce podle projektu.
- Množství oboustranných nátěrů pletiv se určuje v m2 z rozměrů oplocení podle projektu v závislosti na velikosti ok.
- Množství oboustranných nátěrů ocelových plotů a zábradlí se určuje v m2 součinem půdorysné délky a výšky podle projektu.
- Množství nátěrů mříží se určuje z rozměrů zamřížovaných otvorů, při nestejné osové vzdálenosti příčlí se počítá jednotně ta nejmenší.
Funkční a technické požadavky na stavby
Stavby musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov.
Čtěte také: Vše o stavebním řezivu
Obytné místnosti a byty
- Obytnou místností je část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2.
- Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností.
- Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.
- Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h.
- Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu.
Proslunění a osvětlení
- Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují.
- Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
- Denní osvětlení pobytových místností se navrhuje v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob.
- V odůvodněných případech lze navrhovat sdružené, popřípadě umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami.
- Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti roviny zasklení oken.
Větrání
Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Základním požadavkem národní přílohy normy ČSN EN 15 665/Z1 je zajištění trvalého přívodu venkovního vzduchu s minimální intenzitou větrání 0,3 h−1 v obytných prostorech (pokoje, ložnice, apod.) a kuchyních. Pro vyšší požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu se doporučuje, v souladu s ČSN EN 15251, intenzita větrání 0,5 až 0,7 h−1.
Systém větrání obytných budov musí rovněž zajistit odvod vzduchu z místností se zdrojem znečišťujících látek (pachy, vlhkost, škodliviny vznikající při vaření a jiných činnostech v domácnosti, apod.) tj. především z hygienického zázemí a kuchyně. Přívod čerstvého venkovního vzduchu by měl být realizován do obytných místností (obývací pokoje, dětské pokoje, ložnice apod.) a kuchyní, odvod vzduchu se předpokládá z hygienického zázemí popř. z kuchyně.
Typy větrání
- Podtlakové větrání: Přívod vzduchu je možné řešit přívodními otvory v obvodových stěnách, nebo ve výplních stavebních otvorů, odvod pak centrálním, nebo lokálními odvodními ventilátory. Ohřev venkovního vzduchu zajišťuje otopná soustava.
- Hybridní větrání: Kombinuje přirozené a nucené větrání. Cílem je udržet kvalitu vnitřního vzduchu a zároveň minimalizovat spotřebu energie. Nezbytnou součástí systému je řídicí systém.
- Nucené rovnotlaké větrání: Představuje vyšší kvalitu větrání. Použije se tam, kde není z hygienických důvodů možné zajistit přívod vzduchu podtlakem z obvodové stěny (např. hluk, znečištění). Větrací jednotka pro nucený přívod vzduchu musí být vybavena filtrací vzduchu a ohřívačem resp. předehřívačem vzduchu. Doporučuje se využití zařízení pro zpětné získávání tepla (ZZT).
Požární bezpečnost
Nosné stěnové a stropní konstrukce panelových domů tvoří panely tl. 250 mm. Příčky mezi obytnými buňkami měly zajistit požární odolnost alespoň 50 minut. Podle současných předpisů - ČSN 73 0802 - jsou požární úseky (jednotlivé byty) zařazeny do III. stupně požární bezpečnosti (SPB) pro objekty s max. výškou h = 22,5 m. U objektů s více než 8 nadzemními podlažími musí být na styku obvodové stěny s požární stěnou a s požárním stropem vytvořit v obvodové stěně svislý a vodorovný nehořlavý požární pás. Požadavky na požární pásy jsou stanoveny v ČSN 73 0802.
Evakuace a únikové cesty
- Evakuaci osob z bytových domů zajišťuje z každé sekce jedno schodiště šířky schodišťového ramene a minimální šířky schodišťových podest 110 cm.
- Schodiště umístěné uvnitř dispozice, které nemá denní osvětlení, muselo být podle ČSN 73 0760, čl. 233 vybaveno nouzovým osvětlením a kouřovou klapkou, ovladatelnou z přízemí. Kouřová klapka je otvor s nehořlavým uzávěrem, určený pro odvětrání kouře při požáru z prostoru schodiště.
- Schodišťový prostor je umístěn u obvodového pláště. Denní osvětlení schodiště zajišťuje buď prosklená schodišťová stěna nebo okno a balkónové dveře. Přirozené větrání únikové cesty zajišťují buď otevíratelné otvory v prosklených stěnách nebo otevíratelná okna a balkónové dveře, přístupné z mezipodest.
- Schodišťové prostory tvoří jedinou únikovou cestu z posuzovaných bytových domů a měly by zajistit bezpečné prostory pro únik osob a zásah požárních jednotek. Takovými prostory jsou chráněné únikové cesty, které jsou samostatnými požárními úseky bez požárního rizika.
Zásobování požární vodou
Zásobování bytových objektů požární vodou bylo řešeno podle dřívějších předpisů - ČSN 73 6622 „Požární vodovody“. Vnitřní požární vodovody v obytných budovách se navrhovaly podle ustanovení čl. 52 až čl. Obytné budovy od tří do deseti nadzemních podlaží musely mít na stěně patrového odpočívadla prvního a šestého nadzemního podlaží uzamykatelnou skříňku s hadicí - nejedná se tedy o hydrantový systém ve smyslu současných předpisů. Při rekonstrukcích rozvodů vody v těchto bytových domech je třeba rekonstruovat i rozvody požární vody s uplatněním současných předpisů.
Fasádní nátěry a jejich výběr
Při výběru barvy fasády se doporučuje u rodinných domů vsadit na přírodní tóny, zatímco u panelových domů se hodí i barevnější kombinace. Je důležité, aby okna, dveře, obložení, střešní krytina a zábradlí barevně ladily s fasádou. Dřevěné prvky a červená střecha vypadají lépe s přírodními odstíny, jako je hnědá, béžová, okrová nebo bílá. Šedá střecha nebo obložení snese i výraznější barvy fasády - zajímavě vypadá třeba zelená, fialová, červená nebo oranžová.
Čtěte také: Průvodce skladováním chemických látek
Důležité aspekty výběru barvy
- Ohled na okolní zástavbu: V zástavbě je vhodné brát ohled i na domy v okolí.
- Světlé a pastelové barvy: Jestliže se nelze rozhodnout, obvykle nic nezkazíte světlými a pastelovými barvami. Některé obce už dokonce omezují barvy fasády na určité odstíny.
- Vyvarování se oslnění: Čistě bílá omítka bude na přímém slunci oslňovat vás i kolemjdoucí. Proto dejte přednost spíše krémovým podtónům a jemným pastelovým barvám.
- Vliv tmavých barev: Vhodná není ani příliš tmavá barva fasády, protože se na slunci přehřívá, a tím může negativně ovlivnit zateplovací systém. Navíc tmavé barvy rychleji blednou z jižní strany. Při výběru fasádní barvy se proto zaměřte na tzv. luminescenční referenční hodnotu (HBW).
- Struktura povrchu: Zatímco hladký povrch působí světleji, zrnitý vypadá na pohled tmavší. To je způsobeno různým odrazem světla.
- Zvýraznění prvků: Na fasádě můžete určité prvky zvýraznit jinou barvou, oblíbené jsou například barevné šambrány kolem oken a dveří.
Cena nátěru fasády
Cena nátěru fasády se neodvíjí jen od zvolené barvy a plochy fasády, ale také od náročnosti provedení. Používání vysokozdvižných plošin nebo pojízdného lešení může práci urychlit a zlevnit. Dále záleží na členitosti domu, protože ta ovlivňuje čas potřebný pro zakrytí oken, dveří a klempířských prvků, dobu čištění i samotného natírání. Cenu zvyšuje také větší rozsah oprav fasády.
Další technické požadavky
Základní vybavení bytu
- Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu.
- Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm.
Schodiště a zábradlí
- Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupný alespoň jedním hlavním schodištěm.
- Nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni je dán normovými hodnotami.
- Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v příčném i podélném směru.
- Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou.
Instalace a rozvody
- Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřeny odvětráním.
- Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná.
- Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek, musí mít zajištěno jejich odvádění.
- Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno.
- Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno.
- Vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na distribuční sítě přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny.
- Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen.
Komíny a shozy odpadu
- Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší.
- Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání.
- Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob.
Ubytovací zařízení
- Ubytovací zařízení se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami.
- Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro hosty je 1100 mm.
- Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2600 mm.
- Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět hvězdiček musí mít hygienické zařízení.
- Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní síť.
Čtěte také: Jak se liší ČSN 74 4505 a DIN 18202 u pokládky dlažby?
tags: #normy #a #požadavky #na #nátěry #v

