PergolyČSN norma a kvalita pohledových palubek: Komplexní průvodce
Dřevěné palubky patří mezi nejoblíbenější materiály pro obklady stěn, stropů i podlah. Palubka je základním výrobkem a polotovarem z čistého dřeva. Jednoduše, jde o prkno opatřené po jedné straně perem a po straně druhé drážkou. To umožňuje sesazovat jednotlivé palubky do velkých ploch, čímž zpravidla získáme atraktivnější vzhled i lepší funkční vlastnosti obložené plochy. Palubky jsou oblíbeným materiálem, nachází časté uplatnění v řešení vnitřních i venkovních obkladů stěn a podhledů. Kvalitní palubky poslouží i jako krásná podlahová krytina.
Při výběru palubek je důležité zohlednit několik faktorů - typ palubek, jejich kvalitu, rozměry i způsob použití. Lze jimi obložit jak stropy a stěny v interiéru, tak vytvářet různé podhledy a další prvky. V exteriéru se užívají na podbitích staveb (např. střech).
Klasifikace kvality palubek dle normy ČSN
Kvalitu palubek udává norma ČSN EN 14 915, pro správný výběr však nemusíte studovat odborné texty. Alfou a omegou vašeho studia by se měla stát norma ČSN EN 14 519, která přesně stanovuje vlastnosti palubek a jejich kvalitativní třídy. Má podnázev Vnější a vnitřní obklady z rostlého dřeva-Charakteristiky posuzování shody a označení. Pokud jde o třídy palubek, najdeme zde A, B, AB a C.
Dle normy ČSN se palubky třídí do tří stupňů kvality, a to A, B a C. Tyto kvality je možné kombinovat. Protože ale ne každý má k normě přistup, připravili jsme pro vás krátký výtah z ní. Z hlediska posuzování kvality je pro vás nejdůležitějším kritériem lícová strana prkna. Pokud budete kvalitu palubek kontrolovat, řiďte se jí. Nemusíte kontrolovat všechna prkna, ale namátkově si některá vyberte. Vyplatí se vám to. Podstatným údajem v normách je i vlhkost přířezů, která činí 20 ± 2 %.
Třída A: Nejvyšší kvalita
Třída A vyžaduje nejkvalitnější palubky. Palubky třídy A patří mezi nejvyšší třídu. Dřevo může obsahovat jen minimální množství suků. Povoluje například černé tužkové suky do velikosti 5 mm, ovšem je v případě, že tyto suky netvoří skupinu. Dále se ve dřevě mohou vyskytovat zdravé rostlé suky do 10 % šířky dřeva +32 mm. Sukové zátky se mohou vyskytovat u nejvýše 10 % dílů. Pokud jde o vytrhaná vlákna blízko suků, mohou se vyskytovat maximálně na ploše odpovídající 20 % plochy těchto suků, ne na větší. Na překážku nejsou ojedinělé smolníky do plošných rozměrů 2 x 25 mm. Vlasové trhliny by měly být sotva viditelné. Čelní trhliny nesmí být delší, než je šířka prkna. Dřeň smí být obnažená na 1/3 délky na maximální šířce plochy 5 mm. Z rubové strany se téměř nesmí vyskytovat obliny, které by zasahovaly do vedení pera drážky. Zárůst kůry může být maximálně na ploše 5 x 50 mm, a to pouze ojediněle. Na peru a drážce může být zakřivení jenom v rozsahu, který umožňuje snadné sestavení dílů k sobě. V palubkách se ovšem nesmí vyskytovat shnilé suky a díry po sucích, plísně a houby, poškození hmyzem. V žádném případě nesmí být dřevo napadeno houbami nebo plísní. V žádném případě zde nemohou být stopy po prokladech, zbarvení na lícové straně, trhliny na rubové straně, které pokračují v celé délce prkna, nebo odlupčivé trhliny. S vysokým hodnocením dřeva souvisí i vyšší cena.
Čtěte také: Vše o stavebním řezivu
Třída B: Mírnější kritéria
Palubky třídy B mají mírnější kritéria. Povoluje se zde vše, co pro třídu A a navíc ještě další odchylky. Příkladem jsou zdravé rostlé suky, částečně srostlé suky, suky s kůrou, křídlové suky a nesrostlé suky do 10 % + 50 mm. Ojediněle se mohou objevit vypadavé suky nebo díry po sucích a také shnilé suky, ovšem maximálně do 15 mm. Stejně tak hranové suky včetně poškozených a vypadavých se mohou vyskytovat, ovšem jedině v případě, že nepřesáhnou krytí 15 mm. Vytrhaná vlákna blízko suků mohou být až do plochy 40 % suku (u třídy A je to 20 %). Větší tolerance platí i u smolníků, které se mohou vyskytovat do rozměru 2 x 35 mm, tři smolníky do šířky 6 mm a délky maximálně 150 mm. Stejně čelní trhliny povolují dvojnásobek šířky palubky (třída A pouze násobek).
Třída AB: Kompromis
Třída A/B obsahuje 40 % palubky třídy A a 60 % palubek třídy B. Jak vlastně tato třída vzniká? Při zpracování dojde k napadání některých palubek, takže neodpovídají kritériím třídy A, ale ani B. Palubky v kvalitě AB- představují ideální kompromis mezi vzhledem a cenou. Díky tomuto poměru mají palubky stále velmi dobrý pohledový vzhled, ale zároveň jsou cenově dostupnější než vyšší třídy.
Třída C: Cenově dostupná varianta
Ve třídě C pak najdete palubky, které nesplňují kritéria třídy B. Dřevo je však materiál, který přesně zaškatulkujete poměrně obtížně. I ve třídě C můžete vybrat vhodné dřevo, které dokonale splní vaše představy.
Porovnání kvalitativních tříd palubek
Následující tabulka sumarizuje klíčové rozdíly mezi kvalitativními třídami A a B dle normy ČSN:
| Charakteristika | Třída A | Třída B |
|---|---|---|
| Černé tužkové suky | Do 5 mm (ne skupinové) | Povoleno více (do 10 % + 50 mm) |
| Zdravé rostlé suky | Do 10 % šířky + 32 mm | Do 10 % + 50 mm |
| Sukové zátky | Max. 10 % dílů | Povoleno více |
| Vytrhaná vlákna blízko suků | Max. 20 % plochy suku | Max. 40 % plochy suku |
| Smolníky | Ojedinělé, do 2 x 25 mm | Do 2 x 35 mm, 3 smolníky do 6 x 150 mm |
| Vlasové trhliny | Sotva viditelné | Větší tolerance |
| Čelní trhliny | Max. šířka prkna | Dvojnásobek šířky palubky |
| Obnažená dřeň | 1/3 délky, max. 5 mm šířky | Větší tolerance |
| Zárůst kůry | Ojediněle, do 5 x 50 mm | Větší tolerance |
| Zakřivení pera/drážky | Umožňující snadné sestavení | Větší tolerance |
| Shnilé suky, díry po sucích, plísně, houby, poškození hmyzem | Nepřípustné | Vypadavé suky/díry do 15 mm, shnilé suky do 15 mm |
| Stopy po prokladech, zbarvení lícové strany, trhliny rubové strany | Nepřípustné | Větší tolerance |
Výběr palubek podle účelu a prostředí
Při výběru materiálu proto vždy dobře zvažte účel obložení, prostor i vlastní očekávání. Pokud nemáte s úpravou dřeva zkušenost a upřednostníte rychlou dobře návaznou práci, pak je ideální zaměřit se na palubky, které jsou zpracované profilově i vzhledově bez vad. Toto doporučení platí také pro montáž obložení v náročném prostředí. Venkovní terasa bude vystavena přímému UV záření, spádové vodě, vlhkosti i změnám teplot. Pro zachování dlouhé životnosti s minimální údržbou byste měli vybírat mimořádně kvalitní a odolné dřevo.
Čtěte také: Průvodce skladováním chemických látek
Palubky jsou frézovány do různých profilů, tlouštěk a délek. Na lícové (vnější, pohledové) straně jsou různě tvarované, na rubové straně mohou být opatřeny malými drážkami, aby se nekroutily. Obkladové palubky se používají především pro obklady stěn a stropů v interiéru i exteriéru. Podlahové palubky jsou masivnější a pevnější než obkladové. Palubky se standardně vyrábějí v tloušťkách (síle) 12,5; 15 a 19 mm. Ve vnitřním prostředí se nejčastěji používá palubka o tloušťce 12,5 mm. Větší tloušťky 15 a 19 mm se používají na vnější obklady. Což bohužel neznamená, že vám neseriózní dodavatel zhotoví podbití štítu v tloušťce 12,5 mm. Stejně tak lze v obchodech zakoupit palubky v tloušťce pod 10 mm.
Při výběru šířky palubky se kromě vlastních, estetických preferencí rozhodujeme podle dvou, objektivních kritérií - šířka palubky totiž ovlivňuje pracnost obložení a riziko tvarové deformace. Čím je palubka užší, tím je náročnější její instalace, s vyšší pracností jde však ruku v ruce menší riziko deformování profilu tvarovky vlivem změny vlhkosti. Výrobci palubek riziku deformace předcházejí tím, že na rubové straně profilu palubky frézují drážky. V praxi se používají palubky v šířkách od 80 do 150 mm, obvykle 96 nebo 121 mm. Důležité je vědět, že se palubky prodávají v metrech čtverečných, které se počítají právě z této šířky. Tedy vzdálenosti od okraje drážky ke kraji pera. Prakticky je, ale krycí plocha palubky menší, a to o šířku pera. Palubky jsou standardně dodávány v délkách 3, 4 a 5 m.
Aklimatizace a montáž palubek
Aby se palubky nesesychaly a nekroutily, měly by se pokládat při tzv. aklimatizaci. Nemělo by být výjimkou, že se palubka na místo montáže dodává nejméně jeden týden předem a je v místě instalace rozbalena, aby mohla proběhnout tzv. aklimatizace. Palubka od dobrého výrobce je totiž zabalena do polyetylénové fólie, která ji chrání před vlhkostí. Palubka je vyrobena ze sušeného dřeva a dřevo, jak je dobře známo, při změně vlhkosti „pracuje“. Týdenní aklimatizace palubek v místě montáže zajistí, že se vlhkost dřeva vyrovná s vlhkostí vnějšího prostředí. Tím se předejde deformacím obkladu, které mohou vést k „vystřelení“ vsazené palubky z obložené plochy. Před nátěrem palubek určených do interiéru je vhodné nechat je asi týden ležet v místnosti, aby se aklimatizovaly na okolní vlhkost a teplotu.
Palubky se kotví většinou k dřevěným podkladovým latím, a to buď kolářským hřebíkem (vágnerkou, hřebík bez hlavičky) buď přímo skrz palubku (viditelně) anebo přes pero šikmo do podkladu (neviditelné). Ke kotvení lze využít i vrutů se zapuštěnou hlavou či sponek profilu U. Hojně se využívá i speciálních sponek, které nenaruší strukturu palubky a nejsou vidět. Tyto sponky se nasazují na spodní hranu drážky a poté se do podkladu kotví vrutem či hřebíkem.
Ošetřování a údržba palubek
Palubky je nutné ošetřovat nátěrem, což je ochrana před povětrnostními vlivy. Doporučujeme olejové lazury OSMO. Po zaschnutí nátěru je vhodné povrch jemně přebrousit brusným papírem (zrnitost asi 150). Další vrstvy se nanášejí až po montáži (touto vrstvou se sjednotí řezy a odštípnuté kousky). Poté se nanáší první nátěr ještě před položením palubek (na zemi).
Čtěte také: Jak se liší ČSN 74 4505 a DIN 18202 u pokládky dlažby?
tags: #ČSN #norma #pohledové #palubky
