Hydroizolace novostavby u stávající hradební zdi: Komplexní řešení vlhkosti
Hydroizolace je klíčovým prvkem každé novostavby, zvláště pak v situacích, kdy se stavba nachází v blízkosti stávající hradební zdi nebo je založena v náročných geologických podmínkách. Správně provedená izolace základů chrání stavbu před vlhkostí, zvyšuje její životnost a snižuje náklady na údržbu. Hydroizolace je systém technických opatření, který zabraňuje pronikání vody a vlhkosti do stavebních konstrukcí. Jejím cílem je chránit stavbu proti negativním účinkům vody - ať už jde o dešťovou vodu, spodní vodu nebo zemní vlhkost.
Význam hydroizolace u novostaveb
Voda je jedním z největších nepřátel stavebních konstrukcí - způsobuje korozi, plísně, degradaci materiálů a ztrátu statické stability. Hydroizolace je proces, jehož cílem je zabránit pronikání vody a vlhkosti do konstrukce budovy. U novostaveb je tento krok naprosto zásadní, protože špatně provedená izolace základů může vést k vážnému poškození stavby, snížení její životnosti a vysokým nákladům na opravy. Hydroizolace základů a zdiva pod úrovní terénu je zásadní stavební opatření, které chrání dům před pronikáním vlhkosti a vody z okolní půdy.
Pokud základy nejsou správně izolované, vlhkost postupně proniká do konstrukce a způsobuje problémy jako vlhké zdivo, plísně, zatuchlý zápach nebo postupné poškození stavebních materiálů. V extrémních případech může dlouhodobé působení vody narušit i samotnou konstrukci domu. Profesionální hydroizolace zdiva pod terénem vytváří spolehlivou bariéru, která brání pronikání vody do konstrukce. Chrání stavbu nejen před vzlínající vlhkostí, ale také před bočním průsakem vody z okolního terénu a tlakem spodní vody. Svislá hydroizolace základů je důležitá jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích starších domů, kde původní izolace často chybí nebo je již po letech nefunkční.
Výhody kvalitní hydroizolace
- Ochrana konstrukce - zabránění vzniku plísní, hniloby, koroze a degradace materiálů.
- Energetická účinnost - suché zdivo má lepší izolační vlastnosti, což snižuje náklady na vytápění.
- Dlouhá životnost stavby - správně izolovaná stavba vydrží desítky let bez nutnosti zásadních oprav.
- Zvýšení hodnoty nemovitosti - kvalitní stavební řešení zvyšuje tržní cenu objektu.
Hydroizolace při zakládání stavby
Proces hydroizolace začíná již při zakládání stavby. V této fázi je nutné správně vyhodnotit geologické podmínky, hladinu spodní vody a typ půdy. Na základě těchto údajů se volí vhodné stavební řešení a typ izolace.
Typy hydroizolace:
- Vodorovná hydroizolace - chrání proti vzlínající vlhkosti z podloží. Umisťuje se mezi základovou desku a zdivo.
- Svislá hydroizolace - chrání obvodové stěny proti bočnímu pronikání vody. Aplikuje se na vnější stranu základů.
Nejčastěji se používají asfaltové pásy, PVC fólie, bentonitové rohože nebo tekuté hydroizolační hmoty. Výběr materiálu závisí na konkrétních podmínkách a požadavcích projektu.
Čtěte také: Nová Ves v Horách: historie a oslavy
Postup správné hydroizolace základů
Správně provedená izolace základů zahrnuje několik kroků:
- Příprava podloží - odstranění nečistot, vyrovnání povrchu, aplikace penetračního nátěru.
- Aplikace hydroizolační vrstvy - pokládka asfaltových pásů nebo nanesení tekuté izolace. Důležité je dodržet přesahy a spoje správně svařit nebo slepit.
- Ochrana izolace - použití ochranných vrstev (např. geotextilie, nopové fólie) proti mechanickému poškození při zasypávání základů.
- Kontrola a testování - před zasypáním je nutné provést vizuální kontrolu a případně tlakové zkoušky těsnosti.
Každý krok musí být proveden s maximální pečlivostí, protože jakákoliv chyba může vést k pozdějšímu zatékání a poškození konstrukce. Podle statistik až 60 % problémů s vlhkostí v novostavbách vzniká právě kvůli špatně provedené hydroizolaci. Proto je důležité spolupracovat s odborníky a dodržovat technologické postupy.
Možná rizika a chyby při hydroizolaci
Při provádění hydroizolace se často objevují chyby, které mohou mít vážné následky:
- Nesprávná volba materiálu: Každé prostředí a konstrukce vyžadují jiný typ izolace.
- Nedostatečná příprava podkladu: Nečistoty nebo nerovnosti mohou způsobit netěsnosti.
- Špatné napojení vrstev: Nedostatečné přesahy, špatné svaření nebo slepení pásů.
- Chybějící ochranné vrstvy: Izolace může být poškozena při zasypávání nebo další výstavbě.
- Chybějící kontrola kvality: Hydroizolace často zůstává skrytá, a tak může být její kvalita podceněna.
Moderní sanační metody a technologie
V případě rekonstrukcí nebo novostaveb v blízkosti stávajících objektů je často nutné doplnit hydroizolaci spodní stavby a odstranit příčiny nadměrné vlhkosti zdiva. Pro řešení příčin vlhkostních poruch lze zvolit soubor několika sanačních technologií a postupů, které dohromady tvoří ucelený soubor opatření.
Řešení vzlínající zemní vlhkosti
Vzlínající zemní vlhkost, pronikající do obvodového a vnitřního zdiva z podzákladí objektu, je častou příčinou vlhkostních poruch. Absence vodorovných hydroizolací spodní stavby je patrná prakticky po celém půdorysu na původních omítkách, které byly degradované a značně zasolené.
Čtěte také: Volná místa truhlář Nová Paka
Aktivní drátová elektroosmóza
Příčinu vzlínající vlhkosti lze řešit instalací technologie aktivní drátové elektroosmózy, která je ke stavbě šetrná, je schopna postupně odvlhčit zdivo a dále potlačit dlouhodobě vzlínání vody zdivem.
Provětrávané podlahy
Doprovodným opatřením k elektroosmóze může být odstranění podlahových vrstev a aplikace nových provětrávaných podlah. Ty jsou vytvořeny pomocí sestavy plastových segmentů, které připomínají eskymácká iglú. Vlhké podloží a navazující vrstvy podlah se díky tomu oddělí vzduchovou dutinou, která je v ideálním případě odvětrána sestavou nasávacích a výdechových otvorů. Nádechové otvory lze vytvořit pomocí jádrových vrtů skrz zdivo do exteriéru a k odvětrání může být podlaha napojena na nevyužívaná komínová tělesa. V dutině pak začne pozvolna proudit vzduch, který odvětrává přebytečnou vlhkost a napomáhá k vysoušení zdiva. Tímto opatřením se sníží tlak vzlínající vlhkosti na zdivo.
Řešení volné vody zasakující do zdiva
Volná voda zasakující do zdiva z boku a hromadící se u paty zdiva po deštích je další častou příčinou vlhkosti. Tuto vlhkost ještě umocňuje jílovitá zemina v bezprostředním okolí objektu a zanedbané povrchové úpravy podél obvodového zdiva.
Svislá hydroizolace a drenážní systémy
Proti volné vodě zasakující do zdiva je vhodné provést odkop obvodového zdiva domu a realizaci nové svislé hydroizolace pomocí hydroizolačních stěrek a navazujících ochranných vrstev. Tato izolace ochrání zdivo před vsakování volné vody. Drenážní odvodňovací systémy představují důležité technické řešení v oblasti sanace staveb, zejména v situacích, kdy dochází ke hromadění vody v okolí základů a obvodového zdiva. K tomuto jevu dochází především tam, kde má podloží nízkou propustnost a voda se v okolí stavby přirozeně zadržuje. Drenážní systémy proto navrhujeme především v případech jílového nebo jinak málo propustného podloží, kde hrozí kumulace vody u základů domu. Je však důležité zdůraznit, že drenáž není univerzálním řešením pro každý dům. Odborný návrh vždy vychází z konkrétních geologických podmínek stavby. Pokud je podloží dobře propustné, drenáž často není nutná.
Drenážní systém slouží k účinnému odvádění přebytečné vody, která se může hromadit v okolí základů domu. Při intenzivních deštích nebo dlouhodobě vlhkém období se voda nejprve vsakuje do propustných vrstev půdy. Taková situace může vést k celé řadě problémů, mezi které patří zejména zatékání vody do objektu, výrazné vlhnutí obvodového zdiva nebo poškození podlahových a stavebních konstrukcí. Riziko těchto problémů se výrazně zvyšuje zejména u staveb, jejichž základy jsou založeny hlouběji pod úrovní terénu. Výkop bude po provedení izolačních vrstev zpětně zahutněn vytěženou jílovitou zeminou a povrch výkopu bude vyspádován směrem od zdiva. Snížená propustnost jílovitých vrstev zeminy nám zajistí odvod srážkových vod a jejich vsakování v bezpečné vzdálenosti od objektu.
Čtěte také: kde koupit obkladové palubky v Otrokovicích
Oprava okapových svodů
Během venkovních prací je vhodné opravit okapové svody a jejich napojení na dešťovou kanalizaci. Okapové svody by měly být opatřeny lapači střešních splavenin, které je nutné pravidelně čistit a udržovat průchozí. Svody jsou tak kontrolovatelné a v budoucnu se budou lépe hledat jejich případné závady.
Výměna povrchových úprav zdiva
Vyšší vlhkost zdiva obecně na stavbě umocňovaly pro vodní páru špatně prodyšné povrchové úpravy, jako byly např. akrylátové nátěry, dřevěné obložení stěn, cementové betonové krusty na zdivu, sloužící k jeho zpevnění a další. Poslední hlavní úpravou by měla být výměna povrchových úprav zdiva. Veškeré špatně prodyšné materiály by měly být odstraněny a nahrazeny vápennými omítkami, lokálně sanačními omítkami.
Praktický příklad: Novostavba u stávající opěrné zdi
Zajímavou, leč dost drahou zkušenost získal jeden stavebník rodinného domu v obci blízko Prahy. Koupil si starší domek ve svahu, u kterého byla připravena základová deska pro zamýšlené rozšíření domu. Na okraji desky ke svahu stála v době koupě domu betonová opěrná zeď. Nový majitel využil základy pro novou přístavbu. Stalo se ale, že jeho představy o dispozici a půdorysných rozměrech přístavby se lišily od představ původního majitele.
Analýza problému
- Na severovýchodní a severozápadní straně, směrem ke svahu deska významně přesahuje půdorys přístavby.
- Jihozápadní stěna přístavby je již mimo betonovou desku a pro její založení byl realizován nový základový pas.
- Deska nebyla nijak upravována a povrch desky se svažoval od severu k jihu a byl značně nerovný.
- Na pozemku je velmi nepropustná jílovitá půda.
- Původní část domu byla částečně podsklepena, avšak po rekonstrukci nezbylo v suterénu žádné okno ani jiný způsob větrání.
- Stěny přístavby byly realizovány z pórobetonových tvárnic, celý dům je zateplen ETICS s tepelnou izolací z polystyrenu. Povrchy vnitřních stěn jsou obloženy sádrokartonovými deskami lepenými PUR pěnou, a to i v suterénu.
- U svahu byla realizována nová opěrná stěna z betonových tvárnic ztraceného bednění zalitých betonem. Stěna není rovnoběžná s žádnou stranou domu, dotýká se severního rohu pórobetonové nosné stěny přístavby, čímž přerušila zateplení stěny. Původní opěrná stěna zůstala skryta v zemině nasypané za novou opěrnou stěnou.
- Mezi stěnou přístavby a novou opěrnou stěnou vznikla bezodtoková proláklina. Při prohlídce po dešti bylo na trojúhelníkové ploše mezi opěrnou stěnou a domem mokro. Na této ploše pod tenkým nánosem hlíny byl zjištěn povrch staré betonové desky. Zpod stěny na desce vyčnívá asfaltový pás s vložkou ze skleněné rohože, ukončený cca 20 cm od stěny. Asfaltový pás byl překryt úzkým pruhem nopové fólie. Zateplení stěny začíná cca 5 cm nad povrchem desky. Asfaltový pás nebyl napojen na svodové potrubí ani nebyl vytažen svisle na stěnu.
- Zmíněnou plochu mezi opěrnou stěnou a domem „zásobovaly“ vodou hned tři zdroje: svah za domem, přetékající podokapní žlab a nejspíš i netěsné svodové potrubí u lapače splavenin. Navíc část svodového potrubí měla zcela nevhodný sklon.
- Výtok podokapního žlabu přístavby je právě nad problematickou proláklinou a na plochu střechy nad ním je vyústěno dešťové potrubí z vyšší původní části domu. U výtoku nebyl ochranný plech, který by bránil přetékání vody. Navíc žlab byl chybně osazen tak, že jeho vnitřní okraj byl níže než vnější a voda přetékala na povrch fasády.
- U severovýchodní stěny přístavby je plocha se zámkovou dlažbou. Úroveň této plochy je o cca 20 cm výše, než úroveň dlážděné plochy před domem. V sondě provedené do vyvýšené dlážděné plochy v blízkosti jižního rohu domu se potvrdilo, že navýšení je způsobeno existencí betonové základové desky.
Důsledky problémů
- Betonová deska, která na severovýchodní a severozápadní straně významně přesahuje půdorys přístavby, dokonale zadržuje na svém povrchu dešťovou vodu. Tato voda může pronikat pod i nad vodorovnou hydroizolaci.
- V zadní části domu se na desce hromadí značné množství vody. Vinou sklonu povrchu základové desky se voda snadno šíří v půdorysu přístavby, popřípadě se v prohlubních nerovného povrchu staré základové desky hromadí.
- Voda proniklá na vodorovnou hydroizolaci vzlínala do zdiva. Vlhnutí zdiva bylo nejspíš po určitý čas skryto povrchovou úpravou provedenou ze sádrokartonových desek nalepených PU lepidlem. Pohyb vody po hydroizolaci vyvolával obavy, že vodou mohla být zasažena i tepelná izolace pod podlahou.
- Vlhnutí stěn sklepa, které bylo známo již z doby před rekonstrukcí, souvisí se založením domu v nepropustné zemině. Voda stékající po povrchu svažitého terénu nebo těsně pod ním proniká do zásypů kolem suterénních stěn a hromadí se tam. Suterén je nejspíš bez hydroizolace, nebo tato je dožilá. Voda pak prosakuje do stěn.
Doporučená řešení
Vzhledem k rozhodující příčině vlhkostních poruch bylo doporučeno co nejdříve eliminovat vliv staré základové desky.
- Eliminace vlivu staré základové desky: Cca 10 cm od obvodu domu proříznout starou základovou desku a v desce vybourat žlábek široký cca 30 cm. Ponechaný okraj desky v kontaktu s domem upravit seříznutím tak, aby měl sklon alespoň 15 ° do žlábku.
- Přerušení nové opěrné stěny: Doporučilo se přerušit novou opěrnou stěnu v okolí rohu přístavby. Ukázalo se, že její funkci může lokálně převzít stará opěrná stěna. Mezery mezi starou a novou stěnou na krajích vybouraného otvoru se pak zazdily.
- Tepelná izolace: Zešikmený okraj staré desky a bok žlábku na straně k domu bylo doporučeno u stěny stojící jen na základové desce obložit tepelnou izolací z XPS pro snížení rizika namrzání zeminy pod okrajem základu.
- Vytvoření žlábku: Dále se vytvořilo betonové dno žlábku podélně spádované k napojení na jímku kanalizace. Dno má příčný profil soustřeďující tok vody. Pro vyloučení rizika pronikání vody na vodorovnou hydroizolaci se doporučilo provést svislou asfaltovou hydroizolaci na patě pórobetonové stěny vedenou až do žlábku. K tomu bylo nutné dočasně odstranit část zateplení stěny, začistit povrchy, které budou podkladem pro hydroizolaci, a opatřit je penetračním nátěrem. Hydroizolace se nakonec provedla z vyztužené asfaltové stěrky.
- Drenáž: Vložit drenážní perforovanou hadici, žlábek zasypat praným říčním kamenivem frakce 16-32 mm a pod povrch zásypu vložit filtrační textilie. Textilie má usnadnit nezbytné pravidelné čištění žlábku. Na pozemku přece jen hrozí splavování jílu a hlíny a zanášení spadaným listím.
- Oprava okapových žlabů a svodového potrubí.
- Sběrný žlábek ve svahu: Ve svahu se má ještě zřídit povrchový sběrný žlábek nad opěrnou stěnou, který by zachytil a odvedl vodu z terénu nad domem.
- Sanace sklepa: Ve sklepě se doporučilo odstranit SDK, podél stěn zřídit sběrné žlábky zaústěné do jímky osazené čerpadlem s alespoň plovákovým spínačem, zajistit přímé větrání sklepa a pro vysychání temperovat vnitřní vzduch. Pro větrání se nabízelo provést větrací otvory ve vstupních dveřích a zprovoznit nepoužívaný komínový průduch, popřípadě vstup do průduchu osadit ventilátorem.
Z tohoto příkladu plyne, že úspora z využití staré desky se nekonala, naopak vznikla rizika pozdějších poruch. Příklad nám dobře připomíná, že máme tvarovat základy, a to v jakékoli výškové úrovni tak, aby se na nich nemohla hromadit voda.
Další možnosti řešení vlhkého zdiva
Izolace zdiva je velice častým jevem především u rekonstrukcí starších zděných budov.
Podřezání stěn
Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podříznutím stěn. Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy.
Injektáž zdiva
Dalším řešením, podstatně snáze realizovatelným, je dodatečná hydroizolace na tmelové chemické bázi. Na trhu lze nalézt několik přípravků - tmelů, které při aplikaci do zdiva vytvoří hydrofobní souvislou vrstvu. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci.
Příkopové a drenážní systémy
Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
Další způsob je obdobný. Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.
Opěrné zídky a jílové záhozy
Jestliže je příkop pro vaší konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
U dalšího podobného způsobu se opět vykope příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.
Předstěny a větrané dutiny
V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn. Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny. U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru.
Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny. Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m. Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm. Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem. Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m. Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny. K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru. Tyto desky fungují stejně dobře jako vyzděné předstěny, avšak nejsou tak odolné a mají formu dočasného provizorního řešení. Základem všeho je zdroj vlhkosti eliminovat, abychom nemuseli svádět nekončící boj s prosakovanou vodou. Pakliže to není možné, je nejlepší takové prostory využívat pouze jako sklad či nalézt jiné vhodné řešení, např. vinný sklípek.
Ochrana staveb před vodou: Směrnice a doporučení
Na mezinárodních odborných konferencích se probírají zkušenosti z českých i slovenských staveb a řeší se směrnice pro navrhování ochrany staveb před vodou. Ta si klade za cíl zlepšit vysokou poruchovost hydroizolačních konstrukcí a spolupodílet se na odborných konferencích. Směrnice umožňuje předkládat objednateli stavby kvalitní podklady pro kvalifikované rozhodování mezi finanční náročností hydroizolace a výsledným efektem. Zavedením stupnic a tříd pro popsání požadavků, míry spolehlivosti a účinnosti hydroizolačních konstrukcí směrnice usnadňuje komunikaci mezi jednotlivými účastníky výstavby. Obsahuje také postup pro navrhování hydroizolační koncepce. Cílem úsilí projektanta má být takový návrh ochrany stavby před nežádoucím působením vody, aby po požadovanou dobu byl zajištěn požadovaný stav konstrukcí a vnitřního prostředí při daném namáhání vodou a dalších okrajových podmínkách s co nejvyšší spolehlivostí.
Rozhodující vliv na úspěch ochrany stavby před nežádoucím působením vody a vlhkosti má architektonické řešení tvaru budovy (včetně střech) a jejího osazení do terénu (výška, natočení vůči svahu, orientace střešních rovin apod.), navržené využití podzemních prostor a jejich dispoziční řešení, významný je i vliv konstrukčního řešení (členění dilatačních celků, volba základové konstrukce a její propojení se stavbou apod.). Teprve na správné návrhy a rozhodnutí architekta může navazovat efektivní volba a návrh hydroizolačních konstrukcí s potřebnou spolehlivostí a hydroizolačních opatření.
Je nezbytné při návrhu hydroizolačních konstrukcí zabývat se vzájemnou kompatibilitou použitých prvků a uvažovat nejenom v kontextu hydroizolační účinnosti samotné hlavní hydroizolační vrstvy. Nevhodnou kombinací a uspořádáním jednotlivých vrstev může dojít k poruše vedoucí k výraznému snížení hydroizolační spolehlivosti. K poruše dochází obvykle v důsledku poškození hydroizolačního materiálu, při mechanickém namáhání povlakových hydroizolací od nopové fólie. Nopové fólie by měly být od povlakové hydroizolace vždy odděleny pomocí separační vrstvy z netkané geotextilie bez ohledu na způsob kladení nopové fólie (orientaci nopů). Požadavky na dostatečnou ochranu splňuje netkaná geotextilie zpevněná vpichováním o plošné hmotnosti 300 g/m2 a vyšší.
Věříme, že tyto konference alespoň z části pomohou zlepšit vysokou poruchovost hydroizolačních konstrukcí. Každá země má svá specifika a v posledních třiceti letech se žádná takováto mezinárodní akce neuskutečnila. Tyto konference se snaží sjednotit praxi v oblasti hydroizolací a přinášet nejnovější poznatky z oboru.
tags: #hydroizolace #novostavby #u #stávající #hradební #zdi

