Moderní systémy nuceného větrání a provětrávaných fasád pro zdravé a úsporné bydlení

Hromadění vzdušné vlhkosti lze částečně připsat na vrub některým současným trendům ve stavebnictví, především pak výraznému zkrácení doby realizace staveb. Zatímco se budovy stavějí stále rychleji, chemické a fyzikální procesy, které v budovách probíhají, žádným způsobem urychlit nejde. V důsledku toho tak například betonové konstrukce nemají dostatek času na to, aby vyschly. Pokud navíc dojde k zateplení budovy pomocí kontaktního systému, který není dostatečně prodyšný, konstrukce budovy, která nestačila vyschnout, se parotěsně uzavře, a vzdušná vlhkost tak nemá, jak unikat ven.

Princip a výhody nuceného větrání

Řízené nebo někdy také „nucené“ větrání spočívá v kontrolované výměně vzduchu. Srdcem systému řízeného větrání je ventilátor, který dopravuje vzduch do obytných místností prostřednictvím potrubí. To může být buď přiznané, nebo skryté ve stropě či podhledech. Nepostradatelnou součástí je rekuperační výměník tepla, který z odcházejícího vzduchu získává teplo a předává ho přicházejícímu čerstvému vzduchu. Celý systém nabízí významné benefity:

• Zdraví a komfort: Benefity týkající se zdraví jsou hlavní, ne však jediné. V interiéru zůstává celoročně stabilní teplota bez nepříjemných teplotních výkyvů.
• Úspora energií: Teplo neodchází okny ven, ale díky rekuperaci zůstává doma. Pokud bude systém pracovat optimálně, úspora energií může činit 4 až 5 tisíc kilowatthodin ročně.
• Ochrana konstrukce: Větrací zařízení se postará o trvalé minimální větrání, aby se předešlo škodám z vlhkosti způsobených jak „větrací“ nečinností bydlících, tak i stavebně fyzikálními závadami.

Při volbě řízeného větrání pro svou domácnost máte možnost výběru ze dvou základních typů. Klasický deskový výměník zajišťuje pouze přenos tepla z odpadního vzduchu do toho čerstvě příchozího. Hlavní benefit rovnotlakého větrání spočívá ve stabilní kvalitě přiváděného vzduchu.

Typy nuceného větrání v budovách

Existují různé technologické přístupy k řešení výměny vzduchu, jak ukazuje následující srovnání:

Provětrávané fasády a odvod vlhkosti

V některých případech nucené větrání v interiéru nedostačuje, a je proto vhodné zvolit variantu provětrávané fasády. Jde zejména o čerstvou výstavbu a budovy, ve kterých dochází k velké fluktuaci osob. Klíčovou složkou větraných fasád je větraná mezera. To je oblast mezi vnějším obkladem a obvodovou zdí, respektive její tepelnou izolací. Tato větraná mezera umožňuje volný pohyb vzduchu.

Čtěte také: Kamenný obklad a jeho výhody

Vzduch je nasáván ve spodní části fasády dovnitř konstrukce přes vstupní otvor, je hnán po délce fasády za vnějším obkladem a následně je vypuštěn do exteriéru přes výstupní otvor v horní části fasády. Samotný pohyb vzduchu zajišťuje jev zvaný přirozená konvekce. Ve svislé mezeře stoupá teplejší vzduch směrem nahoru díky jeho menší objemové hmotnosti - tzv. komínový efekt. Tímto důmyslným způsobem se efektivně odvádí tepelná zátěž způsobující přehřívání obálky budovy.

Materiálové řešení provětrávaných fasád

Provětrávané fasády se běžně konstruují z nejrůznějších materiálů. Provětrávaná fasáda nemusí být funkční pouze z praktického hlediska, ale může být i zajímavým designovým prvkem.

• Dřevo: Lze jej použít jako materiál, ale je třeba počítat s tím, že bude daleko náročnější na údržbu a bude mít i menší životnost.
• Bondové desky: Jedná se o sendvičový systém složený ze dvou vrstev hliníku, mezi něž je vložena vrstva plastu. Používá se například ve formě kazet kotvených na ocelové profily.
• Beton a sklo: Existují i difúzně otevřené fasádní obklady z betonu a expandovaného skla, které zajišťují prodyšnost budovy.

Pro funkčnost provětrávané fasády je klíčová zejména montáž a utěsnění prostupů difuzní folie. U montáže bondových kazet je třeba myslet například na to, že vysoké rozdíly teplot způsobují dilataci hliníku. Zamezit problémům lze tak, že se kazeta ukotví fixně pouze v jednom místě a v dalších místech se ukotví pomocí oválného otvoru, který umožňuje pohyb kazety.

Inovace: Koncept chytré fasády

Koncept chytré fasády vyvíjené na Fakultě Stavební Vysokého Učení Technického v Brně spočívá ve schopnosti regulovat průtok vzduchu v mezeře s použitím systému nuceného větrání a uzavíracích klapek na straně přívodního a výstupního otvoru. Ventilátory s adekvátním příkonem a výkonem umístěné v chytré fasádě mohou zajistit větší průtok vzduchu pro odvedení větší tepelné zátěže.

Uzavírací klapky zajišťují pohyb nebo zastavení proudění vzduchu pro přiblížení se požadované teplotě vzduchu ve větrané mezeře. Fungují ve dvou režimech, a to „otevřená“ a „zavřená“. S výpočtem tepelných toků přes větranou fasádu a teplot v zadané fasádě pomáhá software FSVM vytvořený na fakultě. Tento software umožňuje vypočítat součinitel prostupu tepla konstrukce obvodové stěny se zohledněním tepelných mostů od kotev nesoucích vnější obklad. Cílem výzkumu je docílit možného předvídání stavebněfyzikálního chování uvnitř fasády na základě měřitelných okrajových podmínek.

Čtěte také: proč je ventilace hřebene klíčová pro životnost šindele

Díky účinnému zdroji chladu, vzduchotechnice s rekuperací, tepelným čerpadlům a fotovoltaice tak budova může spotřebovat významně méně elektrické energie. Zateplení a kvalitní okna pomáhají držet teploty uvnitř v únosných mezích, v extrémních vedrech však tato opatření naráží na svoje limity, pokud nejsou doplněna například efektivním řízením větrání.

Čtěte také: Jak správně větrat nízkoenergetický dům?

tags: #nucene #vetrani #na #fasade

Oblíbené příspěvky:

• Průhledné PVC vlnité desky
• Moderní řešení pro fasády s klinkerem
• Normy pro komíny pod střechou
• zámkový vinyl a vinyl s HDF jádrem
• průvodce pokládkou obkladů