PergolyZpůsob větrání staveb s nízkou energetickou náročností
Snížení objemu dodané energie na provoz budov je možné dosáhnout nejen zateplením obálky, ale i jinými způsoby. Zateplování je obvykle finančně nejnáročnějším způsobem vedoucím ke snížení energetické spotřeby s poměrně dlouhou dobou návratnosti investice, nezřídka přesahující 20 let. Proto je vhodné toto rozhodnutí učinit po zralé úvaze zahrnující všechny aspekty takové akce - například fakt celkové revitalizace a prodloužení životnosti stavby, lepší uživatelský komfort se zvýšením tržní ceny nemovitosti atd. Rozhodně by nemělo být hlavním kritériem pouze získání finanční podpory některého z dotačních programů.
Zateplení je velmi vhodné zvážit i v případě, že se má měnit tepelný zdroj. Pro dimenzování potřebného výkonu zdroje tepla je určující tepelná ztráta budovy. V případě, že by k novému zdroji tepla mělo přibýt pozdější zateplení, dojde nutně ke stavu, kdy je výkon zdroje tepla výrazně předimenzovaný. To vede většinou k situaci, ve které zdroj ztrácí na účinnosti, protože na takové podmínky není konstruován. Je též nutno zdůraznit, že zateplování lze technicky správně provést pouze tehdy, nevyskytují-li se na předmětných stavebních konstrukcích vady (například statické poruchy, vlhké zdivo od vzlínající zemní vlhkosti, nefunkční odvodnění srážkové nebo spodní tlakové vody a podobně).
Legislativní rámec a energetická certifikace budov
Větší změnu nelze provádět bez respektování podmínek zákona a prováděcích vyhlášek. Celý proces je upraven zákonem č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a prováděcí vyhláškou č. 78/2013 Sb. o energetické certifikaci budov, obojí ve znění pozdějších změn. Těmito předpisy je kromě jiného upraven proces vydání Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB). Může jej zpracovat pouze energetický specialista s oprávněním MPO ke zpracování energetických průkazů.
PENB posuzuje projekt zateplení, z čehož plyne, že pro větší změnu dokončené budovy je nutná existence příslušným způsobem zpracované projektové dokumentace a je lhostejné, zda bude realizace podléhat územnímu a stavebnímu řízení nebo ne. Není tedy možné provádět zateplování bez projektu (alespoň v úrovni pro stavební řízení). Lze nicméně doporučit zpracování prováděcí projektové dokumentace, která řeší detaily a návaznosti stavebních procesů plus angažmá technického dozoru investora.
V případech, kdy má budova tepelný zdroj o tepelném výkonu přesahujícím 200 kW nastává kromě zpracování PENB navíc ještě povinnost nechat zpracovat energetický posudek. Ten může opět zpracovat pouze energetický specialista, na rozdíl od energetického specialisty zpracovávajícího PENB musí mít navíc oprávnění MPO k vypracování energetických auditů a posudků. Tímto posudkem se hodnotí možnost využití alternativních zdrojů dodávky energie do hodnocené budovy.
Čtěte také: Komplexní průvodce výpočtem plochy pro nátěry
Pokud má vlastník v plánu provádět změnu, která není větší změnou, má v zásadě obdobnou povinnost nechat si zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy, kterým prokáže, že úpravy jsou v souladu s legislativou. Je třeba dát pozor na to, aby měněné technické systémy splňovaly technické požadavky dle přílohy vyhlášky č. 78/2013 Sb., kde jsou stanoveny tzv. referenční hodnoty, které je nutno splnit.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov byla implementována do českého právního řádu zákonem 318/2012 Sb. o hospodaření energií. Je zřejmé, že hlavním cílem je tedy snižování spotřeby energie pro provoz budov, a tedy se týká i technických systémů budov pro úpravu tepelně-vlhkostního stavu prostředí (vytápění, větrání, případně klimatizace). Zvyšováním nároků na tepelnou ochranu budov se stále více ukazuje nutnost primárně udržet požadovanou kvalitu vnitřního prostředí a chránit zdraví lidí. Proto se tvorba legislativních změn přizpůsobuje i tomuto požadavku.
Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se stanovují výpočtem na základě projektové dokumentace a v souladu s metodikou hodnocení energetické náročnosti budovy podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy se použijí hodnoty parametrů budovy, stavebních prvků a konstrukcí a technických systémů budovy uvedené v příloze č. 1. Jestliže je do hodnocené budovy dodávána také elektřina z výroben elektřiny pro vlastní spotřebu umístněných v areálu, ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se může zohlednit také takto dodávaná elektřina; pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se v těchto případech použijí pravidla pro výpočet energetické náročnosti budov uvedená v příloze č. 6.
Hodnota dodané energie je součtem vypočtené spotřeby energie a pomocné energie. Hodnota dílčí dodané energie na chlazení se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na chlazení a pomocné energie na provoz technického systému pro chlazení podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení s využitím hodnot typického užívání budov. Hodnota dílčí dodané energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy a pomocné energie na provoz technického systému pro osvětlení vnitřního prostoru budovy podle české technické normy pro energetické hodnocení budov upravující energetické požadavky na osvětlení vnitřního prostoru budovy s využitím hodnot typického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí. Součástí dodané energie je i v budově v technických systémech umístěných podle § 5 odst. 2 písm. d) vyhlášky. Součástí dodané energie při využití tepelného čerpadla je i energie okolního prostředí dodaná a užitá v budově.
V zónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazení, nuceného větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. Nejsou-li navržené systémy definovány svými technickými parametry v projektové dokumentaci, použijí se pro ně hodnoty platné pro referenční budovu.
Čtěte také: postup pokládky zámkové dlažby
Hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu se vypočítá jako součet součinů hodnot dodané energie stanovených podle § 4, a to v rozdělení po jednotlivých energonositelích, a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie uvedených v příloze č. 1. Dále mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do areálu v souladu s přílohou č. 6. Teplo a chlad vyrobené v místní soustavě zásobování teplem a chladem, pokud je na ní hodnocená budova připojena; při výpočtu se v tomto případě postupuje v souladu s metodikou uvedenou v příloze č. 5. Elektřina vyrobená technickými systémy podle odstavce 2 písm. a) je při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy započítávána pouze pro jednu budovu nebo, zohledňuje-li se elektřina dodaná podle § 3 odst. 8 pro více budov, v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 6. Energie podle odstavce 2 písm. a) vynásobením vypočtených hodnot spotřeby energie a pomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle typů spotřeb uvedenými v tabulce č. 4 přílohy č. 1. Snížením hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené podle písmene a) o hodnotu uvedenou v tabulce č. 5 přílohy č. 1.
Požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 1. Hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny nové a měněné stavební prvky obálky budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. e) není vyšší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 1. Hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1. V případech změny dokončené budovy, kdy se celková energeticky vztažná plocha rozšiřuje na nejméně dvouapůlnásobek původní celkové energeticky vztažné plochy, musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 1. Míra změny celkové plochy obálky budovy se pro účely § 2 odst. 1 písm. c) stanoví jako podíl součtu plochy všech měněných stavebních prvků obálky budovy a celkové plochy obálky referenční budovy.
Technickou proveditelností alternativních systémů dodávek energie se rozumí technická možnost instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie. Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti. Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4. Soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy se skládá z technicky proveditelných opatření tak, aby byla respektována efektivita vynaložených prostředků s ohledem na provozní náklady a kvalitu vnitřního prostředí budov. Stanovení souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4.
Vzor průkazu je uveden v přílo Stále aktivnějším prosazováním energeticky úsporných řešení v rámci evropské legislativy roste povědomí o řízeném větrání jako o významném zdroji energetických úspor a budoucím standardu veškeré nové výstavby. Se zvyšováním nároků na tepelnou ochranu budov se stále více ukazuje nutnost primárně udržet požadovanou kvalitu vnitřního prostředí a chránit zdraví lidí. Kvalitní systémy řízeného větrání, pokud jsou správně navrženy a dimenzovány, dosahují až 94 % účinnosti rekuperace, a dokáží tak uspořit až polovinu nákladů na vytápění. Nedílnou součástí nulových budov bude řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Lze předpokládat, že se v těchto budovách bude uplatňovat větrání řízené podle potřeby (DCV - Demand Control Ventilation). Řízeným větráním podle okamžité potřeby lze dosáhnout až 55% úspory energie na větrání a také významného snížení emisí CO2, se současným zlepšením vnitřního prostředí. Čtěte také: Průvodce uchycením PIR izolace Pro dobře utěsněné, energeticky pasivní domy je řízené větrání s rekuperací optimálním řešením. Existuje řešení pro každou bytovou situaci, a velikost jednotky už není nutně omezením. Větrací jednotky lze ovládat jednoduše přes aplikaci pro dnes už zcela běžná chytrá mobilní zařízení. Standardně zadavatelé vnímají snížení energetické náročnosti budov přes zateplení obálky, výměnu otvorových konstrukcí a instalaci efektivnějších technologií. U renovací je důležité postupovat komplexně a současně, při postupné renovaci dochází jenom k 30-35% úspoře, avšak při komplexní renovaci mohou úspory dosáhnout až 70 %. Pokud zadavatel neměří, nemá o fungování budovy přehled a nemůže ji ani efektivně řídit. Energetický management je základem provozu jakékoliv budovy. BMS (Building Management System) zajišťuje komunikaci se systémem v reálném čase, zobrazuje aktuální provozní data a umožňuje archivaci měřených veličin. Z pohledu komfortní teploty a energetické efektivity by měl mít přednost pasivní systém chlazení před aktivními chladícími systémy. Z pohledu cirkulární ekonomiky je ideální využívat obnovitelné zdroje energie a vytvářet komunitní energetická společenství. Daná obec či město se tak decentralizuje, stává se soběstačným a snižuje tak výši poplatků za energie. tags:
#zpusob #vetrani #staveb #s #nizkou #energetickou
Způsob větrání a energeticky úsporná opatření u staveb s nízkou energetickou náročností
Význam řízeného větrání a rekuperace
Možnosti technických řešení
Příklady technických opatření
Komplexní přístup k renovaci a výstavbě
Metody zadávání veřejných zakázek
Metoda Hlavní charakteristika Design & Build Zhotovitel zajišťuje projekt i provedení stavby a nese odpovědnost za výsledek. Performance Design & Build Přidává se garance za slíbené cílené parametry ověřované v provozu. EPC (Energy Service Company) Poskytovatel přebírá smluvní záruku za dosažení úspor, které financují investici. Energetický management a optimalizace provozu
Oblíbené příspěvky:
