Výška obkladů a správná technika pokládky: Kompletní průvodce

Výběr správné výšky obkladů v koupelně je klíčový nejen z hlediska estetiky, ale i funkčnosti. Při obkládání koupelny je potřeba myslet nejenom na designovou stránku věci, ale také dobře zvážit funkčnost obkladu. Přestože předepsaná výška položeného obkladu neexistuje, je dobré se držet ověřených rad a tipů, díky kterým si snadno vytvoříte koupelnu svých snů.

Jak vysoko obkládat?

Žádný předpis, do jaké výšky mají obklady sahat, sice neexistuje, přesto však musíte uvažovat prakticky a zvolit takovou výšku, aby vám necákala voda na stěnu. Obklady v koupelně slouží k ochraně míst, která jsou vystavena neustálému kontaktu s vodou. Usnadňují jejich údržbu a zabraňují tvorbě plísní v důsledku nadměrné vlhkosti. Je proto dobré se zamyslet, kde všude je potřeba obklad použít. Především se bude jednat o prostory kolem vany, sprchového koutu a umyvadla.

Faktory ovlivňující výšku obkladu:

  • Výška místnosti: U staré zástavby se mnohdy setkáváme s vysokými stropy, někdy až ve výšce tří a více metrů. V tomto případě je jisté, že obkládat až po strop není vhodné. Pravděpodobnější variantou jsou stropy končící pod dvěma a půl metry.
  • Stav podkladového zdiva: Ten nám napoví, zda koupelnu zcela uzavřít obložením až ke stropu, nebo ponechat plochu zdiva, či pás nad obložením pouze v omítce.
  • Barevnost obkladů: Rozhodnete-li se obložit koupelnu do výšky se zárubní, nezapomeňte na aspekt barvy obkladů. Při volbě tmavého obkladu se některým z vás může zdát přechod barva-bílá výmalba příliš násilný.
  • Dominantní výškové prvky: Výška obkladů se zakončuje většinou s horní úrovní obložek dveří. Nicméně ani to nemusí být vždy pravidlem. A to zejména v realizacích, kdy jsou v koupelně vytvořeny různé niky, přizdívky, nebo atypické výšky parapetů oken. V tom případě se pokuste o sjednocení výšky podle dominantního výškového prvku.
  • Praktické zóny: Obklady v koupelně chrání místa, která jsou neustále vystavována kontaktu s vodou. Místa, která se bez obkladů neobejdou, jsou především prostor ve sprchovém koutě, v okolí vany a za umyvadlem. V oblasti za umyvadlem by obklady měly dosahovat alespoň výšky 120 cm. Naopak ve sprchovém koutě končí obložení obkladů ve výšce 180 cm od podlahy. Výška obložení by měla odpovídat výšce samotného sprchového koutu.
  • Trendy a vkus: Do jaké výšky obklad obložit je spíše záležitost trendů a vašeho vkusu, než že by existovala jediná správná odpověď. Moderním a oblíbeným uspořádáním obkladů v koupelně stále zůstává obložení až ke stropu. Obložením celé plochy stěn vytvoříte kompaktní prostor. Obložení až do stropu sluší prostorným koupelnám i domácímu wellness. Uplatnění najde ale i v malých koupelnách, obklady do výšky celý prostor dokáží vkusně sjednotit.

Jak vidno, na výšku obkladů není univerzální recept a postupuje se případ, od případu.

Obklady až do stropu?

Proč ne! Moderním a oblíbeným uspořádáním obkladů v koupelně stále zůstává obložení až ke stropu. Obložením celé plochy stěn vytvoříte kompaktní prostor. Obložení až do stropu sluší prostorným koupelnám i domácímu wellness. Uplatnění najde ale i v malých koupelnách, obklady do výšky celý prostor dokáží vkusně sjednotit. Pamatujte, že v případě malé koupelny je třeba vybírat světlé obklady, spíše bez výrazných vzorů. Prostor krásně prosvětlí a opticky zvětší. K obložení až do stropu se skvěle hodí velkoformátové obklady a dlažby.

Příprava podkladu a zakládání

Než se pustíte do samotné práce, věnujte dostatek času přípravě. Podklad musí být připravený - rovný, suchý, pevný a čistý. Znamená to odstranit staré obklady či nátěry, vyrovnat stěny a nanést penetrační nátěr. Pak přichází na řadu vyznačení linií obkladů a vlastní pokládka.

Čtěte také: Fasádní obklady z dřevoplastu: Kompletní průvodce

Založení první řady

Precizní a přesné založení první, spodní řady obkladu je základem kvalitní obkladačské práce. Při obkládání koupelen - profesionálně i svépomocně - platí funkční a ověřená pravidla a není dobré obkládat jak to přijde. Pokud nesprávně, nekvalitně, tedy obvykle nakřivo založíme první řadu obkladu, nemusí obkládání dopadnout dobře. Držet to samozřejmě může, ale o rovinnosti a vizuální a estetické kvalitě obkladu nemůže být ani řeč.

Normy ani zažité postupy neurčují předepsanou nebo minimální výšku založení obkladu měřenou od podlahy. Pokud zakládáme od podlahy, nepotřebujeme oporu první zakládací řady. Pokud zakládáme kdekoliv výše nad styčnou hranou stěny a podlahy, bez opory se neobejdeme. Ideální opěrný prvek je zakládací profil, který zaručí pevnou a přesnou základní řadu obložení. Předepsaná výška koupelnového obkladu také neexistuje, ustálená je do 200 cm. Kromě přesného založení první řady jednoznačně doporučujeme zajistit všechny řady dlaždic proti pohybu a posunu osvědčeným vyrovnávacím systémem. Pokud nemůžete nebo nechcete začít obkládat celou obkládačkou úplně zdola, od přechodu stěny a podlahy, pomozte si zakládacím profilem. Ten vám umožní precizně začít první řadu obkladu od vámi zvolené úrovně díky jednoduše nastavitelné výšce. Pokud obkládáte se založením spodní řady zakládacím profilem, postupujte od středu ke koutům a okrajům stěn. Tato ustálená metoda mistrů obkladačů se využívá „pro jistotu“ zejména na pohledových plochách koupelen, například oproti dveřím nebo nad vanou a umyvadlem.

Velkoformátové obklady a jejich pokládka

Elegantním řešením dnešní doby jsou velkoformátové obklady, které působí naprosto luxusním dojmem a opticky zvětší každou koupelnu. Důležité však je umět s takovým formátem pracovat. Položit velkoformátové obklady je totiž mnohem náročnější, než pokládat kachličky menších rozměrů. Zvětšování formátů obkladů představuje výzvu pro mnohé kladečské firmy, a to jak po stránce technické, tak i řemeslné. Nové postupy mění způsob aplikace lepicího tmelu i požadavky na vybavení obkladačů.

Specifika velkoformátových obkladů:

  • Menší počet spár: To je na jedné straně velkou výhodou, protože jeho použitím snižujeme zachytávání nečistot ve spárách. Na druhé straně ale spárami odvedeme při pokládce méně vzduchu z lepidla a méně zbytkové vlhkosti z podkladu. Maximálním pokrytím obkladů lepicím tmelem proto snižujeme riziko vzniku vzduchových dutin v lepidle mezi podkladem a dlaždicemi a následné kondenzace vlhkosti v těchto dutinách.
  • Náročnost manipulace: Velké formáty vyžadují obsluhu 2 osob, jsou náročné na manipulaci, proto je vhodné využít profesionální přísavky. Přísavky se využívají u těžkých dlaždic velkých formátů, např. 120 x 120, 80 x 80 cm. Váha dlaždic formátu 60 x 120 cm se pohybuje kolem 16 kg. Přísavky fungují na principu podtlaku.

Technika oboustranného nanášení lepidla

Normy pro instalaci velkoformátových obkladů a dlažeb předepisují použití techniky oboustranného nanášení. Lepidlo tedy nanášejte na rubovou stranu obkladového prvku i na podklad. Před nanesením lepidla vyčistěte rubovou stranu obkladu a zbavte ji prachu z keramiky nebo magnézia. Lepidlo naneste také na rub dlaždice do hladka a celoplošně. Pak vytvořte hladítkem s kolmým zubem 4 mm řádky jedním směrem.

Volba zubové stěrky

Správné lepidlo vybírejte podle druhu podkladu, typu a formátu obkladových prvků a oblasti použití. Podle druhu podkladu vyberte vhodnou zubovou stěrku. K nanesení lepidla na podklad doporučujeme zubovou stěrku s šikmými zuby velikosti 10 mm, aby se lepidlo lépe rozprostřelo. Pro aplikaci lepidla na rubovou stranu je vhodná stěrka s menšími zuby (3 mm). Tak zaručíte téměř 100% pokrytí povrchu lepidlem.

Čtěte také: Obklady do kuchyně – dekor dřeva

Lepidlo nanášejte v rovných pruzích, ne v obloucích, a rovnoběžně s krátkou stranou obkladového prvku. Díky stěrce s šikmými zuby se profily lepidla mezi zuby skládají jeden přes druhý. Po nanesení první „nulové“ vrstvy lepidla pro přikotvení zbytků prachu k podkladu naneste lepidlo na podklad rovně a ve stejném směru jako na rubovou stranu obkladového prvku. Při aplikaci lepidla metodou oboustranného nanášení doporučujeme použít nosníky a příčníky nebo rám s přísavkami.

Instalace a vibrování

Položte profily lepidla na podkladu a na rubové straně paralelně, aby došlo k vytlačení vzduchu. Nikdy nepokládejte obkladový prvek s profily lepidla křížem přes sebe. Podle platných norem je povrch obkladového prvku nutné vibrovat, abyste zajistili dokonalý spoj a odstranili vzduchové bubliny. Vibrování doporučujeme provádět od středu k okrajům ve stejném směru, jakým je nanesené lepidlo, tedy rovnoběžně s krátkou stranou. Všechny vzduchové bubliny znamenají slabé místo obkladu. V interiéru mohou při bodovém zatížení vést k prasknutí obkladového prvku, v exteriéru způsobují dutiny hromadění vody. To může vést k odpadnutí obkladu kvůli mrazu nebo odpařování vody. Proto nezanedbejte oboustranné nanášení a následné vibrování obkladových prvků, a to v případě obkladů i dlažeb. Poklepovým hladítkem, nebo vibrační deskou vyženeme zbývající vzduch. Oboustranná aplikace lepidla u pokládky do standardního lože je žádoucí nejen pro velké formáty a exteriér, ale také pro podlahové vytápění, nestabilní podklady, nebo vlhkostně zatížené prostory.

Pod dlaždici vložíme vyrovnávací spony, dlaždici položíme a následně aretujeme klínky. Šířka spár by neměla být menší než 2 mm. Spony a klínky (levelling systém) dorovnávají dlaždice vůči sobě a snižují přesahy.

Výběr správného hladítka a výška zubu

Tento článek by Vám měl připomenout některé základní informace o nanášení lepidla, usnadnit rozhodování při výběru kovového hladítka (tzv. zubatého hladítka) na příkladu použití hladítek s různým tvarem a rozměrem zubů od společnosti RUBI. Mezi základní pravidla pokládky dlaždic patří, že lepidlo by mělo pokrývat minimálně 85% celkové plochy pod dlaždicí v suchém prostředí (většina podlah, krby apod.). Ve vlhkém prostředí (sprchy, okolí vany apod.) by mělo být dodrženo pokrytí minimálně 95% celkové plochy. A navíc, lepidlo by mělo překrývat všechny čtyři rohy dlaždice. Kontrola správného nanesení lepidla je vcelku jednoduchá po odlepení dlaždice. Na její spodní straně by neměly být viditelné pásy lepidla a mělo by zcela pokrývat zadní stranu dlaždice a podklad.

Určitě se shodneme na tom, že jeden univerzální typ hladítka a univerzální velikost jeho zubů pro nanášení lepidla neexistuje. Jeho tvar a velikost by měla záviset na typu dlaždic, které budete lepit a také na vlastnostech lepidla a podkladu. Naneseného lepidla by mělo být „tak akorát“ pro pevné a trvanlivé přilepení dlaždice.

Čtěte také: Typy dřevěných obkladů pro váš interiér

Hladítka a jejich rozměry

Tvar, velikost (rozměr) a rozestup zubů hladítka jsou základní parametry každého hladítka určeného pro nanášení lepidla. Na základě nich víte, kolik lepidla zůstane na podkladu po jeho rozetření i po položení dlaždice.

Čtvercové hladítko

Hladítko se čtvercovými výstupky o rozměru 12×12 mm zanechá pásy lepidla o výšce 12 mm, které budou mít mezi sebou mezeru 12 mm. Když použijete hladítko s rozměrem výstupků 6×10 mm, znamená to, že pásy lepidla budou mít šířku 6 mm a výšku 10 mm, přičemž budou mít mezi sebou mezeru 6 mm. Pokud je u hladítka uveden pouze jeden rozměr, znamená to, že jsou oba rozměry stejné (např. hladítko s výstupky 12 mm).

Hladítko s U zuby

Hladidla se zuby U mají běžně uveden pouze jeden rozměr. Rozměr vyjadřuje šířku i výšku zubu. Když použijete hladítko se zuby ve tvaru U o rozměru 10 mm, bude mít výstupky ve tvaru půlměsíce a rozetřené lepidlo bude naneseno na podkladu v půlkruhových pásech. Výška pásů a mezera mezi nimi bude 10 mm, tedy o rozměru uvedeném na hladítku. Šířka každého pásu bude dvojnásobná oproti uvedenému rozměru hladítka.

Vlevo: čtvercové zuby 12×12 mm; uprostřed: U zuby 10 mm; vpravo: čtvercové zuby 6 mm

Kolik lepidla zanechá hladítko pod dlaždicí?

Rozměr zubů hladítka určuje, kolik lepidla zůstane na podkladu, přesněji jakou tloušťku bude mít lepidlové lůžko pod dlaždicí. Když použijete hladítko se čtvercovými zuby o rozměru 12×12 mm, lepidlové lůžko pod dlaždicí bude mít poloviční tloušťku z uvedeného rozměru, tedy 6 mm. Hladítko o rozměru 6×6 mm vytvoří lůžko o výšce 3 mm, protože lepidlo se rozmačká i do prostoru mezi vytvořenými pásy. Hladidla se zuby ve tvaru U zanechají lepidlové lůžko o výšce přibližně 1/3 z rozměru zubů. Takže výška lůžka u hladítka o rozměru 10 mm bude přibližně 3 mm.

Jaké hladítko vybrat? Se čtvercovými nebo U zuby?

Hladidla s U zuby o rozměru od 10 mm a čtvercová hladítka o rozměru 6 mm zanechají pod dlaždicí vrstvu lepidla o tloušťce min. 3 mm. Tak které z nich tedy vybrat? Tvar zubů určuje, jak snadno se rozmačká lepidlo a jak dokonale se dlaždice uloží do lepidla. Obecně platí, že je snazší uložit dlaždici do lepidla připraveného hladítkem s U zuby, protože půlkruhové pásy lepidla se snáze rozmačkají než čtvercové. Čtvercové pásy lepidla se při přitlačení dlaždice musí roztlačit na obou stranách. Nejdříve se rozmačká vrchní část pásů a teprve potom se rozmačká do stran. Při přitlačení dlaždice do pásů ve tvaru půlkruhu se lepidlo rozmačká na spodní straně s menší pravděpodobností vytvoření vzduchových bublin.

Jak správně vybrat hladítko?

Určení správného rozměru (velikosti) hladítka závisí na samotné dlaždici a podkladu. Přesněji, záleží na tom, jak jsou dlaždice a podklad rovné. Čím jsou dlaždice nebo podklad křivější, tím potřebujete více lepidla, což zároveň znamená použití většího rozměru hladítka. Nejprve si musíte určit, kolik lepidla chcete mít pod dlaždicí po jejím nalepení. Minimální tloušťka by měla být 2 mm. Volba minimální tloušťky lepidla 3 mm Vám usnadní výpočet správného rozměru hladítka.

Existují dva základní způsoby, jak si můžete určit správný rozměr hladítka: výpočet deformace dlaždice a podkladu nebo vizuální kontrola.

Výpočet deformace

Výpočet deformace dlaždice znamená určit si velikost odchylky od roviny. Vypočítat si ji můžete tak, že položíte jednu dlaždici na druhou a srovnáte, jak k sobě pasují rohy. Pokud je dlaždice křivá, opačný roh bude odchýlen. Změřte velikost mezery mezi rohy dlaždic a hodnotu vydělte dvěma. Výsledek Vám vyjadřuje deformaci dlaždice. Jeden příklad, pokud se při porovnání dlaždic vytvoří v protilehlém rohu mezera 6 mm, znamená to, že dlaždice je zkřivená o 3 mm. O tolik mm musíte zvětšit zamýšlenou tloušťku lepidlové vrstvy, kterou chcete pod dlaždicí, abyste měli správnou tloušťku lepidla! Chcete-li, aby vrstva lepidla pod dlaždicí byla minimálně 3 mm a dlaždice má deformaci 3 mm, musíte použít hladítko, které vytvoří 6 mm silnou vrstvu lepidla. V tomto případě dosáhnete správného pokrytí hladítkem s 12 mm čtvercovými zuby.

Vizuální kontrola

Vizuální kontrola se provede jednoduše tak, že dlaždici uložíte do vrstvy lepidla. Potom ji vyjmete a podíváte se na podklad a na zadní stranu dlaždice, abyste zkontrolovali, zda máte správné pokrytí lepidlem. Při použití metody výpočtu deformace dlaždice pro určení správné velikosti hladítka musíte stále i vizuálně zkontrolovat pokrytí lepidlem, abyste se ujistili, že používáte správnou velikost hladítka!

Nezapomeňte na hlavní zásady

Obecně platí, že čím je větší dlaždice, tím větší je i rozměr použitého hladítka. Vždy je lepší použít větší rozměr, než byste ve skutečnosti potřebovali. O trochu více lepidla pod dlaždicemi je plně přípustně, zatímco nedostatečné množství lepidla je nepřijatelné. Použití hladítka se čtvercovými nebo U zuby je na osobní volbě obkladače. I když je snazší dosáhnout požadovaného pokrytí lepidlem pomocí U zubů, musíte použít větší rozměr zubů hladítka, abyste dosáhli stejné tloušťky lepidlového lože. Ale při vertikálním obkládání je to někdy obtížnější, protože na stěně vydrží spíše lepidlové lůžko vytvořené s menšími čtvercovými zuby než s většími U zuby.

Ve zkratce jsme si vysvětlili, jaké typy hladítek můžete používat při obkládání, jak si vybrat správný rozměr hladítka a jeho zubů, aby bylo nalepení dlaždic kvalitně provedeno, trvanlivě a při tom časově efektivní.

tags: #obklady #vyska #zubu #informace

Oblíbené příspěvky: