Pasivní domy s plochou střechou: Moderní řešení pro energeticky úsporné bydlení

Projekty pasivních domů představují moderní standard bydlení, který spojuje maximální komfort, zdravé vnitřní prostředí a minimální provozní náklady. Pasivní dům je stavba s extrémně nízkou spotřebou energie na vytápění, která díky silné vrstvě izolace a systému řízeného větrání s rekuperací tepla udržuje stálé a příjemné klima po celý rok. Pasivní domy se vyznačují velmi kvalitním zateplením, vyřešenými tepelnými mosty, větráním s rekuperací tepla a účinnými a ekologickými zdroji energie. Toto vede k velkým úsporám financí při vytápění.

Co je pasivní dům a jak funguje?

Pasivní domy jsou pojmem, který je v posledních letech skloňován čím dál častěji v souvislosti s udržitelným stylem života a obnovitelnými zdroji energie. Pasivní domy a stavby nedefinuje, jako je tomu u jiných typů staveb, žádný jednotný architektonický styl, vzhled ani materiál. Rozhodujícím faktorem a znakem, na základě kterého lze označit dům jako pasivní, jsou vysoké a poměrně přísné nároky na co nejvyšší energetickou samostatnost domu a nízkou spotřebu i náklady během jeho provozu. Pasivní domy se proto pyšní důmyslným systémem cirkulace vzduchu a větráním, správné izolace a v neposlední řadě maximálním využitím obnovitelných zdrojů, jako jsou zejména tepelná čerpadla a fotovoltaika.

Pasivní dům hospodaří z tepelných zisků a výkonné vytápěcí systémy v něm chybí. Nepostradatelnou součástí každého pasivního domu je totiž rekuperační jednotka na přívod a odvod vzduchu s využitím odpadního tepla. Cíleným a pravidelným přiváděním čerstvého vnějšího vzduchu se rozhodně zlepšuje kvalita vzduchu v místnosti, takové výměny vzduchu se v praxi při ručně prováděném větrání okny zdaleka nedosáhne.

Výhody a mýty o pasivních domech

I v dnešní době, kdy už obnovitelné zdroje energie, ekologie a životní prostředí nejsou nedůležitými a pro běžného člověka abstraktními pojmy, jsou pasivní domy předmětem různých předsudků a zkreslených informací. S tím, co dnes víme o znečišťování životního prostředí, globálním oteplování a celkově o ekologickém způsobu života, rozhodně nelze označit pasivní dům a principy jeho fungování za moderní zbytečnost. Konstrukce pasivních domů není dnes nijak složitá a ani nelze říci, že by šlo o dům „nadupaný“ moderními technologiemi. Pasivní stavby jednoduše kombinují všechny dosud známé a vypilované ekologické a udržitelné principy, materiály a systémy.

První z výrazných bonusů je konstantně příjemné klima a teplota v celém domě za jakéhokoliv počasí a v kteroukoliv roční dobu. Svou roli v tom hraje nejen rekuperační systém, který je nezbytnou součástí každé pasivní stavby, ale také dokonalá izolace. Díky tomu je v interiéru stavby zajištěno příjemné klima s optimální mírou vlhkosti, bez průvanu, víření prachu a plísní a s neustálým přísunem čerstvého vzduchu.

Čtěte také: Lepené spoje v pasivních domech

Ačkoliv mají pasivní domy na své straně argument největší energetické úspory a nejnižší náklady na provoz, i tak jsou stále upřednostňovány nízkoenergetické stavby. Těm hraje do karet nižší pořizovací cena, která je pro mnoho zájemců o vlastní bydlení rozhodující. Pasivní domy jsou stále o něco dražší, volí je zejména ti, kteří investici do pasivní stavby vnímají jako investici do budoucnosti a ti, kteří sní o opravdu velkém domě a přesto nízkých nákladech.

Optimalizace tvaru a střechy pro pasivní dům

Nejlepší tepelnou ochranou zmíněného domu je omezení tepelných ztrát. Nejjednodušším způsobem je proto zmenšení ochlazovaných konstrukcí na minimum. Kompaktní tvar budovy přináší nižší poměr ochlazovaných konstrukcí k objemu budovy. Výhody střech mírných sklonů spočívají v tom, že vytvářejí mnohem menší ochlazovanou plochu, kterou je třeba zaizolovat. Budeme-li z čistě praktického hlediska považovat za nejideálnější tvar současného pasivního domu kvádr s více či méně podélným tvarem s delší stranou obrácenou k jihu a střechou mírně nakloněnou k severu.

Pravda, sedlová střecha sice patří do území původní zástavby, jejíž historie sahá v Čechách do doby pradávného zakládání měst a vesnic, kdy bylo třeba navázat na krajinný ráz, dnes ale může stejnou funkci plnit i střecha plochá. Postavit pasivní dům se sedlovou střechou samozřejmě lze. Je ovšem otázkou, do jaké míry je třeba do podobných forem stylizovat většinu nově zastavovaných území. Sedlová střecha sice patří do území původní zástavby, jejíž historie sahá v Čechách do doby pradávného zakládání měst a vesnic, kdy bylo třeba navázat na krajinný ráz, dnes ale může stejnou funkci plnit i střecha plochá.

Nevýhody sedlové střechy se sklonem 30 až 50° spočívají v tom, že vytváří větší povrch a tudíž i větší ochlazovanou plochu, kterou je třeba tepelně izolovat. Tím se zvyšují náklady a vznikají přitom i prostory s horšími užitnými vlastnostmi, například s omezenou podchodnou výškou. Zároveň tyto prostory zbytečně zvětšují objem domu, vyžadují komplikovanější a dražší konstrukci střechy, jejíž detaily se velice obtížně utěsňují, hlavně v místech styku krokví s kleštinami. Pro pasivní domy jsou nejvhodnější střechy s mírným sklonem nebo střecha plochá. V dnešní době můžete uvažovat o využití pultové střechy s mírným sklonem nebo střechy rovné, ideálně s využitím pro střechu zelenou-vegetační. Stejně tak lze tyto typy střech využít pro solární panely či fotovoltaiku.

Ploché střechy a jejich konstrukce

Ploché střechy jsou z tepelně technického hlediska velmi vhodná alternativa pro nízkoenergetické i pasivní domy. Klíčovou vlastností ploché střechy je její vodotěsnost, a proto se nejdůležitější vrstvou stává hydroizolace, správný návrh a provedení detailů návazností a všech případných prostupů. Důkazem kvalitní práce je zaplavovací zkouška, kterou je účelné vždy provést minimálně po dobu 24 hodin. Střecha s utěsněnými odtoky se napustí jako bazén alespoň 100mm sloupcem vody a sledují se možné průsaky.

Čtěte také: Řešení pro integrované stínění s Porotherm KP Vario UNI

Nosnou konstrukci u zděné technologie tvoří například betonová deska, na níž je na parozábranu ukládána nebo foukána masivní vrstva tepelné izolace mezi dřevěné l-OSB nosníky spojené nad křížem provětrávanou mezerou se záklopem z dřevoštěpových nebo dřevovláknitých desek. U dřevostaveb tvoří nosnou konstrukci dřevěné stropnice a opět záklop, parozábrana je situována k vnitřnímu povrchu pod obklad ze sádrokartonu.

Z hlediska eliminace tepelných mostů bychom se měli vyhnout atikovým nadezdívkám, které se náročně tepelně izolují a preferovat spíše bezatiková řešení s přepadovými lištami po obvodě. Nemáme-li jinou možnost, lze pro nosnou konstrukci atiky užít systémových prvků z recyklovaného plastu. Výhodnější je vždy konstrukci atiky termicky oddělit od tepelné obálky střechy.

Zelené/vegetační střechy

Zelené/vegetační střechy jsou specifickým druhem plochých střech. Podle skladby a mocnosti vrstev se dělí na extenzivní/občasně pochozí, s vegetačním souvrstvím v rozmezí 50 - 250mm na bázi suchomilných rostlin a travin, cenově dostupnější, a intenzivní s mocností vegetačního souvrství až 1000mm s trávníkem, keři a stromy. Pro nízkoenergetické stavby jsou zelené střechy významné svojí schopností zvýšit tepelnou setrvačnost domu a schopností akumulace značné části dešťových vod.

Pasivní domy z pórobetonu YTONG

Ne každý pasivní dům se však vyjímá tak vysokou kvalitou vnitřního prostředí. Pasivní domy v Židlochovicích jsou masivními stavbami z pórobetonu YTONG. Mají výrazně větší tepelnou setrvačnost, než mají lehké konstrukce, trvá proto déle, než se v nich změní teplota, snadno ale odolávají teplotním výkyvům i bez potřeby spouštět otopný systém.

Obvodové stěny YTONG i bez zateplení splní požadavky na nízkoenergetické a energeticky úsporné domy, zároveň pozitivně ovlivňují kvality vnitřního prostředí a pohodlí v interiéru. Tím, že se stěny obejdou bez fasádního zateplení, šetří investorům významné prostředky jak za samotný materiál, tak za stavební práce. Ytong, který je tedy ve srovnání s běžným zdivem poměrně drahým materiálem, se najednou v porovnání se zateplenými konstrukcemi podobných izolačních parametrů jeví jako velmi výhodné a jednoduché řešení, kterému stavebníci logicky dávají přednost. Kompletní stavební systém Ytong nabízí ucelené řešení celé hrubé stavby i povrchových úprav.

Čtěte také: Zelená střecha a pasivní dům: ideální kombinace?

tags: #pasivni #domy #s #plocha #strecha

Oblíbené příspěvky:

• Detaily k izolaci vodovodní přípojky a základové desky
• Kvalitní stavebniny Jednota Vsetín
• Jak správně napojit příčky Porotherm
• Průvodce krytinou Tondach
• vše o pneumatických pilách na beton