Pasivní dům s extenzivní zelenou střechou: symbióza udržitelnosti a komfortu

Zelené střechy, plné rostlin, kvetoucích záhonů nebo keříků a stromů, jsme byli zvyklí vídat jen ve filmech. V českém prostředí se vyskytovaly jen zřídka a byly vnímané spíš jako milá kuriozita. To už ale dnes neplatí - zelenou střechu si totiž pořizuje stále více lidí. Například v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám bylo v roce 2020 podáno 318 žádostí o podporu na vybudování zelené střechy - oproti předchozímu roku jde o 179% nárůst, jak uvádí aliance Šance pro budovy. Setkat se se zelení na střechách přitom můžeme v současnosti jak na velkých kancelářských budovách ve městech, kde slouží také jako odpočinková zóna, tak stále častěji právě i na rodinných domech.

Proč zvolit zelenou střechu pro pasivní dům?

Lidé se při návrhu domu velmi zaměřují na to, aby v budoucnu nemuseli řešit přehřívání domu anebo naopak - aby byla správně podchycená tepelná obálka a tepelné ztráty byly co nejmenší. Z toho důvodu investují do mnoha drahých technologií a nepřemýšlí nad návrhem domu chytře. Pravidlo ‚stav chytře, ne draze‘ razí čím dál více projektů. Důkazem je, že ploché střechy jsou z tepelně technického hlediska velmi vhodná alternativa pro nízkoenergetické i pasivní domy. Zelené střechy jsou pro nízkoenergetické stavby významné svojí schopností zvýšit tepelnou setrvačnost domu a schopností akumulace značné části dešťových vod. Kromě toho, že to opravdu hezky vypadá a takové bydlení ještě o něco víc souzní s přírodou (přispívá biologické rozmanitosti a zlepšuje mikroklima), má vegetační střecha příznivý vliv i na funkci pasivního domu.

Zelené střechy přinášejí řadu praktických výhod a vlastností:

• Tepelná pohoda a energetické úspory: Právě přehřívání domu v létě či tepelné úniky v zimě řeší dřív nebo později snad každý majitel nemovitosti. S vegetační střechou je možné dosáhnout příjemného mikroklimatu v celém domě po celý rok, protože v podstatě snižuje tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních, ale také v zimních měsících. Povrchová teplota vegetační střechy je okolo 35 stupňů, zatímco střecha s krytinou z asfaltových pásů se může rozpálit až na 70 stupňů. Díky nižší povrchové teplotě proudí do interiéru chladnější vzduch.
• Zadržování dešťové vody: Zelená střecha dokáže množství odtoku dešťové vody snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Ve městech tato zbytečně odtékající voda značně zatěžuje systém kanalizace, protože se musí někam odvést a dále čistit. Tuto vodu lze ale jednoduše uspořit. Dešťovku můžete využít třeba na splachování, údržbu, úklid i na zalévání. Vegetační střecha na pasivním domě zpomaluje odtok dešťové vody až o polovinu (a existují i typy, které zadrží až 90 % vody). A to, co nezadrží, můžete svést třeba do dešťové zahrady - malého kousku ráje pro rostliny, zvířata i lidi.
• Ochrana hydroizolace: Zelená střecha také působí jako ochrana hydroizolace střechy díky tomu, že zadržuje UV záření a chrání i proti mechanickému poškození. Správně provedená skladba zelené střechy vyrovnává teplotní rozdíly, zachycuje sluneční záření a chrání před mrazy.
• Hluková izolace: Zelené střechy spolehlivě pohlcují zvuk z venkovního prostředí. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučnění u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát. Také tlumí a pohlcuje zvuky zvenku i zevnitř stavby.
• Zlepšení mikroklimatu a podpora biodiverzity: Stejně jako parky mění mikroklima ve svém okolí, snižují tyto střechy ve městech prašnost, produkují kyslík a zadržují dešťovou vodu. Nezapomínejme, že se stává novým domovem především pro různé druhy hmyzu, kterého celkově neustále ubývá. Zelená střecha tvoří přirozeně kyslík, čistí vzduch a perfektně zadržuje vodu, kterou zčásti sama absorbuje.

Typy zelených střech

Na trhu můžete vybírat ze tří typů zelených střech. Podle druhů zasázených rostlin a intenzity údržby máte možnost realizovat extenzivní, polointenzivní a intenzivní vegetační střechy.

• Extenzivní zelená střecha: U nejrozšířenějšího typu, tedy u extenzivních vegetačních střech, postačuje údržba jednou za rok. Na extenzivních střechách můžete pěstovat především sukulentní rostliny, vhodné jsou rozchodníky a netřesky, ale také mechy. Extenzivní zelená střecha nepotřebuje téměř žádnou péči, ale není zcela bez údržby.
• Polointenzivní střecha: Polointenzivní střecha je kompromis mezi oběma typy, obvykle zde rostou traviny, bylinky či drobné keře.
• Intenzivní zelená střecha: Na intenzivních vegetačních střechách se často vysazuje trávník, ale i strom nebo dokonce zeleninová zahrada. Naopak u intenzivní střechy je nutná i týdenní údržba, včetně například sekání trávy v letních měsících stejně jako na klasické zahradě.

Technické parametry zelených střech

Technické parametry typů zelených střech popisuje tabulka uvedená níže.

Čtěte také: Lepené spoje v pasivních domech

Skladba zelené střechy a její realizace

Samotná realizace ploché vegetační střechy je poměrně jednoduchá, obzvláště u extenzivních vegetačních střech. Oproti střechám s běžnou krytinou je důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků. Další vrstvy vegetační střechy se kladou na sebe ve správném pořadí - geotextilie, hydrofilní minerální vlna, extenzivní minerální substrát a rostliny, za určitých podmínek i kalíšková folie. Skladbu zelené střechy je potřeba doplnit praným kamenivem okolo atiky a detailů. Skladba zelené střechy obsahuje několik vrstev, kdy má každá jiný úkol. Pro dotace Nová zelená úsporám je nutné dodržet předem dané parametry jednotlivých vrstev.

Zelené střechy se na některé domy doslova hodí. Například vegetační vrstva je prostředí pro kořeny rostlin a jejich růst. Filtrační vrstvy zachycují drobné částice z vegetační vrstvy, které by mohly ucpávat otvory v navazující vrstvě. Hydroakumulační vrstva zase zadržuje srážkovou vodu. Správně navrhnutá skladba zelené střechy funguje jako dobře namazaný stroj a potěší jak svým vzhledem, tak funkčností. Vegetační souvrství je obvykle v klasickém pořadí vrstev - vegetační a separační vrstva, hydroakumulační, filtrační, drenážní, separační a dilatační vrstva a ochrana proti prorůstání kořínků. Jedná se obvykle o dodávku specializovaných firem na klíč a podle druhů materiálů lze výše uvedené funkční vrstvy racionálně sdružovat.

Zelená střecha na šikmých střechách

Zdálo by se, že „zahradu“ lze vytvořit jen na ploché střeše. Ale i pro šikmé střechy existuje jednoduché řešení. Při aplikaci vynecháte pouze geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je potřeba na šikmé ploše stabilizovat. K tomu se používají například ecorastry, tedy zpevňovače půdy, jejichž výhodou je možnost zapěstování vegetace a následná urychlená montáž. Pokud se rozhodnete pro šikmou zelenou střechu, nemusíte řešit odklon přebytečné vody, ale spíše to, aby voda zůstala co nejdéle.

Realizace svépomocí

Nechat vyrůst zelenou střechu na garáži, pergole nebo domu můžeme i sami. Zelená střecha svépomocí vyžaduje plánování a kvalitní informace pro realizaci. Základní faktor při výběru skladby zelené střechy je nosnost samotné střechy a nosnost tepelné izolace. Při realizaci zelené střechy svépomocí je důležité čerpání informací o dlouhodobých ročních srážkách a o výskytů přívalových dešťů. Extenzivní zelená střecha potřebuje jen minimální péči. Pokud navrhnete hospodaření s vodou špatně, může se stát, že zelená střecha bude zadržovat vodu příliš dlouhou dobu, rostliny zahnijí a střecha bude bezdůvodně přetěžována. Zelená střecha svépomocí není nereálná, vyžaduje však delší přípravu.

Dotace na zelené střechy

Větší počet zelených střech je k vidění i díky možnosti využít dotaci v rámci projektu Nová zelená úsporám. Zelená střecha dotace se může čerpat na extenzivní zelenou střechu, polointenzivní nebo intenzivní zelenou střechu. Za určitých podmínek je možné na zelenou střechu čerpat dotace. Výše dotace se rozlišuje podle druhu skladby zelených střech a podle plochy střechy. Maximální výše podpory na rodinný dům je 100 000 Kč v rámci trvání programu.

Čtěte také: Řešení pro integrované stínění s Porotherm KP Vario UNI

Příklad pasivního domu s mokřadní střechou v praxi

Rodinný dům by ve vnitrobloku v centru Prahy čekal málokdo. Přesto na Letné jeden takový stojí. Navíc se jedná o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá bujná vegetace, která slouží jako mokřadní čistírna odpadní vody. Zeleň obklopuje i okolí domu. Záhony se zeleninou a ovocné stromky navozují pocit, že snad ani nejste v centru velkoměsta.

Co opatření řeší

Oproti okolním střechám, které se v létě rozpalují až na 80 °C, si mokřadní rostliny na zelené střeše udržují teplotu kolem 24 °C. Spolu s okolní zelení ve vnitrobloku pomáhá snižovat teplotu vzduchu a bojuje tak s efektem tepelného ostrova velkoměsta. Zároveň zabraňuje rychlému odtoku dešťové vody a poskytuje prostor pro život motýlům, včelám a dalšímu hmyzu. Pročištění a opětovné využití odpadní vody šetří více než 40 % spotřeby pitné vody.

Jak to funguje

Pasivní dům s mokřadní střechou stojí na Letné na pozemku o velikosti 470 čtverečních metrů od roku 2016. Vize majitelů byla vybudovat dům, který bude ohleduplný k životnímu prostředí. Proto se rozhodli postavit dům v pasivním standardu. V zemním výměníku dlouhém 40 metrů se vzduch v létě chladí nebo v zimě předehřívá. Vzduch přiváděný do domu pomáhá zvlhčovat mikroklima uvnitř. Odváděný ohřátý vzduch pak pomáhá sušit třeba oblečení použité na sport. Fotovoltaické panely umístěné na střeše ohřívají vodu pro domácnost. Pro splachování, ale i pro zalévání, je používána pouze recyklovaná voda. Mokřadní kořenová čistírna odpadních vod umístěná na střeše hned vedle fotovoltaiky ušetří více než dvě pětiny spotřeby pitné vody. Mokřad o velikosti 80 čtverečních metrů zároveň vylepšuje mikroklima okolí.

Údržba

Náklady na provoz se skládají z běžné údržby technologií, pravidelného sekání zelené střechy a čištění separačních nádob kořenové čistírny.

Největší výzvy a překážky

Jednou z výzev bylo dopravit do vnitrobloku techniku potřebnou k výstavbě. Naštěstí bylo možné vjet dovnitř druhou částí vnitrobloku. Tím se dopravila menší technika, která se následně jeřábem přenesla přes zeď rozdělující vnitroblok na poloviny.

Čtěte také: Pasivní domy a OSB desky: Klíč k úsporám

Zkušenosti z provozu

Dům je díky systému hospodaření se vzduchem, energiemi a vodou příkladem pro ostatní. Největším přínosem je možnost využívat odpadní vodu pro zavlažování střech, fasád a mokřadní květinových záhonů ve městech. Velmi milým překvapením je pak množství včel, čmeláků a motýlů, které v centru města na střechu přilétá.

Kolik to stálo

Pro vybudování domu majitelé využili vlastní finance a dotace z programu Zelená úsporám. Celkové náklady dosáhly okolo 10 milionů korun, náklady spojené se systémem hospodaření s vodou, vzduchem a energiemi se pohybovaly okolo 600 tisíc korun. Předpokládaná návratnost investice je zhruba 20 let, životnost investice je dvakrát taková. Úspora dosahuje 15 tisíc korun za rok.

tags: #pasivni #dum #s #extenzivni #strechou

Oblíbené příspěvky:

• Montáž terasových prken krok za krokem
• Jak na klidné bydlení díky izolaci stěn
• Použití přísad v betonových výrobcích
• Truhlářský stůl: Průvodce výběrem
• zateplení domů v Benešově a okolí