Obrácená vrstva ploché střechy: Kompletní průvodce izolací a řešením problémů

Ploché střechy jsou oblíbeným řešením pro moderní stavby, ale jejich izolace a hydroizolace vyžadují pečlivý přístup. Správná izolace zabrání úniku tepla a ochrání střechu před vlhkostí, což prodlouží její životnost.

Proč si zvolit obrácenou plochou střechu?

Při realizaci skladby ploché střechy se nabízejí dvě možnosti, které se liší v závislosti na poloze hydroizolace. První možností návrhu a montáže ploché střechy je položení hydroizolační fólie jako finální vrchní vrstvy. Tento způsob se někdy označuje jako „klasická plochá střecha“. Alternativně lze hydroizolaci posunout níže ve střešním systému a teprve na ni položit vrstvu tepelné izolace s přesně definovanými vlastnostmi materiálu. Tento typ střechy se nazývá „obrácená plochá střecha“.

Výhody obrácené střechy

Plochá střecha je vnější povrch budovy, který je nejvíce vystaven extrémním teplotním výkyvům v důsledku velkého množství slunečního záření a tepelných emisí, k nimž dochází přes noc. Každý materiál, a zejména hydroizolace, je citlivý na atmosférické vlivy a UV záření. Při obrácené střeše je hydroizolace chráněna tepelnou izolací, což prodlužuje její životnost a odolnost.

Obrácenou střechu tak není možné realizovat například na dřevěném bednění. Nosná konstrukce takového objektu lze zpravidla vytvořit spád jen částečně, beton se totiž do spádu obtížně vylévá, navíc hrozí nebezpečí, že na povrchu vzniknou různé nerovnosti a hrbolky. Současné doporučení minimální plošné hmotnosti nosné konstrukce včetně spádové vrstvy je 250 kg/m², případně tepelný odpor R ≥ 0,15 m².K/W.

Oproti běžným plochým střechám je tedy při dimenzování nebo posuzování nosné konstrukce nutno počítat i s hmotností stabilizační vrstvy. U provozních střech je samozřejmě třeba přihlédnout i k hmotnosti celého provozního souvrství včetně užitného zatížení (a samozřejmě k zatížení sněhem).

Čtěte také: Materiály pro vyrovnání nerovností pod OSB

Spád plochých střech

I plochá střecha musí mít spád, a to takový, který zaručí co nejrychlejší odvedení dešťové vody ze střechy. Ideální je vytvoření spádu už v rámci nosné konstrukce, což však není vždy možné. V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %.

Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %. Z výše uvedených normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %.

Minimální sklon obrácených střech je doporučován min. 1,5 %, lépe min. 2 %. Ostatně naše norma ČSN 73 1901:1999 "Navrhování střech" hovoří o sklonu plochých střech min. 1° = 1,75 %.

Materiály a technologie pro tvorbu spádových vrstev

Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka. Tyto řešení jsou již naštěstí minulostí.

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Čtěte také: Asfaltové pásy a lepenka: Kompletní informace

Spádové desky z EPS

Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny. Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy.

Klasická plochá střecha, spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2. Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace.

Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).

Cementové pěny PORIMENT

Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %.

Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m³ a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo.

Čtěte také: Vše o fóliových vrstvách střech

Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná.

Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použití pěny PORIEMNT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m³ má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna λ = 0,13 W. m^-1. K^-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.

Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu cenově dostupnější. Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m³ nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m^-1.K^-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.

Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS)

Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu (XPS) je jedinou materiálovou možností jak vytvořit dlouhodobě spolehlivou obrácenou střechu, čili střechu s opačným pořadím vrstev. Desky z XPS se pokládají na vazbu volně na povlakovou vodotěsnou izolaci z asfaltových pásů nebo z vhodné hydroizolační fólie. V případě vodotěsné izolace z hydroizolační fólie je nutno přihlédnout i k materiálovému provedení hydroizolační fólie a v nezbytném případě oddělit desky z XPS od fólie vhodnou separační vrstvou.

Stabilita střešního pláště obrácené střechy proti rozplavání desek z XPS při dešti a zejména proti účinkům sání větru je zajišťována přitížením kačírkem nebo provozním souvrstvím (například dlažbou do podsypu nebo na podložkách). Při návrhu i dimenzování tepelné izolace je nutno přihlédnout k vlivu proudící chladné dešťové vody na nosnou konstrukci střechy (vody, která protéká po hydroizolaci pod tepelnou izolací z desek XPS). Tento vliv proudící chladné dešťové vody zohledňuje korekce součinitele prostupu tepla ΔUr (kap. 4).

Desky z XPS se pokládají na podklad (povlakovou vodotěsnou izolaci) volně na vazbu. U dvouvrstvé skladby se vrchní vrstva pokládá s posunutím o polovinu šířky desky, tak aby došlo k vzájemnému posunutí spár. Podklad s povlakovou vodotěsnou izolací musí být řádně vyspádován k odvodňovacím prvkům, aby bylo vyloučeno dlouhodobé ponoření desek z XPS do vody. Vyspádování podkladních vrstev pod hydroizolací je tedy nutnou podmínkou pro realizaci obrácené střechy nebo DUO střechy.

DUO střechy

V některých případech je možné z různých důvodů využít některých vlastností XPS (zejména pevnosti v tlaku) a vytvořit tzv. DUO střechu, kdy je v podstatě na klasickou jednoplášťovou střechu s povlakovou vodotěsnou izolací a s vhodnou tepelnou izolací (např. z EPS) položena další tepelná izolace z XPS.

V případě požadavku na vytvoření provozního souvrství někdy z hlediska pevnosti v tlaku nevyhoví ani nejpevnější druhy pěnového polystyrenu (například ani EPS 200 S Stabil) zabudovaného do klasické jednoplášťové střechy a docházelo by k poškození nejen EPS, ale i povlakové izolace například vysokým bodovým zatížením. To se týká zejména teras s dlažbou na podložkách nebo střešních zahrad s drenážní a akumulační nopovou fólií. V tom případě je možné využít velmi vysoké pevnosti v tlaku desek z XPS a vytvořit DUO střechu.

U rekonstrukcí stávajících plochých střech lze po opravě nebo výměně stávající povlakové izolace položit dodatečnou tepelnou izolaci z XPS včetně přitížení a vytvořit tak DUO střechu.

Hydroizolace a její důležitost

Hydroizolace je klíčovým prvkem ochrany ploché střechy před vlhkostí. Existuje několik metod aplikace:

• Asfaltové pásy: Tradiční metoda s vysokou odolností proti vodě.
• Tekutá hydroizolace: Snadná aplikace pomocí nátěru, vhodná pro složité tvary.
• PVC fólie: Moderní řešení s dlouhou životností a vysokou odolností.

Při aplikaci hydroizolace je důležité zajistit správné napojení jednotlivých vrstev a eliminovat riziko vzniku netěsností. Vodotěsnou izolaci obrácených střech i DUO střech tvoří vždy povlaková izolace z asfaltových pásů nebo hydroizolační fólie.

V případě asfaltových pásů se používá vždy dvouvrstvá vodotěsná izolace s vrchní vrstvou z modifikovaného asfaltového pásu - obvykle se doporučuje pás s posypem z drcené břidlice nebo z keramického granulátu. Spodní asfaltové pásy by měly být s expanzní vrstvou, například s THERM pruhy. Pokud se jedná o hydroizolační fólie, měla by být tloušťka fólie min. 1,5 mm a více (dle druhu fólie).

Zelené střechy a hydroizolace

Hydroizolace musí mimo funkce vodotěsnosti plnit i požadavek odolnosti proti prorůstání kořenů. Jako hydroizolační vrstva slouží nejčastěji buď speciální asfaltové pásy nebo fóliové systémy na bázi umělých hmot. Speciální asfaltové hydroizolační pásy mají buď nosnou vložku z měděné fólie nebo jsou s přísadou speciálního aditiva, které zabraňuje prorůstání kořenů rostlin. Umělohmotné fólie jsou svařovány horkovzdušně a vytvořený spoj je homogenní, což umožňuje použití pouze jedné vrstvy izolace.

Doporučuje se, aby povlaková izolace byla navržena z výrobků odolných i proti prorůstání kořenů rostlin, protože zejména u střech se stabilizační vrstvou z kačírku nebo u dlažby do podsypu dochází časem k uchycení náletové zeleně, která spolehlivě prorůstá mezi kamenivem dobře zásobovaným vlhkostí při dešti.

Detekce poruch hydroizolace: systém ProtectSys

V případě poškození nebo chyb při provádění hydroizolace střechy byl pro detekci poruch vyvinut patentovaný systém ProtectSys, který lze následně používat i jako stálý kontrolní systém. Pravidelnými kontrolami v rámci údržby a sledování stavu střechy lze systémem ProtectSys přesně lokalizovat a následně provést za malých nákladů opravu nalezených poruch. ProtectSys využívá fyzikálních vlastností vody, která je elektrickým vodičem.

Pod vrstvu hydroizolace je instalována vysoce elektricky vodivá mřížka z ušlechtilé oceli, která je propojena kabelem s napojovací skříňkou-boxem. Na hydroizolaci je pak položen měřící kabel, jehož prostřednictvím je na ní přivedeno napětí stejnosměrného elektrického proudu. ProtectSys tedy obsahuje zařízení pro měření (měřící mřížku, měřící kabel, kontaktní destičky a napojovací box) jakož i zkušební měřič s rozsáhlou dokumentací.

ProtectSys je pevně instalované měřící zařízení, které lze jednoduše instalovat a s pomocí pokrokové techniky rychle a přesně odhalit škody na hydroizolaci. Toto má význam zvláště u střech s kačírkem nebo u zelených střech, kdy jde i pod vrstvami odhalit porušení hydroizolace s velkou přesností - je uváděna přesnost do 5 cm od zdroje netěsnosti.

Náklady na kontrolní systém představují podle odhadů zhruba 6 euro na m². Tato částka se z pohledu možného stálého monitoringu stavu hydroizolace a možnosti zabránění škod na budově při jejím porušení jeví jako zcela určitě dobře vynaložená investice.

Údržba a kontrola plochých střech

Obrácenou střechu je nutné (stejně jako klasickou plochou střechu) pravidelně kontrolovat. U klasické obrácené střechy se stabilizační vrstvou z kačírku může časem docházet k uchycení náletové zeleně, kterou je nutné odstraňovat. Doporučujeme prohlídku alespoň jednou ročně, ideálně na jaře po zimě - právě zmrazování a rozmrazování nejvíce namáhá hydroizolaci a detaily. Čistit odvodňovací prvky je vhodné na podzim po opadu listí.

tags: #obracena #vrstva #ploche #strechy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Kde koupit stavební prkna v MB?
• Pokládka plovoucí podlahy na dlaždice
• Bezpečnost dřevěné výbavy pro hlodavce
• kvalitní podlahové krytiny Břeclav
• vše o střešních taškách Tondach