Zelené fasády: Inovativní řešení pro udržitelná města

Zelené fasády, známé také jako živé fasády, jsou architektonickým prvkem, který spojuje rostliny a budovy. Tato technika se používá k oživení městského prostředí, zlepšení kvality vzduchu, izolaci budov a estetickému zpracování fasád. Nejsou jen vizuálně atraktivní prvek - představují strategickou investici do dlouhodobé udržitelnosti a technické výkonnosti budov.

Proč použít zelené fasády?

Zelené fasády, jako klíčový prvek v boji proti městským tepelným ostrovům, mohou výrazně pomoci se snížením teplot v parném létě. Tropických dnů přibývá a je potřeba se přizpůsobit klimatickým změnám. Evropu znovu zasáhlo rekordně teplé léto. Od začátku roku padají rekordní teploty v každém měsíci. Na vlastní kůži tak pociťujeme výsledek klimatické změny, které je třeba se přizpůsobit. Stále zvyšující se teploty v kombinaci s mizením zeleně z měst způsobují, že se v nich v létě téměř nedá žít. „Domy, které stavíme, působí v létě jako radiátory. Města jsou pouště, kde převládají materiály jako beton, sklo, asfalt. Pro přírodu nezůstává místo a jen těžce se hledá volný prostor, kam zasadit zeleň, která by nám v létě poskytla tolik potřebné ochlazení. Řešení nabízí vertikální zahrady, živé stěny a zelené fasády.“

Chladicí účinek zelených fasád

Zelené fasády chrání budovu před slunečním žárem v létě a udržuje ji chladnější. V zimě může vegetace chránit budovu před větrem a snižovat tepelné ztráty prouděním podél fasády tím, že vytváří vzduchové kapsy mezi vegetací a budovou. Živá stěna zůstává v horkých dnech o 7 stupňů C chladnější než kamenná fasáda. Za ochlazovacím účinkem zelených fasád stojí růst rostlin - fotosyntéza, provázená chladícím efektem výparu vody rostlinou. Největší chladicí efekt mají zelené fasády z hydroponického systému Biotile. Jeden metr čtvereční takovéto vegetační fasády dokáže vypařit 3 litry vody za den, čímž ochlazuje své okolí. Poměrně malá zelená fasáda s plochou okolo 20 m² tak dosáhne v letním období podobného chladicího účinku, jako mají dvě běžné klimatizace. Přírodní klimatizace v podobě zelených fasád je ale mnohem výhodnější, protože nevypouští horký vzduch. Prvním krokem při adaptaci budov, který je v současné době už poměrně rozšířený, je umístění zelených střech. Ty ale bohužel, ve srovnání se zelenou fasádou, nedokáží tolik pomoci s ochlazováním okolí. „Člověk je tvor vzpřímený, a proto je vertikální orientace vegetační fasády klíčovým faktorem jejího úspěchu.“

Zlepšení kvality ovzduší a biodiverzity

„Kromě chlazení vytvářejí rostliny kyslík, pohlcují CO₂, pohlcují prach a čistí své okolí.“ Zelené fasády mohou zachytávat škodliviny ze vzduchu, jako jsou těžké kovy, olovo a kadmium. Absorpce je závislá na velikosti listové plochy. Naše venkovní stěny rostlin zachycují dešťovou vodu, prospívají biodiverzitě, absorbují emise oxidu uhličitého a vysílají zelený signál vašemu okolí. S jednou z našich venkovních stěn přispějete k čištění vzduchu a zlepšování životního prostředí. Rostliny absorbují 2,3 kg/m² CO₂ a produkuje 1,7 kg/m² kyslíku ročně. Kromě toho stěna poskytuje chladicí účinek přibližně 2 ° C a zvukovou izolaci přibližně 6 dB. Rostliny zelené fasády obohacují biologickou rozmanitost prostředí a absorbují látky znečišťující ovzduší.

Typy zelených fasád

Zelenou fasádou se rozumí vnější plášť budovy nebo samostatně stojící zeď pokrytá vegetací (rostlinami). Zelené fasády mohou být realizovány dvěma zcela odlišnými způsoby.

Čtěte také: Obvodové lišty na koberce

Zeleň spojená s volnou půdou (pnoucí rostliny)

V minulosti nejběžnějším způsobem bylo pokrytí fasády rostlinami kořenícími v rostlém terénu u paty objektu. Rostlý terén je plocha, pod níž není půdní profil oddělen od horninového podloží žádnou stavbou a která umožňuje zdárný růst vegetace a přirozený vsak srážkových vod. Pro tento typ ozelenění fasád se nejčastěji používají pnoucí (popínavé) rostliny, které se vyznačují adaptačním mechanismem umožňujícím rostlinám přidržet se buďto přímo na fasádě, nebo na pomocné konstrukci na fasádě upevněné. Systémy podpůrného pnutí mohou být lanové, mřížové, drátové, modulové nebo kombinované. Podle mechanismu, kterým se rostliny podkladu přidržují, se dělí do několika skupin. Pnoucí dřeviny s příčepivými kořínky (označované jako kořenující) a pnoucí dřeviny s úponky opatřenými adhezivními („přísavnými“) terčíky se společně označují jako „samopnoucí“ a nepotřebují žádnou opěrnou konstrukci, přichytí se přímo na zeď. Pnoucí rostliny využívají přirozenou schopnost výhonů šplhat směrem vzhůru za světlem. Tím vytvářejí kompaktní, svislou vegetační plochu, která působí jako živý štít proti přehřívání budovy. Fasády lze ale pokrýt i jinými typy dřevin kořenícími v rostlém terénu. Výjimečně se pro tento typ ozelenění fasády používají i dřeviny, které nelze za pnoucí označit, jež mají běžný keřový nebo stromový vzrůst, obvykle ovocné dřeviny. Tyto dřeviny se pak musí ke konstrukci připevňovat a do plochého tvaru upravovat řezem a vyvazováním.

Vertikální zahrady

Druhým systémem, který prožívá v současnosti až překotný rozvoj, je umístění rostlin přímo na fasádu. Při tomto systému je na fasádě upevněno pomocí konstrukce médium, ve kterém rostliny koření. Pro tento systém se vžilo označení vertikální zahrada (nebo někdy také vegetační stěna). Vertikální zahrady vycházejí z konceptu střešní zahrady otočené o 90º a upevněné na fasádě. Při jejich realizaci se však řeší dva zásadní problémy, se kterými se střešní zahrada nepotýká. Prvním problémem je skutečnost, že na svislou stěnu prakticky neprší a všechny vertikální zahrady musí být vybaveny dokonalým zavlažovacím systémem, na jehož spolehlivosti existence vertikální zahrady závisí. Druhým zásadním problémem je upevnění média, ve kterém rostliny koření. Běžný substrát by ve svislé poloze nedržel a podle způsobu řešení tohoto problému se vertikální zahrady dělí do tří zcela odlišných typů podle toho, jak se vyrovnávají s působením gravitace.

Policové vertikální zahrady

Princip policových vertikálních zahrad spočívá v rozdělení fasády konzolemi na horizontální segmenty, na kterých spočívají větší lineárně uspořádané vegetační nádoby nebo koryta s vodorovným povrchem substrátu. Vertikální stěna je tak rozdělena na malé, nad sebou uspořádané horizontální plochy.

Modulové (modulární) vertikální zahrady

Typickým znakem modulové vertikální zahrady je členění pohledové roviny na plošný rastr jednotlivých polí, které tvoří jednotlivé moduly, jež se skládají k sobě jako stavebnice. Jejich stabilitu obvykle zajišťuje rámová konstrukce ukotvená k fasádě, na kterou jsou jednotlivé moduly upevněné. Moduly mají nejrůznější konstrukci. Otvory pro vegetaci mohou být orientované šikmo vzhůru, nebo mohou mít i vegetační plochu zcela svislou s uzavřeným povrchem a jen s otvory pro jednotlivé rostliny, v případě speciální náplně soudržného substrátu mohou mít svislou vegetační plochu i zcela otevřenou.

Plošné vertikální zahrady

Plošné vertikální zahrady se vyznačují (ve srovnání s jinými vertikálními zahradami) nízkou hmotností a nízkou konstrukční pevností a také vysokou přizpůsobivostí jakémukoli geometrickému tvaru. Plošné vertikální zahrady se obvykle vytváří individuálně na místě a mohou být realizovány jako bezsubstrátové, kdy ukotvení rostlin a jejich zavlažování je řešeno hydroponicky pomocí vysoce nasákavé textilie, případně mohou být řešené jako textilně substrátové, kdy je do textilních kapes doplněno malé množství substrátu. Otvory pro výsadbu se řeší většinou až na místě. Tím je umožněn individuální spon výsadby.

Čtěte také: Montáž izolace u obvodových stěn s mezerou

Technická řešení a příklady

Odborníci z neziskové výzkumné organizace ENKI porovnávali vegetační fasádu s fasádou z bílého oplechování v průběhu parních letních dnů v srpnu. Výzkumníci se zaměřili na detailní analýzu výměny energie mezi člověkem s průměrnou tělesnou povrchovou teplotou 35 °C a dvěma typy fasád během dvou extrémně teplých letních dní. „Zkoumáme zde základní fyzikální principy. Teplejší těleso vždy sálá do tělesa s nižší teplotou.“ Výsledky odborného měření zdůrazňují význam zelených fasád pro městské prostředí, zejména v kontextu narůstajících problémů s tepelnými ostrovy ve městech. Implementace zelených fasád by mohla být klíčovou součástí strategií pro adaptaci na změnu klimatu, zlepšení kvality ovzduší a celkového mikroklimatu ve městech.

Zelené fasády mění podobu měst i průmyslových areálů. Když jsme dokončili zelenou fasádu na přístavbě Auparku v Bratislavě, stala se se svými 690 m² největší svého druhu ve střední Evropě. Nový rekord? Zelené fasády v areálu ROBE pokrývají dvě budovy - administrativní část a centrální sklad. Průmyslové zóny jsou často rozsáhlé betonové a ocelové komplexy, které v létě zachytávají a zvyšují teplotu okolí. Že to nejsou jen teoretické výhody, víme z vlastní zkušenosti. V roce 2019 jsme v areálu LIKO-S postavili první průmyslovou halu se zelenou fasádou - LIKO-Vo. Za více než 5 let jejího fungování máme jasné důkazy o tom, jak pozitivní vliv má zeleň nejen na samotnou budovu, ale i na okolní přírodu. Zelené fasády v areálu ROBE využívají náš modulární systém Biotile®, který byl použit i na Auparku. Instalace vyžadovala precizní plánování a předpěstování rostlin ve speciálním fóliovníku. Skladbu rostlin jsme pečlivě přizpůsobili jednotlivým světovým stranám, aby měla každá rostlina ideální podmínky pro růst. Společnost ROBE lighting, s.r.o. je světovým lídrem ve vývoji světelné techniky, a proto nemohlo na fasádě chybět ani efektní osvětlení.

Systém Graseko

Živá zelená fasáda Graseko zaručeně dodá vaší budově krásný a originální vzhled, protože se v závislosti na ročním období průběžně mění. Používáme stálezelené rostliny, aby byla živá stěna celoročně krásná a funkční. Systém zelené fasády Graseko je tvořen horizontálními nosnými lištami, závěsnými truhlíky Graseko Wall Box s rostlinami a automatickým zavlažovacím systémem. Montážní horizontální lišta pro truhlíky Graseko Wall Box je vyrobena z pozinkovaného plechu tl. 1,5mm. Na 1 m lišty se instaluje 5 truhlíků Graseko Wall Box šířky 20 cm. Truhlík Graseko Wall Box pro zelené fasády je vyroben ze speciálního polypropylenu se samozhášecí přísadou. Hydroponický truhlík je určen pro jednu rostlinu. Má nadstandardní objem 2,8 l, což umožňuje rostlině vytvořit silný a odolný kořenový systém. Zavlažovací systém zelené fasády Graseko je efektivní a díky nízké spotřebě vody šetrný k životnímu prostředí. Kapkovací potrubí vede přímo v truhlících, každá rostlina má svůj kapkovač a dostává přesné množství vody. Zavlažovací systém můžeme napojit na vodovodní přípojku, vodní zásobník nebo studnu. Zavlažování spouští wifi řídící jednotka, která se jednoduše programuje a ovládá aplikací v mobilu. O dávkování vody do zavlažovacího systému zelené fasády se starají elektronické spouštěcí ventily, vlhkost minerálního substrátu monitoruje senzor.

Systém SemperGreen

Používáme roky prověřený systém pro venkovní stěny od společnosti SemperGreen, který je aplikován na mnoha místech po Evropě a ve zbytku světa. Sempergreenwall má certifikát Cradle to Cradle. Doporučíme vám výběr rostlin vhodných do klimatických podmínek v České republice, dle světových stran a specifik vašeho objektu. Dále pak dle vašich preferencí týkající se designu a biodiverzity. Plně automatický zavlažovací systém zajišťuje, že rostliny dostanou správné množství vody a živin s ohledem na roční období a povětrnostní podmínky. Na rozdíl od jiných systémů je naše fasáda až z 90% pokryta vzrostlými rostlinami ihned po instalaci. Zelené fasády jsou certifikovány pro požární bezpečnost podle evropské normy požární klasifikace (EN 13501-1). Flexipanel má klasifikaci B-s2-d0 a je proto vhodný pro projekty ve školách, nemocnicích, nákupních centrech, restauracích a kancelářích, včetně únikových cest. Garantujeme kvalitu všech našich výrobků, včetně zelených fasád. Poskytujeme 10 letou záruku na "Flexipanely", stavební kameny našich venkovních stěn. Na hliníkový rám je záruka 5 let. Zelenou záruku na rostliny poskytujeme pouze v kombinaci se smlouvou o údržbě.

Dotační podpory a metodika

Pro snadnější orientaci v nabídce dotačních podpor uvádíme výzvy napříč dotačními tituly, ze kterých je možné zobrazené opatření finančně podpořit. Závazná kritéria přijatelnosti opatření jsou součástí konkrétních výzev. Příprava a vydání metodiky Ozelenění fasád byly podpořeny z Programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy pro rok 2021. Cílem metodiky bylo stanovit zásady a požadavky pro správnou volbu, navrhování, realizaci a údržbu zelených fasád, tedy fasád z menší či větší míry pokrytých vegetací. Dokument popisuje různé možnosti aplikace vegetace na fasády a zdi. Metodika je doporučením pro majitele nemovitostí, projektanty, investory a všechny, kdo uvažují o realizaci zelené fasády. Jejím úkolem není doporučit nějaký konkrétní systém, ale vzhledem k velké šíři vyvíjených technologií se metodika soustřeďuje na poskytnutí základních informací o jednotlivých technologiích a formách řešení a popisuje jejich výhody a nevýhody pro konkrétní situace.

Čtěte také: Jak funguje ikonický čip NE555

tags: #obvodova #zelena #fasada #informace

Oblíbené příspěvky:

• Šroubovací dřevěné hračky: Recenze
• Zjistěte vše o foukané izolaci v Říčanech
• Jak zámková dlažba pomáhá nevidomým?
• využití drceného polystyrenu v praxi
• Zjistěte vše o ukládání stavebního odpadu