Ocelové vaznice pro střechy se sklonem 40 stupňů

Střecha obvykle ukončuje stavební dílo a chrání ho před nepříznivými povětrnostními vlivy, zejména před deštěm, sněhem, větrem a též před ohněm. Je důležitou konstrukční částí stavby a závisí na ní životnost celé stavby. V historických budovách se na střešní konstrukce používaly téměř výhradně dřevěné krovy. Dnes se pro zastřešení střech s větším rozponem stále častěji používají ocelové vaznice, které nabízejí řadu výhod.

Výhody a použití ocelových vaznic

Systém tenkostěnných profilů urychluje a zjednodušuje výstavbu a umožňuje budovat střešní konstrukce a opláštění s minimálním úsilím. Ruukki má široký výběr profilů, které jsou vhodné tak pro izolované, tak i pro neizolované střechy a stěny. Můžete si vybrat alternativu, která nejvíce vyhovuje vašim potřebám v závislosti od požadovaného rozponu a zatížení.

Výhody používání tenkostěnných profilů:

• Nízká hmotnost
• Vysoká pevnost, která zvyšuje účinnost
• Efektivní logistika
• Dobrá odolnost vůči korozi
• Možnost použít i v náročných podmínkách
• Celková recyklovatelnost

Návrh tenkostěnných profilů závisí vždy na konkrétním projektu. Tenkostěnné profily H se používají na střechu, stěnu nebo například jako příhradové pásy. Z profily se skvěle hodí pro střechy. Tenkostěnné profily C mohou být použity tak pro stěny jako i střechy.

Typy tenkostěnných profilů

Ruukki nabízí několik typů tenkostěnných profilů, které se liší svými rozměry a specifickým použitím:

Čtěte také: OSB desky

S PurCalc může uživatel navrhovat tenkostěnné profily pro stěny a střechy od společnosti Ruukki. Profily jsou navrženy jako souvislé nosníky. Typ profilu musí být stejný pro celou konstrukci, ale tloušťka se může lišit. Základní zatížení, jako je rovnoměrné zatížení sněhem a větrem, lze snadno zadat pomocí několika parametrů. Mohou být zadány také složitější typy zatížení, například zatížení sněhovými závějemi.

Konstrukční aspekty a statické posouzení

Projektant mi navrhl 140x220 s tím, že pro betonovou krytinu to musí být minimálně tento rozměr. Tesař tvrdí, že 220 je zbytečně moc. Máte s tím někdo zkušenost? Je obrovský rozdíl pokud máte vaznice podepřeny třeba po 4m a nebo po 5-ti metrech. Musíte si uvědomit, že do vzorce na posouzení únosnosti se dosazuje vzdálenost mezi podporami na druhou, a při posouzení průhybu dokonce na čtvrtou. Pokud není vaznice na nějaké malé rozpětí měla by být navržena na základě statického posouzení. U malých rozponů se dá rozměr odhadnout. Rozpon mezi sloupky je 4,2m a mezi sloupkem a štítem 3,5m - no budu věřit, že to není zbytečně předimenzované.

Význam statického posouzení

Ocelové vaznice jsou plánovány vzhledem k velkým rozponům mezi nosnou obvodovou zdí a nosnou příčkou/ocelovým sloupkem (4,8m a 5,5m) v dětských pokojích. Krokve a pozednice jsou již dřevěné ve standardním provedení.

Dále se tesař, vlastně tesaři - mluvil jsem nezávisle se dvěma, udivovali nad rozměrem krokví a pozednice. Krokve - 120x180, prý by stačilo 100x160, nebo maximálně 100x180, ale 120 je prý zbytečné - nese výška a šířka prý spíše zbytečně tíží (zatěžuje konstrukci). Pozednice 180x140, prý by stačilo 140x140, leží to přímo na věnci, který je v úrovni stropu (panely). Jedná se o jednoduchou sedlovou střechu se sklonem 22 stupňů a nejsou použity kleštiny.

Rizika a řešení při použití ocelových vaznic

Dobře, jsme ve fázi finalizace projektové dokumentace a dostal jsem od projektanta informaci, že budeme muset dávat ocelové vaznice. Rád bych se zeptal, zda má někdo podobnou zkušenost a zda s tím souvisejí nějaké komplikace ohledně tepelných mostů, provedení různých detailů, uchycení krokví apod. Případně další komentáře/názory na toto řešení. Jedná se o patrový RD s betonovou taškou. Ocelové vaznice jsou plánovány vzhledem k velkým rozponům mezi nosnou obvodobou zdí a nosnou příčkou/ocelovým sloupkem (4,8m a 5,5m) v dětských pokojích. Krokve a pozednice jsou již dřevěné ve strandartním provedení.

Čtěte také: Jak na montáž venkovních schodů?

Pro střešní konstrukce má Ruukki ve své nabídce sendvičové panely s jádrem z minerální vlny nebo PIR pěny. Panely jsou k dispozici v široké škále tlouštěk, aby splnily různé tepelné požadavky. Nosné trapézy představují cenově výhodné řešení pro střechy, při kterém se dosahují velká rozpětí, což snižuje potřebu sekundárních ocelových konstrukcí.

Tradiční dřevěné krovy a jejich varianty

Krov je hlavní nosnou konstrukcí rovinné šikmé střechy. Základní rozdělení střech vychází z jejich tvaru. Vaznicový krov je vhodný pro komplikované půdorysy střech. Při použití několika vaznic mohou vzniknout střešní konstrukce s velkým rozpětím.

Vaznicová soustava

Základním nosným prvkem vaznicových soustav je vodorovně uložený hranol - vaznice, zpravidla podepřená sloupky. Je-li uložena na obvodovou nosnou stěnu, nazývá se pozednice. Ta roznáší váhu krovu na obvodovou stěnu a je podepřena po celé své délce, proto se klade naplocho. Plocha pozednice, která leží na zdivu, musí být impregnována. Na vaznice se ve směru největšího spádu střechy kladou krokve. Podle typu krytiny nese střešní plášť laťování nebo bednění. Krokve, které podepírají laťování, jsou od sebe vzdáleny 0,9 až 1,2 m. Kladou se kolmo na okap a jsou osazeny na vaznicích.

Vaznice je podepřena sloupy vzdálenými 3 až 4,5 m, tj. pod každou třetí až čtvrtou krokví. Sloupky bývají většinou čtvercového průřezu a do vaznic a vazných trámů se čepují nebo zapouštějí. Soustava krokví se sloupy, vaznicemi a s vazným trámem se nazývá plná vazba. Ostatní vazby se nazývají prázdné. Plné vazby střídají tři až čtyři prázdné vazby. Kleštiny a vzpěry v plných vazbách ztužují krov v příčném směru. Na pozednice a vaznice se kampují (kampování je osazování na ozub, které zabrání posunutí prvku), ke sloupům a krokvím se připojují rovněž kampem nebo lípnutím a spoj se ještě pojistí svorníkem. Pásky bývají dlouhé 1,1 až 1,4 m a jsou začepovány do sloupů a vaznic. Přerušení krokve v místě komínového otvoru, střešního okna nebo vikýřů se realizuje pomocí výměn. Vaznice u tohoto typu podepírají svislé sloupky ukotvené ve vazných trámech.

Podle rozponu a sklonu střechy se mění počet a rozložení vaznic tak, aby se respektovaly optimální vzdálenosti podepření krokví, které by neměly přesáhnout 4,5 m mezi vaznicemi a 2,5 m mezi vaznicí a vrcholem. Plná vazba je doplněna o dvojici kleštin, umístěných nad pozednicí a pod vaznicí. Speciálním případem stojaté stolice je krov stanové střechy. Vaznice probíhá po obvodu do čtverce a v rozích je uložena na sloupy. Podepření vaznic šikmými sloupy umožňuje snížit namáhání vazného trámu na ohyb, protože při kotvení sloupu blíže k podpěře se vytváří menší ohybový moment. Někdy dispozice podlaží s velkým rozponem neumožňuje, aby se dlouhý vazný trám vhodně podepřel. V takovém případě je možné použít konstrukci věšadla.

Čtěte také: Montáž kapes pro ocelové trámy

Princip spočívá v odlehčení vazného trámu prostřednictvím roznosu zatížení pomocí šikmých vzpěrek co nejblíže k podpěře. Podle počtu vaznic dělíme věšadla na jednoduchá, dvojitá nebo trojitá. Princip je obdobný jako u věšadel. K lepšímu využití podkrovních prostorů mají mansardové krovy lomené střešní plochy. Do místa lomu se umísťuje středová vaznice, na kterou se osedlávají krokve obou střešních rovin.

Hambálková soustava

Tyto soustavy krovů se používají k zastřešení šikmých střech, zejména menších staveb, rodinných domů a rekreačních objektů. Na rozdíl od vaznicové soustavy je u hambálkové soustavy každá vazba vazbou plnou. Vazby jsou vzdáleny 0,9 až 1,2 m. Hambálkový krov se skládá z krokví přidáním vodorovného hambálku, který horizontálně spojuje dvě proti sobě stojící krokve. Při symetrickém zatížení působí na krokve jako vodorovná střední podpěra. Spoj hambálků s krokvemi by neměl oslabit průřez krokve, protože krokve jsou na tomto místě namáhány ohybovým momentem. Vhodným řešením je vytvoření hambálků v podobě kleštin. V hambálkové soustavě je důležité zachytit horizontální síly v místě osedlání krokve na stěnu, a to buď prostřednictvím kovových kotev, nebo celé soustavy se stropnicí prostřednictvím spolehlivého tesařského spoje (například šikmého zapuštění).

Vlašská soustava

Vlašská soustava vděčí za své jméno Itálii, kde se tento typ krovu hojně používal. Soustava se uplatňovala zejména v konstrukcích střech s větším rozpětím. Základem jsou plné vazby, zpravidla věšadla vzdálená od sebe 4 až 5 m, na které se kladou rovnoběžně se žlabem hranoly asi 120 × 160 mm, tzv. vazničky. Rozestup mezi vazničkami je 0,9 až 1,2 m.

Pilové střechy

Konstrukce pilových střech zabezpečuje dobré osvětlení a odvětrání vnitřních prostorů; pilové střechy se proto v minulosti s oblibou používaly k zastřešení průmyslových budov. Soustava se skládá ze sedlových střech s nestejným sklonem, z nichž střecha nejstrmější je obvykle zasklená. Každá vazba je plná, podepřená sloupem v místě styku střešních rovin. Vzdálenost vazeb je 4 až 5 m.

Ardantova soustava

Soustava se jmenuje po autorovi, jemuž se v konstrukci krovu podařilo vyloučit vazné trámy. Ardantova soustava umožňuje zastřešení velkých rozponů do 20 a více metrů. V soustavě se využívá princip vzpěry a věšadla. Šikmé vzpěry se kotví do sloupů umístěných v obvodové stěně.

Krovy věží

K zastřešení věží se používají krovy odvozené z vaznicové soustavy. Charakterizuje ji tvar střechy s velkým poměrem výšky k šířce, sestavený na poměrně malém půdorysu. Vzhledem k tomu, že vnitřní prostor má být průchodný, vyžaduje důkladné prostorové ztužení s ohledem na velké zatížení větrem. Zavětrovat se musejí všechny střešní roviny.

Vazníková soustava

Vazníkovou soustavu tvoří vazníky, které jsou uloženy příčně ve vzdálenostech 0,9 až 1,2 m. Pro zastřešení vazníky je důležité zabezpečit prostorovou pevnost v podélném směru a v rovině střechy. Rámová soustava vzniká doplněním vazníků o stojky, které se kotví do základu a tvoří zároveň oporu pro obvodové stěny. Vzdálenost rámu jsou nejčastěji 4 m.

Skružové oblouky

Pocházejí z Francie, z dílny tesařského mistra de l’Orme. Skládají se ze dvou až sedmi vrstev nastojato postavených a do oblouku vypilovaných desek nebo fošen, které se spojují hřebíky, šrouby, svorníky nebo kolíky. Skružový oblouk může být půlkruhový, úsečkový (segmentový), eliptický, parabolický nebo vlnitě prohnutý. Průběžně se zabezpečují ocelovými objímkami. Skruž se pomocí sloupů, kleštin a vzpěrek doplňuje o horní pás ve tvaru střechy. Vzdálenost vazeb je 3 až 4 m. Nejstarší soustavou tohoto typu je lamelová klenba, v níž je jediným nosným a ztužujícím prvkem současně velká lamela přiřezaná do požadovaného tvaru. Takto se vytvoří jednoduchý spoj a kosočtvercová síť. V místě spoje jsou současně tři lamely.

Ve starších objektech se jen málokdy setkáme s učebnicovým příkladem konstrukční soustavy krovu. Většinou bývá problém tyto konstrukce přesně zařadit, protože konstrukční princip a statická schémata jsou odvozena ze základních soustav nebo z jejich kombinací.

tags: #ocelove #vaznice #pro #sklon #strechy #40

Oblíbené příspěvky:

• jak správně provést montáž ploché střechy
• řešení pro nadkrokevní izolaci
• realizace betonových podlah v okolí obce Kaly
• Seznam náhradních dílů pro míchačku betonu Hecht 120l
• Nadčasový styl pro fasády i interiéry