Kompletní průvodce lepením tepelné izolace fasády

Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Kontaktní zateplovací systém ETICS je osvědčeným řešením pro tepelnou ochranu budov, kdy se tepelněizolační desky lepí na vnější stranu zdiva. Pomocí systému ETICS dochází k eliminaci tepelných mostů, kterými uniká z domovů teplo. Aby tento systém plnil svou funkci správně, je potřeba zvolit kvalitní izolační materiál a dbát na správnou instalaci.

Proč zateplovat a jaký typ zateplení zvolit?

Zateplením domu pomůžete sobě i přírodě kolem vás. Každý majitel domu dobře ví, že je nepříjemné po každé zimě počítat, kolik peněz zase padlo na topení. Jednou z cest, jak na vytápění domu ušetřit, je právě investice do zateplení fasády. Tím, že svůj dům oblečete do nového kabátu, navíc získáte více výhod než jen menší náklady na topení. Zateplením prodloužíte životnost domu, kotle i topení. Navíc zlepšíte také zvukovou izolaci vašeho domova. V rozhodování, zda se vůbec do zateplování pouštět, vám pomůže výpočet návratnosti investice. Návratnost je sice specifická pro každý dům, ale ve většině případů se pohybuje v rozmezí 3 až 5 let.

Možností zateplení je několik, ale uvádějí se dva základní typy tepelné izolace: vnější a vnitřní. V drtivé většině případů je výhodnější vnější zateplení. Díky zateplování zvenčí může vaše domácnost bez problémů fungovat i během prací na domě. Navíc si venkovní zateplení mnohem lépe poradí s vlhkostí. Tepelná izolace uvnitř domu se tak používá jen ve velmi specifických podmínkách.

Výběr izolačního materiálu

Další rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy je třeba vybrat materiál, který na zateplení využijete. I zde zůstávají dvě hlavní možnosti: minerální vata z kamenných vláken a pěnový polystyren. Právě polystyrenové desky jsou v současnosti tím nejpopulárnějším materiálem pro zateplování. Může za to hlavně jejich skvělý poměr ceny a výkonu. Práce s polystyrenem navíc není nijak zvlášť složitá, a proto si jej oblíbili domácí kutilové i profesionálové. Nejčastěji se na zateplení fasády používá bílý polystyren (EPS) a v nemalé míře i šedý polystyren (EPS NEO), který má až o 20% lepší izolační vlastnosti. Tloušťku desek můžete navíc přizpůsobit svým představám. Obecně platí, že tlustší desky znamenají větší úsporu tepla, ale také větší počáteční investici. Běžně se pracuje s tloušťkou izolace 12-20 centimetrů.

Alternativou ke klasickým polystyrenovým deskám je minerální vata. Její tepelně-izolační vlastnosti jsou výborné a vata si skvěle poradí také s tlumením hluku. Výhodou může být také její nehořlavost. Na druhou stranu je ale práce s ní podstatně složitější, a také vaše počáteční investice do zateplení při výběru minerální vaty znatelně vzroste. U izolantu z minerální vlny (MW) se montážní pěna k vyplňování spár nesmí používat.

Čtěte také: Trubičková pěna: Průvodce aplikací

Fáze lepení tepelné izolace

1. Příprava podkladu

Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný. Každá nerovnost bude omezením při dalších pracech na zateplení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích. Před lepením se ujistěte, že podklad není trvale vlhký. Ověřte si, zda spolu budou izolační desky a podklad držet (zejména u hladkého, až sklovitého povrchu).

U novostaveb je možné systém lepit přímo na nosné neomítnuté zdivo. Maximální hodnota odchylky rovinnosti za použití lepicí hmoty je 10 mm/m, pomocí lepicí hmoty a hmoždinek 20 mm/m. Nerovnosti menší než tyto hodnoty lze vyrovnat lepicí hmotou přímo při lepení tepelněizolačních desek.

2. Založení zateplovacího systému

Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.

Šířka zakládacího profilu musí odpovídat použité tloušťce izolantu. Montáž zakládacích profilů se provádí od rohů. Pro vytvoření rohů se předem upraví zakládací profil podle úhlu rohu stavby. Mezi takto osazené rohové profily se doplní rovné díly. Nejmenší zbytek zakládacího profilu by neměl být menší než 30 cm. Profily se osazují s 2 - 3 mm mezerou mezi konci profilů a kotví se 3 kusy zatloukacích hmoždinek na 1 m. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tl. 1 - 10 mm). K napojení profilů se používají plastové spojky. Spára mezi profily a podkladem musí být utěsněna lepicí hmotou.

V oblasti založení systému a u nadpraží otvorů se doporučuje vhodným způsobem zajistit bezpečné odkapávání stékající vody. K tomuto účelu může být použit např. zakládací profil nebo rohový ochranný profil s okapničkou.

Čtěte také: Tipy pro lepení EPS: Kompletní průvodce

3. Lepení izolačních desek

Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Izolační desky (EPS) se lepí zespodu nahoru na vazbu větším rozměrem desky vodorovně. Pouze v odůvodněných případech je možno lepit izolant delším rozměrem svisle dolů nebo v soklových partiích pod zakládací lištou a pod terénem, odshora dolů.

Lepidlo se na polystyrenovou desku nanáší systémem "rámeček z lepidla + několik bodů lepidla do středu". Tato technika spočívá v nanesení cementového lepidla nebo polyuretanové (PU) pěny po obvodu polystyrenové desky v kombinaci s několika body nebo pruhy lepidla v ploše středu. Rozložením lepidla po obvodu a několika bodech uprostřed desky vznikne pevný kontakt s podkladem, který zajišťuje stabilitu desek a zabraňuje jejich odpadávání. Nanesením lepidla na desku dojde k vytvoření souvislého pásu lepidla, což zajistí minimálně 40% pokrytí desky odpovídající požadavkům pro běžné zateplení. Lepení pouze „na buchty“ (bez obvodového rámečku) není dostačující, protože na nepodlepených místech izolant nedrží správně na podkladu a dochází k jeho deformaci. Takové nedostatečné lepení zvyšuje riziko komínového efektu.

Desky tepelné izolace se lepí od rohů. Desky se lepí těsně na sraz. Minimální přesah desek v řadách nad sebou je 10 centimetrů. Desky se lepí na vazbu, není možné připustit vznik průběžné svislé spáry ani na nároží. První řada desek se musí vsadit pevně do zakládacího profilu.

Specifická pravidla pro skladbu desek platí kolem oken a jiných otvorů na fasádě. Na roh okna nesmí za žádných okolností navazovat spára mezi deskami, a to svisle ani vodorovně. U ostění oken je vždy nutné skladbu desek rozměřit a zvolit tak, aby dořez nebyl menší než 15 centimetrů. U ostění otvorů se doporučuje provést nalepení desek nejprve v ploše s přesahem. Následně se provede vlepení izolantu do špalety. Po zatvrdnutí lepící hmoty se provede jejich srovnání s vnitřní plochou zaříznutím nebo zabroušením.

Případné spáry mezi deskami je nutno vyplnit přířezy nebo příslušnou nízkoexpanzní PU pěnou. Spáry do 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Spáry mezi deskami (EPS, XPS a perimetru) do šířky 4 mm je možno vyplnit nízkoexpanzní montážní pěnou. Spáry šířky nad 4 mm se vyplní vhodným přířezem izolantu. Spáry vyplněné lepící maltou se mohou začít v budoucnu vykreslovat při změnách vlhkosti (obdélníky na fasádě po dešti či mlze).

Čtěte také: Kompletní průvodce lepením tepelné izolace na zdivo

Pro řezání polystyrenu na potřebný rozměr vždy používejte řezačku na polystyren.

Doporučení pro lepení:

• Běžná cementová lepidla se aplikují při teplotách +5 až +25 °C. V chladnějším období je nutné použít zimní varianty (až do +1 °C), případně nízkoexpanzní pěnu s rozsahem 0 až 35 °C.
• Pěnový polystyren typu NEO je doporučeno chránit před přímým sluncem (teplotní změny díky tmavé barvě). Ideálně zasíťováním lešení, které je následně také ochranou při aplikaci základní vrstvy a finální omítky.

4. Kotvení izolačních desek

Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinku následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku.

Hmoždinky se osazují nejdříve 24 hodin po lepení desek tepelné izolace a zpravidla před provedením základní vrstvy. Hmoždinky je třeba umísťovat v místech, kde byla pod nimi deska připevněna k podkladu lepidlem. Hmoždinky musí být kotveny až do nosné konstrukce obvodového pláště. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Hmoždinky je nutné umístit mimo oblast odstřikující vody (např. > 300 mm nad upravený terén). Při použití vrutů a hmoždinek je třeba zabránit vzniku elektrického článku na styku rozdílných kovů a případné korozi, např. pomocí plastové podložky.

5. Přebroušení fasády

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Broušení se provádí tzv. "hoblíkem".

6. Výztužná vrstva (stěrka)

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).

V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použít zesílenou tzv. "pancéřovou" perlinku.

7. Použití lišt a profilů

Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Sklotextilní síťovina se po nalepení desek a odstranění montážní latě přetáhne přes okraj desek tepelné izolace na jejich vnější povrch a zatlačí do předem nanesené lepicí stěrky. Ta se následně zahladí.

8. Finální omítka

Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu.

Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení.

Zateplení základů

I když se základy domu dříve nezateplovaly, řada lidí již do této izolace investovala a jsou dnes velmi spokojení. Dříve než se vůbec zamyslíte nad tím, že chcete základy domu tepelně izolovat, je nutné zkontrolovat stav hydroizolace. V případě, že stavíte nový dům, musíte nejprve hydroizolaci dodělat. Jak už jste si přečetli výše, je nutné, aby byly základy před zateplením izolovány proti vlhkosti, teprve poté můžete zateplovat základy.

Výběr materiálu pro zateplení základů

Co se týče vlastních materiálů izolace na základy domu, můžete si vybrat tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu. S pěnovým sklem se na trhu můžete setkat ve formě štěrku nebo praktických desek. Rozhodně se vyvarujte běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Ačkoli se pro zateplování podsklepeného domu doporučuje použít pěnové sklo, v praxi se však nejčastěji používá polystyren XPS neboli extrudovaný polystyren. V případě, že hledáte ekonomické řešení, můžete do podzemní části použít i polystyren perimetrický. Při výběru materiálu na zateplení základů domu si zvolte materiál také podle toho, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení hlíny.

Postup lepení izolace základů

Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Doporučuje se například omytí tlakovou vodou. Před vlastním lepením desek je nutné hydroizolované stěny nejprve očistit. Až následně na ně desky extrudovaného polystyrenu lepit pomocí doporučeného lepidla od výrobce nebo lepidla disperzního asfaltového. Lepidlo nanášejte na kraje desky a bodově pak uprostřed desky. Toto lepení je spíše pomocné, protože desky budou u zdi držet především tlakem zeminy.

Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek. Aby však nedošlo k posunu desek je vhodné spodní řadu desek umístit tak, aby měli pevný opěrný bod, kterým může být nejlépe přesah základů domu. Pro celoplošná lepení se používají např. speciální asfaltová lepidla.

Obecně platí, že v případě zateplování základů u nepodsklepeného objektu, zateplujeme do hloubky promrzání, tedy minimálně 80 cm hluboko pod úroveň terénu.

Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy.

Zateplení základů je vhodně chráněno nopovou fólií. Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. Základní vrstva se zatahuje min. 300 mm pod úroveň terénu. Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního, popř. umělého kamene.

Při plánování a realizaci zateplení je vždy dobré obrátit se na odborníky, kteří vám pomohou s výběrem materiálů a správným postupem.

Tabulka 1: Základní srovnání izolačních materiálů

tags: #od #kdy #lepeni #tepelne #izolace #postup

Oblíbené příspěvky:

• Co ovlivňuje délku realizace fasády
• Objevte krásy řeckých ostrovů
• Srovnání minerální vaty a azbestu pro izolace
• Druhy lepidel na dřevo
• Komplexní průvodce zvukovou a tepelnou izolací podlahy