Odpadní potrubí pod omítkou: Komplexní průvodce návrhem a instalací

Odpadní potrubí je nezbytnou součástí infrastruktury budov, které přispívá k zachování hygienických a bezpečných podmínek životního prostředí. Při renovaci nebo nové montáži odpadního potrubí u novostavby si každý šikovnější kutil jistě poradí sám, protože montáž odpadního potrubí není nijak složitá. Systém vnitřní kanalizace je soustava několika potrubí, každé má své požadavky na průměr tvarovky i na její materiál či sklon.

Typy potrubí v domovní kanalizaci

V domovní kanalizaci se rozlišuje potrubí na odtokové, připojovací, odpadní (svislé), větrací (odvětrávací) a svodné (ležaté). Tato potrubí se od sebe liší umístěním, průměrem trubek a tvarovek a také používaným materiálem.

Připojovací potrubí

• Vede od zařizovacího předmětu do odpadního potrubí (ve vyšším podlaží), nebo přímo do svodového potrubí (v nejnižším podlaží).
• Potrubí vede od zápachové uzávěry na zařizovacím předmětu do potrubí odpadního (svislého), případně přímo do potrubí svodného (ležatého).
• Průměr potrubí závisí na druhu napojovaných zařizovacích předmětů a předpokládané současnosti jejich využití. Pro spolehlivou funkci připojovacích potrubí musí být rovněž zajištěn potřebný spád potrubí a dodrženy empirické zásady týkající se maximální délky potrubí a použitých tvarovek.
• Minimální spád připojovacího potrubí je 3 %. Na jedno připojovací potrubí lze napojit více připojovacích potrubí, průměr potrubí se stanoví dimenzování.
• K nejčastěji používaným materiálům připojovacích potrubí patří polyetylén a polypropylén. Trubky mají označení HT, nesmí být použity do země.

Odpadní potrubí (svislé)

• Odvádí splaškovou vodu svislým směrem, a tak je najdete jen u vícepodlažních budov.
• Začíná u nejvyšší odbočky k zařizovacímu předmětu a končí napojením na svodné (ležaté) potrubí. Na potrubí se napojují připojovací potrubí od jednotlivých zařizovacích předmětů ve všech podlažích.
• Nejmenší průměr je DN 60 a největší DN 150. Návrh dimenze potrubí se provádí výpočtem.
• Dříve se potrubí montovalo z litinových a dokonce i z azbestocementových trubek. V současnosti, pokud se ještě někde potrubí z těchto materiálů vyskytují, se nahrazují trubkami z plastu. Jedná se o trubky z polyetylénu a polypropylénu s označením HT (nesmí být použity do země).
• Odpadní potrubí prochází svisle po výšce budovy a v úrovni nejnižšího podlaží přechází do potrubí svodného (ležatého).

Větrací potrubí

• Má za úkol odvádět plyny z trubek do ovzduší mimo budovu a vyrovnávat tlaky při proudění vody.
• Je to jediné kanalizační potrubí, kterým neprotéká odpadní voda, ale jímž proudí kanalizační plyn. Potrubí slouží k odvádění plynů a zápachu z kanalizace do volného ovzduší a zároveň k vyrovnávání tlaků v potrubí.
• Pokud se svislé potrubí zavodní v celém svém průřezu (například v okamžiku spláchnutí WC), dochází v potrubí ke vzniku podtlaku, který může způsobit odsátí zápachové uzávěry zařizovacích předmětů.
• Potrubí začíná u nejvýše položené odbočky k zařizovacímu předmětu a končí vyvedením nad střechou budovy. Také toto potrubí se dříve montovalo z litinových a z azbestocementových trubek a nahrazuje se trubkami z plastu.
• Nad úrovní střechy se zakončuje větrací hlavicí.
• Průměr větracího potrubí závisí na průměru odpadního potrubí, na výšce budovy a velikosti vyvolaného podtlaku. Běžně se průměr větracího potrubí pohybuje od DN 70 do DN 150.
• Odpadní potrubí bez větracích potrubí nebo přivzdušňovacích ventilů není možné instalovat. Pokud není možné vyvést odpadní potrubí nad střechu, opatří se přivzdušňovacím ventilem. V budově lze instalovat jen jedno odpadní potrubí s přivzdušňovacím ventilem. Ostatní odpadní potrubí musí mít hlavní větrací potrubí, nebo se větrají společným větracím potrubím.

Svodné potrubí (ležaté)

• Nachází se pod podlahou nejnižšího podlaží. Začíná u paty odpadního nebo připojovacího potrubí a napojuje se na kanalizační přípojku. Proto má nejen vnitřní, ale i venkovní část.
• Pro svody se používají zejména kanalizační trubky z kameniny nebo plastů.
• Svodné potrubí se nejčastěji vede v nejnižším podlaží budovy - buď zakopané pod podlahou nebo zavěšené pod stropem. Pokud je svodné potrubí vedeno v zemi, musí tomu odpovídat použitý materiál potrubí. Trubky se ukládají do výkopu pod podlahou, a to s krytím min. 30 cm, aby potrubí bylo chráněno před mechanickým poškozením.
• Svodné potrubí bývá nejčastěji uloženo do výkopu pod podlahou nejnižšího podlaží, a to v hloubce minimálně 30 cm pod podlahou, aby bylo chráněno před mechanickým poškozením. Svodné potrubí může být také zavěšeno pod stropem nejnižšího podlaží.
• Pojmem „krytí“ potrubí se rozumí vzdálenost horní hrany potrubí od podlahy. Minimální spád svodného potrubí odvádějící splaškové vody je 2%, minimální spád svodného potrubí odvádějící srážkové vody je 1%.

Odtokové potrubí

• Jedná se o potrubí vedené od zařizovacího předmětu, nebo jiného zařízení, volně nad vpusť, odvodňovanou plochu apod. Toto potrubí tedy není přímo spojeno s dalším kanalizačním potrubím.

Materiály pro odpadní potrubí

Volba použitého materiálu potrubí závisí na řadě faktorů vycházejících často z druhu objektu, ve kterém je potrubí instalováno. Jedná se především o umístění potrubí, požadovanou chemickou, mechanickou a teplotní odolnost, způsob odvodnění - gravitační x tlakové, náročnost montáže, způsob ukládání potrubí a požadovanou životnost. Materiál trubek a tvarovek pro každou konkrétní stavbu navrhuje projektant, a zvolený typ potrubí uvádí ve výkresové dokumentaci a ve výpisu materiálu.

Polypropylen (PP)

• Nejvyužívanější materiál pro vnitřní kanalizaci nad úrovní podlahy nejnižšího podlaží. Běžné PP trubky systému HT mají šedou barvu.
• Polypropylenové potrubí se spojuje pomocí hrdel.
• HT-Systém PLUS (PP) - odpadní trubky a tvarovky jsou špičkovým výrobkem s vysokými užitnými vlastnostmi při stavbách vnitřních kanalizací. Systém je navržen s ohledem na požadavky současné architektury a stavebnictví, s důrazem na vysokou mechanickou, hygienickou a ekologickou odolnost.
• Polypropylenová odbočka rohová HTED je součástí odpadního potrubí, které odolává vysokým teplotám. Je vhodná pro připojovací, odpadní a větrací trubky a svodné potrubí uvnitř budov (oblast použití B) v případě vyššího teplotního nebo chemického zatížení, aniž by vyžadoval sníženou hořlavost.

Polyetylén (PE)

• Běžně se používají PE trubky na vodu, resp. pro rozvody pitné i užitkové vody a napojení na vodovodní řád. Začínají se však prosazovat i pro realizaci kanalizace - vynikají lepším odhlučněním a vyšší pružností.
• Kromě jiných materiálů se pro celou vnitřní kanalizaci používá také polyetylénové potrubí spojované svařováním.

Polyvinylchlorid (PVC)

• Typicky jej najdete u svodného potrubí uloženého do země (označení KG). Má charakteristickou oranžovou barvu.
• Potrubí ze šedého neměkčeného PVC se dnes používá méně, protože při malých tloušťkách stěny trubky nesplňuje požadavky na teplotní odolnost.
• Potrubí ukládaná do země se často provádějí z PVC KG spojovaného hrdly.
• Nejpoužívanější jsou PVC trubky.
• Spojování KG trubek a tvarovek z PVC je nejjednodušší. Vždy mají na jedné straně hrdlo s těsněním a na druhé straně zkosenou část.

Kamenina

• Odolná vůči chemikáliím, je však těžká a křehká. Proto se v současnosti využívá jen u objektů se zvýšenými požadavky na chemickou odolnost.
• Kanalizační přípojky bývá v některých městech předepsáno provádět z kameninového hrdlového potrubí.

Litina

• Tento materiál se také hojně používal v minulosti, a to na všechny druhy kanalizačního potrubí. Trubky ze šedé litiny měly průměr 50 až 150 mm. Byly však velmi těžké a jejich spojování pracné.

Nerez

• Uplatňuje se v místech s vysokými nároky na hygienu a chemickou i tepelnou odolnost.

Azbestocement

• Používal se v minulých dekádách na instalace kanalizačních svodů a na odvětrávací potrubí.

Zvukově izolační materiály

• Odpadní potrubí procházející např. obývacím pokojem je vhodné provést ze zvukově izolačního materiálu, např. POLO-KAL 3S nebo GEBERIT db 20.

Značení a dimenzování potrubí

Ve výkresech se potrubí popisuje jmenovitou světlostí (uvádí se pouze číslo bez zkratky DN/ID nebo DN/OD). Plastová potrubí se označují jmenovitou světlostí vztaženou k vnějšímu průměru DN/OD, potrubí z ostatních materiálů se označují jmenovitou světlostí vztaženou k vnitřnímu průměru DN/ID.

Dimenzování potrubí vnitřní kanalizace podle ČSN EN 12056-2, ČSN EN 12056-3 a ČSN 75 6760 spočívá ve stanovení průtoku odpadních vod a návrhu jmenovité světlosti potrubí, které má hydraulickou kapacitu (maximální dovolený průtok) větší nebo rovnou vypočtenému průtoku. V systému I se počítá se stupněm plnění odpadního potrubí h/d = 0,5 (tj. 50 % průřezu potrubí zaplňuje voda), na rozdíl od systému II, kde se počítá se stupněm plnění 0,7 (tj. 70 % průřezu potrubí zaplňuje voda).

Čtěte také: Ochrana dešťového odpadního potrubí před mrazem

• Jmenovitou světlost připojovacího potrubí od jednoho zařizovacího předmětu můžeme navrhnout bez výpočtu podle tabulky 4.1.
• Jmenovitá světlost odpadního potrubí se určuje podle průtoku v nejnižším místě (těsně nad zalomením do potrubí svodného). Jmenovitá světlost odpadního potrubí s hlavním větracím potrubím (pokud je součet délky odpadního a větracího potrubí méně než 70 m) se dimenzuje podle tabulky 2 [5]. Odpadní potrubí se v celé své délce dimenzuje na průtok odpadní vody v místě pod napojením nejnižšího připojovacího potrubí, jeho nejmenší světlost je DN 70.
• Jmenovitá světlost hlavního větracího potrubí je stejná jako jmenovitá světlost odpadního potrubí.
• Ve směru průtoku se potrubí nesmí zužovat.

Optimální návrh a řešení odpadního potrubí

Při návrhu odpadního potrubí je někdy nevyhnutelné zalomit svislé potrubí v důsledku dispozice jednotlivých podlaží, což má velký vliv na tlakové poměry a na šíření hluku. Optimální podmínky pro proudění vody a vzduchu v odpadním potrubí jsou tehdy, když je potrubí vedené svisle beze změny průřezu a bez zalomení. Odpadní potrubí by se mělo navrhovat přímé, s vyvedením hlavního větracího potrubí volně nad střechu.

Pro vedení odpadních potrubí je nejvýhodnější situování zařizovacích předmětů v jednotlivých podlažích nad sebou tak, aby připojovací potrubí, která musí mít sklon nejméně 3 % byla krátká (do délky 4 m). Vychází-li více připojovacích potrubí delších než 4 m, uvažujeme o navržení dalšího odpadního potrubí. Při rozmísťování odpadních potrubí dbáme, aby zařizovací předměty mající připojení nejníže nad podlahou (záchodové mísy, vany, bidety), byly pokud možno blízko k odpadnímu potrubí. Odpadní potrubí rozmísťujeme podle polohy zařizovacích předmětů ve vyšších podlažích, protože zařizovací předměty v nejnižším podlaží můžeme napojit pomocí připojovacích potrubí přímo na svodné potrubí.

Vliv úhlu napojení a zalomení

Na hydraulické poměry ve splaškovém odpadním potrubí má při gravitačním proudění zásadní vliv způsob přívodu vzduchu, jeho objemový průtok v potrubí, úhel napojení připojovacích potrubí a délka odpadního potrubí. Velký vliv na kolísání tlaku mají jmenovitá světlost potrubí a úhly připojení připojovacích potrubí.

• Nepříznivé hydraulické poměry představují například připojení redukovanou odbočkou pod úhlem 45°, v takovém případě může dojít v důsledku podtlaku k vysátí zápachové uzávěry. Například v Německu se proto redukované odbočky na odpadní potrubí pod úhlem 45° nesmí navrhovat.
• Experimentální měření potvrdila, že kolmé odbočky s úhlem 90°, tedy odbočky s tzv. velkým úhlem odbočení, z hydraulického hlediska nevyhovují, vhodnější jsou odbočky s úhly 87,5° nebo 88,5°, tedy s tzv. malým úhlem odbočení.
• V důsledku dispozičních řešení je často nevyhnutelné změnit směr odpadního potrubí a vytvořit odskok nebo zalomení. U odskoku s úhlem maximálně 45° od svislice nevznikají výrazné změny tlaku v potrubí, není třeba ani zvětšovat dimenzi potrubí.

Zalomení odpadního potrubí

Podle STN 73 6760 navíc platí, že při zalomení odpadního potrubí s úhlem větším než 45° (nejvíce 88,5°) od svislice (nehledě na délku odpadního potrubí) je nutné zvětšit průměr potrubí na jmenovitou světlost. Zvětšení jmenovité světlosti se realizuje těsně nad zalomením, u většího počtu zalomení se světlost zvětšuje jen u nejvyššího zalomení. Norma předepisuje minimální sklon ležaté části potrubí u zalomení 2 %.

• Obtokové potrubí se s odpadním potrubím spojí nejméně 2,0 m nad zalomením a nejméně 1,0 m pod zalomením. Jmenovitá světlost obtokového potrubí je shodná se jmenovitou světlostí ležatého úseku zalomení odpadního potrubí. Zařizovací předměty instalované v podlaží nad obtokem se mohou připojit jen do obtokového potrubí.
• Zařizovací předměty lze připojit samostatnými potrubími do svodného potrubí, případně společným nevětraným připojovacím potrubím nebo větraným připojovacím potrubím s obtokem ve výšce min. 2,0 m nad zalomením odpadního potrubí.
• U odpadních potrubí s délkou nad 22 m se zalomení menší než 2,0 m navrhuje stejně jako u potrubí s délkou od 10 do 22 m.
• V případě, že je délka odpadního potrubí nad zalomením větší než 30 m, musí být mimo požadavků i sklon obtokového potrubí nejméně 2 %.

Tlakové poměry a hlučnost

Pro odpadní potrubí s výškou nad 100 m se doporučuje prokázat výpočtem, že nemůže dojít k vysátí zápachových uzávěrek zařizovacích předmětů nebo ze zápachových uzávěrů. Maximální podtlak v těchto potrubích by neměl překročit hodnotu 464 Pa. Z hlediska hlučnosti má velký vliv i rychlost proudění odpadní vody v potrubí.

Čtěte také: vše o systému KG (PVC)®

Montáž a pokládka odpadního potrubí

Před pokládkou vnějšího odpadního potrubí do již připraveného výkopu je nutné nejen udržovat správný sklon odpadního potrubí nejméně 2 %, který musí po celé délce stejný, ale zároveň již musí být výkop podsypán. K podsypání odpadního potrubí ve výkopu používáme písek, který umožní optimální a stabilní polohu potrubí.

Kanalizační přípojka a svodné potrubí

Kanalizační přípojka je potrubí vedené od svodného potrubí vnitřní kanalizace do stoky. Je v majetku vlastníka nemovitosti a nachází se tedy na jeho pozemku. Odvádí odpadní vody nejen z budov, ale také přilehlých ploch. Spojuje vnitřní kanalizaci s kanalizační stokou. Její součástí může být revizní šachta, která slouží k budoucí údržbě a kontrole. Ovšem úpravu a údržbu části přípojky, která je uložena na pozemku veřejného prostranství, už následně zajišťuje provozovatel sítě kanalizace. Každá budova by měla mít vlastní přípojku.

Montáž KG potrubí

Příprava materiálu a staveniště

• Zkontrolovat hrdla a těsnění, odstranit nečistoty a otřepy, správně skladovat trubky, opatrná manipulace v zimě. Ještě před zahájením prací je nutné zkontrolovat stav KG trubek i tvarovek. Zaměřte se především na hrdla, která nesmí být prasklá nebo deformovaná, a na pryžová těsnění, která musí být správně usazená v drážce. Při teplotách pod 0 °C je PVC křehčí, proto je nutná zvýšená opatrnost.

Výkop - rozměry a hloubka

• Hloubka obvykle 800-1200 mm (tento údaj se samozřejmě bude lišit u každého objektu), zohlednit spád a promrzání, dostatečná šířka pro obsyp, bezpečný přístup pro montáž. Hloubka výkopu se odvíjí od napojení objektu a požadovaného spádu. Šířka výkopu musí umožnit nejen položení potrubí, ale i kvalitní obsyp a hutnění. U průměrů DN 110-160 je minimem šířka trubky + 200 mm, u větších dimenzí + 300 mm. Nezámrzná hloubka pro uložení kanalizace se obvykle velmi špatně definuje, ale mělo by to být min. 80 cm až 1 m. Ne vždy je možné toto dodržet.

Podsyp (lože) - základ správného uložení

• Výška lože min. 100 mm, jemný materiál bez kamenů, lože kopíruje spád, potrubí podepřeno po celé délce. Podsyp je zásadní pro rovnoměrné rozložení zatížení. Vytváří se z jemného písku nebo tříděné zeminy bez ostrých kamenů a musí mít minimální tloušťku 100 mm. Důležité je, aby lože nebylo vodorovné, ale přesně sledovalo spád potrubí.

Spojování KG potrubí

• Očistit hrdlo i konec trubky, zkontrolovat těsnění, použít montážní mazivo, zasunout na doraz, vytvořit dilatační mezeru 5-10 mm. KG potrubí se spojuje hrdlovými spoji s pryžovým těsněním. Po očištění spojovaných částí se nanese montážní mazivo a trubka se zasune do hrdla. Následné mírné povytažení o 5-10 mm zajistí dilatační rezervu. V současné době se většina trubek spojuje zasouváním do sebe. Aby jejich spoj těsnil, jsou tyto trubky opatřeny těsnícími kroužky. Trubky ani tvarovky k sobě nelepte, v případě, že nemají trubky hrdlo, tak je spojujte pomocí přesuvek, spojek dvouhrdlých a samostatných hrdel.

Řezání a úprava trubek

• Rovný řez pod úhlem 90°, odstranění otřepů, sražení hrany cca 15°, čistý konec před zasunutím. Při zkracování trubek musí být řez kolmo a hladký. Po řezu je nutné odstranit otřepy a lehce srazit hranu, aby při zasunutí nedošlo k poškození těsnění.

Spád kanalizačního potrubí

• DN 110: 2-3 %, DN 125-160: 1,5-2 %, DN 200+: 1-1,5 %, příliš malý i velký spád je problém. Správně navržený spád zajišťuje samočisticí schopnost kanalizace. Menší průměry vyžadují větší sklon, větší průměry naopak menší.

Tvarovky - změny směru a napojení

• Používat systémové tvarovky, preferovat menší úhly kolen, zachovat plynulý tok, stejný materiál a tuhost. Kanalizace se skládá z rovných úseků i tvarovek. Pro změny směru, napojení větví nebo přechody mezi průměry používejte vždy kompatibilní KG tvarovky.

Obsyp potrubí

• Jemný materiál bez ostrých kamenů, obsyp po stranách i nad potrubím, min. 300 mm nad trubkou, hutnění po vrstvách. Obsyp stabilizuje potrubí a přenáší zatížení do okolní zeminy. Provádí se rovnoměrně po obou stranách a nad potrubím. V blízkosti trubky se hutní ušlapáním. Pro zásyp odpadního potrubí se nejčastěji používá nakopaná původní zemina, kde je nutné dbát na to, aby se v ní nevyskytovaly větší kusy ostrých kamenů. V případě vysoké zrnitosti je nutné trubku zasypat vrstvou písku nebo štěrkopísku.

Zásyp a závěrečná kontrola

• Zásyp po vrstvách max. 300 mm, průběžné hutnění, kontrola spádu, zkušební prolití vodou. Před definitivním zasypáním je nutné zkontrolovat správné vedení potrubí, spád a těsnost spojů. Až poté lze výkop uzavřít.

Nevětrané vnitřní odpadní potrubí

Odpadní potrubí mohou být větraná nebo nevětraná. Přičemž větraná odpadní potrubí navazují na větrací potrubí, které se stará o to, aby nevznikl v potrubí podtlak, který by ze sifónu mohl „vycucnout“ vodu. Pokud se jedná o nevětrané odpadní potrubí, musí se kromě použití správných materiálů dodržovat měrné hodnoty pro délku, spádovou výšku, počet kolen s úhlem větším než 67,5° a nejmenší možný sklon potrubí.

• Největší spádová výška může činit 1 m, v případě odpadního potrubí DN 70 a DN 125 může spádová výška činit až 2 m, v případě trubky DN 100 pak může spád činit také až 2 m, pokud na něj není připojena výlevka nebo WC. U odtoků sprch, van či dřezu se světlostí 40 až 50 mm se pak spádová výška nesmí vyskytovat vůbec.
• Nevětrané vnitřní odpadní potrubí může měřit nejvíce 4 metry, v případě použití čistící tvarovky nebo demontovatelné zápachové uzávěrky se tato délka zvyšuje na 6 metrů.
• Když jsou používána kolena s ostrým úhlem, hrozí ucpávání a zahlcování připojovacího potrubí, proto je počet kolen s úhlem více než 67,5° u nevětraných potrubí omezen na nejvíce 3 kusy a v případě toalety pouze na jedno koleno.

Kruhová tuhost potrubí a hloubka krytí

Hloubka krytí je klíčovým faktorem při výběru plastového potrubí. Vždy byste měli zvážit, jaké zatížení bude potrubí vystaveno, a na základě toho zvolit správnou úroveň tuhosti. Pokud budou nad trubkou jezdit nebo parkovat auta, musí mít krytí alespoň 1 metr, na volném prostranství pak 70 cm.

Tyto hodnoty jsou orientační a je důležité vždy se řídit platnými normami a předpisy, které se mohou lišit v závislosti na konkrétních podmínkách a lokalitě. Doporučuje se také konzultovat s projektantem nebo odborníkem v oblasti inženýrských sítí. Výběr správné kruhové tuhosti plastového potrubí je zásadní pro zajištění dlouhé životnosti a funkčnosti systému. Při rozhodování zohledněte očekávané zatížení, hloubku krytí a specifické podmínky prostředí.

Čtěte také: Vše o PVC odpadních trubkách DN30

tags: #odpadní #trubka #hloubka #pod #omitkou #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce odstraněním keramické dlažby
• musíte mít stavební povolení na podlahu?
• Recenze nábytku do dětského pokoje
• Všestranná dlažba MUD
• Průvodce tmelením dřeva